3. Vědomí a Nevědomí Flashcards
(49 cards)
Tradiční filosofie vymezila dva hlavní pohledy
na problematiku vědomí, jaký jsou?
Dualismus a Monistické teorie
Jak Dualismus vysvětloval vědomí?
Předpokládal existenci dvou radikálně odlišných
substancí, jimiž jsou tělo a duše. jež nezabírá žádný prostor a jejímž hlavním atributem je
myšlení. Podle Descarta je vědomí esencí ducha a zásadně se liší od těla, které je
součástí hmotné substance.
S jakým problémem se potýkaly první teoretici, kteří se snažili definovat vědomí?
Předpokládali, že je duchovní substance nehmotná. Vyloučena možnost, že by
psychické děje mohly ovlivňovat tělesné procesy či chování
______teorie předpokládají existenci jediné podstaty (těla a duše jako jednu věc) (identismus)
Monistické teorie předpokládají existenci jediné podstaty (těla a duše jako jednu věc) (identismus)
Co je ontologie?
Filozofická věda o bytí
Materialistické (naturalistické) teorie se pokoušejí objasnit existenci vědomí jakým způsobem?
V termínech přírodních věd, přičemž předpokládají, že mentální jevy vznikají na
základě mozkové aktivity.
Nemohou mít jakýkoliv kauzální vliv na tělesné procesy, protože jsou pouhým vedlejším
produktem nervových dějů.
Základním předpokladem ______ a _______ je to,
aby byl člověk při vědomí.
Základním předpokladem vnímání a prožívání je to,
aby byl člověk při vědomí.
Synonymum pro stav: při vědomí jsou?
bdělost neboli vigilance (alertness)
Co označuje lucidita?
Úroveň vigilance neboli
jasnost vědomí.
Protipólem bdělosti je?
bezvědomí, případně spánek či narkóza
Funkce vědomí?
sledování (sama sebe, okolí),
Ovládání(sama sebe, prostředí kolem)
Vědomí tedy člověku umožňuje jednat spíše _______ než r_______.
Vědomí tedy člověku umožňuje jednat spíše reflektivně než reflexně.
Některé společné charakteristiky změněné stavy vědomí jsou
- Kognitivní procesy jsou při nich povrchnější a méně kritické než obvykle.
- Dochází ke změnám sebepojetí a vnímání okolního světa.
- Často bývá oslabeno řízení a inhibice chování. Snadno podlehnou sexuálním či agresivním impulsům, které mají obvykle
pod kontrolou.
Při hypnóze předávají regulaci svého chování hypnotizérovi
Komisurotomie je chirurgický zásah do mozku. co způsobuje?
Pacienti s rozděleným (rozštěpeným) mozkem - corpus callosum
Teorie vědomí Michaela Gazzanigy. Co nám říká o mozku a specializací hemisfér?
Podle amerického psychologa a neurovědce Michaela Gazzanigy je mozek, zejména
jeho pravá hemisféra, organizován do relativně nezávislých funkčních jednotek,
jejichž paralelní operace zpravidla probíhají mimo vědomou zkušenost. Gazzaniga
se domnívá, že se levá hemisféra pokouší tyto podvědomé aktivity a jejich
behaviorální„výstupy” interpretovat, a to i tehdy, když se jedinec nechová příliš
smysluplně.
Domněnka Francise Cricka pojednává o více typů vědomí. jaké to mohou být?
Christofem Kochem, předpokládá, že vědomí má řadu forem - existuje
vědomí toho, že vidíme, myslíme, cítíme, že nás něco bolí. Sebeuvědomování je
podle Cricka zvláštním případem vědomí.
Dle Francise Cricka jsou lidé velmi „zrakovými živočichy” a jejich vizuální
zážitky jsou mimořádně živé a informačně bohaté. Jak se tento jev(fenomén) odráží v mozkové aktivitě? (domněnka)
Crick předpokládá, že určitý předmět ve zrakovém poli je v každém okamžiku reprezentován
aktivitou několika seskupení neuronů (neural assemblies), která dočasně
fungují jako jednotka. Libovolný předmět má totiž rozličné vlastnosti (tvar, barvu,
pohyb atd.), jež jsou zpracovávány v různých zrakových oblastech mozku.
Crick se také nezabývá tvorbou, respektive pochopením významů. Pokud
by člověk disponoval pouze různými senzorickými „qualii”, pravděpodobně by se
v nich velmi obtížně orientoval.
Definice Nevědomí je?
Nevědomí lze definovat jako souhrn psychických obsahů a procesů, které
probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání.
Zkoumání nevědomých oblastí lidské psychiky je
především doménou psychoanalýzy.
Freudovo pojetí vědomých a nevědomých procesů.
Podle Sigmunda Freuda lze nevědomé procesy rozdělit na ______ _______
neboli předvědomé a na _______ _______.
Podle Sigmunda Freuda lze nevědomé procesy rozdělit na deskriptivně nevědomé
neboli předvědomé a na dynamicky nevědomé,
Jak se dle Freuda projevuje Dynamické nevědomí?
projevuje rozmanitými
chybnými výkony, jakými jsou přeřeknutí, opomenutí nebo neobvyklé umístění
některých předmětů. Vnější pozorovatel, případně i člověk, který se chybného
výkonu dopustil, za nimi může odhalit latentní záměr či impuls mentální povahy.
Freud se k této problematice vyjádřil ve stati „Strukturální rozbor psychické osobnosti”:
Svobodná vůle. Pokusy Benjamina Libeta zmačknutí čudlíku přišli na jaký fenomén v mozku?
V mozku tedy existuje jakási předběžná
znalost vědomého záměru. Subjektivní svobodné rozhodnutí se oproti mozkové aktivitě
časově zpožďuje. Někteří vědci z toho vyvodili závěr, že iniciace chování i
uvědomování může začínat, a obvykle také začíná, nevědomě. Lidé v tomto pokusu
ovšem skutečně jednali svobodně; jejich mozek však o tom „věděl” dřív než oni sami.
Pozornost - jaká je základní schopnost pozornosti.
selektivita - výběrovost. Pozornost lidem umožňuje monitorovat
vnější i vnitřní prostředí a vybírat z něj pouze ty podněty, které si v daném
okamžiku přejí nebo potřebují uvědomit, přičemž ostatní ignorují.
Pozornost dle Williama Jamese lze dělit na dva typy. Jaký jsou? (staré)
- Zaměření (upoutání) pozornosti, jehož podstatou je výběr důležitých podnětů.
Tato fáze bývá označována termínem selektivní pozornost. Obvykle probíhá
převážně nevědomě. - Vlastní soustředění vědomí na určitý psychický obsah či mentální aktivitu.
Pozornost se dává do
souvislosti nejen s vědomím, ale také s _______, ______, ______a dalšími kognitivními
procesy. Při vnímání provádí selekci podnětů v percepčním poli, které se na
základě jejího zaměření člení na _____ a _____. Pozorování je vnímání se silným
soustředěním pozornosti, jehož cílem je __________________.
Pozornost se dává do
souvislosti nejen s vědomím, ale také s vnímáním, pamětí, učením a dalšími kognitivními
procesy. Při vnímání provádí selekci podnětů v percepčním poli, které se na
základě jejího zaměření člení na figuru a pozadí. Pozorování je vnímání se silným
soustředěním pozornosti, jehož cílem je získat nové poznatky.