1. Cíle předmětu, metody, vývoj muzikologie Flashcards

(34 cards)

1
Q

VĚDA

A
  • cílevědomé systematické studium nějaké oblasti přírodního nebo společenského dění
  • (studium) založené na na vytvoření hypotézy nebo teorie
  • jejich ověřování pozorováním a experimenty nebo zkoumáním bezespornosti výkonu
  • vznikala: postupným vydělováním z původně nespecifikovaného poznání (z prvotní filozofie)
  • věda je stejně jako umění otevřeným systémem (neustále se vyvíjí - přicházejí nové jevy, nové poznatky)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

MUZIKOLOGIE

A
  • řadí se mezi okruh humanitních věd (do skupiny věd o umění - uměnovědy)
  • uměnovědy - patří tam: výtvarné umění, literární, divadelní a filmové vědy
  • v obecnější rovině ještě estetika a obecná teorie umění
  • estetika → zabývá se širokou oblastí estetična
  • obecná teorie umění → pouze estetično umělecké
  • zařazení (muzikologie) není jednoznačné = některými výzkumy přesahuje do přírodních věd (akustika), některými nad rámec filozofického myšlení (hudební estetika)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

OZNAČENÍ HUDEBNÍ VĚDA

A
  • objevilo se v 80. letech 19. stol.
  • oficiálně ho zavedli Otakar Hostinský a Zdeněk Nejedlý (1905) = otevřením oboru na Univerzitě Karlově
  • pojmy hudební věda a muzikologie fungují jako synonymum
  • hudební vědu definoval Jiří Fukač (1964)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

DEFINICE HUDEBNÍ VĚDY - JIŘÍ FUKAČ

A
  • složený vědní obor o hudebních jevech v nejširším slova smyslu
  • zkoumá akustické a ostatní přírodní předpoklady hudebního umění
  • tónové jevy estetické i mimoestetické povahy
  • vlastní hudební projevy všech dob a kultur
  • historické podmínky jejich existence vývoje i jejich nositele (společnost a individuality)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

CÍLE HUDEBNÍ VĚDY

A
  • kognitivní
  • praktické
  • normativní
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

KOGNITIVNÍ CÍLE HV

A
  • poznání všech relevantních přírodních a společenských jevů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

PRAKTICKÉ CÍLE HV

A
  • přispět ke zdokonalení hudební kultury a hudebního života, např. výchovou tvůrců i publika, prohlubování informovanosti
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

NORMATIVNÍ CÍLE HV

A
  • formulace norem, např. v oblasti výroby nástrojů, umělecko-technické, pedagogické atd.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

PŘEDMĚT HUDEBNÍ VĚDY

A
  • předmětem je hudba (všechny jevy s hudbou související)
  • spadá sem (podle Fukače a Poledňáka)

→ sféra samotné hudby
→ sféra předpokladů a realizace hudby

  • společně tvoří „hudební univerzum“
  • rozlišují se přitom na skupiny taxonů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

SFÉRA SAMOTNÉ HUDBY

A
  • sféra specifických zvukových struktur
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

SFÉRA PŘEDPOKLADŮ A REALIZACE HUDBY

A
  • všechno, co hudbu umožňuje – fyzikální zákonitosti, instituce hudebního provozu
  • a v co vyúsťuje – hudební prožitek
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

TAXONY

A
  • morfologicko-genetické (druh, forma, tektonika, žánr, styl)
  • chronologicko-genetické (rok, dekáda, epocha)
  • vztahující se k funkci a prostředí (filmová, koncertní hudba)
  • axiologické (umění, kýč, triviální hudba).
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

NEJSTARŠÍ ÚVAHY O HUDBĚ

A
  • nejstarší projevy hudebního vědění = kognitivní reflexe → zárodky budoucích jednotlivých disciplín muzikologie
  • prvotní poznatky = Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie
  • nejsilněji se hudební teorie rozvinula v antickém Řecku (první koncepce spojen s mytologickými múzami, Pythagoras ze Samu,…)
  • později v Římské říši = navázali na ni středověké výklady/traktáty (Aurelius Augustinus - musica, Böethius, Notker Balbulus ad.)
    1. stol. = reformace notového zápisu a praktické provozování hudby (Franko Kolínský, Petrus de Cruce)
    1. stol. - nástup humanismu = spisy Johanna Tinctorise
    1. stol. - projevují se vlivy reformace, do HV zasahují středoevropští teoretici (Václav Philomates, Pavel Žídek z Prahy,..)
  • od roku 1600 = vývoj západoevropských kognitivních reflexí (za otce moderní hudební teorie považován Gioseffo Zarlino)
  • vzniká novodobá filozofie
  • objevuje se ještě několik pohledů, které spojují moderní koncepce se starými → poté začne “věk hudebně výzkumných aktivit”
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

METODA

A
  • cesta k dosažení cíle, poznání

- dílčí uplatnění metody je metodika (návod ke splnění úkolu)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

METODY MUZIKOLOGIE

A
  • zprvu převažovalo pozorování a praktické manipulování
  • s nástupem zájmu o hudební minulost = historiografické metody
  • změny v hudebním životě = rozvoj aplikovaných metod sociologických výzkumů
  • výpočetní technika umožnila uplatnění matematických metod analýzy hudby
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

POJEM HUDBA

A
  • pokusy o definici hudby lze shrnou jako označení pro výsledek specifické lidské zvukotvorné aktivity
  • pro médium specifické mezilidské komunikace
  • organizovaný systém zvuků produkovaný člověkem a určený pro lidské vnímání
  • lidský zvukový projev, jehož specifičnost spočívá ve svébytné souvislosti s estetickým vnímáním člověka
  • nelze říct, že je hudba tónovým uměním (nepoužívají se jen tóny, a ne všechna hudba je umění)
17
Q

DEFINICE HUDBY

A
  • J. Fukač a I. Poledňák (Hudba a její pojmoslovný systém)
  • Jaroslav Volek → požaduje, aby se definice hudby týkala pouze hudby, a ne jevů k ní vztažených (ne notový zápis)
    → O tom, co můžeme označit jako hudba podle něj rozhodují 2 vlastnosti (konotace) a jejich vzájemná souhra
K1 = tónovost
K2 = melodie a rytmus (specifická strukturace v oblasti výšky a časové artikulace zvuku
18
Q

SLOVO HUDBA / MUZIKA

A
  • nabylo v češtině dnešního významu na přelomu 18. a 19. stol.
  • předtím se v daném významu používalo slovo muzika
  • z latiny počeštěné, používané od středověku, původ v řeckém mousiké, pocházející od múz, označující jednotu zpěvu, nástrojové hry
  • pro ustálení pojmu byla důležitá činnost autorit jako Cassiodorus, Isidor ze Sevilly nebo Boëthius
  • ve 13. stol. se začíná výraz musica používat pro reálně znějící hudbu
  • autoři zabývající se interpretací v českém prostředí (Jan Blahoslav, Václav Philomates a Jan Josquin)
  • v češtině měla obě slova ale trochu odlišné významy a postupně si je zcela vyměnila
19
Q

VÝVOJ MUZIKOLOGIE

A
  • STŘEDOVĚKÉ úvahy = problematika tónového systému, hudebního zápisu, dobové praxe v kompozici a interpretaci
  • 17.-18. stol. = historie
    1. stol. = přírodní (akustické) předpoklady hudby
    1. stol. = hudební sociologie a etnomuzikologie
  • v této době si muzikologie začíná uvědomovat šíři svého předmětu → zkoumající samotné dějiny muzikologie
20
Q

INSTITUCIONALIZACE OBORU

A
  • 19 stol.
    1. pol. 19. stol. = sílí historismus (zaměřuje se na zkoumání jednotlivých národnostních kultur, hudebních forem a žánrů, biografickou problematiku
  • HV se zachytila jako legitimní obor na univerzitách (hudba sice byla zastoupena už na středověkých univerzitách, ale postupně ztrácela na významu)
  • na konci 18. stol. zařazoval v Göttingenu do svých přednášek hudební historii a další disciplíny Johann N. Forkel
  • tzv. ředitelé hudby na univerzitách
21
Q

ŘEDITELÉ HUDBY NA UNIVERZITÁCH

A
  • Berlín = (od 1832) Adolph B. Marx
  • Vídeň (od 1861) Eduard Hanslick (hudební estetika, spis O hudebním krásnu)
  • Praha (od 1861) August W. Ambros (teoretik, kritik, publicista, spisy k dějinám evropské i mimoevropské hudby)
22
Q

HUDBA NA KONZERVATOŘÍCH

A
  • mimo univerzity se hudební věda pěstovala na konzervatořích
  • sepjetí s pedagogikou a hudební praxí = Hugo Riemann – hudební teorie a analýza
23
Q

MUZIKOLOGICKÉ ŠKOLY SMĚR

A
  • od přelomu století udávaly směr
  • vídeňská (Guido Adler – zakladatel hudební vědy jako vědeckého oboru)
  • berlínská (Arnold Schering, Curt Sachs, Carl Stumpf, Erich M. Hornbostel)
24
Q

MUZIKOLOGICKÉ DISCIPLÍNY

A
  • systematické / komplexní
  • dílčí / aspektové
  • nově krystalizující
  • prakticko-aplikační vyústění
25
SYNTETICKÉ / KOMPLEXNÍ DISCIPLÍNY
- h. historiografie - h. teorie - etnomuzikologie
26
DÍLČÍ / ASPEKTOVÉ DISCIPLÍNY
- h. sociologie - h. psychologie - h. pedagogika - h. estetika - organologie - h. akustika - teorie a dějiny notace
27
NOVĚ KRYSTALIZUJÍCÍ DISCIPLÍNY
- teorie a dějiny NAH - teorie a dějiny hudební interpretace - hudební sémiotika
28
PRAKTICKO-APLIKAČNÍ VYÚSTĚNÍ
- h. kritika - h. popularizace - h. praxeologie - muzikoterapie
29
HUDEBNÍ HISTORIOGRAFIE A HEURISTIKA
- zabírá mezi všemi disciplínami výraznější a dominantní postavení - zaměřuje se na poznání toho, co se děje v časových a vývojových souvislostech s jevy, které zkoumá muzikologie → dějinný vývoj veškerých hudebních jevů - patří pod ní: výklady dějin hudby, přehledy vývoje různých regionů, institucí spjatých s hudbou, profily hudebníků a skladatelů apod.
30
PERIODIZACE
- souvisí s výkladem dějin - uvedl filozof G. Vico na 17/18. stol. - etapy a epochy jsou chápány jako periody - různá kritéria vedou k různým periodizacím, např. hledisko mimohudební obecné umělecké slohovosti
31
HISTORISMUS
- způsob nazírání na dějiny a z něho odvozovaný metodologický princip - díky němu došlo k uznání rozdílnosti různých epoch, pochopení vývoje
32
METODY
- dedukce, indukce - komparace - diachronní (po časové ose), synchronní (průřez dějinami) přístup - rekonstrukce, kontextualizace - heuristika (soubor metod získávání, shromažďování, třídění a zpracování historických pramenů a informací)
33
PRAMEN
- jakákoliv stopa zanechaná v minulosti - (vše, co slouží k objasnění historických událostí - stává se jím ve chvíli, kdy ji subjekt pochopí jako zdroj informace
34
POMOCNÉ VĚDY HISTORICKÉ
- paleografie (písmo) - chronologie (měření času) - genealogie (rodinné vazby) - diplomatika (listinný materiál) - kodikologie (písemnosti neúřední povahy) - sfragistika (pečeť) - heraldika (erby) - atd.