Interpretativismus
* Jaké to je být sociálním aktérem? Jak chápou tito sociální aktéři svoji sociální situaci? porozumění zevnitř
Schutz
Mead
•Pragmatismus (Peirce, James, Dewey): otázky vědění by neměly být odtrženy od praktického kontextu –
o Jak lidé interpretují své chování při záměrném jednání a interakcích
o Zaměření na sociální interakce – ty jsou zprostředkovány symbolicky
o přebírání role druhého – různá očekávání od těchto rolí
o I = ego
o ME = sociálně konstruované a utvářené z očekávání, které do mě vkládají jiní (utváří se neustále, mění se podle sociálních interakcí, jeden člověk může mít několik ME, která vychází z různých rolí a situací)
o Významný druhý
Blumer
• Zavedl pojem symbolický interakcionismus
• Spojil Meada (I a ME) s myšlenkami Thomase (pokud člověk definuje věci jako reálné, pak jsou reálné ve svých důsledcích) a Cooleyho (zrcadlové já = jak se jevíme druhým)
o Svůj vztah k lidem a věcem vytváříme na základě našich intepretací = kreativní model – aktér si uvědomuje svoje jednání x v opozici proti Parsonovu voluntaristickému pojetí jednání
Goffman
o Vystupování v sociálních rolích – pohybujeme se na jevišti našeho každodenního života, přecházíme mezi podiem a zákulisím, oblékáme se, abychom udělali dojem, a sledujeme, jakým dojmem působíme
• Situace utvářeny různými perspektivami – využíváme rámcová vodítka a rámcové konvence, abychom poznali, zda druhý mluví vážně, žertuje … vybíráme mezi alternativními hledisky
Totální instituce
o = místo, kde bydlí a pracuje větší počet jedinců v podobné situaci: odříznuti od ostatní společnosti, společný formální a uzavřený život – např. nemocnice, vězení, klášter
o Každá instituce má pohlcující tendence = totální povahu – u některých se projevuje více, u některých méně
Tato povaha symbolizována bariérami, které brání setkávání s vnějším světem a znemožňují odchod
Garfinkel
Riesman
Sociologie vědění
• Spojuje interpretativní i interakcionistickou tradici myšlení
Douglasová
o protiklady jako klíč k našemu porozumění nejzákladnějšího protikladu sociálního života: posvátné a profánní – bytosti nebo věci, co nezapadají přímo do jedné z kategorií byly považovány za nebezpečné, ale zároveň mohly být považovány za výjimečné (až posvátné)
o Kultura se uchovává pomocí rituálů solidarity a trestání deviantních jedinců
Geertz
Popper
Kuhn
Latour
Jazyk a hermeneutika
• Začátek v úvahách o podobnostech mezi chápáním lidských sociálních procesů a chápáním textů porozumění pravidlům a souvislostem chování = naučit se jazyk a číst text
Wittgenstein
• nutnost naučení a používání řeči specializovaným způsobem jazykové hry (např. modlitba, posvátný, svatý … mají v náboženské jazykové hře specifický význam, který získávají pouze v daném kontextu, a právě díky němu
Winch
o Porozumění společnosti = naučení se jazyka tak, jak ho používají její členové
o Poznat, jak členové spolčenost konceptualizují
o Každá osoba chápána ze sebe samé
o Sociální vztahy jsou jako logické vztahy mezi jednotlivými větami jazyka
Gadamer
• filozofická hermeneutika
o Klasická hermeneutika = setkání horizontu interpretujícího a horizontu samotného textu - Gadamer v protikladu: zaměřen na existenciální setkání mezi dvěma perspektivami horizontu očekávání, díky němuž je možná interpretace
o Porozumění pracuje s uvědoměním si časového a pojmového odstupu mezi textem a jeho interpretem a s vědomím způsobů, kterými text byl a je interpretován a kterými nás ovlivňuje = efektivní historie
o Porozumění je možné díky našim předsudkům – mohou, ale i nemusí porozumění omezovat
Mannheim
o Veškeré vědění by mělo být chápáno ve vztahu k sociálním skupinám, které je vytvořily a podporují – neznamená to pro něj relativismus mezi různými perspektivami různých tříd, generací a kultur relacionismus
Mannheim - relacionismus
Přístup, který chápe vědění ve vztahu k sociálním skupinám
Směřuje k objektivnímu vědění skrze uvědomění sociální a historické relativity nebo konkrétního následku
Existuje vztah mezi idejemi, širším systémem idejí, jehož jsou součástí, a sociálním systémem, v němž se nacházejí
o Geneze výroku má vliv na jeho platnost – nelze oddělovat od kontextu
Mannheim - ideologie a utopie
I = vládnoucí skupiny svázány svými zájmy, že nedokážou vidět určité skutečnosti, které by mohly jejich vládnoucí vědomí narušit
U = spojeno se skupinami bez moci (vládnoucími jsou tak označení všichni, kdo žádají revoluci ve společnosti) potlačované skupiny velmi intelektuálně zapojeny do destrukce a transformace stavu společnosti, že vidí jen ty prvky, které mají sklon situaci zrušit nebo potlačit
Mannheim - sociálně nezakotvená inteligence = intelektuálové
Myslel si, že si někteří lidé (intelektuálové) díky své nestrannosti vůči konkrétním rolím a hlediskům dokáží osvojit objektivní vědění o sociálních vztazích
Mají relativně volné a samostatné sociální postavení vymezuje se na základě emancipace spol.
Nezodpovídá se žádné společenské třídě, protože se jeho praxe i myšlení vymyká aktuálně platným modelům
Všechny sociální vrstvy produkují myšlení, které je omezeno jejich bytím x intelektuálové jsou schopni objektivního myšlení