Morfologie Flashcards
Morfologie
= lingvistická disciplína, zkoumá povahu a chování morfémů
= součást gramatiky
Morfém
= jednotka, která nese význam
= základní jednotka struktury slova
= kořen, afixy
: bere - brát → ber - br → je JEDEN morfém
Morf
= nejmenší jednotka, která nese význam
= nedá se už členit
= konkrétní varianta morfému
: bere - brát → ber (jeden morf) - br (jeden morf) → 2 morfy
Alomorfie
= vztah mezi různými realizacemi morfému
• alomorfy = všechny varianty morfému
: bere - brát → ber - br → celé alomorfy
Klasifikace slovních druhů
sémantické kritérium:
- autosémantické (plnovýznamové): sub, verb, adj, adv, num
- synsémantické (neplnovýznamové): předl, spoj, část
tvaroslovné kritérium:
- ohebné - flexe (konjugace, deklinace)
- neohebné
syntaktické kritérium:
- větný člen - autosémantické
- není být větný člen - synsémantické
Flexe
= ohýbání
- deklinaci (jména)
- konjugace (slovesa)
Gramatické kategorie
jmen
- rod: F/N/M
- číslo: singulár/plurál + duál (dveře)
- pád: 7 deklinací (adj, zájm., numerativa berou od S)
Gramatické kategorie
verb
- osoba: já-ty-on, my-vy-oni
- číslo:
sing/plur → nesamostatné, záleží na podmětu
+ vykání, onikání
+ majestatikus - způsob: imperativ (rozkaz)/indikativ (ozn.)/kondicionál (podm.)
- čas: prézens/furturum/pretéritum
- rod: aktivum/pasivum
a) pasivum opisné: je chválen
b) pasivum zvratné: pracovalo se - slovesný vid: dokonavý/nedokonavý
a) párová: dát - dávat
b) nepárová: imperfektiva (umět, moci); perfektiva (vydržet)
c) obojvidová: darovat, jmenovat někoho něčím - třídy (5 tříd)
+ pohybová slovesa:
a) determinovaná: jít, nést (futurum přidat PO-)
b) nedeterminovaná: chodit, nosit
Deklinace adjektiv
- mluvnická shoda se S (= kongruence)
- rod, číslo, pád, vzor
- substantivní deklinace - podle vzoru S
- na jmenná/krátká adj: zdáva, zdrávo, zdráv - tvrdé (mladé) / měkké (jarní)
- na složená/dlouhá adj
! nejde o koncovku, ale kmenotvornou příponu - smíšená deklinace
- na přivlastňovací
: matčin, otcův
Stupňování:
- komparativ (2. st.)
- superlativ (3.st.)
Deklinace zájmen
- zájmenná:
• používá své zájmenné vzory ten (tvrdý vzor) a naše (měkký vzor)
: kdo (koho-toho) - adjektivní:
• podle jarní a mladý
: můj (mého-mladého) - nesklonné:
: vztažná jehož; přivlastňovací jeho
Deklinace číslovek
- adjektivní:
• podle mladý, jarní
• řadové (první), druhové (trojí), násobné (dvojitý) - zájmenné:
• podle ten
: jeden/nejeden (pouze tyhle dvě)
3. substantivní: • podle vzorů a) maskulina (hrad): milion, bilion b) feminina (žena): miliarda; (píseň, kost): čtvrť c) neutra (město): sto, patero
- zvláštní:
a) duálové: dva, oba
b) dvoutvarová flexe: má jen 2 tvary → pět - pěti
Slovesa
- konjugace (časování) typy: 1. finitivní (určité) → určují všechny gramatické kategorie 2. infinitivní (neurčité): → nemá sufix-koncovku, které by vyjadřovaly gramatické rysy → neukáže osobu, číslo a) infinitiv b) příčestí (minulý čas) c) přechodník
struktura:
1. syntetické (jednoduché)
→ mluvnický význam vyjádřen nesamostatným morfémem
: nes-U
2. analytické (složené)
→ mluvnický význam vyjádřen samostatným morfémem
: BUDU pracovat
kmeny:
- přítomný: volám, volej
- minulý: volal bych, volal jsem
třídy: 5 tříd
Adverbia
= neohebná, autosémantická
kritérium podle pojmenování
- přímá: doma, dnes, moc
- zájmenné: t-ový (tady, tamhle); k-ový (kde, kdesi); j-ový (jak, jakkoliv)
kritérium okolností
- místní: doma, domů, dole
- časová: dnes, včera
- způsobová: pěkně, rychle
- měrová: hodně, dost
- příčinnostní: naschvál, nazlost
Spojky
= neohebné, synsémantické
- souřadící:
a) slučovací: a, i, jak-tak
b) stupňovací: dokonce
c) odporovací: ale
d) vylučovací: nebo
e) vysvětlovací: neboť, vdyť - podřadící → podřadné věty
: protože, když, jakmile, leda, že
Předložky
= neohebné, synsémantické
1. primární/vlastní = není jako jiný slov. druh
: v, s, na, pod, u, k, před, do, při, nad
- sekundární/nevlastní = je i jinými slovními druhy
: kolem, kvůli, namísto, proti, skrz, díky, uvnitř
