BiO - kapitola 2 (Jak proti zlu bojují rostliny) Flashcards
(32 cards)
sesilní
=přisedlé, až na vyjímky všechny rostliny
Jaké fáze má stresová fáze u rostlin?
stres = situace, kdy je rostlina vystavena vnějším podmínkám způsobující zátěž
poplachová fáze, restituční fáze, fáze rezistence, fáze vyčerpání
Definuj poplachovou fázi.
= doba, kdy vnější podmínky způsobí změny vnitřního prostředí a rostlina to rozpozná.
Při rozpoznání stresu se vápenaté ionty chovají jako druhý posel. Vysvětli.
Vápenaté ionty fungují jako druhý posel, to znamená, že díky své malé velikosti se rychle šíří a tím šíří signál napříč buňkou a to tehdy když dojde k aktivaci příslušných receptorů, otevřou ce Ca2+ kanály ve vakuole, vápenaté ionty se uvolňí do cytoplazmy a tím vyšlou signál k rychlé aktivaci celé řady proteinů a signálních drah.) Druhý posel- malé signální molekuly, jejichž koncentrace v cytoplazmě je za norm. podmínek velice nízká (při stresu se po navzání ligandu (prvního posla) na receptor koncentrace zvýší)
V cytoplazmě je vápníku málo, kde je koncentrován?
Je velmi koncentrovaný v apoplastu (mezibuněčný prostoru), vakuole a dalších organelách
chaperony
=Proteiny tepelného šoku (HSP- Heat shock proteins). Jsou v cytoplazmě, jádře, plastidech a mitochondriích. Uplatňují se v reakcích na celou řadu stresových podmínek (umí rozpoznávat poškozené nebo nesprávně sbalené proteiny- navážou se na ně a pomáhají s jejich správným sbalením- pokud to není možné nasměrují poškozený protein k degradaci). Za normálních podmínek se právě účastní správného skládání, translokace(strukturní přestavba) a degradace(rozklad) proteinů.
Definuj restituční fázi
= fáze, kdy dochází k nastartování obranných mechanismů (např: zpomalení metabolismu, uzavření průduch, alternativní zisk energie, tvorba ochranných látek-ochranné pigmenty, osmoprotektanty)
Buliformní buňky
= ohýbací buňky které jsou v listech. Při nedostatku vody dokážou list “sklopit” - snižuje se turgor buněk( tlak- součet napětí a tlaků jednotlivých buněk, který způsobuje pevnost a tuhost)
rostliny umí listy naklánět, stáčet nebo rolovat - vyhnutí poškození světlem nebo ztrátě vody
Jak získávají buňky zaplaveného kořene energii?
glykolýzou (přeměna glukózy na dvě molekuly pyruvátu a ATP a NADH) a anaerobní fermentací (mléčné a ethanolové kvašení). Je to ale možné jen pro omezeně dlouhou dobu.
3 biotické stresory
patogeny (houby, bakterie, viry), škůdci (hmyz, roztoči), jiné rostliny v rámci konkurance
aklimatizace
rychlé přizpůsobení aktuálním podmínkám v rámci jedince (vývoj jedince = ontogeneze), reakce na stresový faktor (např. fialovění listů paprik a jiných rostlin po intenzivním záření)
adaptace
dědičné změny na genetické úrovni organismu - vyvolané dlouhodobě působícím tlakem prostředí; evoluční změna zcela měnící strategii rostliny (vznik sukulence u kaktusů)
Jaké 2 typy transpirace rozeznáváme?
stomatální = výdej přes průduchy, regulovaný; za standartního osvitu přes průduchy mnohonásobně vyšší než kutikulární
kutikulární = odpar přes epidermis, neregulovaný
Který fytohormon se podílí na přenosu signálu pro uzavření průduchů při nedostatku vody?
fytohormon kyseliny abscisové (ABA)
Které ionty odchází ze svěracích buněk průduchů?
signál vychází z kořenů přes xylem do nadzemní části. (příjem signálu zvýší tok draselných iontů - snížení turgoru svěracích buněk a uzavření průduchů)
Napiš 3 ekosystémy, kde je přirozený nadbytek vody.
rašeliniště, slatiny, vlhké louky, mokřady, mangrove nebo rákosiny
Co může za heterofylii u lakušníku?
heterofylie = různolistost; změna koncentrace ethylenu mezi vodním prostředím a vzduchem (ve vodním prostředí koncentrace ethylenu společně s kyselinou uhličitou vyšší)
Jaké znáš 2 typy aerenchymu? Popiš je.
aerenchym = vzdušné pletivo, tvořeno převážně mezibuněčnými prostory
-zvyšuje pórovitost a usnadňuje výměnu a odvětrávání plynů
- formuje se při zakládání orgánů
a) schizogenní aerenchym = pletico s organizovanou strukturou
vznik: během růstu kořene začnou růst buňky rozdílně a oddělí se v oblasti střední lamely - dochází k rozvolnění struktury pletiv a vzniku mezibuněčných prostorů (ty se dále spojují a zvětšují)
výskyt: mokřadní rostliny, např. šťovík
b) lyzigenní aerenchym = pletivo s méně organizovanou strukturou
vznik: buňky kůry podstoupí programovanou smrt - vznik mezibuněčných prostorů; některé buňky musí zůstat zachovány kvůli rozvodu živin symplastem a apoplastem a zajištění mechanické soudržnosti kořene
výskyt: např. kulturní - rýže, kukuřice apod.
Liebigův zákon minima.
nejvíce limitujících prvkem je prvek, kterého je v prostředí nejméně
např. i přes dostatek kyslíku a fosforu, bez draslíku rostlina nepřežije
Uveď příklad acidofyta
= rostlina vyžadující či snášející kyselost 3 - 6.4
zástupci brusnic, vřesovité rostliny - umožněno speciálním typem mykorhizy
Napiš 3 příklady mikroprvků. K čemu zejména kovové mikroprvky slouží?
železo, mangan, zinek - reakční centra enzymů, při jejich nedostatku nefungují enzymy správně nebo vůbec
Nedostatek kterých prvků způsobuje chlorózy?
= mozaika světlých a tmavých míst, způsobené nedostatkem železa a hořčíku, popřípadě zinku
K čemu potřebují rostliny křemík?
zpevnění pletiv - zvýšení odolnosti
např. přesličky, trávy
křemík v půdě snadno dostupný - hlitokřemičité komplexy (jíly)
Na čem je závislá barva květů hortenzie?
přítomnost hliníku - modrá barva; (růžový delfinifin + ionty Al(3+) = modrá barva)
