3. Římské právo a jeho recepce v českých zemích Flashcards
(13 cards)
Jaký je rozdíl mezi recepcí (římského) a romanizací práva?
recepce - vědomý proces přejímání či přijetí: jednotlivých pravidel, celých sentencí, nebo celého právního předpisu
římské právo aplikováno přednostně - př. Německo
romanizace - inspirace římským právem; proces, jenž vede k obohacení nejen stávající právní úpravy nebo v ní používané terminologie o prvky římského práva, ale dopadá také na vývoj právního myšlení
obvykle se děje přirozeně
římské právo plní subsidiární funkci
Dvě vlny recepce (romanizace) v domácím právním prostředí.
Byzantský proud - romanizace právních památek
Západní proud:
- listinná praxe
- římsko-kanonický proces
- romanizace právních památek
Byzantský proud: Zákon sudnyj ljudem a Nomokánon.
- pol. 9. století
nejstarší písemně doložené právní památky používané na Velké Moravě
předmět úpravy: trestní právo, církevní právo, rodinné právo
obsahují prvky modifikovaného římského práva = byzantské právo
hlavním zdrojem byzantská Ekloga
Západní proud: listinná praxe.
rozmach ve 12. století
zlistinění právních jednání = vyšší míra právní jistoty
listina mj. plní funkci důkazního prostředku
listiny produkují kanceláře (panovnické k., městské k., k. církevních institucí)
pro zjednodušení kancelářské praxe vznikají formulářové sbírky
užívá se římskoprávní terminologie
Západní proud: římsko-kanonický proces.
nejprve v církevním prostředí, ve 14. století aplikován také městskými soudy
řízení má 2 fáze: přípravné řízení a vlastní projednání sporu (mezníkem je
litiskontestace)
vyšší míra formalismu
hl. zásady: písemnost, zásada rovnost, zásada projednací
Západní proud: romanizace právních památek - Ius regale montanorum.
- horní zákoník Václava II., vydaný na poč. 14. století (platil až do pol. 19. století)
- vůbec první kodifikace u nás (tzn. nejde o právní knihu)
- autor: italský profesor římského a kanonického práva Gozzius ab Orvieto
- systematika obdobná Justiniánovým Institucím: osoby, věci, žaloby
- výjimka: nadále přetrvává zásada ústnost
Statuta provincialia Arnest
- kodifikace prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, vyhlášená r. 1349
- osobní působnost: veškeré osoby žijící v pražské arcidiecézi (duchovenstvo, laici, Židé)
- vychází z kanonického práva, skrze ně však reflektuje řadu římskoprávních regulí
- římskoprávní vlivy: právní postavení Židů, odpovědnost za škodu, definice zápůjčky, pravidla interpretace
- římsko-kanonický proces upravuje pouze okrajově
Majestas Carolina
- neúspěšný kodifikační pokus Karla IV.
- autorství je obvykle přisuzováno Janu ze Středy a Arnoštu z Pardubic
- ucelená sbírka soukromého a veřejného práva
- snaha o zavedení římsko-kanonického procesu v zemském soudnictví
- v rovině materiální převažuje domácí právní úprava
Právní kniha notáře Jana
- sepsána okolo r. 1355 brněnským notářem (písařem) Janem
- výrazně romanizovaný pramen
- vychází z domácích i zahraničních vzorů (jihlavské právo, vídeňské právo, tzv. Monaldova Summa, Accursiova a Azonova Glossa)
- v praxi se navzdory údajně nezávaznému charakteru zjevně používala
- inspirační zdroj pro další právní památky
Příručka práva městského Jana z Gelnhausenu
- Brno, 80. léta 14. století
- nezávazný manuál, vycházející z brněnské Právní knihy notáře Jana
- přejímá rozsáhlý soubor výkladových pravidel a definic z římskoprávních Digest (Dig. 50.16
a 50.17) → jednotlivé regule jsou doplněny o komentáře z Accursiovy Glossy - prokazatelně se příručka používala v Brně, Jihlavě a v Praze
Knihy devatery Viktorina Kornela ze Všehrd
- Praha, konec 15. století
- právní kniha; neúspěšný pokus o kodifikaci zemského práva
- autor byl humanistou, nikoliv právníkem a stavěl se negativně k římskému právu i ostatním „cizím“ právním vzorům
- římskoprávní vlivy jsou přesto patrné v právní úpravě nabytí zletilost
Práva městská Brikcího z Licska
- Praha, r. 1536
- neúspěšný kodifikační pokus, který narazil na odpor měst
- vychází z brněnského a jihlavského práva, vlastní autorův přínos minimální
- romanizovaná právní památka, zřetelný vliv Právní knihy notáře Jana
Práva městská P. K. z Koldína
- Praha, r. 1579
- výrazně romanizovaná kodifikace městského práva
- zdroje: Liber cursus sententiarum, brněnský Manipulus, středověké glosy a komentáře k CIC
- výslovně upozorňuje na některé římskoprávní zásady a pokouší se o jejich interpretaci
