9. Myšlení Flashcards

(39 cards)

1
Q

Myšlení

A

proces zpracování a využívání informací

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

5 hlavních funkcí myšlení

A
  1. formování pojmů
  2. rozpoznávání a nacházení vztahů
  3. řešení problémů
  4. usuzování
  5. vytváření něčeho nového
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Jak je chápáno myšlení (3)?

A
  1. operacionálně
  2. proces řešení problémů
  3. funkcionalistické pojetí
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

operacionální pojetí myšlení

A

manipulace s mentálními reprezentacemi (návaznost na analogový a symbolický kód A. Paivia)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Funkcionalistické pojetí myšlení

A

vytváření a ověřování hypotéz

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

dělení myšlení dle psychických obsahů (mentálních reprezentací)

A
  1. myšlení konkrétní (vjemy)
  2. myšlení názorné (představy)
  3. myšlení abstraktní (znaky) –> myšlení pojmové
  4. propoziční myšlení (propozice - výroky)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

dělení myšlení dle převládajících mentálních operací (Duncker)

A
  1. analýza (analytické myšlení) - rozdělení celku na části; nic nového, co by už nebylo obsaženo ve výchozích materiálech
  2. syntéza (syntetické myšlení) - části pospojované do celku; vzniká nové!
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

dělení dle Brunera (pedagogický psycholog)

A
  1. analytické - krok po kroku; plně vědomé
  2. intuitivní - nemusí být zcela vědomé; postupy založené na zdánlivém vniknutí do celého probému najednou (u odborníků), nutno ověřovat!
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

dělení myšlení dle Kahnemana

A

myšlení rychlé
myšlení pomalé

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Aristotelovy formy myšlen

A
  1. pojmy (lze hierarchicky seřadit dle obecnosti)
  2. soudy (vyjádření vztahu; subjekt a predikát)
  3. úsudky (odvození nového soudu z výchozích)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

subsumpce

A

podřazení urč. pojmu pod jiný (to, co platí pro obecnou kategorii, platí i pro její členy)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

pojmy

A

mentální kategorie, do kterých zařazujeme předměty, události, zkušenosti nebo ideje, které jsou i v jednom/více aspektech podobné

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

funkce pojmů

A
  1. informativnost
  2. realizace dílčích mentálních aktivit
    3: úsporná organizace informací
  3. využití pojmů k predikcí
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

učení se pojmům (2)

A
  • vlastní praxe: prototyp
  • škola: jádro
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

strategie učení se pojmům

A
  • pomocí příkladu
  • testování hypotézy
  • strategie shora dolů
  • ad hoc pojmy (Barsalou) - dokud nezazní otázka, nemám pojem
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Klasická definiční teorie

A

Jerome Bruner (50.-60. léta)
- pojmovvé učení spočívá v seznamování se s určujícími rysy pojmů, které tvoří jejich jádro

17
Q

Teorie rodinné podobnosti

A

Ludwig Wittgenstein
- Tvrdí, že věci, které by mohly být zdánlivě spojené 1 společným rysem, mohou být ve skutečnosti spojeny řadou překrývajících se podobností, přičemž žádný rys není společný všem

Podle Wittgensteina určujeme význam mnoha pojmů na základě jejich typických příznaků

18
Q

teorie prototypů

A

Eleanor Roschová
- Navazuje na W. a tvrdí, že lidé třídí různé objekty do pojmových kategorií hlavně na základě jejich VZÁJEMNÉ PODOBNOSTI, ne na základě určujících rysů
- Prototypy = nejlepší, nejjasnější, nejvýstižnější př. daného pojmu
- Dle „kvality typičnosti“ rozděluje na prototypy dobré a špatné

19
Q

Ad hoc kategorie

A

Lawrence Barsalou (80. léta)
- Naše znalost pojmů zahrnuje více atributů, než kolik se jich aktivuje
- Aktivace atributů podněcuje situace
- Za určitých okolností si lidé vytváří pojmové ad hoc kategorie, které za normálních okolností nemají společné atributy

20
Q

Myšlenkové operace

A

účelné mentální manipulace s psychickými obsahy, které směřují k řešení rozmanitých teoretických i praktických problémů

21
Q

dělení myšlenkových operací

A

heuristické x logické (algoritmy)

22
Q

operace potřebné při učení se pojmům

A
  • komparace
  • diferenciace (rozlišování)
  • analýza
  • syntéza
  • generalizace (zobecňování)
  • abstrakce
23
Q

operace s pojmy

A
  • hodnocení pravdivosti tvrzení
  • usuzování (indukce x dedukce; úsudek ná základě analogie)
24
Q

deduktivní usuzování - chyby

A

Logická pravidla nepostihují všechny aspekty deduktivního usuzování. Tato pravidla jsou spouštěna pouze logickou formou tvrzení, přestože schopnost vyhodnocovat deduktivní úsudky často závisí také na obsahu tvrzení

25
induktivní usuzování
- úsudek může být tak dobrý, i když není deduktivně platný à takové úsudky jsou induktivně silné, což značí, že je nepravděpodobné, že úsudek je neplatný, když jsou platné premisy.
26
heuristiky
- heuristika reprezentativnosti - heuristika dostupných informací - heuristika ukotvení
27
rozhodování
proces výběru mezi několika různými možnostmi
28
čím je ovlivněno rozhodování?
1. odpor ke ztrátě (efekt ztracených investic) 2. efekt kognitivního rámce 3. vnímaná oprávněnost 4. očekávaná lítost 5. sociální normy, vliv 6. sebevědomí a preference jistoty
29
Klasická teorie rozhodování (teorie očekávaného užitku)
Předpokládá, že lidé jednají racionálně a usilují o maximalizaci svého užitku (prospěchu) - Každému rozhodnutí je přiřazena hodnota na základě očekávaných výsledků, přičemž tato hodnota se vypočítává jako součin pravděpodobnosti a užitku výsledku
30
Prospektová teorie (teorie vyhlídek) – Kahneman a Tversky
Lidé hodnotí zisky a ztráty odlišně a neradi riskují, pokud jde o zisky (averze k riziku), ale jsou ochotni více riskovat, aby se vyhnuli ztrátám (vyhledávání rizika při ztrátě)
31
Teorie omezené racionality – Herbert Simon
Lidé nemají neomezené schopnosti k analýze všech informací a možností, takže místo hledání „optimálního“ řešení hledají řešení „uspokojivé“. Tento proces je znám jako satisficing
32
průběh myšlení
1. příprava 2. produkce 3. zhodnocení
33
faktory ovlivňující řešení problémů
Definice problému: stanovení podmínek řešení, odstínění nepodstatných informací Generování řešení: překonání mentálního nastavení Generování řešení: překonání funkční fixace (jen obvyklé užití a postupy; Karl Duncker); kombinace modalit myšlení (imaginativní vs propozicionální) Negativní (řešení dřívějšího problému ztěžuje) a pozitivní (řešení dřívějšího problému usnadňuje) přenos)
34
Řešení problémů u expertů
Více organizované znalosti (báze znalostí) Má rozsáhlou interní reprezentaci problémů (vybaví si přístupy k problému) Lepší paměťové dovednosti v dané doméně (lépe organizováno, štěpeno)
35
4 složky kreativity
originalita ¨fluence flexibilita elaborace
36
Popis etab tvůrčího procesu
Graham Wallase Přípravná fáze = vytyčení problému, dokonalé porozumění problému Inkubace = latentní zpracování problémové situace, utřídění a restrukturalizace údajů; oslabení rušivého vlivu příliš intenzivní motivace Iluminace = „aha zážitek“,, vhled Verifikace = jedinec ověřuje kvalitu nalezeného řešení
37
MAGICKÉ MYŠLENÍ
= víra, že myšlenky, slova nebo určité akce mohou přímo ovlivnit realitu, i když není žádná logická spojitost mezi příčinou a následkem
38
myšlení produktivní a reproduktivní
Wertheimer Reproduktivní myšlení = lidé opakují myšlenkové postupy, které použili dříve v jiných situacích à vede ke správnému řešení Produktivní myšlení = vede k postupné restrukturaci vztahů uvnitř dané problémové situace
39
myšlení konvergentní x divergentní
Guilford Myšlení konvergentní = umožňuje vyvozování závěrů (konkluzí) na základě logického uvažování Myšlení divergentní = vytváření či hledání alternativ