2.3.3 Flashcards
Informační společnost, pojetí a základní koncepty. Informace, informační společnost a informatizace. Informační systémy a technologie. Organizace (podnik/instituce) v informační společnosti. Informační potřeby, informační toky a informační audit. (11 cards)
Informační společnost
-Společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy.
Pojetí a koncepty informační společnosti
-Ekonomická informační společnost – většina ekonomických aktivit a bohatství je založena na nehmotných informačních komoditách
-Pracovní informační společnost – více lidí je zaměstnáno jako informační pracovníci
-Technologická informační společnost – silné a rozšířené informační a komunikační technologie
-Politická informační společnost – otázky informací a ICT jsou předmětem politických debat
-Sociokulturní informační společnost – vzestup sociálních médií
-Teoretická informační společnost – společnost, ve které dosáhnout abstraktní teoretické znalosti důležitosti jakožto hlavní vodítko pro praktickou činnost
informace
V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi.
Informatizace
-proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím
-Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí.
-Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data.
-Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi
Informační systémy
-celek složený z počítačového hardwaru a souvisejícího softwaru, k němuž patří také lidé, kteří tento hardware a software využívají, a procesy (činnosti), které přitom vykonávají za účelem sběru, zpracování a šíření dat potřebných k plánování, rozhodování a řízení
-V širším slova smyslu jakýkoli „systém informací“, které jsou nějakým způsobem uvedené do souvislostí a určitým způsobem uspořádané, a nemusí to vůbec být za pomoci počítačů. Může jít třeba o kartotéku zaměstnanců nebo firemní účetní knihy. Běžně se ale takové případy jako informační systémy neoznačují
Informační technologie
-zkráceně IT,
-je odvětví techniky, které se zabývá tvorbou, zaváděním a zdokonalováním procesů a metod sběru (shromažďování), kontroly, zpracování, uchování, vyhledávání, řízení, výměny, zobrazování, zpřístupňování a využívání dat a informací, zahrnující automatizaci těchto procesů.
-Je součástí širšího oboru – informační a komunikační technologie.
-Pojem informační technologie se více zaměřuje na klasické rozdělení hardware, software, sítě, metodiky, zatímco příbuzný pojem informatika akcentuje práci s daty a informacemi.
Organizace (podnik/instituce) v informační společnosti
-informační instituce je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.
-Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.
-Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky.
-Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování.
Informační potřeba
-stav, ve kterém jedinec zjišťuje, že jeho/její vlastní znalost je nedostačující pro splnění cíle, který má.
-Většina lidí nemá informační potřeby sama o sobě, ty se objevují spíše ve chvíli, kdy jsou konfrontováni s nějakým problémem.
-Na základě znalosti informační potřeby získá uživatel informace, které dosud neznal a jsou v jazyce a formě pro něj srozumitelné
-informační potřeba je osobní (praktické informace) a profesní (rešerše)
Informační toky
-Posloupnost přenosu informací v informačních systémech na cestě od zdroje k uživateli.
-Informační toky mohou být podle povahy informačních systémů oborové, územní, institucionální apod.
-Kritériem hodnocení kvality informačního toku je rychlost a kvalita uspokojení informačních potřeb uživatele.
-Kvalita a efektivnost informačního toku se zkoumá bibliometrickými a jinými matematicko-statistickými metodami
Informační audit
-detailní analýza toho jaké informace organizace pro rozhodování na jednotlivých úrovních skutečně potřebuje a jak jsou tyto potřeby pokryty dostupnými informačními zdroji
-jedná se o vcelku nový pojem, souhrnná a všemi akceptovaná definice tohoto pojmu zkrátka neexistuje
-K informačnímu auditu se přistupuje hlavně v případě, kdy dochází k informačním nedostatkům či informačnímu přetížení.
-Například, když zaměstnanci či uživatelé nemají přístup k informacím, které potřebují, nefunguje mezi nimi sdílení informací, když jsou informace předávány pozdě či v neúplné podobě a nevhodné formě, nebo jsou příliš obsáhlé a nepřehledné.
-Informační audit má hned několik cílů:
-Prvním z nich je odhalení problémů a chyb v komunikaci a práci s informacemi v rámci hodnoceného subjektu.
-Druhým krokem je poté logické doporučení pro zlepšení, či navržení optimálního řešení k eliminaci nalezených problému.
-Subjekt, který informační audit podstoupil poté může tyto výsledky a doporučení zapracovat do své informační strategie a tím celkově zlepšit fungování firmy/společnosti.