22. Zákonodárný proces

Question 1

Jak probíhá zákonodárný proces?

Answer 1

Jak probíhá zákonodárný proces?

Question 2

Co dělá nejprve předseda sněmovny, když mu je předložen návrh zákona?

Answer 2

postoupí ho organizačnímu výboru a zároveň návrh rozešle všem poslancům a poslaneckým klubům

Question 3

Co probíhá v prvním čtení návrhu zákona?

Answer 3

koná se obecná rozprava (vystupují poslanci s názory) - poté je možné návrh zákona zamítnout nebo vrátit navrhovateli k přepracování, pokud se ani jedna z těchto možností nestane, hlasuje PS o přikázání návrhu zákona k projednání příslušnému garančnímu výboru, který ho musí projednat do 60 dnů od jeho přikázání - zpráva o návrhu zákona -> rozprava ve výboru -> hlasování výboru o podaných pozměňovacích návrzích -> výbor vypracuje usnesení, kde uvede, se kterými pozměňovacími návrhy souhlasí a dále v něm doporučí schválení nebo zamítnutí návrhu zákona popř. vrácení navrhovateli

Question 4

Jak se určuje, který výbor bude garanční a může se návrh přikázat více výborům?

Answer 4

vyplývá většinou z povahy navrhovaného zákona s přihlédnutím k praxi , ano, může se přikázat více výborům (ale jeden musí být vždy garanční) např. Zákon o zajišťování obrany - výbor pro obranu atd.

Question 5

Kdy mají poslanci právo podávat pozměňovací návrhy k návrhu zákona?

Answer 5

při projednávání ve výborech a ve druhém čtení

Question 6

Co probíhá ve druhém čtení návrhu zákona?

Answer 6

alespoň 24 hodin před zahájení druhého čtení musí předseda PS doručit usnesení výboru a případně oponentní zprávu všem poslancům, během druhého čtení uveden návrh zákona NAVRHOVATEL -> obecná rozprava, poté je možné návrh vrátit výboru k novému projednání - jinak se koná podrobná rozprava -> jednotlivý poslanci mohou podávat pozměňovací návrhy -> projednání nově podaných pozměňovacích návrhů v garančním výboru (pokud se PS neusnesla, že se toto projednání konat nebude)

Question 7

Co probíhá ve třetím čtení?

Answer 7

rozprava (omezená) - teď už lze navrhnout jenom opravu legislativně technických a jiných drobných chyb např. gramatických -> hlasuje se o p.n. z druhého čtení (i pozměňovací návrhy schváleny ve výborech) -> hlasování o návrzích z třetího čtení -> závěr: hlasování o vyslovení souhlasu s návrhem zákona jako celkem -> souhlas: postoupení Senátu / nesouhlas: legislativní proces je definitivně ukončen (lze ale opět podat stejný návrh zákona)

Question 8

Lze ve třetím čtení podat návrh na opakování druhého čtení?

Answer 8

ano

Question 9

Co se stane pokud Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona?

Answer 9

podle Ústavy je v takovém případě návrh zákona přijat ve znění schváleném PS

Question 10

Co se stane, když sněmovna uplatní “právo veta”?

Answer 10

sněmovna trvá na svém návrhu zákona -> přehlasuje senát

Question 11

Co se stane, pokud senát návrh zákona zamítne?

Answer 11

předseda PS ho předloží, aby o něm PS hlasovala znovu -> pokud vysloví souhlas nadpoloviční většina poslanců -> přehlasování (Senátu)

Question 12

Co se stane, pokud senát vrátí návrh zákona PS s pozměňovacími návrhy?

Answer 12

předseda PS nejdříve rozešle takovýto pozměněný návrh všem poslancům -> po 10 dnech se může konat hlasování PS - zákon je přijat, pokud je PRO nadpoloviční většina poslanců

Question 13

Pokud hlasováním poslanců není přijat návrh zákona, který byl pozměněn Senátem, co se děje?

Answer 13

hlasuje se o návrhu zákona ve znění, které původně schválila PS /předtím, než ho postoupila Senátu) - pokud je přijato nadpoloviční většinou všech poslanců -> tzv. přehlasování (senátu) a přijetí zákona

Question 14

Kdo vypracovává a předkládá návrh zákona o státním rozpočtu?

Answer 14

vypracovává Ministerstvo financí ve spolupráci např. se státními fondy a územními samosprávnými celky atd. a PS ho předkládá vláda

Question 15

Co projednává PS v prvním čtení při návrhu zákona o státním rozpočtu?

Answer 15

v obecné rozpravě - předkládají se odhady výše příjmů a výdajů, schodek a způsob vypořádání schodku rozpočtu (rozprava se soustředí na celková čísla) - poté, co jsou v prvním čtení schválena, nesmí být již ve druhém čtení měněna -> po ukončení rozpravy buď schválení těchto předložených údajů SCHVÁLIT nebo doporučit vládě ZMĚNY a stanovit termín nového předložení zákona

Question 16

Co se děje s návrhem zákona o státním rozpočtu po prvním čtení?

Answer 16

jednotlivé kapitoly rozpočtu projednávají příslušné výbory (podle odbornosti) - musí na to mít nejméně 30 dní -> předložení usnesení rozpočtovému výboru (v usneseních mohou navrhnout změny) -> rozpočtový výbor projedná -> přijme vlastní usnesení

Question 17

Co se děje ve druhém čtení návrhu zákona o státním rozpočtu?

Answer 17

projednáváno usnesení rozpočtového výboru - podrobná rozprava - možné podávat pozměňovací návrhy

Question 18

Co se děje ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu?

Answer 18

koná se nejdříve 48 hodin po druhém čtení, hlasování o pozměňovacích návrzích -> hlasování o přijetí návrhu zákona o státním rozpočtu jako celku -> pokud přijat - postoupen prezidentu republiky

Question 19

Co se stane, pokud není návrh zákona o státním rozpočtu přijat do konce roku?

Answer 19

nastane tzv. rozpočtové provizorium -> hospodaření státu se řídí v zásadě státním rozpočtem minulého roku

Question 20

Může být i zákon o státním rozpočtu vetován prezidentem republiky?

Answer 20

ano

Question 21

Co se děje s přijatým zákonem?

Answer 21

podepisuje ho prezident, předseda vlády a předseda PS

Question 22

Na co má prezident právo co se týče zákonů a co může dělat PS?

Answer 22

vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen (prezidentské veto) - to může PS zvrátit nadpoloviční většinou hlasů -> poté by byl zákon definitivně přijat

Question 23

Jaký je rozdíl mezi prostou, absolutní a kvalifikovanou většinou?

Answer 23

1) prostá -> nadpoloviční většina přítomných
2) absolutní -> nadpoloviční většina VŠECH (nejen přítomných)
3) kvalifikovaná -> více než 3/5 (60%) VŠECH