4. Smlouva, culpa in contrahendo, důvěrné informace, uzavírání smluv, nabídka a její přijetí, formování obsahu smlouvy Flashcards
(34 cards)
Jaké a kolik má závazek strany?
Každý závazek má dvě strany – dlužníka a věřitele.
§ 1721 an. OZ Ze závazku má
- věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění (pohledávku) a
- dlužník povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
Strana a subjekt závazku
Na každé straně závazků může být více subjektů. Závazky s pluralitou subjektů na straně dlužnické nebo věřitelské označujeme jako společné závazky oproti závazkům jednoduchým. Obecně má závazek 2 strany ale může být i vícestranný.
Co víš o pojmu společné závazky?
Pojem
Alespoň na jedné straně alespoň dva subjekty, závazek má 2 strany
Vztah mezi stranami, vztah mezi subjektem co je na jedné straně a není tam sám a jeho vztah ke druhé straně, vztahy mezi subjekty na stejné straně
Přesněji „společné pohledávky“, resp. „společné dluhy“
Smysl právní úpravy
Pravidla pro všechny
Společné závazky se spravují podle zásad o spoluvlastnictví př. Pravidla hlasování
Druhá strana může požadovat určení společného zástupce se kterým bude jednat na té straně kde je více subjektů
Pravidla pro různé případy, podle učlenění spol. závazků
Nejprve: rozdělíme podle dělitelnosti na dílné a nedílné
Poté: s režimem obecným (obecná pravidla) popř. zvláštním (stanovuje zákon, možné ujednat ve smlouvě nebo rozhodnutím soudu)
Nakonec: která strana je ta s více dlužníky nebo věřiteli
Co je smlouva?
§ 1724 an. OZ Smlouvou projevují strany vůli
- zřídit mezi sebou závazek a
- řídit se obsahem smlouvy.
Jaké jsou další projevy vůle krom smluv?
Kromě smluv existují i jiné (jednostranné) projevy vůle zakládající závazek např. veřejný příslib, slib odškodnění, vydání CP, odstoupení od smlouvy apod., proto OZ stanoví, že ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i
- na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné ledaže
- to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.
Kdy je smlouva standardně uzavřena?
§ 1725 OZ Smlouva je uzavřena, jakmile si strany sjednaly její obsah.
V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu sjednat a určit její obsah.
§ 1726 OZ Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti nesjednaly náležitost, kterou měly ve smlouvě sjednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li,
- s přihlédnutím k jejich následnému chování,
- rozumně předpokládat, že
- by smlouvu uzavřely i bez sjednání této náležitosti.
Ale
Dala-li některá ze stran již při uzavírání smlouvy najevo, že
- dosažení shody o určité náležitosti je
- předpokladem uzavření smlouvy,
má se za to, že nedojde-li k dohodě o této náležitosti, smlouva uzavřena nebyla.
Jaká pravidla platí pro více smluv na téže listině?
§ 1727 OZ Každá z několika smluv
- uzavřených při témže jednání nebo
- zahrnutých do téže listiny
se posuzuje samostatně
Ale
Plyne-li z
- povahy několika smluv nebo
- jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy,
že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv.
Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.
Poctivé jednání
Při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby
- se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a
- byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.
Odpovědnost za uzavření smlouvy
§ 1728 OZ Každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže
- jednání o smlouvě zahájí nebo
- v takovém jednání pokračuje,
aniž má úmysl smlouvu uzavřít. *Východisko pro culpa in contrahendo.]
Culpa in contrahendo
§ 1729 OZ Dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která
- přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž
- pro to má spravedlivý důvod.
Strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.
Důvěrné informace
Poskytnou-li si strany při jednání o smlouvě
- jakékoli údaje a
- sdělení,
má každá ze stran právo vést o nich záznamy, i když smlouva nebude uzavřena.
Ale
Získá-li strana při jednání o smlouvě o druhé straně důvěrný údaj nebo sdělení, dbá, aby
- nebyly zneužity, nebo
- nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu.
Poruší-li tuto povinnost a obohatí-li se tím, vydá druhé straně to, oč se obohatila.
Uzavření smlouvy návrh na uzavření smlouvy
§ 1731 an. OZ Návrh na uzavření smlouvy (nabídku), může předložit kterákoli z budoucích stran.
Z nabídky musí být zřejmé, že
- ten, kdo nabídku činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu
- s osobou, které nabídku předkládá.
Nabídka
§ 1732/1 OZ Nabídkou je jakékoli právní jednání směřující k uzavření smlouvy,
- obsahuje-li podstatné náležitosti smlouvy a
- plyne-li z něho vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.
Projev vůle, který nesplňuje podmínky § 1732 OZ,
není nabídkou a proto nemůže být přijat – může ale být výzvou k podání nabídky.
Z tohoto pravidla ale existují výjimky –
Tak např. Podle § 1726 OZ platí, že považují-li strany smlouvu za uzavřenou přesto, že si ve skutečnosti nesjednaly podstatnou náležitost, kterou měly ve smlouvě sjednat,
hledí se
na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez sjednání této náležitosti.
§ 1732/2 OZ Má se za to, že návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti
- reklamou,
- v katalogu nebo
- vystavením zboží,
je nabídkou s výhradou
* vyčerpání zásob nebo
* ztráty schopnosti podnikatele plnit.
Přijetí nabídky
- učiněná ústně nebo
- předložena přítomné osobě v písemné formě,
musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala.
Nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce.
Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené - povaze navrhované smlouvy a
- rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky.
Neodvolatelná nabídka
Nabídka je neodvolatelná,
- je-li to v ní výslovně vyjádřeno,
- dohodnou-li se tak strany, nebo
- plyne-li to
- z jednání stran o uzavření smlouvy,
- z jejich předchozího obchodního styku, anebo
- ze zvyklostí.
Odvolání x zrušení nabídky
§ 1737 OZ Odvolatelnou nabídku lze odvolat, jen dojde-li odvolání druhé straně dříve, než ta odeslala přijetí nabídky.
I neodvolatelnou nabídku lze zrušit, dojde-li zrušovací projev druhé straně
- před doručením nabídky nebo
- alespoň současně s ním.
Zánik nabídky
Nabídka zaniká je-li
- odvolána,
- zrušena nebo
- odmítnuta.
Nabídka zaniká i tehdy, není-li přijata včas.
Zemře-li některá ze stran, nebo pozbude-li svéprávnosti uzavřít smlouvu, zanikne nabídka jen
- je-li to zřejmé z nabídky samé nebo
- z povahy a účelu navrhované smlouvy.
Přijetí nabídky
§ 1740 an. OZ Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas.
Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nabídky nejsou.
Projev vůle, který obsahuje
- dodatky,
- výhrady,
- omezení nebo
- jiné změny,
je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku.
Ale
Odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí
- neodmítne nebo
- je předem nevyloučí.
Přijetí nabídky lze zrušit, dojde-li zrušení navrhovateli nejpozději s přijetím.
I pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel
- vyrozumí osobu, které nabídku učinil, bez zbytečného odkladu alespoň ústně, že přijetí považuje za včasné, nebo
- se začne chovat ve shodě s nabídkou.
Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.
Smluvní typy, obsah smlouvy - pojmenované smlouvy
OZ upravuje jednotlivé typy smluv – tzv. pojmenované smlouvy (kupní, o dílo atd.).
Jejich právní úprava se použije na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti těchto smluvních typů.
U pojmenovaných smluv tvoří obsah smlouvy
- ujednání stran a
- příslušná ustanovení zákona.
Jejich obsah však plyne také z
* dobrých mravů,
* zvyklostí a
* zavedené praxe stran.
Smluvní typy , obsah smlouvy- Nepojmenované smlouvy
Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
Taková smlouva se označuje jako inominátní (nepojmenovaná) smlouva (§ 1746 OZ).
Tak např. pojmenovaným smluvním typem není leasingová smlouva ….
Všeobecné obchodní podmínky
§ 1751 OZ Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které
- navrhovatel připojí k nabídce nebo
- jsou stranám známy.
Tato podmínky lze použít i ve smlouvě s nepodnikatelem – tzv. všeobecné obchodní podmínky.
Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek.
„Podnikatelské“ obchodní podmínky
Při uzavření smlouvy mezi podnikateli
- lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem
- na obchodní podmínky vypracované
- odbornými či
- zájmovými
organizacemi.
Ale
Neúčinnost obchodních podmínek
Ustanovení obojích obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně.
K opačnému ujednání se nepřihlíží!!
Jednostranná změna podmínek
§ 1752 OZ Uzavírá-li strana v běžném obchodním styku
- s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a
- vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny,
- lze si sjednat, že (jedna) strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit, čímž změní i obsah smlouvy.
Ale
Sjednání možnosti jednostranné změny OP je platné,
- bylo-li předem sjednáno alespoň, jak se změna druhé straně oznámí a
- druhé straně se založí právo změny odmítnout a závazek vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobného plnění od jiného dodavatele.
Nepřihlíží se k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.
Vykládací pravidla
Vykládací pravidla
V praxi se při uzavírání smluv často používají vykládací pravidla – nejpoužívanější jsou mezinárodní pravidla pro výklad dodacích doložek (International Commercial Terms) INCOTERMS.
Např. EXW – kupující odveze zboží ze závodu prodávajícího – určení místa plnění.
Přitom
§ 1754 OZ Použijí-li strany ve smlouvě doložku upravenou v užívaných vykládacích pravidlech, má se za to, že touto doložkou zamýšlely vyvolat právní účinky
- stanovené VP, na něž se odvolaly, popřípadě
- těmi VP, která se s přihlédnutím k povaze smlouvy
obvykle používají.
Není-li jedna ze stran smlouvy podnikatelem, lze se vůči ní dovolat významu doložky, jen pokud se prokáže, že jí její význam musel být znám.