Absorbce Z Git Flashcards
(32 cards)
Absorbce z GIT
-ústa
-žaludek
-tenké střevo
-tlusté střevo
-rektum
Absorpce z ústní dutiny
• Obchází jaterní cirkulaci
• Ústní sliznice je bohatě prokrvena
• Epiteliální výstelka je bohatě prokrvena
• Velmi rychlý nástup účinku
• Léčivo musí být v kontaktu se sliznici po dostatečně dlouhou dobu
• nitroglycerin
Absorpce ze žaludku
• Malá absorpční plocha, bohatě prokrvená
• Kyselé prostřední pH 1-2
• Kyselá hydrolýza léčiv ( enterosolventní přípravky)
• Absorpce je tu variabilní
Absorpce z tenkého střeva
• Velká absorpční plocha
• Větší absorpční kapacita než žaludek ( i pro kyselé látky)
• Většina léčiv se absorbuje v proximální oblasti jejuna
• Nejčastější mechanismus absorpce léčiv je difuze
• Absorpce léčiv je snížená :
• first pass efektem
• metabolismem ve střevní stěně
• Efluxní transportéry
Absorpce z tlustého střeva
• Menší absorpční plocha
• Menší motilita
• Tužší obsah – omezený kontakt léčiva se sliznicí
• Dochází zde k absorpci léčiv, která nebyla kompletně vstřebána v
tenkém střevě
Absorpce z rekta
• Malá, bohatě prokrvená oblast
• Lokální i systémový účinek
• Vyhnutí kyselému prostředí žaludku a enzymů tenkého střeva
• Část obchází játra a vyhýbá se first pass efektu
• Využití :
• Při dlouhodobém zvracení
• Pacient v bezvědomí
• Po operaci GIT
Faktory ovlivňující absorpci z GIT
• Přítomnost potravy
• Vyprazdňování žaludku
• Lékové interakce
• Metabolismus léčiv
• Léková forma
• Intestinální motilita
Přítomnost potravy
• Snižuje vstřebání většiny léčiv
• Tvorba komplexů s vícemocnými ionty (vápník, hořčík…) – snížená
absorpce
• Zvýšení prokrvení splanchnické oblasti během jídla a trávení → může
urychlit absorpci
Lékové interakce
• Tetracykliny a vápnik, hořčík ( antacida) –chelátové komplexy →
snížení vstřebání
• Inhibice efluxnícho transportéru – zvýšení absorpce
Léková forma
• Léčiva ve formě vodných roztoků se obecně absorbují rychleji a
kompletněji než z tablet, suspenzí
• Enterosolventní tablety – zabraňují rozkladu léčiv v žaludku, ochranný
obal
střevní motilita
• Snížená motilita:
• Zvýšení absorpce špatně rozpustných léčiv
• Snížení absorpce léčiv rozkládaných ve střevě
• Zvýšená motilita:
• Vyšší kontakt se sliznicí – vyšší absorpce
• Průjem – snížení absorpce léčiv
Absorpce léčiv z plic
• Lokální i systémové podání
• Inhalace ve formě plynů ( anestetika) a aerosolů (antiastmatika)
• Rychlá absorpce z plic – rychlý nástup účinku
• Velká absorpční plocha alveolární membrány
• Bohaté prokrvení
• Většina léčiv se absorbuje difuzí
• Osud léčiva po inhalaci je dán velikostí částic
• Možnost absorpce pevných látek mechanismem endocytózy
Absorpce přes kůži
• Lokální působení ( masti, pasty….)
• Systémové působení ( náplasti – analgetika, hormony)
• Vysoce lipofilní léčiva
Kinetika absorpce
• Absorpci lze charakterizovat jak rozsahem celého děje, tak jeho
rychlostí
• Rozsah absorpce:
• množství léčiva, které dosáhne systémové cirkulace
• K vyjádření se používá farmakokinetický parametr – biologická dostupnost
• Rychlost absorpce:
• Jak rychle je léčivo vstřebáno z místa aplikace
• Může být ovlivněna koncentrací léčiva v místě podání – absorpce prvního
řádu
• Pokud nezávisí na koncentraci v místě podání, je tedy konstantní – absorpci
nultého řádu
Vazba léčiva
• Vazba léčiva na struktury může být depotní nebo farmakodynamická
• Míra vaznosti výrazně ovlivňuje farmakokinetiku a farmakodynamiku léčiva
• Vazba je většinou reverzibilní, pevnost komplexu závisí na druhu vazby a množství vazebných míst. K
ireverzibilní vazbě dochází pouze výjimečně ( organofosfáty)
• Volná frakce léčiva fU je poměr koncentrace volného léčiva k jeho celkové koncentraci v plazmě. Čím nižší je
volná frakce, tím vyšší je vázaná frakce
Jaké jsou vazby na léčiva?
• Vazba na plazmatické proteiny
• Vazba na krevní buňky
• Vazba na tkáňové struktury
• vazba na specifické receptory ( farmakodynamika)
Vazba na plazmatické proteiny
• Transport lipofilních látek krví
• Reverzibilní ( neustále se ustanovuje rovnováha)
• Vazebné síly jsou slabé ( elektrostatické, van der Waalsovy, vodíkové můstky)
• Plazmatické bílkoviny jsou syntetizovány v játrech ( patologie, malnutrice, vysoký
věk…… mohou ovlivňovat jejich množství a tím i počet vazebných míst pro léčiva
• Vzájemná kompetice léčiv o transportní bílkoviny - možnost vytěsnění a zvýšení
volné frakce - zesílení účinku nebo intoxikaci (Warfarin 98%)
• Nízká vazba ( fu >90% ) aminoglykosidová atb, metformin, kodein
• Střední vazba : fenytoin, paracetamol, karbamazepin
• Vysoká vazba: warfarin, ibuprofen, statiny, furosemid, diazepam
Vazba na plazmatické proteiny
• Specifické plazmatické bílkoviny: vysoká afinita vůči specifickým látkám:
o Tyroxin vázající globulin ( TBC) – pro T3, T4
o Transkortin– pro kortisol, progesteron, deoxykortikosteron
o Testosteron-estrogen vázající globulin ( SHBG)
• Nespecifické plazmatické bílkoviny - menší specifita:
o Albumin: při normálním pH krve váže slabé kyseliny ( Warfarin, furosemid, NASAID, sulfonamidy,
peniciliny)
o α1 -kyselý glykoprotein: protein akutní fáze, při normálním pH krve váže slabé báze a neutrální
molekuly. ( B-blokátory, tricyklická antidepresiva, digoxin, verapamil
o Lipoproteiny: velmi lipofilní léčiva se rozpouštějí v jejich lipidovém obalu a nebo se váží na povrchové
fosfolipidy – glukokortikoidy, amfotericin B, Nystatin
Vazba na krevní bb, v. na tkáňové struktury, v. na specifické receptory
• Vazba na krevní buňky:
• menší farmakokinetický význam (Methotrexát, heparin)
• Vazba na tkáňové struktury ( proteiny, lipidy):
• jód ve štítné žláze, tetracykliny na hydroxyapatit v kostech a zubech, lipofilní
léčiva v tukové tkáni
• Vazba na specifické receptory = farmakodynamika
Distribuce
• Biodistribuce je obousměrný transport léčiva mezi cirkulací a
tělesnými orgány nebo tkáněmi ( přestup z intravaskulárního do
extravaskulárního prostředí a nazpět).
• Je to dynamický děj, kde nás zajímá rychlost, s jakou je léčivo
distribuováno do jednotlivých části organismu.
• soustavně se ustanovuje rovnováha mezi koncentrací léčiva v krvi a v
ostatních tkáních = distribuční rovnováha.
• Léčivo má tendenci se v organizmu rovnoměrně rozptýlit- tomu brání
systém bariér, které musí léčivo překonat
Faktory ovlivňující distribuci
• Fyzikálně-chemické vlastnosti léčiva :
o Lipofilita/hydrofilita - lipofilní látky se více hromadí v tukové tkání
o Ionizovatelnost a místní rozdíly pH
o Velikost molekuly
o Schopnost vazby na plazmatické a membránové proteiny
• Vliv změn pH plazmy:
• Zvýšení plazmatického pH ( př. Podáním NaHCO3) - slabě kyselá léčiva budou přestupovat z CNS do plazmy.
• Snížením pH plazmy (př. podáním inhibitoru karboanhydrázy)- slabě kyselá léčiva se budou koncentrovat v CNS - zvýšení
jejich toxicity
• Komorbidity: onemocnění srce a cév ( snížení perfuze), nemoci jater, nefropatie, ascites….
• Vazba léčiva na plazmatické bílkoviny: vázané léčivo není farmakologicky aktivní ani nemůže přecházet
membránami ( zůstává v krvi) - kompetice o vazebné místo
• Věk: větší zastoupení tuku, snížení hladiny sérového albuminu a zvýšení hladiny alfa1glykoproteinu
• Propustnost kapilár
• Specifické tkáňové bariéry
• Průtok krve tkáněmi (mozek, sval, tuková tkáň)
Distribuce po intravenózním podání
-Ihned je vysoká koncentrace léčiva v plazmě ( přeskakuje se fáze
absorpce)
-Vychytávání léčiva dobře perfundovanými tkáněmi ( mozek, játra, plíce)->
pokles plazmatické koncentrace ->rychlé ustanovení rovnováhy
-Kontinuální přesun léčiva do slabě prokrvených tkání ( kůže, svaly, kosti, tuk)->vyrovnání
koncentrací-> pokles koncentrací jak v plazmě, tak v dobře prokrvených tkáních
-Rovnovážný stav a postupný pokles koncentrace léčiva v důsledku eliminace
Biologická dostupnost
• Množství léčiva, které se dostane v aktivní formě do systémového oběhu
• Vyjadřuje se relativně tj. jako část z dávky, může nabývat hodnotu 0 až 1 ( 0
až 100%).
• Absolutní biologická dostupnost F je definována jako absolutní část
z podané dávky, která se z lékové formy (po jiném než intravenózním
podání) dostane do systémového krevního oběhu. Absolutní biologická
dostupnost po intravenózním podání je rovna hodnotě 1, resp. 100 %.
• Relativní biologická dostupnost představuje relativní část dávky léčiva,
která se dostává do systémového krevního oběhu při srovnání testované
lékové formy s jinou lékovou formou (obě jsou jiné než pro intravenózní
podání)
DISTRIBUČNÍ OBJEM Vd
• Hypotetický objem, ve kterém by se muselo léčivo přítomné v těle
homogenně rozptýlit ( rozpustit), aby bylo dosaženo stejné
koncentrace léčiva jako je v plazmě.
• Vypočítá se jako poměr mezi množstvím léčiva v organismu a
koncentrací léčiva v plazmě cpl. Množství léčiva se vypočítá z podané
dávky D a biologické dostupnosti F
