3 (studijní opora) Flashcards
(12 cards)
vyjmenuj období vzniku a vývoje sociální politiky
Období experimentálních počátků
Období konsolidace
Sociální přestavba
Sociální expanze
Stagnace
Rekonceptualizace sociálního státu
charakterizuj Období experimentálních počátků
1880-1930
reakce na základní problémy doby (industrializace, obtížná práce, pracovní doba, dětská práce, pracovní úrazy)
vznik prvních (dobrovolných) pojišťovacích schémat
nástroje vznikaly, zkoušely se, měnily se, rušily se
Německo Německo - Otto von Bismarck, Velká Británie Velká Británie - W. H. Beveridge
snaha prevence, zachování příjmu (pojištění) zaměřuje se na pracující, vznik legálního nároku
Období konsolidace
1930 - 2. světová válka
hlavním nástrojem sociální politiky sociální pojištění (stabilnější)
rychlý vývoj vlivem hospodářské krize
USA – Franklin Delano Roosevelt – program New Deal
Švédsko – Karl Gunnar Myrdal
John Maynard Maynard Keynes
státní intervence proti hospodářské krizi, zavedení minimální mzda a maximální počet pracovních hodin, vznik programů sociálního zabezpečení a pojištění v nezaměstnanosti
sociální plánování jako reakcí na nepříznivý demografický vývoj způsobený nízkou porodností, dávky a služby pro matky
Sociální přestavba
1945-1962
nové formy sociálního státu a sociální
legislativa, solidarita během války, trauma z války, poválečný optimismus, příznivá ekonomická situace, neočekávaný ekonomický růst, nízká nezaměstnanost, podpora budování sociálního státu veřejností, propojení občanství a sociálních práv, důchodové systémy expanzí sociálních výdajů
všichni jsou zranitelní, a proto je proti sociálním rizikům nutná kolektivní ochrana (kromě některých kategorií (ženy, mladí invalidé, studenti), očekávalo se zajištění přes živitele rodiny)
sociální dávky v jednotné výši, základní ochrana pro každého (existenční minimum, zdravotní služba, politika zaměstnanosti, rozvoj školství, příspěvky na bydlení, finanční podpora dětí, o individuální zajištění
Sociální expanze
1962-1973
„Zlatý věk sociálního státu“
růst životní úrovně a sociálního zabezpečení, nízká nezaměstnanost, konkurence veřejných a soukromých programů, nárůstu zaměstnanosti v sociálních službách, cílem není přežití, ale dosažení určitého standardu, větší štědrost dávek
Stagnace
1973-1980
„období začátku krize sociálního státu“
hospodářská a fiskální krize, problém s
nezaměstnaností, růst veřejných sociálních výdajů, potřeba pokrýt nová rizika
Rekonceptualizace sociálního státu
1980-současnost
redukce sociálních programů, hledání nových mechanismů
co chápeme pod pojmem sociální stát?
podstatná část státních aktivit jde na
sociální opatření ve srovnání s dalšími typy aktivit (armáda, infrastruktura,..)
hlavní principy: občanská práva, legislativa, redistribuce
klíčové oblasti podpory: trh práce, rodina, sociální služby
variabilita: rozdíly v zahrnutých skupinách a rizicích, povinné x dobrovolné systémy
k obdobným cílům mohou vést různé cesty
čistě sociální stát je ideální model, který neexistuje
vyjmenuj pět faktorů, které ovlivnily vývoj sociálního státu
1) Ekonomický a sociální vývoj
2) Zájmy a zájmové skupiny
3) Ideologie a hodnoty
4) Role veřejných institucí
5) Mezinárodní vlivy
charakterizuj jednotlivé typy sociálního státu podle R. Titmusse
(výkonový,) reziduální, institucionální
reziduální (zbytkový): stát zasahuje minimálně – sociální potřeby primárně pokrývá rodina a trh, roli hrají neziskové organizace a dobrovolné pojištění, dávky jsou adresné, minimum sociálních služeb
institucionální: stát hraje aktivní roli, každý může čelit nejistotě, vztahuje se na celou populaci, ne jen na potřebné, cílem je prevence sociálních rizik, odvíjí se od potřeb jednotlivce, různé přístupy k sociální jistotě
(výkonový: stát zapojuje i církev a charitativní organizace, dávky a podpora jsou vázány na pracovní status, podpora rodin, odvíjí se od zásluh a pracovního výkonu, stát nestojí v centru financování, nastavuje rámec a podmínky)
charakterizuj jednotlivé typy sociálního státu podle G. Esping-Andersena
liberální, konzervativní, sociálně demokratický
liberální typ: v podstatě reziduální model, důraz na individualisimus a individuální odpovědnost, minimální příjem, sociální pomoc testující majetkové poměry, skromné sociální pojištění, jen minimální potřeby, dno, pod které by neměl nikdo propadnout, rovnost mezi chudými (mezi bohatšími půspbení tržních nerovností), narušení
solidarity, rodina je individuální rozhodnutí, na které není potřeba ohledu
korporativistický (konzervativní) typ: země se silným vlivem křesťanské církve, vůdčí role státu, zachování statusových rozdílů (hierarchické zásluhy), podpora motivaci pracovat, vnitro-třídní solidarita, podpora
mateřství, princip subsidiarity, plnění přes živitele rodiny, rodina je celek, ženy méně na trhu práce, odlišné pracovní podmínky, důležitá produktivita práce
Sociálně-demokratický typ: univerzalismus (široká dostupnost), vysoký standard životní úrovně pro všechny kategorie lidí, univerzální solidarita, silná redistribuce, sociální služby jako veřejné statky, minimální závislost na rodině, podpora dvou-příjmového modelu, zhruba 1/3
HDP je na sociální výdaje, potřeba, aby všichni pracovali
charakterizuj jednotlivé typy sociálního státu podle pokračovatelů po Esping-Andersenovi
liberální, konzervativní, sociálně demokratický a rudimentární typ
rudimentární typ: jihoevropský, autoritářské režimy, vysoká rodinná podpora a solidarita, minimum veřejných služeb, diferencovaná podpora dle zásluh, statusová solidarita, nezaměstnanost mladých
