Filosofie Flashcards

1
Q

Původ slova Filosofie?

A

Termín je ze dvou slov:

Filein - Milovat

Sofia - Vědění jak žít

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Z čeho filosofie čerpá a čím může být inspirována?

A

Údivem, pochybnostmi, nejistotou a světem každodenností.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Co znamená Ideologie?

A

Myšlenková soustava, která často vyjadřuje zájmy určité vrstvy lidí vůči jiné vrstvě lidí .

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Co znamená slovo mýtus?

A

Pochází z řečtiny - příběh vyprávění

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Jaká skutečnost pomohla k rozvoji Filosofie?

A

Oddělení společnosti od cyklu udaným zemědělstvím a následné přeorientování se do povolání a obchodu. Lidé už nebyli závislé na cyklu přírody a lidé mohli začít experimentovat a zkoušet. Vznikl volný čas Schoilé

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Hlavní Filosofické disciplíny jsou

A

Ontologie
Gnoseologie
Filosofická Antropologie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Filosofická disciplína Ontologie neboli metafyzika se jako věda zabývá čím?

A

Ontologie se zabývá otázkami, co znamená ono bytí?

Je to věda o bytí.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Pojem metafyzika může být chápán také jako strnulé rozebírání světa na jednotlivé části zkoumány bez souvislosti, Jaký je opak takového Chápání světa?

A

Dialektika - Vidění světa v souvislostech v celku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jak dále můžeme chápat termín metafyzika?

A

jako strnulé rozebírání světa na jednotlivé části zkoumány bez souvislosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

V ontologii rozdělujeme dle náhledů na principy. Jak se říká jednotlivým skupinám představitelů?

A

Monisté
Dualisté
Pluralisté

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Čím se vyznačují v ontologii Monisté?

A

Mono - jeden, Ti kteří říkají, že v základu světa je jeden princip ze kterého vše vzniklo.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Čím se vyznačují v ontologii Dualisté?

A

Je názoru, že základem světa jsou dva neslučitelné principy.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Čím se vyznačují v ontologii Pluralismus?

A

Hovoří o více principech, které jsou základem světa.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Monisty lze dělit na dvě skupiny?

A

Materialisté a Idealisté

Materialisté jsou základ světa je z hmoty, z které se vyvíjí veškerá realita včetně duchovna.

Idealisté - základ považují princip ideu, myšlenku božský duchovní princip - Idealisté nechápou ideu jako ideální stavební kámen, ale kladou důraz na ideu jako princip, který dává jsoucnu tvar a řád.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Monisty lze dělit na dvě skupiny Materialisty a Idealisty. Jak dále můžeme dělit idealisty a jaké jsou jejich ideje?

A

Objektivní idealisté - Duchovní základ světa existuje nezávisle na našich myšlenkách a prožívání

Subjektivní idealisté - bytí je odvozeno z našeho vědomí - naše vědomí formuje realitu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Vyjmenuj několik otázek, kterými se zabývá Ontologie neboli věda o bytí?

A

Zda je jsoucno nadáno schopností kvalitních přeměn a vývoje - Dialektických změn

Zda na základě jsoucna obměňují předem dané prvky - Mechanické přeskupování

Řeší se také příčiny, následky a cíle dění.

Zda je budoucnost předurčena (teologie)

Zda lze, z každé příčiny, odvodit jednoznačný následek - determinismus

Zda vývoj předchozím stavem podmíněn není - Indeterminismus

Dále řeší zda je svět Imanentní, či transcendentní

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Filosofická disciplína Gnoseologie neboli Noetika se jako věda zabývá čím?

A

Je součástí filosofie zabývající se zkoumáním zákonitostí lidského poznání, jiný výraz NOETIKA (Noésis - myšlení poznání.)

Snaží se určit za jakých podmínek je poznání možné

Jak jsou věci poznatelné

Jaký je vztah poznání k realitě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Jak se jmenuje samostatná věda o poznání, poznání?

A

Logika - nauka o správném usuzování

K poznání je zapotřebí dvou Subjekt a Objekt
V obou nastane určitá změna

Poznání lze dělit na rozumové a smyslové

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Vyjmenuj několik přístupů o poznatelnosti Světa

A

Naivní realismus - Víra, že věci jsou takové jak je vidíme.
Skepticismus - pochybování, prověřování schopnosti poznání.
Agnosticismus - přesvědčení, že objektivní poznání není možné.
Kritický - Zkoumání našeho poznání a korekce chyb

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Jaké směry můžeme vytyčit v Gnoseologii?

A

Empirismus - Odvozené lidské poznání a zásady podle nichž poznáváme ze zkušenosti
Racionalismus - Věří, že nečerpáme ze zkušenosti, nýbrž že jsou zkušenosti našemu rozumu vrozené.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

V Gnoseologii můžeme určit dva směry Empirismus a Racionalismus. Jaké odvětví najdeme v Empirismus?

A

Empirismus Senzualismus - typ empirismu, který považuje za jediný zdroj zkušenosti smyslové vnímání.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Intuice znamená?

A

Je jakýsi vhled do celku, který nastává v určitou fázi poznání.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Mystika znamená?

A

Niterné prožívání absolutna i boha

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Filosofická disciplína filosofická antropologie se jako věda zabývá čím a jaké jsou její otázky?

A

Filosofická antropologie - zabývá se člověkem celkově, co činní člověka člověkem.

Ptá se na otázky.
Co je člověk?
Jaké je místo člověka v celku světa?
Jakou roli má okolnost, že člověk ví o své existenci

Co člověka odděluje od zvířat?
Schopnost přetvářet přírodu a vytvářet něco, co do přírody vůbec nepatří.
Komunikace pojmovou řečí
uvědomění si sám sebe a etického jednání

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

Vznik Indické filozofie se datuje kdy?

Jaké jsou nejstarší indické texty?

A

Indickou filozofii odhadujeme na 2000 - 1500 let př. Kr.

Nejstarší texty Védy Bráhmany a Upanišady

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Jaké jsou charakteristiky Indického myšlení?

A

Tolerance názorů, přednost před žitím než li teoriemi, Nejvyšší princip bůh Brahma.
Karma - Dokud člověk nenaplní míru dobrých činů, duch se bude převtělovat. činy se neztrácejí rozhodují o budoucnu.

Joga - metoda k osvobození ducha

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

Kdo založil Budhismus? Jaké jsou směry?

A

Siddhartha Gautama

Théraváda
Mahájána
Vadžrajána

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

Jak vznikl budhismus?

A

Hledání odpovědi na lidské utrpení
Vše v životě je strast - příčina strasti touha, žízeň.
Cestou k zániku strasti je osmidílná stezka

29
Q

Co je ZEN, kde vznikl a co zastává?

A

Zen vznikl v Číně a Japonsku. Odtrhnul se od buddhismu. Hleď přímo do duše, pochop její povahu. - staň se Buddhou.

30
Q

Co je Džinismus?

A

Zakladatel princ Vardhamána. Prozkoumává metafyzické otázky a dualismus. Představitel Ghándí.

31
Q

Čínské myšlení lze dělit na dvě části, ty jsou?

A

Konfuciánství - rádce panovníka (etické otázky)

Taoismus - (Lao-c) kniha - Tao- te- ťing

32
Q

Antickou Filosofii dělíme na tři období, jaké jsou?

A

Před sokratovská filosofie (6. - 4. století př. Kr.)
Filosofie klasického období (5. - 4. století př. Kr.)
Doba Helénismu (4. - 529. po Kr.)

33
Q

Směr: Před sokratovská filosofie.

Vyjmenuj Hlavní cíle tohoto období a školy(3)?

A

Vznik v (6. - 4. století př. Kr.)

  • Vyčlenění z mýtů jako samostatné myšlení
  • Hlavní zájem je Kosmos (svět) a pralátky, hledání základu světa

Školy: Mílétská škola, Pythagorova škola, Elejská škola

34
Q

Před sokratovská filosofie.

Cíle Mílétská školy a její představitelé?

A

Mílétská škola

  • hledání pralátky (arché)
  • svět je plný bohů voda základ života=bůh

představitelé Thalés (první),
- snažil se vysvětlit zemětřesení z přírody sámé a né z mýtu - první vědecká hypotéza
Anaximandros, Anaximenés

35
Q

Před sokratovská filosofie.

Pythagoras a jeho škola (572 - 494 př. Kr.)

A

Pythagoras - matematik filosof, zakladatel náboženského spolku.
To co nemá tvar vlastně není , základem všeho je číslo(geometrická veličina)

36
Q

Před sokratovská filosofie.
Hérakleitos z Efesu (540 - 480 př. Kr.)
Jeho stanovisko a co zastával? Jaký termín použil jako první? Jaký způsob uvažování založil?

A
  • První použití termínu Logos (Logos znamená rozumná řeč, princip, vzorek a můžeme to přeložit i jako víceméně abstraktní “světový zákon)
  • Opačné stanovisko oproti Elejské škole
  • zastánce myšlenky Neustálá přeměna věcí nic není stálé. ¨

Založil Dialektické myšlení

37
Q

Před sokratovská filosofie.

Cíle Elejské školy a její představitelé?

A

Založil Parmendis

  • neměnnost jsoucna
  • nebytí není je pouze bytí
  • Proti antropomorfnímu myšlení (znamená: bozi mají podobu lidí)
  • jde-li nám o pravdu je třeba se řídit logikou a ne smysli
38
Q

Kdo byly hýlozoisté?

A

hýlé - hmota, zoé - život

  • název pro první filosofií
  • hledali pralátku, která nebyla mrtvou hmotou, pralátka je nadána vlastním životem, vnitřní zdroj pohybu a vývoje.
39
Q

Před sokratovská filosofie.

Antičtí atomisté, představitele a základní myšlenka?

A

filosof Leukippos a Demonkritos
- spojili uvažování Hérakleitosovim a Elejské školy Parmendisovim.
Zachovali neměnnost a věčnost eleátského bytí v podobě nedělitelných a věčných atomů a respektovali Hérakleitův pohyb, atomy se pohybují v prázdnu v nebytí. jen atomy jsou neměnné. člověk vnímá pouze shluky atomů.

40
Q

Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)

Vyjmenuj představitele a základní principy.

A

V této době byly vytvořeny základy většiny filosofických oborů a vznikla do dnes fascinující filosofická soustava.
- zaměření na problém člověka a jeho život ve svobodném městském státě.

Sofisté, Sokrates, Platon, Aristoteles

41
Q

Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)

Sofisté, jaký byl jejich cíle?

A

Sofisté se snažili najít východiska z mnoha názorů, které si protiřečili. Jak se orientovat v tolika nových podnětech? Jakou důvěru k nim mít.
Sofisty známe, díky odpůrcům. Zneužívali mravy, zákony atd.

42
Q

Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)
Sokratés (469-399 př. Kr.)
Kdo to byl? Čím byl významný?

A

Sokrates nezanechal, žádné dílo.
Je slavný díky Platonovi sepsal, jeho obhajobu a další díla, učil způsobem dialogu (nazval jej porodní).
Byl zastánce správně přemýšlet a správně jednat.
Chápal filosofii jako ,,nemluvím s úmyslem se zavděčit, nýbrž se zřením na nejvyšší dobro”, ,, vím, že nic nevím”

43
Q

Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)

Platon (427-347 př. kr)

A
  • Sokratovým žákem¨
  • sepsal dílo Obrana Sókratova.
  • Byl inspirován eleatským učením o nehybném bytí, Pythagorem a Sokratem.
  • jeho filosofie je obrazná, poetická (ptá se, kde se v lidech berou sny a touhy) Podnět k poznání je láska jako touha po ideálním světě.
  • Veškerá Platonova filosofie působí na duši a mýtus je pro Platona zdroj filosofie. ,,ví ke komu mluvit a ke komu mlčet”.
44
Q

Filosofie Klasického Období (5. - 4. století př. Kr.)

Aristotelés 384-322 př. Kr.

A
  • Platonovým žákem, později kritik
  • otec lékař - vedlo to k přírodním vědám a experimentální metodám
  • vychovatel Alexandra velikého
  • založil školu zvanou Peripatos - spolupořádání (procházení s žáky)
  • jeho dílo zahrnuje metafyziku, etiku, politiku, logiku, přírodní spisy, odhad mezi 40 - 1000 děl.
  • jeho vliv byl nesmírný, položil základy klasifikace věd.
  • ve středověku encyklopedie všeho vědění
45
Q

Období Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)
K čemu toto období došlo, hlavní události?
Představitelé a směry?

A
  • císař nařídil Justian 1, zavření antických škol (platonovy školy)
  • rozpad říše Alexandra Velikého
  • došlo ke sblížení kultur, Epikuros, židovské myšlení i orientální náboženství do popředí
    Vznik: Filosofie Epikurovy, Stoicismu, Skepticismu, pokračovatelé Platonovi gnóze.
46
Q

Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)

Filosofie Epikúrova (341-270 př. Kr.)

A
  • svět tvořen z atomů
  • lidská duše byla pro něj smrtelná
  • člověk si musí smysl života najít a uskutečnit sám
  • smysl je štěstí, blaženost - projev když zakoušíme pozitivní pocit, rozkoš (hédoné)
  • člověk žije, není smrt, až přijde, nebude tu člověk
47
Q

Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)

Stoicismus

A
  • název od zdobného sloupování stoá
  • zakladatel Zenon
  • písemně zpracoval Chrýsippos
    Představitelé Seneca, Epiktétos, Marcus Aurelius
  • člověk má žít se shodou svou přirozeností a rozumem. V tom spočívá pravá blaženost a smysl života. člověk se musí osvobodit od negativních sklonů
    toto osvobození uzdravení se jmenuje APATHEIA
  • vzniká cnost
  • učení být spokojen s tím co máme
    -kladli důraz na rovnost všech lidí
48
Q

Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)

Skepticismus, kdo je zakladatel, překlad slova.

A

Z řeckého skeptesthai = uvažovat, zkoumat, pochybovat
- lze něco jednoznačně tvrdit?
- zakladatel Pyrrhón
1. nejsme schopni o žádné věci říct, jaká je doopravdy
2. o všem můžeme mít protichůdné názory
3.nepodařilo se nám najít pevné kritérium, podle kterého bychom mohlo hodnotit věci.
- další období skepse je probabilismus (pravděpodobný)
K praktickému poznání, životu stačí pravděpodobné odpovědi.

49
Q

Helénistická filosofie ( 4 - 529 po Kr.)
Pokračovatele Platónovi, gnóze
- střední platonismus, novoplatonismus,

A
  • Po smrti Platona vznik akademii(stará, střední, nová)
  • od 4 př. Kr. - 529 po. Kr.
  • Snaha o překonání skepse, nedůvěry v lidské poznání
  • ovlivněno směry stoicismu, novopythagorejci a náboženstvím. -> toto hnutí se jmenovalo střední platonismus . (Představitel - Plútarchos)

Novoplatonismus

  • bůh je mimo veškeré kategorie
  • Plótínos sepsal spisy Sakkasa
    • jeho filosofie je založená na jednom, z něhož vyzařuje další skutečnosti.
  • hluboce náboženskou filosofii
50
Q

Středověká filosofie (5. - 15. st.)
Křesťanství

Jak dělíme vrcholnou scholastiku

A

Upnutí na křesťanství, začíná nové a spravedlivý věk, příchod mesiáše Ježíš z Nazaretu
- oslovil chudé a bezmocné, jeho výzva ke vnitřní svobodě znepokojovala mocné
- dějiny i život člověka je v rukou boha .
- člověk musí následovat Ježíše, aby se k němu dostal
Paristika - křesťanská filosofie
- pokus o syntezu řeckého, židovského a křesťanského myšlení .

Vzniky první teologických škol

Významný představitel Aurelius Augustinus

  • řešil otázky boha a člověka , svobody a o čase
  • nemocná svoboda musí být uzdravena k tomu je nutná boží milost.

Scholastika 8.-15. století
rozvoj v klášterech později i univerzitách
- úkol vyrovnat se s antickým dědictvím a přejít z novoplatonismu na aristotelskou filosofii

Raná scholastika (8. - 12. st)

  • Boethius - přeložil Aristotela
  • hledání důkazů boží existence

Vrcholná scholastika
Františkánské hnutí
- snaha vrátit se k hodnotám křesťanství, láska, příroda, záchrana rozkladu světa.
Dominikánské hnutí
- věnoval se osvětě lidí a vědecké práci.

Pozdní Scholastika

  • rozvoj myšlenek Tomáše Akvinského
  • rozvoj Aristotelských myšlenek
51
Q

Renesanční filosofie (14. - 16. st)

A

Renesanční humanismus
- vzdělání mělo směřovat k důstojným lidským hodnotám

Erasmus Rotterdamský

  • usiluje o nápravu víry
  • záruku pravé nabož. víry neměla dávat falešná zkorumpovaná církev, ale vnitřní opravdovost věřícího.

Nové myšlenky oproti středověku

  1. Naturalismus - spojit přírody a boha
  2. Individualismus - člověk je strůjce svých dějin
  3. Racionalismus - rozumové ovládnutí skutečnosti

Johanes KEPLER - kde je látka tam je matematika.
Galileo GALILEI - příroda je největší knihou, napsaná matematikou.

52
Q

Novověká filosofie 18. - 19. století

V čem se vyznačovala, jaké jsou hlavní myšlenky + představitele?

A
  • Důvěra ve schopnost rozumu kriticky se osvobodit od tradičního, zděděného způsobu uvažování. Racionalismus přináší přeměny sociální i intelektuální,
  • Věda a filosofie nastolili místo renesančně přírodně- estetické harmonie racionální logickou zákonitost.
    Tvůrci velkých racionálních systémů jsou René Descartes, Baruch Spinoza, Gottfried Wilhelm Leibniz.

Dále byl významný pro tuto dobu Immanuel Kant a George Wilhelm Hagel

53
Q

Novověká filosofie 19. století
René Descartes (1596 - 1650)
Kdo byl a co přinesl do myšlení doby?

A

Dobrodruh,
Hledal cestu filosofie z dob temnot, filosofie měla získat geometrické metody a vědy.
- považován za otce moderní filosofie
- Do filosofie vnesl tzv. subjekt-objekový rozměr. Člověk (subjekt) je nositelem svých vlastností (atributů) i vlastností světa a působí na vnější svět (objekt), jenž se odráží v poznání!

jeho současníkem byl Jan Ámos Komenský

54
Q
Novověká filosofie 19. století 
Baruch Spinoza (1632-1677)
A
  • Nejvýznamnější holandský myslitel
  • vyděděný z židovské obce
  • filosofie musí mít matematickou jednoznačnost
  • Svět není nic jiného než jak bůh existuje a člověk není nic jiného, než jak bůh myslí.
  • byl inspirací pro mnohé další filosofy
55
Q

Novověká filosofie 19. století

Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716)

A
  • významnou osobou, ovládl téměř všechny vědecké disciplíny
  • kritik Descartovi filosofie
  • tvrdil, že ve věcech jsou činné síly, tzv. monády
56
Q

Novověká filosofie 19. století

Anglický empirismus

A

Klasickým empirikem je John LOCKE

  • učitel, rádce, lékař
  • lidé nemají vrozené ideje, spíše zvyk pidržovat se získaných představ
  • Lidská mysl je nepopsaný papír, na který zapisuje zkušenosti skrze smysly

Isaac NEWTON
shrnul empirické a induktivní vědy do jedné matematické teorie.
- deism - svět stvořil bůh a do jeho chodu nezasahuje.

George Berkeley

  • biskup
  • mysl člověka vytváří svět
  • zkušenosti jsou naše duševní stavy
  • ovlivnil vznik moderního idealismu
57
Q

Novověká filosofie 18. století

Francouzské osvícenství

A

Představitel:
Charles- Louis Montesquieu
- král je prý nejmocnější protože násilím ovládá ducha poddaných

Nejpopulárnější z osvícenců Francois Voltaire

  • mluvčí osvícenství , útočil na předsudky a pověry, zejména náboženské
  • dějiny neviděl ve sledu bitev a střídání králů, nýbrž v proměnách kultury a ducha.
  • prosazuje myšlenky tolerance

Jullien Offroy de LA Mettrie

  • není třeba rozlišovat mezi živou přírodou, stroji a člověkem
  • v novověku objevuje přírodovědné zjednodušování REDUKCIONISMUS

Denis DIDEROT
_ bránil se zjednodušování
- shrnul vědění té doby do enciklopedie

Jean Jacques Rousseau

  • Věda a umění potlačily přirozenou citovost člověka, a tak způsobil úpad lidskosti.
  • ve své přirozené citovosti byl člověk dobrý
  • Inspiroval vznik romantismu
58
Q

Německá filosofie 19. století

Immanuel Kant

A

Osvícenství vyzdvihlo rozum, ale srdce a city se časem vzbouřily.
Lze nalézt důvěryhodné lidského ducha? skrytá otázka tehdejší doby. Kantův systém na ní odpovídal.

Immanuel Kant

  • podrobil kritice rozum sám
  • Zjišťuje, že naše poznání se odvíjí od předem daných myšlenkových struktur.
  • Vrozená je také syntetizující schopnost mysli spojovat smyslové údaje v jednu zkušenost
  • jsme to my sami, kdo vnáší řád do světa, nikoliv však řád libovolný.

Kantův vliv na vývoj filosofie byl mimořádný. Další myslitelé se většinou inspirovali některou stránkou jeho učení

59
Q

Německá filosofie 19. století

Německá romantika

A

Respekt k tvůrčí a mravní svobodě člověka vyvolal živou odezvu u německých romantiků.
Johann Wolfgang GOETHE

60
Q

Německá filosofie 19. století

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

A
V práci Fenomenologie ducha se opírá o princip, kde bytí a myšlení je ztotožněno. není rozdíl mezi myšlenky a přírodními zákony. Vše co jest rozumné, je skutečné, a co jest skutečné, jest rozumné. 
- chápe svět jako sebeuskutečňování já
rozvoj probíhá ve třech stupních 
1. Logika 
2. Filosofie přírody
3. Filosofie ducha
61
Q

Filosofie druhé poloviny 19. století

Pozitivismus

A

Francouz Auguste Comte
- odmítl nadřazování rozumu nad skutečností
Termín pozitivismus naznačuje, že vědění má být pozitivní, tedy věcné, určité.
Zařadil vědy matematiku, astronomii, fyziku, chemii, biologii

Ludwig Feuerbach

  • odmítl absolutní ideu - ta umožnuje božskou interpretaci. kritizuje náboženství.
  • dává důraz na nutnost překonat boha jako dětský sen a přejít do od nadsmyslového k smyslovému.

Karel Marx (1818-1883)
spolu s Bedřich ENGELS
- Podstatou člověka je práce
- v dělnické třídě Marx vidí ztělesnění živé práce, která stojí proti práci mrtvé - kapitálu.
Vývoj vědy vede k proletářské revoluci, zrušení protikladů a vzniku beztřídní společnosti.
Koncem 19. st marxismus rozštěpil na komunismus a socialismus

62
Q

Filosofie druhé poloviny 19. století

Irocionalismus

A

vysvětluje se jako odmítání možnost racionálně vysvětlit svět. podstatu skutečnosti, lze pochopit jen citem.

Arthur SCHOPENHAUER

  • vychází z Kanta a buddhismu
  • vše živé je vůlí k životu
  • viditelný svět je jen zdání
  • uznává dva východiska existence , Umění a V popření vůle

Friedrich NIETZSCHE

  • vychází ze Schopenhauera
  • Je ryzím voluntaristou
  • útočí na otrocký, stádní stav davu, který se schovává za morálkou, demokracii.
  • bůh je mrtev.
63
Q

Filosofie 20. století

Významní představitelé?

A

Henri Bergson

  • nazval svou filosofii filosofii života
  • podstatučlověka tvořivý vývoj
  • vědecký pohled na svět je neúplný, vynechává subjektivní prožitek.

Oswald SPENGLER

  • kultura se podobá organismu
  • jsme ve stádiu nehybnosti a čeká nás zánik.

Další představitelé 2. století jsou: Edmund Huselr, Martin Heideggera, T. G. Masaryk.

64
Q

Filosofie druhé poloviny 20. století

Pragmatismus

A

Charles Sanderse PEIRCE (logik, matematik)
Pragma = jednání
- hodnota není v idejích samotných, ale v jejich praktickém uplatnění
- nakolik je idea boha užitečná?
prospěch = pravda
- spisovatel Karel Čapek upoutal pluralitní koncept pravdy
- pluralismus lze chápat jako jeden ze zdrojů postmoderní filosofie

65
Q

Filosofie druhé poloviny 20. století

Kdo založil fenomenologii a o čem pojednává?

A

Edmund Husserl
Patří k nejvlivnějším myslitelům 20. století
- inspirován Franzem Brentanem
- FB chtěl položit filosofii na vědecký základ
- základní gnoseologické otázky se dají řešit v rámci psychologického rozboru a popisu procesu lidského vnímání.
dal si otázku např. jak víme, že mé poznávací akty nejsou jen prožitky, mimo něž žádný svět neexistuje.
- Husserlova fenomenologie je věda, zkoumající fenomény našeho vědomí.

Dle, Hussserla příčina krize evropského myšlení je věda. Věda nám v mnohé ulehčuje život, ale nepomáhá nám najít jeho smysl.
Cílem fenomenologie je obnova původního prožitku našeho života, zaměření na jeho smysl a význam. Husserl usiluje o neustálé prověřování našich motiv, hodnot a cílů. Požaduje žít zodpovědně a pravdivě a zároveň ví, že je to nekonečný úkol, jimž člověk naplňuje své lidství.

66
Q

Filosofie druhé poloviny 20. století

Kdo používá termín Dasein a co znamená?

A

Martin Heidegger

místo člověk užívá termín Dasein = pobyt, neboť člověk na tomto světě jedinečně usiluje svůj život naplnit.

67
Q

Filosofie druhé poloviny 20. století

Existencialismus

A

Jean-Paul a Albert Camus

  • Hlavní témata je svoboda, spravedlnost a štěstí člověka
  • člověk může nají smysl v boji se zlem a absurditou
68
Q

Co je Hermeneutika?

A

Směr který hledá metody výkladu a porozumění světu a člověku.

69
Q

Filosofie druhé poloviny 20. století

Postmoderna

A

Vyznačuje se objevem relativity ,,vše je relativní”

  1. postmoderna se kriticky obrací k rozumu
  2. Postmoderna vyhlašuje kulturní pluralitu
  3. usiluje o rovnoprávnost
  4. postmodernu svět baví a nebere ho příliš vážně
  5. neptá se po obecném smyslu
  6. postmoderna se obrací proti transcendentnímu myšlení a jednání