etika Flashcards
(117 cards)
1
Q
Aplikovaná etika:
• Je nejdůležitější a nejnaléhavější oblastí etiky.
• Zabývá se problémy, které vybízejí ke zkoumání mravních rozhodnutí a hodnot.
• Zkoumá rozhodnutí v dané oblasti z hlediska teorií etiky.
• Zahrnuje oblasti jako: etika života a smrti, lékařská etika, etika sexuality a vztahů, feministická etika, otázky genetiky, právní etika, etika životního prostředí a obchodní etika
.
• Zabývá se otázkami týkající se povinnosti a hodnot
A
A,B,C,D
2
Q
Argumenty pro studium etiky jsou:
• Možnost vyjádřit se k neřešeným problémům.
• Hospodářská kriminalita a společenská objednávka.
• Napodobování světa - vyspělých států bez přerušeného vývoje.
• Obavy z korupce
• Uznání etické dimenze podnikání
A
A,B,C
3
Q
Autoři Smith a Johnson (1996) identifikovali tři obecné principy, které podniky zastávají vůči podnikové zodpovědnosti. Určete, které to jsou:
• Společenská povinnost (Social obligation): Podnik dělá jen to, co je od něj vyžadováno podle zákona.
• Otevřenost vůči problémům a potřebám společnosti (Social responsiveness): Podnik reaguje na tlaky ze strany různých stakeholderů.
• Společenská zodpovědnost (Social responsibility): Podnik se aktivně snaží zlepšit komunitu, ve které působí.
A
A,B,C
4
Q
Definujte pojem ctnost z hlediska antické a středověké etiky:
• Ctnost je získaná lidská vlastnost, která dává člověku schopnost chovat se a jednat mravně.
• Ctnosti nejsou vrozené, člověk se je naučí během života.
• Člověk nejedná pod tlakem, ale podle svých naučených morálních postojů.
• Etika ctností byla hlavním tématem pro Platóna, Aristotela a Tomáše Akvinského.
• Morálka vantice znamení poctivost a mravnost
A
A,B,C,D
5
Q
Definujte pojem ctnost z hlediska antické etiky podle Platóna (427–347 př.n.l.):
• Platón uznával čtyři základní ctnosti: moudrost, statečnost, rozvahu a spravedlnost.
• Mravní ctnosti: moudrost, spravedlnost, statečnost a uměřenost.
• Teologické ctnosti: víra, naděje, láska.
A
A,B,C
6
Q
Definujte přínos antického Aristotela (384–322 př .n. l.) pro antickou filosofii:
• Aristoteles vysvětluje, „Dobro” jako cíl či účel, o které usilujeme pro ně samé, a ne pro dosažení něčeho jiného.
• Hlavní myšlenky shrnul Aristoteles v díle Etika Nikomachova, která pojednává o dobru a štěstí jako smyslu života.
• Aristoteles v etice Nikomachově vysvětluje, že člověka můžeme nazvat ctnostným, jestliže za určitých okolností bude jednat způsobem, který je laskavý, velkorysý a morální.
• Aristoteles tvrdí, že bychom se měli pokoušet pochopit něco, co existuje mimo naši bezprostřední zkušenost.
• Aristoteles tvrdí, že dobro nebude větší, bude-li věčné : stejně jako bílý předmět nebude bělejší, když bude trvat dlouho, a ne jen jediný den.
A
A,B,C
7
Q
Definujte přínos antického filosofa Platóna pro řeckou filosofii:
• Platón spolu se Sokratem obrátili pozornost filosofů od úvah o povaze a původu světa k otázkám člověka a lidské společnosti.
• Platón stanovil dobro jako konečný cíl člověka i obce.
• Platón se snažil popsat zákonitosti spravedlivého a přitom trvalého uspořádání obce.
• Platón vysvětlil svou představou spravedlnosti na úrovni jedince i státu ve spise Ústava (kolem 370 př. n.l)
• Platónovo dílo je předchůdcem ústav moderních demokracií
A
A,B,C,D
8
Q
Deskriptivní etika:
- Je zčásti sociologií a zčásti psychologií morálky
- Popisuje mravní rozhodnutí a hodnoty
- Má omezené možnosti při posuzování, co je správné a co ne
- Informuje o tom, jak lidé reagují na různé situace
• Snaží se zjišťovat, co je a co není správné
A
A,B,C,D
9
Q
Druhy etických kodexů jsou - Aspirační, - Výchovný - Regulační • Firemní krédo • Deklarace hodnot
A
A,B,C
10
Q
Důvody pro přijetí společenské odpovědností jsou následující:
• Snaha vyhnout se vládním zásahům.
• Potřeba seberegulace byznysu ve vztahu se vzrůstající dominanci velkých korporací.
• Obrana proti autoritativně zaměřeným regulacím vlády
.
• Nedůvěra vkontrolu transparentnosti podnikání
• Obrana a zachování přírodního prostředí pro budoucí generace
A
A,B,C
11
Q
Ekonomické důvody pro naplňování podnikatelské etiky jsou:
• Maximalizace hodnoty majetku v dlouhé období.
• Vyšší příspěvek k zisku.
• Zlepšení podnikatelského klimatu země.
A
A,B,C
12
Q
Ekonomické důvody pro naplňování podnikatelské etiky jsou:
• Vytváření a posilování dobrého image firmy.
• Posilování spokojenosti zákazníků.
• Loajalita investorů.
• Transparentnost jako součást kredibility (benity)
• Zákaznický bojkot vedený nesouhlasem senvironmentální politikou firmy
A
A,B,C,D
13
Q
Ekonomické důvody pro naplňování podnikatelské etiky jsou:
• Snížení transakčních nákladů (soudní pře, ochrana majetku).
• Posílení loajality zaměstnanců.
• Větší důvěra zaměstnanců vůči firmě
• Asymetrické informace
• Větší netransparentní rozhodování
A
A,B,C
14
Q
Etické kodexy:
- Vznikly jako vnitřní regulace jednotlivých podnikatelských subjektu,
- Jsou nejčastěji zaměřené na činnost hospodářských sdružení,
- Se často používají při regulaci profesionálních asociací a jejích členů
• Jsou důležité při řešení mezinárodních vztahů
• Jsou významné při řešení vnitřních problémů vmalých firmách
A
A,B,C
15
Q
Etické řízení:
• Etické řízení je dnes zaváděno jako součást systému řízení.
• V etickém řízení se klade důraz na procesní charakter: iniciativa-strategie-rozhodováni-nařízení-kontrola.
• Etické řízení je v současnosti chápáno jako osobní závazek managementu.
• Etické řízení je podmíněno flexibilitu a operativnosti
• Při realizaci etického řízení je potřebná dobrá administrativní struktura
A
A,B,C
16
Q
Etický a sociální audit zahrnuje čtyři základní dimenze: • Environmentální politiku • Zaměstnaneckou politiku • Dobročinnost • Ekonomický rozvoj společnosti • Politickou a náboženskou orientaci
A
A,B,C,D
17
Q
Hlavní cíl zákona Sarbanes-Oxley z roku 2002 je:
- Zvýšit transparentnost procesů v podniku,
- Zkvalitnit kontrolní systém pomocí podrobnější dokumentace
- Zlepšit informovanost o finančních záležitostech firmy.
- Snížit možnost účetních podvodů
• Zvýšit byrokratickou kontrolu ve firmě
A
A,B,C,D
18
Q
Hlavní kritéria zohledněná v evropském ocenění kvality – European quality awards jsou ? - Řízení lidí - Leadership - Řízení odpadu - Strategie
A
A,B
19
Q
Hlavní kritéria zohledněná v evropském ocenění kvality – European quality awards jsou: - Spokojenost zákazníků, - Řízení procesů, - Vztahy k finančnímu trhu • Spokojenost zaměstnanců • Spokojenost akcionářů
A
A,B,C
20
Q
Hlavní kritéria zohledněná v evropském ocenění kvality – European quality awards jsou: • Podnikatelské výsledky • Vztahy s místní komunitou • Řízení zdrojů • Rozvoj etiky • Řízení etických aspektů
A
A,B,C
21
Q
Chápání zisku z hlediska etiky je následující:
• Zisk v podmínkách tržní ekonomiky často hodnotíme jako eticky spornou kategorii.
• Podle Adama Smithe (1776) je zisk základem mechanismu neviditelné ruky trhu.
• Podle Adama Smithe přispívá soukromý zájem a konkurence k ekonomickému rozvoji.
• V pravé konkurenci nutí vize zisku pracovat zaměstnance (a hlavně manažery) co nejefektivněji a hledat způsob, jak zvýšit efektivitu svých činností
A
A,B,C,D
22
Q
Charakteristika CSR z hlediska ekonomického zahrnuje:
- Opatření na ochranu životního prostředí,
- Vypracování etického kodexu upravujícího chování firmy
A
A,B
23
Q
Charakteristika CSR z hlediska ekonomického zahrnuje:
• Vypracování etického kodexu upravujícího chování firmy.
• Přijetí principů Corporate Governance podle směrnic OECD.
• Transparentní chování.
• Trvalý dialog s akcionáři.
• Opatření na ochranu životního prostředí
A
A,B,C,D
24
Q
Charakteristika CSR z hlediska environmentálního představuje:
• Ekologickou výrobu, produkty a služby.
• Ochranu přírodních zdrojů.
• Aktivitu vedoucí ke snižování negativních dopadů na životní prostředí.
A
A,B,C
25
Charakteristika CSR z hlediska sociálního zahrnuje:
• Dodržování lidských práv na pracovišti.
• Zákaz dětské práce.
• Rozvoj lidského kapitálu.
• Definování vztahu k zákazníkům investorům a dodavatelům
• Ochranu duševního vlastnictví
A,B,C
26
Charakterizujte dílo Immanuela Kanta (1724–1804):
• Kant se ve své práci snaží překonat autoritu a předsudky a postavit se ke světu z pozice lidského rozumu.
• Kantova morální filozofie se zamýšlí nad bezprostřední zkušeností s morálkou.
• Kant chce učinit jádrem etiky „dobrou vůli“ a překonat tak vše, co bylo napsáno dříve
A,B,C
27
Charakterizujte dílo Jeana Paula Sartra (1905–1980):
• Hlavní myšlenka J. P. Sartra je, že existence předchází esenci.
• Sartre klade důraz na tvůrčí úlohu jedince v utváření sebe samého.
• Sartre tvrdí, že u všech věcí podstata předchází jejich existenci – př. automobil je vytvořen, aby sloužil jako automobil, už se nad jeho účelem nezamýšlíme.
• Lidské bytosti podle Sartra utvářejí svůj život tím, co dělají a jak se rozhodují.
A,B,C,D
28
Charakterizujte dílo Jeana Paula Sartra (1905–1980):
• Sartre tvrdí, že každý by měl poskytnout takovou svobodu ostatním, jakou si sám přeje mít.
• Podle Sartra se lidé stávají tím, čím jsou, prostřednictvím vlastních rozhodnutí.
• Podle Sartra je také důležité, aby člověk jen nepřijímal role, ale aby aktivně rozvíjel své já.
• Sartre zastává ateistické stanovisko – neexistuje žádný obecný účel, který lze automaticky přiřadit věcem, událostem či lidem.
A,B,C,D
29
Charakterizujte dílo Jeana-Jacquese Rousseau (1712–1778):
- Rousseau tvrdí, že nejistota jednotlivce ve stavu před uzavřením společenské smlouvy ho nutí, aby takovou smlouvu uzavřel,
- V díle o výchově klade důraz na čistotu citu a říká, že se dítěti nemá vykládat o víře, nýbrž dítě má samo víru nalézt.,
- Tvrdí, že smluvní akt je čin svobodný, kdy se jedinec zříká prosazovat svou vlastní vůli a přijímá podřízení se vůli celého tělesa společnosti
A,B,C
30
Charakterizujte dílo Jeremy Benthama (1748–1832):
• Bentham se intenzivně zajímal o sociální podmínky své doby a studoval zejména prostředí nemocnic a věznic.
• Označoval věci za správné a nesprávné podle toho, jestli byly ku prospěchu většiny občanů či nikoli.
• Tvrdil, že zda je daný čin v souladu s pravidlem či zákonem, představuje druhotnou otázku — prvořadé je dosažené štěstí.
A,B,C
31
Charakterizujte dílo Johna Stuarta Milla (1806–1873):
• Jeho největší díla jsou filosofická: O svobodě (1859) a Utilitarismus (1863) a dílo ekonomické: Zásady politické ekonomie (1848).
• Lidé vlivem nepevnosti charakteru zvolí snadno to nejbližší dobro, i když jeho hodnota menší.
• Ve svém díle zásady politické ekonomie navazuje na D. Ricarda.
A,B,C
32
Charakterizujte dílo Martina Heideggera (1889–1976):
• Heidegger tvrdí, že při setkání s jinými lidmi si v mysli vytváříme jejich představu – masku – přemýšlíme o tom člověku z hlediska jeho funkce.
• Heidegger má za to, že jsou nám dány určité role a ostatní lidí nás vnímají omezeně – neuplatňujeme tak svou vůli, ani se nepohybujeme zcela svobodně.
• Heidegger tvrdí, že převzetí odpovědnosti za rozhodování je motivování přítomností smrti.
• Heidegger má za to, že naše volba probíhá v kontextu daných životních okolností.
A,B,C,D
33
Charakterizujte dílo Sorena Kierkegaarda (1813–1855):
• Kierkegaard je považován za zakladatele existencialismu.
• Stěžejní význam má pro Kierkegaarda myšlenka, že musíme hrát ve vlastním životě aktivní roli, naše rozhodnutí jsou hybateli změn.
• Kierkegaard klade důraz na odpovědnost jednotlivých rozhodnutí a jejich úkol utvářet lidský život.
• Kierkegaard tvrdí, že stěžejním vztahem je vztah člověka s Bohem.
A,B,C,D
34
Charakterizujte dílo Sorena Kierkegaarda (1813–1855):
• Kierkegaard tvrdí, že Bůh dal lidem svobodu se rozhodovat.
• Volba není až tak otázkou výběru správné možnosti, jako otázkou energie a upřímnosti, s níž člověk volí.
• Kierkegaarda ovlivnil Hegel, který tvrdil, že člověk je součástí procesu a jeho situace se dá pochopit pouze z hlediska jeho postavení ve společenském kontextu.
A,B,C
35
Charakterizujte důvody pro etické chování podniku:
• Vytváří se pozitivní mravní klima v podniku.
• Dochází k úspoře transakčních a informačních nákladů.
• Podnik získává konkurenční výhody především v marketingu.
• V podniku se často mění management
• Etické chování podniku vede v konečném důsledku k maximalizaci zisku
A,B,C
36
Charakterizujte hlavní myšlenky Martina Heideggera (1889–1976):
• Hlavní Heideggerova myšlenka je: být sám sebou tváří v tvář konkrétním životním okolnostem a rolím, které nám vnucuje společnost.
• Heidegger má přístup ateisty.
• Heidegger tvrdí, že většina našich rozhodnutí se pojí s existujícími vztahy a závazky.
• Heidegger říká, že vycházíme z daných okolností, v nichž se ocitáme. Ty jsou nám náhodně přiděleny v okamžiku narození.
A,B,C,D
37
Charakterizujte hrozbu askeze podle Friedricha Nietzscheho (1844–1900):
• Podle Nietzscheho tlumí křesťanská morálka přirozený rozvoj síly a zdůrazňováním slabých stránek lidské povahy podkopává základní pozitivní postoj k životu, který je nutný k tomu, abychom mohli uznávat a obdivovat sílu a vznešenost.
• Nietzsche tvrdí, že nemocní jsou velkým nebezpečím pro člověka: nikoli zlí a nikoli „dravci“.
• Nietzsche je pronásledován představou lidské hříšnosti, která v reakci na utrpení vytváří v člověku pocit viny.
• Nietzsche tvrdí, že bychom měli hledat takovou morálku, která nás neustále povede k tomu, abychom sami sebe překonával
A,B,C,D
38
Charakterizujte integrované manažerské systémy:
• Představují kombinace jednotlivých technik s dílem překonat jejich jednostrannost.
• Zosobňují důsledně funkční model řízení.
• Představují sjednocení elementů zaměřených jak na spolupracovníky, tak na podnik.
• Jejich cílem a prioritou je účelnost při uplatnění zásad integrity řízení.
• Jsou výsledkem maticového uspořádání organizace
A,B,C,D
39
Charakterizujte kartézskou analýzu - metodu Reného Descarta, jejíž podstatou jsou čtyři části:
• Pochybuj, rozlož problém na malé části, řeš od nejmenšího, snaž se o komplexnost
A
40
Charakterizujte morálku pána a morálku otroka podle Friedricha Nietzscheho (1844–1900):
• Morálka otroka: mravní kvality, které hlásalo křesťanství – pokora, vlídnost, soucit – představují rysy morálky otroka.
• Morálku pána má kořeny v řeckém ideálu dobrého života, do kterého patří vznešenost a rozvoj sebe samého.
• Morálka pána usiluje o dosažení kvalit, které povedou k pokroku lidstva.
• Morálka otroka usiluje o ochranu nejslabších členů společnosti.
A,B,C,D
41
Charakterizujte nefinanční audit firem:
• Nefinanční audit kontroluje faktory, které nemají ekonomickou kategorii, ale významně se podílejí na výsledku firmy.
• Představují environmentální audit.
• Zahrnuje mimo jiné personální audit a technologický audit.
• Představuje audit účetní uzávěrky
• Zahrnuje sledování likvidity a cash flow
A,B,C
42
Charakterizujte pojem morálka:
• Morálka plní úlohu regulátora chování jedince ve všech oblastech společenského života.
• Morálka vytváří normy mezilidských vztahů.
• Morálka prostřednictvím příkazů a zákazů reguluje, aby se člověk choval určitým způsobem.
• Morálka je společenskou institucí, která plní úlohu regulátora jednání člověka ve všech sférách společenského života
• Morálka je mravnost a kázeň
A,B,C,D
43
Charakterizujte pojem morálka:
• Slovo morálka má latinský původ ve slově „mós“, „móres“, což označuje „mrav“ nebo „obyčej“.
• Morálka představuje jeden ze způsobů normativní regulace chování člověka.
• Morálka určuje, jak se má člověk chovat k sobě samému, k jinému člověku, ke skupině lidí a k přírodě.
A,B,C
44
harakterizujte pojem společenská zodpovědnost firem a CSR:
• Sociální a ekologická odpovědnost ekonomických subjektů je v období globalizace nutností.
• CSR je klíčovým nástrojem, který by měl zkvalitnit vztahy mezi podnikem, státem a občanem.
• Pro podnik je důležité dosažení optimálního zisku, který vezme v úvahu všechny principy udržitelného rozvoje společnosti.
A,B,C
45
Charakterizujte rozhodování v rámci etického řízení:
• Teorie rozhodování vymezuje tři základní přístupy: teorie užitku, sociálně-psychologická teorie a kvantitativní teorie.
• Etický problém je konflikt, který vyplývá ze situačního kontextu, např.: může zaměstnavatel vyžadovat práci navíc bez odměny?
• Etický problém je např.: Může zaměstnanec používat služební vozidlo k soukromým účelům?
• Z pohledu podnikové etiky nejsou teorie ekonomického člověka důležité
• V rámci etického řízení je třeba rozlišit právní rovinu konfliktů
A,B,C
46
Charakterizujte systém Balanced Scorecard (BSC):
• Je americký integrovaný manažerský systém, založený na komplexím měření výkonů podniku
• BSC zdůrazňuje, že finanční a nefinanční měřítka musí být součástí informačního systému podniku
• Informační systém má být přístupný pro zaměstnance na všech úrovních podniku.
• Součásti BSC jsou finance, zákazníci, a znalost, inovačních a interních procesů
• Systém BSC je autonomní a nezávisí jednoznačně na poslání a strategii konkrétního podniku.
A,B,C,D
47
Charakterizujte systém Corporate governance (CG):
• CG se zabývá řízením a správou obchodních společností, zejména akciových.
• CG řeší možný konflikt mezi řídícími strukturami a akcionáři pomocí různých opatření.
• CG spočívá ve zpřísnění právní úpravy povinností členů řídících a kontrolních orgánů.
• Výsledkem CG je Sarbanes Oxley act, který zakázal akciové společnosti poskytovat půjčky sčlenům řídících orgánů
• Sarbanes Oxley act uvolnil činnost auditorů, zpřísnil jejich povinnosti a zvýšil sankce za jejich neplnění.
A,B,C,D
48
Charakterizujte teorii participujících skupin – stakeholders theory:
• Je založena na stanovisku, že podnik má širší odpovědnost než jen vůči svým vlastníkům.
• Teorie je v protikladu k základním tezím amerického ekonoma Miltona Friedmana, podle kterého je hlavním cílem podniku maximalizace zisku.
• Stakeholders theory zohledňuje společenskou odpovědnost podnikání a přístup maximalizace zisku je považován za překonaný.
• Stakeholders theory se soustředí především na působení podniku na životní...
• Stakeholders theory se soustředí především na dodržování práv etnických ... podniku.
A,B,C
49
Charakterizujte teorii participujících skupin – stakeholders theory:
• Stakeholders je skupina subjektů, kteří mají zájem na činnosti firmy.
• Primární stakeholdeři jsou: zaměstnanci, vlastníci, zákazníci, dodavatelé, konkurence, maloobchod a věřitelé.
• Sekundární stakeholdeři jsou: místní společenství, veřejní aktivisté, média, obchodní asociace, stát a místní zastupitelství, veřejnost.
• Cílem teorie participujících skupin je ochrana přírody
• Cílem teorie participujících skupin není maximalizace zisku
A,B,C
50
Charakterizujte vztah etiky a morálky:
• Etika vznikla z řeckého slova éthike, čili „zvyk“ „obyčej“ a je to filozofická disciplína, která se zabývá zkoumáním morálky.
• Etika je chápána jako morální filosofie.
• Název etika pochází od Aristotela, který ji nazval jako učení o mravnosti.
• V právu hraje etika klíčovou úlohu, např. při stanovení viny
• Etika a morálka jsou úzce spojené zejména v businessu
A,B,C
51
Charakterizujte vztah mezi morálkou a náboženstvím:
• Každý má svědomí, které reaguje (i nevědomě) na požadavky božského zákona.
• Svědomí je hlas Boha v duši.
• Každý člověk má svědomí ve vztahu k Bohu.
A,B,C
52
Charakterizujte vztah mezi morálkou a náboženstvím:
• Morálka je vnitřní přesvědčení o tom, co je správné a nesprávné.
• V Novém zákoně vyjadřuje svědomí bolest trpěnou někým, kdo jde proti svým mravním zásadám.
• V pozitivním významu svědomí označuje „dobré vědomí“ před Bohem.
• Svědomí je subjektivní představa o obecné morálce
• Svědomí je podmíněno náboženskými předsudky
A,B,C
53
Charakterizujte základní otázky etiky:
• V čem je podstata a význam morálního ideálu.
• Podle jakých morálních kritérií se mají lidé chovat.
• Existuje univerzální morální princip.
A,B,C
54
```
Identifikujte platformy etického dialogu ve firmě:
• Eticko-normativní platforma.
• Strategická rovina řízení.
• Operativní rovina řízení.
• Podniková kultura.
• Institucionální zázemí.
```
A,B,C,D
55
Jaké základní otázky řeší ve svém díle Immanuel Kant (1724–1804)?
• Kant řeší rozpor mezi empirizmem a racionalizmem.
• Kant zastává objektivní existenci materiálního světa.
• Kant zpochybňuje jinak běžně přijímanou víru.
• Kant tvrdí, že filozofie musí být chápána jako teoretická spekulativní věda.
A,B,C,D
56
Jaký je vztah mezi etikou a morálkou:
• Etika vysvětluje původ, podstatu a funkci morálky.
• Etika je chápána jako praktická filosofie.
• Hlavním úkolem etiky je nalézt princip, který by umožnil jednoznačně a přesně odlišit dobro od zla, morální od nemorálního a správné od nesprávného
• Etika vysvětluje historii morálky
• Právo určuje etiku i morálku
A,B,C
57
Jean-Jacques Rousseau (1712–1778) ve svém díle O společenské smlouvě z roku 1762 zastává názor, že:
• Jedinci, kteří podepsali společenskou smlouvu, konstituují lid, který vytváří jednotu na bázi svého společného zájmu.
• Suverenita lidu je hlavním stavebním kamenem filosofie státu.
• Svrchovaná moc, tedy lid, se nemůže nechat zastupovat
A,B,C
58
Jeremy Bentham (1748–1832) ve svém díle An Introduction to the Prínciples of Morals and Legislation z roku 1789:
• Popisoval, že společnost je souborem jednotlivců a to, co je správné pro společnost, závisí na zajištění těchto jednotlivců.
• Uvádí, že každý má stejné nároky na štěstí nezávisle na situaci, v níž se nachází.
• Uvádí, že štěstí bychom měli měřit z hlediska jeho trvání, jeho intenzity, jak je dosažitelné, bezprostřední a jisté je a zda je zbaveno bolesti a má naději, že povede k dalšímu štěstí.
• Benthamova tvrzení mají kvantitativní povahu a vycházejí z konkrétních činů.
A,B,C,D
59
John Locke (1632–1704) se svém Eseji o lidském rozumu uvádí, že:
• Rozum povyšuje člověka nad všechny ostatní vnímající bytosti a dává mu nad nimi převahu a nadvládu.
• Výchozím i konečným materiálem lidského rozumu jsou ideje, které člověk získává v průběhu života.
• Rozum koriguje chyby smyslů na základě intuice.
A,B,C
60
```
John Locke (1632–1704) se svém Pojednání o vládě z roku 1690:
• Chápe společenskou smlouvu jako prostředek k vytvoření takové autority, která by měla nevyslovený souhlas všech, kteří žijí v oblasti její správy.
• Tvrdí, že i vládce podléhá zákonu a konečná autorita nenáleží jedinci, ale státním institucím.
• Stanovil zásady, které vedly k vytvoření moderní demokracie.
• Usiloval o legitimizaci autority státu
```
A,B,C,D
61
John Locke (1632–1704) se svém Pojednání o vládě z roku 1690:
• Představil potřebu společenské smlouvy jako základu morálky a společenské soudržnosti.
• Tvrdí, že lidé vytvářejí vzájemné vztahy a uplatňují vůči sobě nároky.
• Vychází z přirozeného stavu, ale na rozdíl od Hobbese jej nechápe jako stav přirozené anarchie.
• Rozeznává tři typy zákonů, kdy prvním je božský zákon, pak občanský a nakonec zákon veřejného mínění.
A,B,C,D
62
John Stuart Mill (1806–1873) ve svém díle Utililarianism z roku 1863 uvádí, že:
• Existuje mnoho forem štěstí a všechny nebývají vnímány jako stejně hodnotné.
• Mnoho z těch, kteří jsou schopni dosáhnout vyššího blaha, příležitostně nebo vlivem pokušení sáhnou nejdříve po nižším blahu.
• Poznání můžeme dojít jedině skrze zkušenost.
A,B,C
63
```
Kodex profesionálního auditu zahrnuje:
• Bezúhonnost
• Zodpovědnost
• Flexibilitu
• Veřejný zájem
• Preferenci zájmu akcionářů
```
A,B
64
Kodexy etiky
- Jsou nejvýznamnější a nejpoužívanější nástroje etického řízení ve firmě,
- Musí být stanoven na základě odborných znalostí z podnikové etiky a znalostí konkrétního prostředí podniku
- Stanoví principy a zásadní jednání a chování mezi participanty ve firmě.
• Vznikly nejprve v zemích se silným vlivem kapitálového trhu na podnikání
• Zamezují nepsravidlivému jednání a chování ve firmě
A,B,C
65
Kodexy etiky:
| • Jsou nejvýznamnější a nejpoužívanější nástroje etického řízení ve firmě
A
66
Po dosažení kvalit a efektivního auditu je třeba respektovat tyto principy:
• Komplexnost – žádná oblast nebude z auditu vyňata
• Průběh – nastavení přísné přípravy a postupu auditu a jeho výsledku
A,B
67
Etické kodexy:
• Vznikly jako vnitřní regulace jednotlivých podnikatelských subjektů
• Se často používají při regulaci prof. asociacích asociací a jejich členů
A,B
68
Mezinárodní standardy jakosti:
• Zavádění ISO norem
• Environmentální politika je hnací silou procesu zavádění a udržování EMS
• Samostatné řešení otázek podnikatelské etiky není nutné neboť jsou zakotveny v ISO normách řady 9000 a 14000
• Environmentální politika odráží závazek vrcholového managementu dodržovat soulad s platnou legislativou.
• Environmentální politika představuje závazek průběžně zlepšovat environmentální profil organizace.
A,B,
69
Koncept triple bottom line Johna Elkingtona (1997) vysvětluje, že firmy musí vedle dosahování zisku sledovat také:
• Výsledky v oblasti sociální a environmentální.
• Dlouhodobou udržitelnost firmy a orientaci na dopady působení firmy v oblasti sociální a environmentální.
• Dopady na ekologické a sociální působení firmy v komunitě
• Finanční náklady a výnosy
• Výsledky v oblasti finanční a enviromentální
A,B,C
70
Korporátní audit:
- Umožnuje komplexní monitoring výsledků a korporátní strategie v jednotlivých zemích
- Týká se především nadnárodních společností
- Zahrnuje ekonomické i neekonomické ukazatele i otázky spojené s etikou
A,B,C
71
Kritika utilitarismu:
• U skupiny sadistů je působení bolesti ospravedlnitelné z hlediska konečného blaha celé skupiny.
• Utilitarismus závisí na naší schopnosti vědět, co přináší štěstí dalším lidem a co přispívá k obecnému blahu. To však neplatí vždy a může se v čase měnit.
• Utilitarismus potřebuje k ospravedlnění mravní volby „objektivní“ posouzení výsledků a požaduje, aby člověk nechal osobní hodnoty a závazky stranou.
• Utilitarismus tvrdí, že základem morálky jsou osobní hodnoty a cíle – ty určují, o co člověk usiluje.
A,B,C,D
72
Kterými základními otázkami se zabývá etika jako věda?
• Co je podstatou morálky.
• Jaký je původ morálky.
• Jaká je podstata dobra a zla.
• Jaký je vztah mezi skutečným a požadovaným chováním a jednáním člověka.
• Jak čestně udržet co největší bohatství
A,B,C,D
73
Metaetika:
• Zabývá se jazykem, kterým o morálce hovoříme.
• Zabývá se otázkou „Co znamená, když řeknu, že je něco správné?“.
• Je reakcí na proud myšlení, který hlásal, že veškeré výroky o morálce jsou ve skutečnosti bezvýznamné.
• Popisuje mravní rozhodnutí a hodnoty
• Snaží se zjišťovat, co je a co není správné
A,B,C
74
Mezi časté etické problémy uvnitř korporací patří:
- Neetické problémy spojované s využitím podnikových zdrojů zaměstnanci, kteří např. používají telefony k soukromým telefonátům.
- Problémy s neobjektivním účetnictvím a reportingem.
- Problémy spojované s konfliktem zájmů u managementu, např. v oblasti výběru dodavatelů.
- Problémy s neobjektivním účetnictvím a reportingem
• Osobní vztahy členů správní rady k nadřízeným orgánům a ministerstvům
• Problémy bezpečnosti odběratelů
A,B,C,D
75
Mezi časté etické problémy uvnitř korporací patří:
• Problémy lidských zdrojů, které se vztahují k rovnoprávnému a spravedlivému zacházení se současnými a potenciálními pracovníky.
• Problémy vycházející z konfliktu zájmů, kdy konkrétní jednotlivci nebo organizace získávají kvůli osobním vztahům s rozhodujícími jednotlivci zvláštní výhody.
• Problémy s dopadem na důvěru zákazníka – nedostatek respektu vůči zákazníkům.
A,B,C
76
Mezi časté etické problémy uvnitř korporací patří:
• Problémy s neetickým využíváním světových zásob nerostných surovin a nerostných zdrojů.
• Problémy spojované s konfliktem zájmů u managementu, např. v oblasti financování a finanční struktury.
• Neetické problémy spojované s prací se zásobami a dodavateli.
A,B,C
77
Mezinárodní standardy jakosti
- Zavádění ISO norem přispívá k řešené otázek etiky, bezpečnosti práce a motivace zaměstnanců
- Environmentální politika je hnací silou procesu zavádění a udržování EMS ( Enviromental managemnt systems)
- Environmentální politika představuje závazek průběžně zlepšovat enviromentální profil organizace,
A,B,C
78
Model morálního rozvoje podniku popisuje následující stadia vývoje:
• Amorální organizace.
• Formálně právní organizace.
• Společensky zodpovědná organizace
A,B,C
79
Model morálního rozvoje podniku popisuje následující stadia vývoje:
• Eticky se rodící organizace.
• Etická organizace
A,B,
80
```
Moderní nástroje etické řízení představují:
• Úřad ombudsmana pro etiku ve firmě
• Etické výbory
• Etický a sociální audit
• Externí audit
• Audit kvality výrobků a procesů
```
A,B,C
81
Nefinanční audit:
- Postup je v každé organizaci odlišný (záleží na velikosti předmětu podnikání, právní formě apod.),
- Je určen především pro vlastní podnik a slouží jako zpětná vazba
A,B
82
Nejčastější námitky proti systematickému studiu podnikatelské etiky jsou:
- Neosvojitelnost etických principů u dospělých lidí.
- Názory manažerů se mění a vyvíjejí v čase.
- Uznání etické dimenze neznamená stanovení konkrétních etických norem či hodnot.
A,B,C,
83
Normativní etika:
• Zkoumá normy, jimiž se lidé řídí ve svém mravním rozhodování.
• Zabývá se otázkami týkajícími se povinností a hodnot.
• Zaměřuje se na výrok o nějakém chování a ptá se: „Je správné toto dělat?""
• Zkoumá normy chování, na jejichž základě lidé odlišují správné od nesprávného.
• Pouze popisuje danou situaci
A,B,C,D
84
Odpovědný management musí podle Pruzana nalézt odpovědi na tyto otázky:
• Kteří akcionáři působí na rozhodování firmy?
• Jaké jsou hodnoty těchto akcionářů?
• Jakou zvolit formu komunikace s těmito akcionáři?
• Jak je možné propagovat hodnoty akcionářů?
A,B,C,D
85
```
Podle Aristotela (384–322 př.n.l.) patří k nejdůležitějším ctnostem:
• Mravní ctnosti: umírněnost, statečnost, střídmost, odvaha, štědrost a velkorysost, smysl pro čest, pravdomluvnost, vyrovnanost, spravedlnost a přátelství.
• Rozumové ctnosti: rozum, moudrost, věda, umění.
• Etické ctnosti: odvaha, střídmost, jemnost, svobodomyslnost, důvtip, vznešenost, společenskost (MT 70).
```
A,B,C
86
Podle H.R.Bowena (1953) mají firmy a podnikatelé zodpovědnost za:
- Environmentální dopady průmyslové činnosti.
- Chování podniků v kulturně odlišném prostředí.
- Společenské dopady řízení"
A,B,C
87
Podle Tomase Donaldsona (Issues in Moral Philosophy, 1986) existuje ve světě businessu 10 základních práv. Určete, která to jsou:
• Právo na minimální vzdělání.
• Právo na politickou participaci.
• Právo na živobytí.
• Právo protestovat
• Právo zastávat funkci odpovídající vzdělání daného pracovníka
A,B,C
88
```
Podle Tomase Donaldsona (Issues in Moral Philosophy, 1986) existuje ve světě businessu 10 základních práv. Určete, která to jsou:
• Právo na svobodu a svobodu pohybu.
• Právo na vlastnění majetku.
• Právo nedotknutelnosti osoby.
• Právo na spravedlivé soudní přelíčení
• Právo na práci
```
A,B,C,D
89
Podle Tomase Donaldsona (Issues in Moral Philosophy, 1986) existuje ve světě businessu 10 základních práv. Určete, která to jsou:
• Právo nebýt diskriminován (z rasových důvodu nebo z důvodů pohlaví).
• Právo na bezpečnost.
• Právo na svobodu slova a sdružování
A,B,C
90
Podle utilitaristů:
• Způsobíte-li bolest při záchraně života, není pochyb, že jde o jednání správné.
• Je možné dělat lékařské pokusy na zvířatech i na lidech.
• Máme-li možnost zajistit blaho většině lidí, nebo je nabídnout jen malé skupině na úkor většiny, je jasné, že první možnost je správná.
A,B,C
91
Pozice etického a sociálního auditu:
- Morální bezúhonnost a reference z předchozího působení je základní předpoklad kompetentnosti auditora, - Síla etnického a sociálního auditu záleží na společenské závažnosti a prestiži,
- Etický a sociální audit nemá jednoznačně stanovené požadavky na zvládnutí auditu
• Síla etického a sociálního auditu spočívá v ukotvení tohoto auditu v zákoně
• Síla finančního auditu spočívá v ukotvení tohoto auditu v zákoně
A,B
92
Principy etického řízení (3,33/5)
- Představují respektování pravidel v podniku i mimo něj,
- Podporují ochranu životního prostředí,
A,B,
93
Principy etického řízení:
• Představují klíčové zásady pro zavedení etického odpovědného jednání
• Zohledňuje ekonomický a sociální vliv na podnikání směrem k inovacím a kultuře
• Představují odpovědnost podnikání vůči akcionářům a participujícím skupinám
• Podporují podnikatelské chování od litery zákona ke vzájemné důvěře
• Zdůrazňují úspory ve výrobě a v chování podniku.
A,B,C,D
94
Pro dosažení kvalit a efektivního auditu je třeba respektovat tyto principy
- Komplexnost – žádná oblast nebude z auditu vyňata
- Průběh – nastavení přísné přípravy a postupu auditu a jeho výsledku,
- Rozsah - do procesu budou zahrnutí všichni zásadní podílníci,
- Srovnatelnost - schopnost poměřit výsledky auditu s předcházejícími výsledky
• Zveřejnit informaci – audit a management určuje, kdo má být informován a jakým způsobem
A,B,C,D
95
Předložení etického argumentu vyžaduje:
• Znát, co k dané situaci říká zákon.
• Vědět, co k danému problému říká náboženství dané země (pokud se jedná o věřícího).
• Znát motivy zúčastněných osob.
• Zvážit normy a hodnoty, podle kterých by měla být situace posuzována.
• Znát historii dané země
A,B,C,D
96
Rozdíly v evropském a americkém přístupu k etice jsou podle G. Enderle (1996) následující:
• V Americe je silný akcent na osobní zodpovědnost, v Evropě jde o celkový pohled z pozice státu a legislativy.
• V Americe je zaměření podnikové etiky méně internacionální, zatímco v Evropě a více internacionální.
• Celkový přístup je v Americe jasně normativně orientovaný, zatímco v Evropě je přístup spojen se sociálními vědami.
• V Americe je základní argument etického businessu snaha vyhnout se skandálům a podpora „dobrého businessu“, zatímco v Evropě jde o ekonomické zdůvodnění
• Základní argument etického businessu v Evropě je snaha vyhnout se skandálům zatím co v Americe jde o etiku samotnou.
A,B,C,D
97
Sarbanes-Oxley Act z roku 2002:
• Požaduje zvýšenou kontrolu finančních toků ve firmě.
• Stanovuje managemnetu povinnost udržovat a vyhodnocovat vnitřní kontrolní systém
• Ukládá managementu přijmout odpovědnost za správnost finančních výkazů
• Snižuje byrokracii při zpracování dodatečných výkazů
• Umožňuje převody majetku z rozvahy firmy bez udání důvodu
A,B,C
98
Skupinová dynamika tzv. „groupthink“, neboli skupinové přesvědčení, ovlivňuje rozhodovací proces členů skupiny. Podle Irvinga Janise (1982) mají členové skupiny:
• Sklon k potlačení svého vlastního kritického úsudku.
• Klon potlačit své právo zpochybnit mínění skupiny.
• Tendenci dělat špatná nebo nemorální rozhodnutí pod tlakem skupinového mínění.
• Malý sklon ke konformitě
• Sklon vzepřít se pravidlům uvnitř skupiny a jednat samostatně a svébytně
A,B,C
99
Sociální audit zahrnuje tyto základní dimenze (1,67/5)
| a. Zaměstnaneckou politiku
A
100
Širší zodpovědnost firem je podle Friedmana zpochybněna zejména protože:
• Firma jako právnická osoba je sociální konstrukt a zodpovědnost může mít jenom reálná osoba.
• Management zastupuje vlastníky a jeho hlavní odpovědnost je tedy vůči vlastníkům.
• Společenská odpovědnost firem poškozuje svobodu společnosti a snižuje ekonomickou svobodu.
• Teorie stockholders podporuje individuální zodpovědnost, což mluví v její prospěch
A,B,C,D
101
Tomas Hobbes (1588–1679) se svém díle Leviatan zabývá státovědou a tvrdí, že:
• Člověk se na základě racionálního kalkulu vzdává svého přirozeného práva a uzavírá společenskou smlouvu všech se všemi.
• Stát je politické „těleso“, které funguje podle fyzikálních zákonitostí, státověda je tedy součástí fyziky.
• Suverénní vládce ve státě koná jako by měl bezvýhradný souhlas lidu.
• Církev se musí přizpůsobit státu stejně tak jako anglické univerzity, které církev hájí.
A,B,C,D
102
Tomas Hobbes (1588–1679) ve svém díle Leviatan vykládá přirozené právo člověka a uvádí, že:
• Člověk je materiálním jsoucnem a podléhá zákonům pohybu.
• Vůle je mechanická reakce na podráždění zvnějšku.
• Hodnoty člověka se rozlišují na slasti a strasti, nejvyšší slast je sebezáchova a nejvyšší strast je smrt.
• Člověk je podle svého přesvědčení egoista. Touží pouze po svém zachování a k ostatním chová nedůvěru a chce je ovládnout.
A,B,C,D
103
Tomáš Akvinský (1225–1274) specifikuje následující ctnosti:
- Mravní ctnosti: moudrost, spravedlnost, statečnost a uměřenost.
- Teologické ctnosti: víra, naděje, láska.
A,B
104
Typologie nástrojů etického řízení:
• Nástroje etického řízení tvoří základ etické infrastruktury podniku
• Tradičním nástrojem jsou kodexy etiky
• Tradičním nástrojem etického řízení je výcvik a vzdělávání v oblasti podnikové etiky
A,B,C
105
Utilitarismus je teorie etiky, která posuzuje činy podle očekávaných následků. Jaké jsou jeho základní charakteristiky:
• Utilitarismus je jednou z nejrozšířenějších a nejvlivnějších teorií etiky.
• Vychází z „principu užitečnosti“, který znamená, že v každé situaci, která vyžaduje mravní rozhodování, by měl člověk udělat to, co povede k co největšímu blahu co největšího počtu lidí.
• Teorii utilitarismu zformuloval Jeremy Bentham a rozvinul J. S. Mill
A,B,C
106
Vliv globalizace na ekonomiku firem způsobuje:
• To, že firmy musejí řešit situace, které nemusely dříve řešit.
• To, že velké společnosti udávají tón svým chováním, protože jejich příjmy jsou větší než HDP řady zemí.
• To, že mobilita kapitálu určuje vztahy mezi státy.
• To, že se zvýšil objem přímých investic mezi lety 1982-2002 více než desetkrát.
A,B,C,D
107
Vliv globalizace na ekonomiku způsobuje:
• Zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů (Giddens, 1998).
• To, že místní události jsou formovány událostmi o mnoho mil daleko (Giddens, 1998).
• To, že geografická vzdálenost a hranice států nic neznamenají.
• To, že národní státy ztrácejí moc a autonomii při formování sociálně ekonomické politiky.
• To že se zvyšuje nedůvěra zákazníků vůči domácím produktům
A,B,C,D
108
Vnější prostředí CSR nabízí (2,5/5)
a. Usměrnění vztahů ke stakeholderům
b. Snahu podporovat environmentální rozvoj
A,B
109
Vnější prostředí CSR představuje:
- Zlepšení vztahů k zákazníkovi - bezpečnost a zvýšení informovanosti o výrobcích,
- Zlepšení vztahů v komunitě - otevřenost a podpora lidí v komunitě, církvím apod.,
- Podpora vztahů k životnímu prostředí - odpovědnost vůči budoucím generacím
- Možnost přispět k řešení či změnění sociálních problémů
- Ochrana zájmů akcionářů
– zajištění budoucnosti firmy
A,B,C
110
Vnitřní prostředí CSR představuje:
• Management v multikulturním prostředí – zlepšení komunikace s minoritami
• Styl řízení – přizpůsobení stylu řízení k vyšší participaci
A,B
111
Vnitřní prostředí CSR zohledňuje:
• Vzdělání a tréning – reagovat na potřeby zaměstnanců a jejich osobní rozvoj.
A
112
```
Vyjmenujte základní principy utilitarismu:
• princip důsledků.
• princip užitečnosti.
• princip hédonizmu.
• sociální princip.
• princip víry.
```
A,B,C,D
113
Vysvětlete důvody pro etické chování podniku:
• Podnikatelský subjekt očekává etické jednání i od ostatních na trhu.
• Mravnost je obecným zájmem celé společnosti, tedy i podniku.
• Porušování mravních pravidel podnikatelskými subjekty ničí podnikatelské prostředí
• Dochází ke zvýšení nákladů na informace
• Porušování pravidel k ostřejšímu konkurenčnímu boji, což je pro podnik pozitivní
A,B,C
114
Vysvětlete etické důsledky existencialismu:
• Existencialismus otevírá cestu k uvědomění si významu toho, co se děje.
• Uvědomění je okamžik svobody a odpovědnosti, je to vyjádření osobní jedinečné existence a zároveň okamžik, v němž jsou vyjádřeny veškeré hodnoty jedince.
• Všichni jednotlivci mají svůj „program“ a jejich rozhodnutí budou podle toho vypadat.
• Existencialismus odmítá nařizování mravních kodexů, každý člověk se rozhoduje za sebe.
• Existencialisté zastávají ateistické stanovisko – neexistuje žádný obecný účel, který lze automaticky přiřadit věcem, událostem či lidem
A,B,C,D
115
Vysvětlete Kantův pojem „kategorický imperativ“ a pojem „hypotetický imperativ“:
• Kategorický imperativ je kritériem morálního jednání.
• Kategorický imperativ souvisí s pojmem maxima, což je subjektivní učení vůle.
• Hypotetický imperativ představuje praktická pravidla jednání jednotlivce, která mohou být pro život společnosti bezvýznamná.
A,B,C
116
Vysvětlete Kantův pojem „maxima“ a pojem „kategorický imperativ“:
• Základní verze kategorického imperativu je: jednejte tak, aby maxima vaší vůle mohla vždy být současně uplatněna jako princip vytvářející univerzální zákon.
• K morálnímu jednání by nás měla motivovat úcta ke kategorickému imperativu.
• Z kategorického imperativu je možné odvodit celý systém povinností a morálního jednání.
• Kant tvrdí, že při setkání s jinými lidmi si v mysli vytváříme jejich představu, tzv. Masku
• Kant tvrdil, že jistota vychází z toho, co vnímáme smysly, a skutečnost je tedy aktivním uspořádáním smyslových údajů
A,B,C
117
Vysvětlete pojem etické řízení ve firmě:
• Odpovědné jednání podniku velmi úzce souvisí s účinností etického řízení.
• Modely morálního rozvoje podniku jsou fixovány na důkladnou analýzu motivů chování.
• Pro podnik je motivace k etické zodpovědnosti klíčová.
• Etické řízení se věnuje vzniku eticko-normativní roviny řízení
• Rozhodování nemá na strategii podniku z etického pohledu žádný vliv
A,B,C,D
