1. Cíle předmětu, metody, vývoj muzikologie

Question 1

VĚDA

Answer 1

• cílevědomé systematické studium nějaké oblasti přírodního nebo společenského dění
• (studium) založené na na vytvoření hypotézy nebo teorie
• jejich ověřování pozorováním a experimenty nebo zkoumáním bezespornosti výkonu
• vznikala: postupným vydělováním z původně nespecifikovaného poznání (z prvotní filozofie)
• věda je stejně jako umění otevřeným systémem (neustále se vyvíjí - přicházejí nové jevy, nové poznatky)

Question 2

MUZIKOLOGIE

Answer 2

• řadí se mezi okruh humanitních věd (do skupiny věd o umění - uměnovědy)
• uměnovědy - patří tam: výtvarné umění, literární, divadelní a filmové vědy
• v obecnější rovině ještě estetika a obecná teorie umění
• estetika → zabývá se širokou oblastí estetična
• obecná teorie umění → pouze estetično umělecké
• zařazení (muzikologie) není jednoznačné = některými výzkumy přesahuje do přírodních věd (akustika), některými nad rámec filozofického myšlení (hudební estetika)

Question 3

OZNAČENÍ HUDEBNÍ VĚDA

Answer 3

• objevilo se v 80. letech 19. stol.
• oficiálně ho zavedli Otakar Hostinský a Zdeněk Nejedlý (1905) = otevřením oboru na Univerzitě Karlově
• pojmy hudební věda a muzikologie fungují jako synonymum
• hudební vědu definoval Jiří Fukač (1964)

Question 4

DEFINICE HUDEBNÍ VĚDY - JIŘÍ FUKAČ

Answer 4

• složený vědní obor o hudebních jevech v nejširším slova smyslu
• zkoumá akustické a ostatní přírodní předpoklady hudebního umění
• tónové jevy estetické i mimoestetické povahy
• vlastní hudební projevy všech dob a kultur
• historické podmínky jejich existence vývoje i jejich nositele (společnost a individuality)

Question 5

CÍLE HUDEBNÍ VĚDY

Answer 5

• kognitivní
• praktické
• normativní

Question 6

KOGNITIVNÍ CÍLE HV

Answer 6

• poznání všech relevantních přírodních a společenských jevů

Question 7

PRAKTICKÉ CÍLE HV

Answer 7

• přispět ke zdokonalení hudební kultury a hudebního života, např. výchovou tvůrců i publika, prohlubování informovanosti

Question 8

NORMATIVNÍ CÍLE HV

Answer 8

• formulace norem, např. v oblasti výroby nástrojů, umělecko-technické, pedagogické atd.

Question 9

PŘEDMĚT HUDEBNÍ VĚDY

Answer 9

• předmětem je hudba (všechny jevy s hudbou související)
• spadá sem (podle Fukače a Poledňáka)

→ sféra samotné hudby
→ sféra předpokladů a realizace hudby

• společně tvoří „hudební univerzum“
• rozlišují se přitom na skupiny taxonů

Question 10

SFÉRA SAMOTNÉ HUDBY

Answer 10

• sféra specifických zvukových struktur

Question 11

SFÉRA PŘEDPOKLADŮ A REALIZACE HUDBY

Answer 11

• všechno, co hudbu umožňuje – fyzikální zákonitosti, instituce hudebního provozu
• a v co vyúsťuje – hudební prožitek

Question 12

TAXONY

Answer 12

• morfologicko-genetické (druh, forma, tektonika, žánr, styl)
• chronologicko-genetické (rok, dekáda, epocha)
• vztahující se k funkci a prostředí (filmová, koncertní hudba)
• axiologické (umění, kýč, triviální hudba).

Question 13

NEJSTARŠÍ ÚVAHY O HUDBĚ

Answer 13

• nejstarší projevy hudebního vědění = kognitivní reflexe → zárodky budoucích jednotlivých disciplín muzikologie
• prvotní poznatky = Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie
• nejsilněji se hudební teorie rozvinula v antickém Řecku (první koncepce spojen s mytologickými múzami, Pythagoras ze Samu,…)
• později v Římské říši = navázali na ni středověké výklady/traktáty (Aurelius Augustinus - musica, Böethius, Notker Balbulus ad.)
• 13. stol. = reformace notového zápisu a praktické provozování hudby (Franko Kolínský, Petrus de Cruce)
• 15. stol. - nástup humanismu = spisy Johanna Tinctorise
• 16. stol. - projevují se vlivy reformace, do HV zasahují středoevropští teoretici (Václav Philomates, Pavel Žídek z Prahy,..)
• od roku 1600 = vývoj západoevropských kognitivních reflexí (za otce moderní hudební teorie považován Gioseffo Zarlino)
• vzniká novodobá filozofie
• objevuje se ještě několik pohledů, které spojují moderní koncepce se starými → poté začne “věk hudebně výzkumných aktivit”

Question 14

METODA

Answer 14

• cesta k dosažení cíle, poznání

- dílčí uplatnění metody je metodika (návod ke splnění úkolu)

Question 15

METODY MUZIKOLOGIE

Answer 15

• zprvu převažovalo pozorování a praktické manipulování
• s nástupem zájmu o hudební minulost = historiografické metody
• změny v hudebním životě = rozvoj aplikovaných metod sociologických výzkumů
• výpočetní technika umožnila uplatnění matematických metod analýzy hudby

Question 16

POJEM HUDBA

Answer 16

• pokusy o definici hudby lze shrnou jako označení pro výsledek specifické lidské zvukotvorné aktivity
• pro médium specifické mezilidské komunikace
• organizovaný systém zvuků produkovaný člověkem a určený pro lidské vnímání
• lidský zvukový projev, jehož specifičnost spočívá ve svébytné souvislosti s estetickým vnímáním člověka
• nelze říct, že je hudba tónovým uměním (nepoužívají se jen tóny, a ne všechna hudba je umění)

Question 17

DEFINICE HUDBY

Answer 17

• J. Fukač a I. Poledňák (Hudba a její pojmoslovný systém)
• Jaroslav Volek → požaduje, aby se definice hudby týkala pouze hudby, a ne jevů k ní vztažených (ne notový zápis)
  → O tom, co můžeme označit jako hudba podle něj rozhodují 2 vlastnosti (konotace) a jejich vzájemná souhra

K1 = tónovost
K2 = melodie a rytmus (specifická strukturace v oblasti výšky a časové artikulace zvuku

Question 18

SLOVO HUDBA / MUZIKA

Answer 18

• nabylo v češtině dnešního významu na přelomu 18. a 19. stol.
• předtím se v daném významu používalo slovo muzika
• z latiny počeštěné, používané od středověku, původ v řeckém mousiké, pocházející od múz, označující jednotu zpěvu, nástrojové hry
• pro ustálení pojmu byla důležitá činnost autorit jako Cassiodorus, Isidor ze Sevilly nebo Boëthius
• ve 13. stol. se začíná výraz musica používat pro reálně znějící hudbu
• autoři zabývající se interpretací v českém prostředí (Jan Blahoslav, Václav Philomates a Jan Josquin)
• v češtině měla obě slova ale trochu odlišné významy a postupně si je zcela vyměnila

Question 19

VÝVOJ MUZIKOLOGIE

Answer 19

• STŘEDOVĚKÉ úvahy = problematika tónového systému, hudebního zápisu, dobové praxe v kompozici a interpretaci
• 17.-18. stol. = historie
• 19. stol. = přírodní (akustické) předpoklady hudby
• 20. stol. = hudební sociologie a etnomuzikologie
• v této době si muzikologie začíná uvědomovat šíři svého předmětu → zkoumající samotné dějiny muzikologie

Question 20

INSTITUCIONALIZACE OBORU

Answer 20

• 19 stol.
• 1. pol. 19. stol. = sílí historismus (zaměřuje se na zkoumání jednotlivých národnostních kultur, hudebních forem a žánrů, biografickou problematiku
• HV se zachytila jako legitimní obor na univerzitách (hudba sice byla zastoupena už na středověkých univerzitách, ale postupně ztrácela na významu)
• na konci 18. stol. zařazoval v Göttingenu do svých přednášek hudební historii a další disciplíny Johann N. Forkel
• tzv. ředitelé hudby na univerzitách

Question 21

ŘEDITELÉ HUDBY NA UNIVERZITÁCH

Answer 21

• Berlín = (od 1832) Adolph B. Marx
• Vídeň (od 1861) Eduard Hanslick (hudební estetika, spis O hudebním krásnu)
• Praha (od 1861) August W. Ambros (teoretik, kritik, publicista, spisy k dějinám evropské i mimoevropské hudby)

Question 22

HUDBA NA KONZERVATOŘÍCH

Answer 22

• mimo univerzity se hudební věda pěstovala na konzervatořích
• sepjetí s pedagogikou a hudební praxí = Hugo Riemann – hudební teorie a analýza

Question 23

MUZIKOLOGICKÉ ŠKOLY SMĚR

Answer 23

• od přelomu století udávaly směr
• vídeňská (Guido Adler – zakladatel hudební vědy jako vědeckého oboru)
• berlínská (Arnold Schering, Curt Sachs, Carl Stumpf, Erich M. Hornbostel)

Question 24

MUZIKOLOGICKÉ DISCIPLÍNY

Answer 24

• systematické / komplexní
• dílčí / aspektové
• nově krystalizující
• prakticko-aplikační vyústění

Question 25

SYNTETICKÉ / KOMPLEXNÍ DISCIPLÍNY

Answer 25

- h. historiografie - h. teorie - etnomuzikologie

Question 26

DÍLČÍ / ASPEKTOVÉ DISCIPLÍNY

Answer 26

- h. sociologie - h. psychologie - h. pedagogika - h. estetika - organologie - h. akustika - teorie a dějiny notace

Question 27

NOVĚ KRYSTALIZUJÍCÍ DISCIPLÍNY

Answer 27

- teorie a dějiny NAH - teorie a dějiny hudební interpretace - hudební sémiotika

Question 28

PRAKTICKO-APLIKAČNÍ VYÚSTĚNÍ

Answer 28

- h. kritika - h. popularizace - h. praxeologie - muzikoterapie

Question 29

HUDEBNÍ HISTORIOGRAFIE A HEURISTIKA

Answer 29

- zabírá mezi všemi disciplínami výraznější a dominantní postavení - zaměřuje se na poznání toho, co se děje v časových a vývojových souvislostech s jevy, které zkoumá muzikologie → dějinný vývoj veškerých hudebních jevů - patří pod ní: výklady dějin hudby, přehledy vývoje různých regionů, institucí spjatých s hudbou, profily hudebníků a skladatelů apod.

Question 30

PERIODIZACE

Answer 30

- souvisí s výkladem dějin - uvedl filozof G. Vico na 17/18. stol. - etapy a epochy jsou chápány jako periody - různá kritéria vedou k různým periodizacím, např. hledisko mimohudební obecné umělecké slohovosti

Question 31

HISTORISMUS

Answer 31

- způsob nazírání na dějiny a z něho odvozovaný metodologický princip - díky němu došlo k uznání rozdílnosti různých epoch, pochopení vývoje

Question 32

METODY

Answer 32

- dedukce, indukce - komparace - diachronní (po časové ose), synchronní (průřez dějinami) přístup - rekonstrukce, kontextualizace - heuristika (soubor metod získávání, shromažďování, třídění a zpracování historických pramenů a informací)

Question 33

PRAMEN

Answer 33

- jakákoliv stopa zanechaná v minulosti - (vše, co slouží k objasnění historických událostí - stává se jím ve chvíli, kdy ji subjekt pochopí jako zdroj informace

Question 34

POMOCNÉ VĚDY HISTORICKÉ

Answer 34

- paleografie (písmo) - chronologie (měření času) - genealogie (rodinné vazby) - diplomatika (listinný materiál) - kodikologie (písemnosti neúřední povahy) - sfragistika (pečeť) - heraldika (erby) - atd.