Ekologické faktory prostředí Flashcards
Mám za 2 (179 cards)
1
Q
Ekologické faktory
A
- životní prostředí organismů tvoří souhrn abiotických (neživých) a biotických (živých) faktorů
- jde o kombinaci a
současné působení celé řady vlivů
2
Q
Matabolismus
A
- každý organismus je vázán na své prostředí metabolismem
- metabolismus (přeměna látek a energií) je životní funkce, prostřednictvím, které se živá soustava udržuje jako otevřený systém
3
Q
Jak rozlišujeme metabolismus
A
- metabolismus látkový (příjem a výdej látek)
- metabolismus energetický (příjem a výdej energie)
4
Q
Jaké jsou faktory (vlivy) metabolismu
A
- abiotické faktory (vlivy)
- biotické faktory (vlivy)
5
Q
Jak dělíme abiotické faktory (vlivy)
A
- klimatické
- edafické
- topografické
6
Q
Dělení klimatických faktorů
A
- slunce, voda, vzduch
- délka a intenzita slunečního záření
- teplota
- srážky
7
Q
Dělení edafických faktorů
A
- půda
- pedogenetické procesy
- pH půdy
- přítomnost minerálních látek, vody v půdy
8
Q
Dělení topografických faktory
A
- geografická poloha
- nadmořská výška
- charakter reliéfu
9
Q
Co patří do biotických faktorů (vlivů)
A
- populace
- jedinec
10
Q
KLIMATICKÉ FAKTORY
A
- Sluneční záření
- Teplo
- Voda
- Vzduch
- Klima
11
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Slunečního záření
A
- sluneční spektrum
- závislosti na světle
- světlo a rostliny
- světlo a živočichové
12
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Tepla
A
- dělení organismů vzhledem k ekologické valenci
- teplo a rostliny ( vztah k teplotě)
- teplo a živočichové (aklimatizace, adaptace)
13
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Vody
A
- význam vody
- oběh vody
- vodní prostředí
- faktory vodního prostředí
- adaptace na život v hloubce
- voda a suchozemští živočichové voda a rostliny
14
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Vzduchu
A
- chemické složení vzduchu
- tlak vzduchu
- hustota vzduchu
- vítr
15
Q
Co patří do Klimatických faktorů = do Klimatu
A
- podnebí
- počasí
16
Q
Sluneční záření (světlo, teplo)
A
- představuje základní zdroj energie pro veškeré procesy probíhající v atmosféře a na zemském povrchu
- sluneční záření je elektromagnetické vlnění o spektru určitých vlnových délek
17
Q
Sluneční spektrum se obvykle dělí na tři hlavní části a podle toho rozlišujeme:
A
- Ultrafialové sluneční záření (UV)
- Viditelné sluneční záření
- Infračervené sluneční záření (IR)
18
Q
Ultrafialové sluneční záření (UV)
A
- ze značné části absorbováno atmosférickým ozónem ve stratosféře
- 90% zachytí ozonová vrstva
19
Q
Ultrafialové sluneční záření - vliv na organismy
A
- pozitivní vliv na organismy: tvorba vitamínu D
- negativní vliv na organismy: ničí bílkoviny, způsobuje mutace a nádory
20
Q
Viditelné sluneční záření
A
- část tohoto záření pohlcuje atmosféra, 48% dopadá na Zemi
- ovlivňuje organizmy vlnovou délkou, intenzitou, délkou působení, směrem a osvětlení umožňuje Fotosyntézu R
21
Q
Fotoperioda (co to je a co to ovlivňuje)
A
- změny v délce světelné části dne = délka dne
- délku ovlivňuje: přílet a odlet ptáků, rozm. hmyzů, smě dopadajících paprsků
22
Q
Infračervené sluneční záření (IR)
A
- zdroj tepla
- neodolnější = bakterie
23
Q
Organismy podle závislosti
A
a) přímo závislá (autotrofní)
b) nepřímo nezávislé
24
Q
Přímo závislá (autotrofní) organismy podle závislosti na světle
A
- jsou organismy, které jsou schopné přeměňovat dostupné anorganické sloučeniny na látku organické
25
Nepřímo závislé organismy podle závislosti na světle
-organismy, kterou nejsou schopny samy vytvářet organické látky z anorganických látek
- ve své výživě jsou závislé na existenci autotrofních organismů
26
Jak dělíme vliv světla na rostliny
- vliv světla na rostliny
- kvetení rostlin
- pohyby rostlin
27
Vliv světla na rostliny
- zdroj energie
- fotosyntéza, využívá slunečního záření k tvorbě (syntéze) energeticky bohatých organických sloučenin
28
Jak dělíme kvetení rostlin
- krátkodenní
- dlouhodenní
- neutrální
29
Krátkodenní kvetení rostlin
- k vykvetení postačí krátká perioda
- do 12 hodin
- např. Chryzantémy
30
Dlouhodenní kvetení rostlin
- potřebují dlouhé denní osvětlení
- 14 - 16 hodin
- např. Mrkev
31
Neutrální kvetení rostlin
- kvetou v dlouhém i v krátkém dni
- např. Pampeliška
32
Pohyby rostlin
- málo rostlin má schopnost lokomočního pohybu
- pohyb rostlin je většinou pomalý - nezaznamenatelný obyčejným pozorováním
- odlišujeme pohyby aktivní a pohyby pasivní
33
Světlo a živočichové
- živočichové jsou na světle méně závislé než rostliny
- světlo ovlivňuje aktivitu živočichů, orientaci (vidění) živočichové, rozmnožování, rozmnožování
34
Teplo (dělení): (3)
- infračervené záření
- uvolněné při metabolismu
- geotermální teplo (teplo z nitra Země)
35
Teplotní optimum (u rostlin a živočichů)
- teplota prostředí u většiny rostlin a živočichů je 15 - 30 stupňů Celsia
36
Dělení organismů vzhledem k ekologické valenci - rozdělení: (2)
- Eurytermní
- Stenotermní
37
Dělení organismů (valence): Eurytermní
- široká tolerance
- organismus v různých zeměpisných šířkách
- hojně rozšířen
38
Dělení organismů (valence): Stenotermní
- snesou jen malé kolísání teplot
- např. Palma
39
Teplo a rostliny (charakteristika obecně)
- je jedním z nejdůležitějších ekologických faktorů
- rostliny patří k organismům poikilotermním
- mají proměnlivou teplotu těla, mění teplo v závislosti na teplotních změnách okolí
40
R (ektotermní organismy)
- které jsou z větší části závislé na vnějších zdrojích tepla
41
Typy rostlin podle vztahu k teplotě
- Termofyty
- Xerotermofyty
- Psychrofyty
- Kryofyty
42
Termofyty
- teplobytné, teplomilné rostliny
- jsou přizpůsobené k životu v podmínkách relativně vysokých teplot
43
Xerotermofyty
- které jsou současně vázány na stanoviště s nedostatkem vody
44
Psychrofyty
- rostliny chladných stanovišť (vysoko) horské rostliny či rostliny či rostliny vyšších geograf
45
Kryofyty
- rostliny, které rostou na sněhu či na ledu (řasy v polárních oblastech)
46
Teplo a živočichové (podle vztahu k teplotě): rozdělení: (3)
- Poikilotermní
- Hemoitermní
- Heterotermní
47
Poikilotermní vztah (teplo a živočichové)
- většina živočichů
- produkují málo tepla, které snadno ztrácejí
- studenokrevní
48
Hemitermní (teplo a živočichové)
- živočichové se stálou tělesnou teplotou (ptáci, savci), kterou jsou schopni udržet
- mají intenzivní metabolismus (krevní oběh, dýchání)
- mají potlačeny ztráty tepla, dobrou izolací
49
Heterotermní (teplo a živočichové)
- vyčleňuje se z teplokrevných
- v době chladu přecházejí do stavu strnulosti
- tělesnou teplotu snižují až na teplotu okolí a dokážou je zvyšovat
50
Aklimatizace
- adaptace termoregulace živočicha na nové podmínky prostředí
51
Aklimatizace teplokrevných živočichů se projevuje:
- zhoustnutím srsti, peří
- ukládáním tuku
- migrace do teplých krajin
52
3 pravidla adaptace teplokrevných živočichů
- Allenovo pravidlo
- Bergmanovo pravidlo
- Glogerovo pravidlo
53
Allenovo pravidlo adaptace teplokrevných živočichů
- mají kratší uši, zobáky a končetiny
54
Bergmanovo pravidlo adaptace teplokrevných živočichů (o velikosti těla)
- v teplejších oblastech mají (živočichové) menší tělo než v oblastech chladnějších
55
Glogerovo pravidlo adaptace teplokrevných živočichů (tvorba pigmentů)
- v teplejších a vlhčích oblastech jsou živočichové stejného druhu tmavší než v chladnějších
- např. liška obecná a polární
56
Voda (obecně charakteristika)
- hydrosféra
- pokrývá 2/3 zemského povrchu, z toho jen 3% sladká
- voda, která je ze 2% vázána v ledovcích
- zhruba 20% rozlohy pevnin je pokryto věčným ledem a sněhem a asi 20% pevnin trpí nedostatkem vod
57
Význam vody
- základ vnitřního prostředí
- určuje možnosti osídlení a zemědělského využití pevniny
- slouží k výrobě energie a potraviny
- pro vodní organismy je životním prostředím
58
Oběh vody (koloběh vody, cirkulace vody na zemi) - rozdělení: (2)
- na Zemi dochází k neustálému oběhu vody: velký a malý koloběh vody
59
Co dochází z oběhu vody (účinek)
- Sluneční energie, zemské gravitace, rotace Země
- voda se vypařuje
60
Evaporace
- vypařování z neživých povrchů
61
Transpirace
- vypařování z rostlin
62
Evaporace + transpirace = dohromady pojem
- evapotranspirace
63
Vodní prostředí (faktor, obsah, fotosyntéza = nápovědy)
- limitující faktorem je obsah kyslíku a slanost
- fotosyntézou vodních fototrofů se voda obohacuje v kyslík
64
Faktory (vlastnosti) vodního prostředí
- slanost
- obsah minerálních živin
- BSK5
- pH vody
- intenzita záření
- tlak
- hustota
65
Slanost (průměr)
- průměr mořské vody 3,6%
66
Obsah minerálních živin (faktor)
- limitujících faktorem je N a P
- jejich nadbytek může v létě vyvolat tzv. eutrofizaci vody
67
BSK5
- množství kyslíku spotřebovaného mikroorganismy při biochemických pochodech na rozklad organických látek ve vodě při aerobních podmínkách za 5 dní
68
pH vody
- sladké vody od silně kyselého (rašeliniště) až po silně zásadité
- mořské vody - zásadité pH
69
Intenzita záření
- množství světelného záření do hloubky klesá (propustnost světla)
- zóna, do které proniká záření = fotická zóna
70
Tlak u vody
- s přibývajícím hloubkou se zvyšuje
71
Hustota u vody
- větší nosnost, ale i menší pohyblivost
- hydrodynamický tvar
72
Adaptace na život v hloubce u živočichů
- dýchání žábrami, tvar těla, vylučování slizu, pokožkou
73
Voda a suchozemští živočichové
- příjem: pitím z potraviny, metabolismus
- výdej: pocení, dýchání, vylučování
- velké ztráty vody
- omezení ztát
74
Voda a rostliny (příjem - kde)
- příjem vody: hlavně kořeny v zóně kořenového vlásení
75
Vodní rostliny
- hydrofyty
76
Vlhkomilné rostliny
- hygrofyty
77
Střední rostliny
- metofyty
78
Suchomilné rostliny
- xerofyty
79
Sukulenty (např.)
- kaktus
80
Vzduch - chemické složení vzduchu:
dusík: 78%
kyslík: 21%
vzácné plyny: 0,97%
vodní páry a Co2: 0,037%
81
Tlak vzduchu (charakteristika a dělení - 2)
- tlak klesá se stoupající nadmořskou výškou
- eurybarní, stenobární organismy
82
Eurybarní organismy
- mají širokou toleranci vůči tlaku - hmyz
83
Stenobární organismy
- žijí při normálním tlaku
- savci
84
Hustota vzduchu (klesání, příčina = nápovědy)
- klesá se stoupající nadmořskou výškou
- malá hustota je příčinou jeho malé nosnosti
- létající živočichové mají menší rozměry a hmotnost
85
Vítr
- proudění vzduchu
- umožňuje přenos pylu anemofilních rostlin
86
Organismy žijí v nejnižším vrstvě atmosféry se nazývají..?
- troposféra
87
Větrné eroze
- mechanické působení na organismy a neživou přírodu
88
Klima
- dlouhodobý vztah ovzduší
- studuje Klimatologie
89
Počasí
- okamžitý stav ovzduší
- studuje Meteorologie
90
Půdosféra (půda)
- je svrchní vrstva zemské kůry
- půda je přírodní útvar
- půda se od horniny odlišujeme úrodností
91
Úrodnost
- je schopnost půdy poskytnout rostlinám dostatek vody a živin po celé jejich vegetační období
92
Půdotvorné faktory (činitelé)
- jaká půda vzniká a jaké bude mít vlastnosti závisí na řadě faktorů
93
Co patří do půdotvorných faktorů (činitelů)
- Matečná hornina
- Klimatický podnebí
- Biologický faktor
- Podzemní voda
- Konfigurace terénu (reliéf)
- Činnost člověka
94
Matečná hornina
- přímý materiál, ze kterého půda vzniká
- na jejím složení závisí: obsah živin v půdě, vliv, zrnitost atd.
95
Co ovlivňuje především matečná hornina
- chemické složení půdy
- barvu půdy
- zrnitost
- zadržování vody a vzduchu v půdě
96
Klimatický faktor (podnebí)
- množství srážek a teplota má zásadní vliv na rychlost zvětrávání matečné horniny
97
Jak dělíme klimatické faktory (3)
- ve vlhkém a teplejším prostředí
- ovlivňuje biologickou aktivitu v půdě a dostupnost živin
- vliv má síla směr větru
98
Biologický faktor
- je představován vegetací a půdním edafonem
- je zásadní pro vznik humusu
- organismy nepřímo ovlivňují i teplotu a vlhkost v půdě
- rostlinný kryt brání vodní a větrné erozi
99
Podzemní voda
- zamokřené půdy nejsou dodatečně provzdušené
- dochází v nich ke zpomalení rozkládá organické hmoty (až k rašelinění - ulmifikací) a k omezení biologické aktivity
100
Konfigurace terénu (reliéf)
- zahrnuje nadmořskou výšku, zeměpisnou polohu, povrchové tvary atd.
- působí na vývoji půd nepřímo, ovlivňuje množství srážek, výšku hladiny podzemní vody atd.
101
Činnost člověka
- člověk ovlivňuje půdotvorný proces: kultivacím půdy např. hnojením
102
Jak dělíme půdotvorné (pedogenetické) procesy
- zvětrávání
- humifikace
- mineralizace
- eluviace (vyplavování, ochuzování)
- iluuviace (obohacování)
- oglejení a glejový proces
- zasolování
103
Jak dělíme zvětrávání
- fyzikální zvětrávání
- chemické zvětrávání
- biologické zvětrávání
104
Zvětrávání
- změny probíhající při rozpadu horniny
105
Zvětrávání: fyzikální zvětrávání
- vítr, voda, teplo, mrazy = mechanický rozpad
106
Zvětrávání: chemické zvětrávání
- naleptávání vápenců kyselým deštěm, působení přírodní kys. sýrové
107
Zvětrávání: biologické zvětrávání
- podílející se na něm organismy, kořeny rostlin atd.
108
Humifikace
- mikrobiální a chemické procesy, kterými se organické zbytky mění v humus
109
Mineralizace
- proces přeměny humusu na mineralizace látky
110
Eluviace (vyplavování, ochuzování)
- je proces, při kterém dochází k přemišťování jednotlivých půdních složek
111
Iluviace (obohacování)
- je opakem eluviace
112
Oglejování a glejový proces
- probíhá v půdách zamokřených
113
Oglejování
- při periodickém přehlcování povrchovou vodou a následném vysychání
114
Glejování proces
- probíhá při trvale zvýšené hladině podzemní vody
115
Zasolování
- nejčastěji v suchých a horkých podmínkách
- zasolená půda má velký obsah Na- nepříznivé pro rostliny
116
Půdní horizonty (půdní profil)
- průběhu zvětrávání a následných půdotvorných procesů dochází k tvorbě půdního profilu, který je rozčleněný na jednotlivé vrstvy tzv. půdní horizonty
- každá půda je tvořena typickými vrstvami
- půdy mají vyvinuty dva nebo i více půdních horizontů
117
Tři půdní typy
- svrchní (A)
- střední (B)
- spodní (C)
118
Jak dělíme vlastnosti půdy (8)
- mechanické složení
- hloubka vody
- půdní reakce
- půdní koloidy
- pufrovací schopnost půd
- plynná fáze půdy
- voda v půdě
- organický podíl v půdě
119
Mechanické složení půdy
- velikost složení půdy = velikost půdních částic
- jemnozem a skelet
120
Půdní reakce
- pH půdy
121
Půdní koloidy
- sorpčí schopnost půd
122
Pufrovací schopnost půd
- je schopnost půd bránit se změnám půdně reakce
123
Půdní póry
- volné prostory v půdě
124
Plynná fáze půdy
- půdní vzduch vyplňuje póry v půdě, které nejsou zaplněny vodou
- je tvořen směsi plynů
125
Voda v půdě
- půda se svým okolím průběžně vyměňuje také voda
126
Organický podíl v půdě se dělí na: (2)
- živou složkou
- složkou odumřelou
127
Organický podíl v půdě: živá složka
- půdními organismy = EDAFON
128
Organický podíl v půdě: složka odumřelá
- organická hmota v různých fázích rozkladu, humus
129
Půdní druh
- je dán zrnitostním (mechanickým) složením, zrnitostí půdy
130
Půdní typ
- základní klasifikační (taxonomická) jednotka
131
Půdní typy dělíme na: (5)
- černozem
- hnědozem
- kambizem
- podzol
- rendzina
132
Černozem
- v nejsušších a nejteplejších oblastech ČR
- nadmořská výška do 300 m.
- nejhodnotnější, nejúrodnější půda
- nejnáročnější plodiny např. cukrovka a kukuřice
133
Hnědozem
- nižší stupeň pahorkatin na okrajích nížin
- dubohabrové lesy
- nejčastěji spraš, dále sprašová hlína
- hodnotné zemědělské půdy
134
Kambizem
- nejrozšířenější půdní typ v ČR
- typická půda českomoravské vysočiny
- úrodnost těchto půd se snižuje se stoupající nadm. výškou
135
Podzol
- v ČR v nejvyšších horských oblastech např. Beskydy
- jehličnaté (smrkové) lesy
136
Rendzina
- vzniká na karbonátových horninách
- rendziny v ČR - jen částečně v krasových oblastech
- Český a moravský pas
137
Půda a rostliny
- půda je zdrojem anorganických látek (živin), které se dostávají do a zabudovávají se do těl v podobě látek organických
- v půdě jsou obsaženy prvky - rostlinné živiny ve formě rozpustných solí
138
Z hlediska požadavku na množství živin v půdě se rostliny dělí na: (3)
- ligortofní
- mezitrofní
- eutrofní
139
Ligotrofní rostliny
- rostou na půdách chudých na minerály
- vřes
140
Mezitrofní rostliny
- rostou na půdách se střední zásobou živin
141
Eutrofní rostliny
- rostou na půdách bohatých na živiny
- lilie
142
Půda a živočichové
- v půdě vzniká půdní společenstvo = edafon = organismy žijící v půdě
- společenstvo mikroorganismů, živočichů i rostlin, houby
143
Topografické faktory
- geografická poloha, nadmořská výška, reliéf atd.
144
Vegetační stupně ČR
- na území ČR se vyskytuje pouze 8 vegetačních stupňů
- Alpinský vegetační stupeň se vyskytuje pouze fragmentálně v karech Krkonoš a Jeseníků a na vrcholech přesahujících 1500 m.n.m.
145
Jak dělíme biotické faktory (vlivy): (2)
- populace
- jedinec
146
Jedinec
- konkrétní jedinec
- jeho vztah k ostatním jedincům nebo k okolnímu prostředí
147
Populace
- je soubor jedinců jednoho druhu
- žijících na stejném místě na stejném čase
148
Velikost populace kolísá v závislosti na:
- potravě
- porodnosti
- úmrtnosti (mortalitě)
- jedinců (migraci)
149
Velikost populace kolísá v závislosti na: potravě
- dostatek, nedostatek
150
Velikost populace kolísá v závislosti na: porodnosti
- roste - porodnost převládá na úmrtnosti
151
Velikost populace kolísá v závislosti na: úmrtnosti (mortalitě)
- klesá - úmrtnost převládá nad porodností
152
Velikost populace kolísá v závislosti na: jedinec - migraci (za jakých podmínek)
- většinou při nepříznivých podmínkách
153
Hustota
- vyjadřuje počet jedinců na jednotku plochy
- velká a nízká hustota
154
Jak dělíme typy populace (3)
- 1. absolutní
- 2. relativní
- 3. ekologická
155
Absolutní typ populace
- konkrétní počet jedinců na plochu nebo objem
156
Relativní typ populace
- vztahuje se k určité prostorové jednotce
157
Ekologický typ populace
- počet jedinců na plochu biotopu
158
Disperze (rozptýlení) populace
- rozmístění jedinců v populaci
159
Rovnoměrné (pravidelné) rozmístění populace
- v přírodě vzácná
- jedinci jsou od sebe vzdálení v pravidelných rozestupech
160
Náhodné rozmístění jedinců v populaci
- v přírodě vzácná, jedinci jsou rozptýlení nepravidelně (náhodně)
161
Shlukovité rozmístění jedinců v populaci
- v přírodě nejčastěji jedinci si vytváří menší nebo větší skupiny
- v prostoru se vytvářejí na náhodných místech shluky
162
Porodnost (natalita)
- udávající podíl narozených jedinců z určité skupiny na určité časové období
163
Úmrtnost (mortalita)
- udávající podíl zemřelých z určité skupiny za určité časové období
- vysoká úmrtnost je pravidlem u druhů
164
Migralita
- pohyb
165
Dělení migrace: (4)
- vnitřní migrace
- emigrace
- imagrace
- irupce
166
Vnitřní migrace
- přemisťování uvnitř prostoru
167
Emigrace
- vystěhování populace na nová území
168
Imigrace
- přistěhování z okolních území do prostoru populace
169
Irupce
- masové vystěhování z oblasti přemnožení do území do území s nízkou hustotou nebo i mimo oblast roztříštěného druhu
170
Tahy migrace
- stěhování se ze zpětným návratem
- periodické přesuny celých populací určitým směrem s pozdějším návratem na původní místo výskytu
171
Struktura populace
- není stálá
- mění se působením nejrůznějších vnitřních a vnějších faktorů
172
Dělení struktury populace
- pohlavní struktura populace
- věková struktura populace
- sociální struktura populace
173
Pohlavní struktura populace
- poměr samců a samic
- poměr pohlaví je proměnlivý a závisí na stáří a vitalitě jednotlivců, hustotě populace a ročním období
174
Věková struktura populace
- v populaci se nachází jedinci různého věku
pro existenci populace je rozhodující počet jedinců, kteří se dožijí pohlavní zralosti
175
Jak dělíme věkovou strukturu populace: (3)
- prereproduktivní
- reproduktivní
- postreproduktivní
176
Prereduktivní věková struktura populace
- mladí jedinci nedosahující pohlavní dospělosti
177
Reproduktivní věková struktura jedince
- jedinci jsou schopni rozmnožování
178
Postreproduktivní věková strukrura jedince
- starší jedinci neschopní rozmnožování
179
Sociální struktura populace
- týká se sociálních vztahů a vazeb mezi členy populace např. nadřazenost
- etologie je nauka o chování zvířat
