Chemická vazba

Question 1

Vznik chemické vazby

Answer 1

Snaha atomů dosáhnout co nejvyšší stability - nejstabilnější jsou zcela zaplněné nebo zcela prázdné valenční orbitaly
Přijetí nebo odevzdání elektronů - tvorba iontů
Sdílení elektronů s jiným atomem – tvorba chemické vazby, vznik molekul

Question 2

Molekula

Answer 2

Elektroneutrální skupina dvou nebo více atomů spojených chemickou vazbou - H2, HCl

Question 3

Chemická vazba

Answer 3

Interakce, která k sobě navzájem poutá atomy prvků v molekule prostřednictvím valenčních elektronů.

Question 4

Vazebná E

Answer 4

Při tvoření chemické vazby se uvolňuje.

Question 5

Disociační E

Answer 5

Nutno dodat pro rozštěpení chemické vazby.

Question 6

Délka vazby

Answer 6

Vzdálenost jader atomů vázaných v molekule.(mezijaderná vzdálenost)

Question 7

Kovalentní vazba

Answer 7

Sdílení jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky– vznik vazebného elektronového páru

Question 8

Vaznost atomu

Answer 8

Počet kovalentních vazeb vycházejících z atomů prvku ve sloučenině.

Question 9

Typy kovalentních vazeb

Answer 9

Podle počtu sdílených vazebných elektronových párů, podle polarity, podle molekulových orbitalů

Question 10

Podle počtu sdílených vazebných elektronových párů

Answer 10

Jednoduchá– sdílení jednoho společného elektronového páru, dvojná– sdílení dvou elektronových párů je kratší než jednoduchá, trojná– sdílení 3 elektronových párů je nejkratší a nejpevnější

Question 11

Podle polarity

Answer 11

Vazba nepolární– rozdíl elektronegativit vázaných prvků je menší než 0,4
Vazba polární – rozdíl elektronegativit vázaných prvků je větší než 0,4 ale menší než 1,7 a vznikají dipóly
Vazba iontová – rozdíl elektronegativita je větší než 1,7 a vznikají ionty

Question 12

Elektronegativita X

Answer 12

Schopnost atomu přitahovat elektrony

Question 13

Podle molekulových orbitalů

Answer 13

Přiblížením dvou atomů dochází k průniku jejich valenčních orbitalů a vzniká molekulový orbital, dělí se na vazbu Sigma a vazbu Pí

Question 14

Vazba Sigma

Answer 14

Elektronová hustota je nejvyšší na spojnici jader atomů.

Question 15

Vazba Pí

Answer 15

Elektronová hustota je nejvyšší mimospojnici jader vázaných atomu, vzniká až po vzniku vazbě Sigma, podílí se na vzniku násobných vazeb, slabší než Sigma- sloučeniny s pí vazbou jsou reaktivější

Question 16

Koordinačně kovalentní vazba

Answer 16

Vyskytuje se u komplexních sloučenin, elektronový pár potřebný pro vznik vazby poskytuje pouze jeden Atom, donor– dárce: Atom, který poskytuje elektronový pár, akceptor– příjemce: přímá elektronový pár do volného orbitalu ve valenční vrstvě

Question 17

Kovová vazba

Answer 17

Vyskytuje se v kovech, udává kovů charakteristické vlastnosti – kujnost, tažnost, elektrickou vodivost, kationty kovu jsou rozmístěny v krystalickém mřížce, valenční elektrony se mezi nimi volně pohybují tvoří takzvaný elektronový plyn, valenční elektrony jsou delokalizované, elektrická vodivost je zapříčiněná volnou pohyblivostí elektronů kujnost a tažnost je dána volným posouváním vrstev krystalickém mřížky

Question 18

Slabé vazebné interakce

Answer 18

Interakce které se uplatňují mezi jednotlivými molekulami, Dělí se na van der Waalsovy síly a na vodíkové můstky

Question 19

Van der Waalsovy síly

Answer 19

Působí mezi molekulovými dipóly, přitahování opačných pólů

Question 20

Dělení van der Waalsových sil

Answer 20

Coulombické síly, indukční síly, disperzní síly

Question 21

Coulombické síly

Answer 21

Působí mezi dvěma polárními molekulami, které nesou parciální náboje, jejich opačné póly se přitahují

Question 22

Indukční síly

Answer 22

Jedna molekula nesoucí parciální náboj indukuje posun elektronů a tedy vzniká náboj v druhé molekule

Question 23

Disperzní síly

Answer 23

Působí na sebe dvě nepolární molekuly ale v každé z nich může Díky spontánnímu pohybu elektronů v obalu vzniknout chvilkový dipól, který může indikovat dipol v druhém molekule

Question 24

Vodíkové můstky

Answer 24

Vznikají ve sloučeninách, kde je vodík vázán na na prvku se silnou elektronegativitou, zvyšují teplotu tání a varu látek