9. Myšlení Flashcards
(39 cards)
Myšlení
proces zpracování a využívání informací
5 hlavních funkcí myšlení
- formování pojmů
- rozpoznávání a nacházení vztahů
- řešení problémů
- usuzování
- vytváření něčeho nového
Jak je chápáno myšlení (3)?
- operacionálně
- proces řešení problémů
- funkcionalistické pojetí
operacionální pojetí myšlení
manipulace s mentálními reprezentacemi (návaznost na analogový a symbolický kód A. Paivia)
Funkcionalistické pojetí myšlení
vytváření a ověřování hypotéz
dělení myšlení dle psychických obsahů (mentálních reprezentací)
- myšlení konkrétní (vjemy)
- myšlení názorné (představy)
- myšlení abstraktní (znaky) –> myšlení pojmové
- propoziční myšlení (propozice - výroky)
dělení myšlení dle převládajících mentálních operací (Duncker)
- analýza (analytické myšlení) - rozdělení celku na části; nic nového, co by už nebylo obsaženo ve výchozích materiálech
- syntéza (syntetické myšlení) - části pospojované do celku; vzniká nové!
dělení dle Brunera (pedagogický psycholog)
- analytické - krok po kroku; plně vědomé
- intuitivní - nemusí být zcela vědomé; postupy založené na zdánlivém vniknutí do celého probému najednou (u odborníků), nutno ověřovat!
dělení myšlení dle Kahnemana
myšlení rychlé
myšlení pomalé
Aristotelovy formy myšlen
- pojmy (lze hierarchicky seřadit dle obecnosti)
- soudy (vyjádření vztahu; subjekt a predikát)
- úsudky (odvození nového soudu z výchozích)
subsumpce
podřazení urč. pojmu pod jiný (to, co platí pro obecnou kategorii, platí i pro její členy)
pojmy
mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou i v jednom/více aspektech podobné
funkce pojmů
- informativnost
- realizace dílčích mentálních aktivit
3: úsporná organizace informací - využití pojmů k predikcí
učení se pojmům (2)
- vlastní praxe: prototyp
- škola: jádro
strategie učení se pojmům
- pomocí příkladu
- testování hypotézy
- strategie shora dolů
- ad hoc pojmy (Barsalou) - dokud nezazní otázka, nemám pojem
Klasická definiční teorie
Jerome Bruner (50.-60. léta)
- pojmovvé učení spočívá v seznamování se s určujícími rysy pojmů, které tvoří jejich jádro
Teorie rodinné podobnosti
Ludwig Wittgenstein
- Tvrdí, že věci, které by mohly být zdánlivě spojené 1 společným rysem, mohou být ve skutečnosti spojeny řadou překrývajících se podobností, přičemž žádný rys není společný všem
Podle Wittgensteina určujeme význam mnoha pojmů na základě jejich typických příznaků
teorie prototypů
Eleanor Roschová
- Navazuje na W. a tvrdí, že lidé třídí různé objekty do pojmových kategorií hlavně na základě jejich VZÁJEMNÉ PODOBNOSTI, ne na základě určujících rysů
- Prototypy = nejlepší, nejjasnější, nejvýstižnější př. daného pojmu
- Dle „kvality typičnosti“ rozděluje na prototypy dobré a špatné
Ad hoc kategorie
Lawrence Barsalou (80. léta)
- Naše znalost pojmů zahrnuje více atributů, než kolik se jich aktivuje
- Aktivace atributů podněcuje situace
- Za určitých okolností si lidé vytváří pojmové ad hoc kategorie, které za normálních okolností nemají společné atributy
Myšlenkové operace
účelné mentální manipulace s psychickými obsahy, které směřují k řešení rozmanitých teoretických i praktických problémů
dělení myšlenkových operací
heuristické x logické (algoritmy)
operace potřebné při učení se pojmům
- komparace
- diferenciace (rozlišování)
- analýza
- syntéza
- generalizace (zobecňování)
- abstrakce
operace s pojmy
- hodnocení pravdivosti tvrzení
- usuzování (indukce x dedukce; úsudek ná základě analogie)
deduktivní usuzování - chyby
Logická pravidla nepostihují všechny aspekty deduktivního usuzování. Tato pravidla jsou spouštěna pouze logickou formou tvrzení, přestože schopnost vyhodnocovat deduktivní úsudky často závisí také na obsahu tvrzení