fyziologie Flashcards

(265 cards)

1
Q

fyziologie

A

klinika zdraveho cloveka

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

patofyziologie

A

klinika nemocneho cloveka

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

objev krevniho obehu

A

William Harvey

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Buněčná teorie

A
  1. St
    T schwann j e Purkyně
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Extracelulární hmota

A

Bílkoviny + polysacharidy + glykoproteiny + proteoglykany

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Mezibuněčnou hm jsou schopny produkovat…

A

Všechny bunky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Pojivo tvoří

A

Fibroblasty

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Kostní hmotu tvoří

A

Osteoblasty

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Hmotu chrupavky tvoří

A

Chondroblasty

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Hmotu buněčné membrány tvoří

A

Fibroblasty s epiteliemi

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Typy buněčných organel

A

Membranozni a non-membranozni

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Membranozni organely

A

Golgiho aparát
Endoplazmatické retikulum
Peroxizomy
Mitochondrie
Jádro

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jádro obsahuje

A

DNA

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Lysozomy slouží k

A

Buněčnému traveni

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Střádavé choroby

A

Poruchy na úrovni lysozomu

Fabryho choroba

Niemann-Pickova choroba

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Nonmembranozni organely

A

Ribozomy
Centrozomy
Cytoskelet
jaderko

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Buněčná membrana složky

A

55% proteiny + glykoproteiny + cholesterol

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Fosfolipidova dvojvrstva je …

A

Nepropustná pro vodu

Propustná pro látky rozpustné v tucich

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Ligandy

A

Specifické molekuly na povrchu buňky - schopné aktivovat povrchové receptory

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Sentizace

A

zvysena citlivost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Endocytoza složky

A

Pinocytoza - vycucnuti malých částic

Fagocytoza - velké částice, bakterie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Exocytoza

A

Vyloučení ven

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Membránové kanály

A

Bílkoviny které prochazi fosfolipidovou dvojvrstvou a umožňují přestup hydrofilních látek - iontové kanály a aquaporiny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Hlavní extracelulární kationt

A

Sodík

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Hlavní intracelulární kationt
Draslik
26
Sodíková pumpa
Udržuje rozdeleni kationtu membránového potenciálu
27
Hlavní extracelulární antiont
Chlor
28
Atrofie
Zmenšení buňek - snížení poctu
29
Hypertrofie
Zvětšení bunek
30
Hyperplazie
Zvýšení počtu bunek
31
Metaplazie
Abnormální diferenciace - rezerzibilni
32
Dysplazie
Abnormální diferenciace - částečně vratná
33
Neoplazie
Nádor (buňek je více než odpovídá příslušné tkáni)
34
Nekróza
Buněčná smrt vyvolala poškození které způsobí rychlý zánik buňek - buněčný obsah vytéká ven a vyvolá zánět okolní tkane
35
Apoptóza
Smrt buněk sebezničením - programovaná smrt buňek - není provázána zánětem
36
Autofágie
Rozklad nitrobunecnych bílkovin - při infekčních nemocích,…
37
X antioxidanty
Vitamín C, E
38
Hypoxie
Když tkáně organismu nemaji dostatek kyslíku
39
Ischemie
Když je omezen nebo přerušen přístup krve do tkane
40
Klonální teorie
Nádor má původ v jediné buňce ve které se změnila genetická výbava a buňka se přesto nějak vyhnula likvidaci
41
Nádorové markery
Molekuly (hlavně proteiny) které jsou přítomny v organismu v důsledku nádorového bujení
42
Všechny děje v organismu jsou řízeny …
Systémem endokrinním imunitním a nervovym
43
Základ nervového systému
Neuron
44
Místa vzájemného dotyku neuronu
Synapse
45
Neuralgie funkce
Podpůrné a metabolicke bolest vznikající v důsledku podráždění nebo poškození nervu
46
Gliove buňky
Astrocyty a oligodendrocyty
47
Typy neuronů
Multipolární Bipolární Pseudounipolarni Unipolární Neurony nemající axon
48
Dendrity
Přivádějí impuls dovnitř buňky
49
Axon
=neurit Převádí informaci dal - vodivý segment
50
Typy bariér
Hematoencefalicka Hematolikvorova Likvoroencefalicka
51
Hematoencefalicka bariéra
Krev a nervová tkáň - transport prostou difuzi
52
Hematolikvorova bariéra
Krev a mozkomíšní mok
53
Likvoroencefalicka bariéra
Likvor a nervová tkáň
54
Hydrocefalus
Zvýšení intrakranialniho tlaku
55
Mozkomíšní mok speficika
Čirý bezbarvý Obsahuje malé lymfocyty a monocyty Má méně bílkovin glukózy a lipidu a Ca2+ než plazma
56
Vznik mozkomíšního moku
Tvoří se v krevní plazme Vzniká v plexus choroideus ve 3. Mozkové komoře a postranních komorach
57
Hlavní energetický substrát pro činnost nervových a podpůrných buňek
Glukóza
58
Imunita funkce
Ochranná funkce Chrání před patogeny Odstraňuje mrtvé/ poškozené / abnormální / zmutované Ag
59
HLA
Hlavní histokompatibilni systém člověka na povrchu každé jaderné buňky
60
Typy imunit
Specifická a nespecifická
61
Nespecifická imunita
Přirozená vrozena Bezprostřední ochrana již při 1. Setkání - nemění se při dalším setkání se stejným Ag
62
Složky nespecifické imunity
Fyzikální a chemické bariéry (kůže, oční sliznice, ústní dutina, žaludek, respirační systém) Fagocytoza Komplement (bílkoviny) NK (natural killer) buňky Zánět - komplexní reakce i s procesem hojení
63
Otok
Tumor
64
Příznaky tumoru
Lokálně zvýšená teplota (calor) Zrudnuti místa (rubor) Porucha funkce Bolest (dolor)
65
Vazokonstrikce
Zúžení cev
66
Vázodilatace
Zvýšená propustnost kapilar
67
Specifická imunita
Získaná pri neustálém setkávání s Ag 1. Setkání s Ag - imunizace Je funkci lymfocytů
68
B-lymfocyty
Humoralni imunita Po stimulaci Ag se přemění v plazmatické buňky tvořící imunoglobuliny
69
T-lymfocyty
Buněčná imunita Napadenou buňku zabíjejí
70
Imunizace
Přirozená a nepřirozená - očkovaní (pasivní a aktivní imunizace)
71
Tělesné tekutiny
Voda - intracelulární (40% tělesné hmotnosti - 66% tělesné vody) Extracelulární (20% tělesné hmotnosti - 33% tělesné vody)
72
Kolik % vody ma dospělý
50-60%
73
Nejvíce vody v
Svalové tkáni a kůži
74
Nejméně vody v
Kosti tuk a zubní sklovina
75
Ztráta vody skrz
Moč Kůži Plícemi Stolicí
76
Kolik vody ztratíme denně močí
1500 ml denně
77
Kolik vody ztratíme denně kůží
600-800 az 2000 ml
78
Kolik vody ztratíme denně plicemi
400 ml při dýchání
79
Kolik vody ztratíme denně stolicí
100 ml + průjem, zvracení
80
Kolik vody přijmeme v potravě
1000 ml (nejvíce vody v zelenině)
81
Voda vznikající v oxidačních pochodech v těle
300 ml
82
Diuréza
Proces tvorby a vylučování moči ledvinami
83
Polyurie
Zvýšená tvorba moči - více než 2500 ml denně
84
Oligurie
Snížená tvorba moči pod 500 ml denně
85
Anurie
Téměř úplná absence moci - méně než 100 ml denně
86
Funkce krve
Transport a funkce regulační (hormonální regulace a termoregulace) a ochranné (krevní sražení a imunitní funkce)
87
Transporty krve
Respirační transport (erytrocyty přenáší kyslík navázaný na molekuly hemoglobinu z plic k buňkám) Nutriční transport (trávicí systém štěpí umechanickou a chemickou potravu - absorpce živin do krve) Exkrecni transport - odpady buňek metabolismu/ toxiny - do jater a ledvin k vyloučení
88
Proteiny v krevní plazme
7-9% Albumin Globuliny Fibrinogen
89
Krevní plazma je tvořena..
Z 90-92% vodou
90
Krvetvorba
Hematopoeza Nejprve játra a slezina (před narozením) poté kostní dřeň
91
Rozdeleni buněčné složky krve
Erytrocyty Leukocyty - granulocyty (neutrofil, bazofil, eozinofil) -agranulocyty (monocyt, lymfocyt) Trombocyty
92
Hemostaza
Zástava krvácení z poraněné cévy
93
Hemostaza fáze
Primární - tvorba trombu Sekundární - tvorba fibrinu
94
Oběhový systém
Srdce a cévy
95
Pracovni myokard
Čerpá a vypuzuje krev
96
Převodní systémy oběhového systému
Sinoatrialni uzel Atrioventrikularni uzel Hisův svazek Tawarova raménka Purkyňova vlákna
97
Hladina hemoglobinu u zen
120-160 g/l
98
Hladina hemoglobinu u mužů
135-165 g/l
99
Diastola
Srdeční sval se uvolňuje a komory se plní krvi
100
Systola
Srdeční sval se stahuje a vypuzuje krev z komor do tepen
101
EKG zkratka
Elektrokardiografie
102
Co je EKG
Záznam akčních srdečních potenciálu snímaných z povrchu těla
103
Krevní tlak může být
Systolicky a diastolický
104
Co je střední arteriální tlak
Diastola trvá 2x déle než systola
105
EKG křivka
Ukazuje výchylky od izoelektricke roviny Vlna P - depolarizace síni Vlna T - repolarizace síni Komorový QRS komplex - depolarizace komor
106
Co hodnotí EKG
Srdeční frekvenci Srdeční akci Srdeční rytmus Elektrickou osu srdeční Vzhled trvání a amplitudy jednotlivých výchylek
107
Normální srdeční frekvence
60-90 tepu za minutu
108
Minutový srdeční výdej
Tepový objem X tepová frekvence
109
Tepový objem
70 ml
110
Tepová frekvence
72
111
CŽT
Centrální žilní tlak Tlak žilní krve která se navrací do srdce = tlak v pravé síni
112
Co tvoří tkáňový mok
Systémové kapiláry
113
Lokální regulace oběhu
- perfuze tkáni Řízení lokálního průtoku krve tkáni - akutní fáze (vazokonstrikce X vázodilatace) a dlouhodobá fáze (změna počtu cév)
114
Prokrvení komory probíhá jen při
Diastole
115
Nervová regulace krevního oběhu
Sympaticus a parasympaticus
116
Sympaticus
Zvyšuje stazlivost, frekvenci, vodivost, vzrušivost myokardu
117
Sympaticus zvýšení srážlivosti
Inotropie
118
Sympaticus zvýšení frekvence
Chronotropie
119
Sympaticus zvýšení vodivosti
Dromotropie
120
Sympaticus zvýšení vzrušivosti myokardu
Batmotropie
121
Parasympaticus
Snižuje aktivitu sympatiku
122
Cinnost srdce a cev je ovlivňována …
Hormony
123
Co je dýchání
Respirace - výměna dýchacích plynu mezi tkáněmi a vnějším prostředím
124
V plicích metabolizován …
Serotonin
125
Ventilace
Výměna vzduchu mezi okolním prostředím a plícemi
126
Difuze
Výměna dýchacích plynu mezi plicními alveoly a krvi plicních kapilár
127
Řízení dýchání
Centrálními chemoreceptory a dalšími perfifernimi chemoreceptory
128
Obranné dýchací reflexy
Kašel Kýchání Protektivní apnoe
129
Kde jsou centra kaslaciho reflexu
V mozkovém kmeni
130
Dýchací cesty předěl horní a dolní
Hrtanová přiklopka - epiglottis
131
Co znamena anatomicky mrtvy prostor v dýchacích cestách
Vzduch v DC není v kontaktu s krvi (cca 150 ml)
132
Anatomická a funkční jednotka plic
Acinus pulmonaris
133
Intrapleunarni tlak
Negativní tlak mezi pohrudnici a poplicnici (pohrudniční dutina) který rozepíná plíci
134
Ventilace plic na konci vydechu
2 mm Hg
135
Ventilace plic při nádechu
7-10 mm Hg
136
Dýchací svaly
Bránice - n phrenicus Nn intercostales Pomocné dýchací svaly - mm pectorales, m latissimus dorsi
137
Dechový objem
V klidu se vyměňuje cca 500 ml vzduchu na každý nádech
138
Inspirační rezervní objem
Maximální objem vzduchu který lze vzdechnout po klidném nádechu (1500-3000 ml)
139
Expiracni Rezervní objem
Množství vzduchu které je možné ještě aktivně vydechnout po normálním výdechu (1000-1500 ml)
140
Reziduální objem
Množství vzduchu které zůstává v plicích po maximálním výdechu a nemůže být vydechnuto (1000-1500 ml)
141
Vitální kapacita plic=
Dechový objem + rezervní objem
142
Klidová minutová ventilace
Dechový objem v 1 minutě (6-7 l)
143
Celková plicní kapacita
Maximální množství vzduchu které mohou plíce obsahovat - většinou cca 4000-6000 ml
144
Perfuze plic
Funkční krevní oběh k výměně plynu ve sklípcích - začíná v pravé komoře Nutriční oběh - začíná v levé komoře a odtéká do žil velkého oběhu
145
Objemy v tepenné krvi
100 mm Hg PO2 a 40 mm Hg pCO2
146
Objemy v zilne krvi
40 mm Hg pO2 a 46 mm Hg pCO2
147
Hypoxie
Snížení pO2
148
Hyperkapnie
Zvýšení pCO2 - jeho zvýšením klesá pH
149
Hyperbarick oxygenoterapie
Na určitou dobu se zvyšuje CO2 v těle
150
Svalové buňky
Kosterní Srdeční Hladka svalovina
151
Excitace
Reakce na signál +kontrakce
152
Co pohybuje cytoskeletem
Aktin a myozin
153
Kosterní svalovina vlákna
Typu I - pomala červená - větší množství myoglobinu Typu II - rychla bílá
154
Červená barva
Myoglobin
155
Myofibrily
Zajišťují svalový stah (kosterní svalovina)
156
Složky kosterní svaloviny
Myozin Aktin Troponin Myoglobin Tropomyozin Tonin Nebulin Alfa-aktin Desmin Dystrofin Kalsekvestrin
157
Kontrakce
Izometricka - délka neměnná, mění se síla stahu Izotonicka (auxotonicka) - nemění se síla stahu, sval se zkracuje (excentrická/ koncentrická)
158
Aktivní pohybový aparát
Svaly, nervy řídící svaly
159
Pasivní pohybový aparát
Kosti klouby vazy
160
Motorika
Hybnost
161
Mimovolní motorika rozdeleni
Reflexn řízení z míšní oblasti Posturalni reakce (zhledem k gravitaci) Rytmické pohyby - polykání, chůze, dýchací pohyby Emoční motorika
162
Nejmenší motorický jednotka
Okohybne svaly
163
Největší motorický jednotka
Hýžďové svaly
164
Receptory v pohybovém aparátu
Svalové vřeténko Gamamotoneurony Golgiho slachova teliska Kloubní proprioreceptory a mechanoreceptory
165
Reflex
Stereotypní odpověď svalu na specificky stimul
166
Periferní nervová soustava
Nervy a neurony mimo CNS
167
Somatomotoricke neurony
Vedou info do svalu
168
Somatosenzitivni neurony
Vedou info od smyslových orgánů
169
Dostředivé
Aferentni
170
Odstředivé
Eferentni
171
1. Nerv
Čichový nerv - n olfactrorius - senzitivní nerv
172
2. Nerv
Zrakový - n opticus - senzitivní
173
3. Nerv
Okohybny - n oculomotorius - smíšený
174
4. Nerv
Mládkovy - n trochlearis - motoricky
175
5. Nerv
Trojklanný - n trigeminus - n ophtalmicus, maxillaris, mandibularis) - smíšený
176
6. Nerv
Odtahovaci - n abducens - motoricky
177
7. Nerv
Lícní - n facialis - smíšený
178
8. Nerv
Sluchové rovnovážný - n vestibulocochlearis - senzitivní
179
9. Nerv
Jazykohltanovy - n glossopharyngeus - smíšený
180
10. Nerv
Bloudivý - n vagus - smíšený
181
11. Nerv
Přídatný n accessorius - motoricky
182
12. Nerv
Podjazykovy - n hypoglossus - motoricky
183
Kde je konec míchy
U L1-L2 - poté cauda equina
184
Míšní segment
Úsek míchy ze které se sbíhá 1 pár míšních nervu - 31 párů (8 krčních, 12 hrudnich, 5 bederních, 5 krizových, 1 kostrční)
185
Area radicularis
Oblast těla inervovana 1 segmentem míchy
186
Dermatom
Oblast periferie senzitivní inervovana 1 zadním misnim kořenem
187
Myotom
Oblast svalu motoricky inervovanych z 1 předního míšního kořene
188
Area nervina
Oblast periferie inervovana 1 periferním nervem
189
Autonomní vegetativní nervový systém
Odpovědny za kontrolu viscerálních funkcí a orgánů - nepodléhá volni kontrole
190
Casti autonomního nervového systému
Aferentni cast Eferentni cast - Sympaticus a parasympaticus
191
Funkce Sympaticus
Reakce útok nebo utek Ejakulace Porod - kontrakce myometria
192
Funkce parasympaticu
Relaxace a trávení Mioza Erekce
193
Trávení a vstřebávání funkce
Nervové a homorni řízení
194
GIT
Gastrointestinální systém
195
Zpracovaní potravy
Mechanické Žvýkací Polykaci
196
Kolik slin denně
Cca 2 l - aktivaci SYMP
197
Ochrana před infekci u GIT
lysozym IgA
198
Žaludeční sekrece
Pepsiny - endopeptidazy HCI - konvertuje pepsinogeny na persony a tím je aktivuje Hlen - mucin
199
Centrum zvracení
Prodloužená mícha
200
Casti pankreatu
Exokrinní část - Wirsunguv hlavní pankreatický vývod Endokrinní část - Langerhansovy ostrůvky (produkují hormony do krve)
201
Zvýšení sekrece enzymu
Parasympaticus
202
Tlumení sekrece enzymu
Sympaticus
203
Produkce glukagonu
Alfa buňky
204
Produkce inzulinu
Beta buňky
205
Produkce somatostatinu
Delta buňky
206
Žluč
Hlavní prostředek k vyloučení cholesterolu
207
Žlučové kyseliny zdroje
Primární žlučové kyseliny - syntetizované v játrech do cholesterolu - kys cholová a chemodeocholova Sekundární žlučové kyseliny - aktivně vstřebávány v ileu - deoxycholova a lithocholova
208
Co jsou žlučové kyseliny
Emulgátory tuku
209
Bilirubin je
Produkt rozpadu erytrocytů
210
Bilirubin typy
Přímý - ve vodě nerozpustný Nepřímý - rozpustný ve vodě
211
Tlusté střevo zvýšení motility
Parasympaticus
212
Tlusté střevo tlumení motility
Sympaticus
213
Co se neukládá jako zdroj energie do zásoby
Bílkoviny
214
Kde se uskladňuje energie
V adipocytech tukové tkáně
215
Anabolické procesy
Aktivace parasympaticu Inzulin Estrogeny Androgeny
216
Katabolicke procesy
Aktivace sympaticu Štítná zlata, glukagon, hypofýza
217
Energie během dne
Směrovaná do mozku a svalu
218
Energie v noci
Směrovaná na růstové procesy a k činnosti imunitního systému
219
Jednotka energie
Kalorie
220
1 Cal =
4,19 J
221
Energetická hodnota živin
Množství kalorií které organismus získá jejich rozkladem
222
1 g sacharidu
4,1 kcal
223
1 g tuku
9,3 kcal
224
1 g bílkovin
5,65 kcal
225
Prima kalorimetrice
Množství uvolněného tepla při spálení 1 g živiny v kalorimetru
226
Energetická bilance - nejpohotovejsi zdroj energie
Sacharidy
227
Největší utilizator glukózy
Mozek
228
Normální hladina glukózy
3,5-5-6 mol/l
229
Co stimuluje glykogenezi
Inzulin
230
Metabolismus sacharidů kolik
45-60% denní energetické potřeby - 300 g/den
231
Metabolismus lipidu
20-35% - 65 g/den
232
Metabolismus proteinu
1 g na 1 kg váhy
233
Základní prvky proteinu
Aminokyseliny
234
Dusikata bilance
Rozdíl mezi množstvím dusíku, který tělo přijímá a množstvím dusíku, které z těla vylučuje
235
Hormony s proteoanabolickym účinkem
Inzulin Růstový hormon Noradrenalin+ adrenalin Testosteron
236
Hormony s proteokatabolickym účinkem
Glukagon Tyroxin Trijodtyronin Glukokortikoidy
237
BMI
Index tělesné hmotnosti Body mass index Hmotnost / výška
238
BMI podváha
Pod 18,5
239
BMI norma
18,5-24,9
240
BMI nadváha
25-29,9
241
BMI obezita 1. Stupně
30-34,9
242
BMI obezita 2. Stupně
35-39,9
243
BMI obezita 3. Stupně
Nad 40
244
Norma % tuku u zen
15-30%
245
Norma % tuku u mužů
10-25%
246
Vrstvy kůže
Epidermis - pokožka - ta co se odlupuje Corium - škára - nervová zakončení Subcutis - podkožní vazivo - tukové tkáně
247
Keratinizace
Bunky epidermis se mění v ketaimocyty, které produkuji keratin - pevnost a ochranné funkce pokožky
248
Povrch kůže
1,5-1,8 m čtverečních
249
Hmotnost kůže
4,5 kg
250
Melanin
Pigment chránící před UV zářením
251
Jaky vitamin produkuje kuze
Vitamín D
252
Receptory hmatu
Vater-Paciniho tělíska (tlaková teliska) Nejvíc bříška prstu, sliznice špičky jazyku a nejméně na kůži zad
253
Receptory chladu
Krauseho tělíska
254
Receptory tepla
Ruffiniho tělíska Nejvíce na celé, hřbetu ruky a nejméně na kůži zad
255
Receptory bolesti
Volná nervová zakončení
256
Normální teplota
35,8-37 stupňů
257
EMG
měření elektrické aktivity svalu a nervu při kontrakci
258
Brachykardie
Rychlejší srdecni frekvence
259
Tachykardie
Pomalejší srdeční frekvence
260
Krev složeni
55% plazma + 45% krevní buňky
261
Střední arteriální tlak
Průměrný tlak v tepnách během jednoho srdečního cyklu
262
Kam jde okysličená krev ze srdce
do aorty - do těla
263
Kam jde odkyslicena krev ze srdce
do plic
264
Rozpustné vitaminy v tucích
A D E K
265
Rozpustné vitaminy ve vodě
C B