Humánní geografie II Flashcards
(185 cards)
1
Q
Čím se zabývá hospodářská geografie?
A
Zkoumá, jak ekonomické činnosti ovlivňují geografické prostředí a naopak. Sleduje rozložení výroby, služeb, obchodu a další hospodářské aktivity v prostoru.
2
Q
Jak může geografické prostředí ovlivnit lokalizaci ekonomických činností?
A
Přírodní zdroje, podnebí, dostupnost dopravy nebo poloha mohou ovlivnit, kde se určité činnosti rozvíjejí.
3
Q
Jakými způsoby mohou ekonomické činnosti měnit geografické prostředí?
A
Stavbou továren, těžbou surovin nebo výstavbou měst se mění krajina, vzniká znečištění nebo se mění využití půdy.
4
Q
Podle čeho se pozná suverénní stát?
A
Má plnou kontrolu nad svým územím a může nezávisle rozhodovat o svých zákonech, politice a vztazích s ostatními státy.
5
Q
Existuje nějaký stát, který v minulosti byl členem OSN, ale již není?
A
Ano, Tchaj-wan (Čínská republika) byl do roku 1971 členem OSN, ale jeho místo převzala Čínská lidová republika kvůli politickému tlaku.
6
Q
Čím se od suverénního státu liší závislé území?
A
Má omezenou samosprávu a některé záležitosti, jako obranu nebo zahraniční politiku, řídí jiný stát.
7
Q
Co to je de facto stát?
A
Území, které fakticky funguje jako samostatný stát, ale není mezinárodně uznáváno.
8
Q
Jak je vymezena hranice státu na moři?
A
Každý přímořský stát má výlučnou ekonomickou zónu do 200 námořních mil, kde může využívat přírodní zdroje.
9
Q
Jaké jsou příčiny existence sporných území mezi státy? Uveďte příklady.
A
Spory vznikají kvůli nejasným historickým hranicím, nerostnému bohatství nebo strategické poloze.
10
Q
V jakých obdobích vznikaly hranice dnešních států světa?
A
Mnoho hranic vzniklo v 19. a 20. století, zejména během koloniální éry a následné dekolonizace.
11
Q
Jakých dvou forem nabýval kolonialismus?
A
Kolonialismus mohl mít formu ovládnutí území bez přímého připojení nebo připojení území přímo ke státu.
12
Q
V jakém období proběhly poslední větší změny politické mapy světa?
A
Na přelomu 80. a 90. let 20. století, zejména po rozpadu Sovětského svazu, Jugoslávie a Československa.
13
Q
Jaké jsou hlavní cíle OSN?
A
Udržovat mír a bezpečnost ve světě, chránit lidská práva, podporovat rozvoj a spolupráci mezi státy.
14
Q
Co to jsou Cíle udržitelného rozvoje?
A
Je to 17 cílů, které si OSN stanovila do roku 2030, např. odstranění chudoby, kvalitní vzdělání, ochrana klimatu nebo mír.
15
Q
Jaké jsou hlavní složky OSN a k čemu slouží?
A
Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Mezinárodní soudní dvůr a další – řeší bezpečnost, lidská práva, rozvoj i soudní spory mezi státy.
16
Q
Za co bývá OSN kritizována?
A
Za neefektivitu, pomalé reakce a to, že stálí členové Rady bezpečnosti mohou vetem blokovat zásahy proti porušovatelům mezinárodního práva.
17
Q
Jaký je vztah mezi Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou a OSN?
A
Nejsou přímou součástí OSN, ale úzce s ní spolupracují, především na rozvojových projektech a stabilizaci světové ekonomiky.
18
Q
Jaké jsou hlavní cíle regionálních politických a hospodářských uskupení?
A
Podpora obchodu, ekonomické spolupráce, míru a bezpečnosti mezi členskými státy.
19
Q
Jaké jsou hlavní rozdíly ve fungování Evropské a Africké unie?
A
EU má pevnější integraci a společné instituce, zatímco AU se více zaměřuje na politickou stabilitu a řešení konfliktů v Africe.
20
Q
Které z výše zmíněných uskupení mají více politický charakter a které naopak hospodářský?
A
Politické jsou např. EU, AU, OAS; hospodářské např. MERCOSUR, USMCA, COMESA.
21
Q
Jak se liší žebříček zemí podle HDP a HDP na obyvatele?
A
HDP ukazuje celkovou velikost ekonomiky, zatímco HDP na obyvatele ukazuje životní úroveň.
22
Q
Proč nelze HDP na obyvatele použít jako indikátor bohatství obyvatel státu?
A
Jde o průměr, který nezohledňuje nerovnost.
23
Q
Co udává parita kupní síly a jaká jsou úskalí jejího použití?
A
Ukazuje, kolik si lidé reálně mohou za svůj příjem koupit v různých zemích.
24
Q
Proč je HDP kritizován jakožto ukazatel vyspělosti států? Jaké jsou jeho alternativy?
A
Nezachycuje kvalitu života ani nerovnosti. Alternativy jsou např. index lidského rozvoje, Giniho koeficient nebo index hrubého národního štěstí.
25
Jaké jsou hlavní fáze vývoje světové ekonomiky a co je charakterizuje?
Od jednoduchých směnných ekonomik přes cechy a merkantilismus, až po kapitalismus, globalizaci a digitální ekonomiku.
26
Co to jsou cechy?
Středověká sdružení řemeslníků chránící zájmy členů.
27
Jaký je hlavní rozdíl mezi merkantilismem a současným kapitalismem?
Merkantilismus zdůrazňoval státní zásahy a obchodní přebytky, kapitalismus je založen na volném trhu a zisku.
28
Jaké změny s sebou přinesla průmyslová revoluce?
Přechod od ruční výroby k strojové, vznik továren, rozvoj dopravy a urbanizace.
29
Proč v meziválečném období vznikla Velká hospodářská krize?
Kvůli přehřáté ekonomice, spekulacím na burze, poklesu poptávky a nefunkčním bankám.
30
Jaké dva fenomény jsou typické pro světové hospodářství v období po druhé světové válce?
Hospodářský růst v západních zemích a rozvoj mezinárodní spolupráce.
31
Co umožnilo globalizaci a proč se v současnosti mluví naopak o možnosti ekonomické deglobalizace?
Globalizaci umožnil rozvoj dopravy, komunikací a volného obchodu.
32
Které země patří mezi největší světové exportéry a proč?
Čína, USA a Německo – díky silnému průmyslu, technologickému rozvoji a přístupu na světové trhy.
33
Jaké jsou nejdůležitější instituce, zaměřené na ekonomickou spolupráci?
WTO, OECD, IMF, Světová banka a regionální uskupení jako EU nebo ASEAN.
34
Jak se liší zájmy členů G7 a BRICS?
G7 zastupuje vyspělé ekonomiky, BRICS rozvojové státy s cílem posílit vlastní vliv.
35
Proč byla vytvořena skupina G20 a proč v ní nejsou některé velké ekonomiky zastoupeny?
Vznikla pro širší koordinaci světové ekonomiky.
36
Jaké rozpory jsou mezi členy BRICS?
Rozdílné politické režimy, ekonomická síla i zájmy.
37
Čím se od ostatních organizací liší OECD?
Sdružuje vyspělé demokratické země, které spolupracují v oblasti ekonomické politiky, vzdělání a inovací.
38
Proč dochází k ekonomické integraci?
Pro usnadnění obchodu, pohybu lidí a kapitálu a zvýšení konkurenceschopnosti regionu.
39
Čím se od sebe liší jednotlivé typy ekonomické integrace?
Liší se mírou propojení – od zóny volného obchodu přes celní unii až po měnovou nebo politickou unii.
40
Jaký je rozdíl mezi EHP, Schengenským prostorem a Evropskou celní unií?
EHP umožňuje volný pohyb zboží a osob, Schengen volný pohyb bez kontrol na hranicích, celní unie jednotná cla vůči státům mimo EU.
41
Proč je obyvatelstvo na Zemi rozmístěno nerovnoměrně?
Lidé žijí tam, kde jsou vhodné podmínky – klima, voda, půda a dostupnost práce.
42
V jakém světovém regionu žije více než polovina obyvatel světa a proč?
V Asii – kvůli úrodným nížinám, příznivému klimatu a historickému rozvoji zemědělství a civilizací.
43
Co to je demografický přechod?
Model popisující změny v porodnosti a úmrtnosti při přechodu od tradiční společnosti k moderní průmyslové.
44
Proč jsou různé státy světa v různých fázích demografického přechodu?
Kvůli rozdílné ekonomické vyspělosti, vzdělání, zdravotní péči a kulturním zvyklostem.
45
Proč ve vyspělých státech světa dochází k přirozenému úbytku obyvatel?
Porodnost je nižší než úmrtnost, lidé mají méně dětí kvůli kariéře, financím nebo změně životních hodnot.
46
Kterému regionu světa v 21. století výrazně přibude obyvatel a proč?
Africe – kvůli vysoké porodnosti a zlepšení zdravotní péče.
47
Co to je migrace a kvůli čemu vzniká?
Je to stěhování lidí z jednoho místa na druhé. Důvody jsou ekonomické, politické, ekologické nebo rodinné.
48
Je migrace pozitivní, nebo negativní fenomén?
Může být obojí – přináší pracovní sílu a kulturní obohacení, ale i sociální napětí nebo přetížení služeb.
49
Které státy a regiony světa mají pozitivní migrační saldo a proč?
Německo, Kanada nebo USA – kvůli ekonomickým příležitostem, stabilitě a kvalitnímu životu.
50
Jaké jsou migrační vzorce v Evropě?
Migrace směřuje z východu na západ a z jihu na sever, často za prací a lepšími podmínkami.
51
Jaký je vztah mezi urbanizací a hospodářským rozvojem?
Urbanizace je důsledkem i motorem hospodářského rozvoje.
52
Co vyjadřuje míra urbanizace?
Udává podíl obyvatelstva žijícího ve městech na celkovém počtu obyvatel daného území.
53
Co je to teorie tří sektorů hospodářství?
Rozděluje ekonomiku na primární, sekundární a terciární sektor.
54
Co je to kvartérní a kvintérní sektor?
Kvartérní sektor zahrnuje vědu, výzkum a IT, kvintérní řízení a rozhodování.
55
V jakém období vzniklo zemědělství a jakou tehdy mělo podobu?
Před 10 000 lety v mladší době kamenné.
56
Co zahrnuje kvartérní sektor?
Vědu, výzkum a IT
## Footnote
Kvartérní sektor vznikl v době, kdy služby začaly dominovat ekonomice.
57
Co zahrnuje kvintérní sektor?
Řízení a rozhodování
## Footnote
Kvintérní sektor je součástí moderní ekonomiky, která se zaměřuje na služby.
58
Kdy a jak vzniklo zemědělství?
Před 10 000 lety v mladší době kamenné, lidé začali cíleně pěstovat plodiny a chovat zvířata.
59
Jaké technické inovace přineslo období starověku?
Pluh, zavlažování, mlýny, osevní postupy, šlechtění rostlin a zvířat.
60
Proč je 19. století zlomovým obdobím pro zemědělskou výrobu?
Přineslo mechanizaci, hnojiva a zvýšení produktivity.
61
Co charakterizuje zemědělskou výrobu ve 20. století?
Intenzifikace výroby, specializace, chemizace a globalizace potravinového trhu.
62
Co je to zelená revoluce?
Zavedení nových odrůd a hnojiv, které zvýšily výnosy.
## Footnote
Kritizována pro závislost na chemii, erozi půdy a sociálním rozdílům.
63
Co jsou GMO?
Geneticky upravené organismy, které zlepšují výnos nebo odolnost.
## Footnote
Kontroverzní téma kvůli zdravotním rizikům a kontrole trhu velkými firmami.
64
Jaké jsou aktuální trendy v zemědělství?
Ekologické a precizní zemědělství, důraz na udržitelnost.
65
V jakých regionech světa se koncentruje zemědělská výroba?
V oblastech s úrodnou půdou, mírným podnebím a dostatkem vody (např. USA, Čína, Indie, Brazílie).
66
Jaké jsou hlavní fyzickogeografické lokalizační faktory zemědělství?
Podnebí, půda, reliéf, dostupnost vody, nadmořská výška.
67
Jaké jsou hlavní socio-ekonomické lokalizační faktory zemědělství?
Trh, pracovní síla, dopravní dostupnost, státní podpora, tradice.
68
Jak mechanizace ovlivňuje lokalizaci zemědělství?
Zvyšuje výnosy a mění potřebu pracovní síly.
69
Jaké jsou konkurenční výhody rozvojových zemí?
Levná pracovní síla, přírodní zdroje, vhodné klima, velké zemědělské plochy.
70
Jaké výhody mají vyspělé rozvinuté země?
Moderní technologie, kvalita produktů, logistika, výzkum.
71
Jaký je poměr mezi rostlinnou a živočišnou výrobou v rozvinutých zemích?
V rozvojových zemích převažuje rostlinná výroba, v rozvinutých je vyšší podíl živočišné produkce.
72
Které zemědělské produkty jsou nejdůležitější pro výživu?
Obiloviny (pšenice, rýže, kukuřice), luštěniny, brambory.
73
Co ovlivňuje rozmístění zemědělských regionů ve světě?
Přírodní podmínky, dostupnost vody, tradice, infrastruktura, poptávka trhu.
74
Kdo jsou největší producenti zemědělských výrobků?
Čína, USA, Indie, Brazílie.
75
Kdo jsou největší exportéři zemědělských výrobků?
USA, Brazílie, Nizozemsko, Německo.
76
Do jakých kategorií lze dělit průmysl?
Těžký, lehký, zpracovatelský, energetický, chemický, potravinářský.
77
Jaký je vztah mezi průmyslem a globalizací?
Průmysl se přesouvá do levnějších zemí a zvyšuje mezinárodní propojenost.
78
Co byly cechy?
Středověké organizace řemeslníků, které kontrolovaly kvalitu a školení.
79
Proč manufaktury produkovaly efektivněji než běžní řemeslníci?
Díky dělbě práce, většímu počtu dělníků a centralizaci výroby.
80
Jaké klíčové inovace přinesla první průmyslová revoluce?
Parní stroj.
81
Jaké klíčové inovace přinesla druhá průmyslová revoluce?
Elektřina a pásová výroba.
82
Jaké klíčové inovace přinesla třetí průmyslová revoluce?
Počítače a automatizace.
83
Jaké klíčové inovace přinesla čtvrtá průmyslová revoluce?
Digitalizace, robotizace, umělá inteligence.
84
Jaké fyzickogeografické faktory ovlivňují lokalizaci průmyslu?
Suroviny, voda, energie, klima, reliéf, dopravní dostupnost.
85
Která průmyslová odvětví potřebují dostupnost levné energie?
Hutnictví, chemický průmysl, výroba hliníku.
86
Proč klesá význam dopravních nákladů na lokalizaci průmyslu?
Doprava je rychlejší, levnější a efektivnější.
87
Jak environmentální legislativa ovlivňuje lokalizaci průmyslových podniků?
Firmy se vyhýbají zemím s přísnými ekologickými pravidly.
88
Který stát je označován za dílnu světa?
Čína.
89
Jak se liší průmyslová výroba v různých částech Evropy?
Západní Evropa má vyspělý průmysl, východní se zaměřuje na montáže.
90
Který region světa může ohrozit český automobilový průmysl?
Jihovýchodní Asie.
91
Proč je ropa hlavním exportním artiklem některých států?
Obchodují s dováženou ropou nebo slouží jako překladiště.
92
Jaké rozdíly v průmyslové produkci zaznamenáváme v Asii?
Východní Asie je technologicky vyspělá, jižní má levnou pracovní sílu.
93
Který region světa je nejslabší v průmyslové výrobě?
Subsaharská Afrika.
94
Kde je největší podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti?
V rozvojových zemích.
95
Jakou roli hraje průmysl v rozvojových zemích?
Důležitý zdroj pracovních míst a příjmů.
96
Jaké má průmysl negativní dopady na životní prostředí?
Znečištění ovzduší, vody, půdy, změny klimatu.
97
Proč některé firmy zneužívají špatné environmentální legislativy?
Umožňuje jim levněji vyrábět a získat výhodu na trhu.
98
Uveďte příklady průmyslových ekologických katastrof.
Výbuch černobylské jaderné elektrárny, únik v Bhópálu.
99
Jaké sociální problémy přináší průmyslová výroba v rozvojových zemích?
Dětská práce, špatné pracovní podmínky, nízké mzdy.
100
K čemu slouží průmyslová špionáž?
Získávání tajných informací o technologiích konkurence.
101
Jak se dělí energetické suroviny?
Na obnovitelné a neobnovitelné.
102
Jaké lokalizační faktory ovlivňují energetický průmysl?
Výskyt surovin, přístup k vodě, poptávka, přenosová síť.
103
Jak se vyvíjel energetický mix v čase?
Od dřeva a uhlí k ropě a jádru, nyní i obnovitelné zdroje.
104
Jaký je současný energetický mix v Česku?
Jaderná energie, uhlí, obnovitelné zdroje.
105
Jaké různé druhy energie využíváme?
Fosilní, jadernou, vodní, větrnou, solární, geotermální, biomasu.
106
Jaké jsou současné trendy ve využívání uhlí?
Omezení ve vyspělých zemích, hlavní zdroj v rozvojových.
107
Jaký pozitivní vliv mělo využívání ropných produktů na velryby?
Nahradily velrybí tuk jako zdroj energie.
108
Co to je LNG a CNG?
LNG je zkapalněný zemní plyn, CNG je stlačený zemní plyn.
109
Jaká rizika skýtá využívání jaderné energie?
Únik radiace, problémy s odpadem, možnost havárií.
110
Jaký je rozdíl mezi obnovitelnými a nízkouhlíkovými zdroji energie?
Obnovitelné se doplňují, nízkouhlíkové produkují málo emisí.
111
Které státy mají největší podíl vodní energie?
Brazílie, Norsko, Kanada.
112
Kde jsou nejlepší podmínky pro větrné elektrárny?
Na pobřeží, náhorních plošinách, otevřených pláních.
113
Proč je solární a geotermální energie dostupná všude?
Slunce svítí a teplo ze země existuje téměř všude.
114
Jak se moderní využívání biomasy liší od tradičního?
Je efektivnější a využívá moderní technologie.
115
Co to je doprava?
Pohyb lidí, zboží a informací pomocí různých prostředků.
116
Čím se zabývá geografie dopravy?
Zkoumá rozmístění dopravních sítí a jejich vliv na prostor.
117
Jaký je rozdíl mezi multimodální a intermodální nákladní dopravou?
Multimodální využívá více druhů dopravy, intermodální je plynule propojená.
118
Uveďte příklady dopravních módů.
Silniční, železniční, letecká, námořní, vodní, potrubní doprava.
119
Jaké změny v lokalizaci průmyslu přinesla kontejnerizace?
Zrychlila a zlevnila přepravu, podpořila přístavy a logistická centra.
120
Co to jsou hub-and-spoke sítě?
Systém dopravy s hlavním uzlem a spoji do okolních destinací.
121
Kdy nastalo období marginalizace dopravních nákladů?
Ve 20. století.
122
Proč se hovoří o smrti vzdálenosti v internetových službách?
Informace se šíří okamžitě a levně.
123
Jaké jsou hlavní výhody železniční dopravy?
Ekologická a kapacitní.
124
Jaké jsou hlavní nevýhody železniční dopravy?
Dražší na výstavbu a méně flexibilní než silnice.
125
Co je to smrt vzdálenosti?
Stav, kdy informace se šíří okamžitě a levně, nezávisle na vzdálenosti
## Footnote
Tento termín se používá v kontextu internetových služeb a jejich dostupnosti.
126
Jaké jsou hlavní výhody železniční dopravy?
Ekologická a kapacitní
## Footnote
Železniční doprava má nižší emise a může přepravovat velké množství osob a zboží.
127
Jaké jsou hlavní nevýhody železniční dopravy?
Dražší na výstavbu a méně flexibilní než silnice
## Footnote
Vyžaduje značné investice do infrastruktury.
128
V jakém světovém regionu je v současnosti nejvíce vysokorychlostních železnic?
V Asii, hlavně v Číně a Japonsku
## Footnote
Tyto země investovaly značné prostředky do rozvoje vysokorychlostní železniční sítě.
129
Co je to maglev?
Vysokorychlostní vlak na magnetickém polštáři, který se pohybuje bez kontaktu s kolejemi
130
Co způsobuje rozdílný rozchod železnice v různých zemích?
Historické důvody, technické preference a vojenské strategie
## Footnote
Tyto faktory ovlivnily vývoj železniční sítě v jednotlivých státech.
131
Jaké druhy dopravy lze označit jako ekologické?
Železniční, cyklistická a hromadná doprava
## Footnote
Tyto způsoby dopravy mají nízké emise a menší dopad na životní prostředí.
132
Jaké jsou hlavní výhody silniční dopravy?
Flexibilní a dostupná
## Footnote
Silniční doprava umožňuje snadný přístup do různých lokalit.
133
Jaké jsou hlavní nevýhody silniční dopravy?
Znečišťuje ovzduší, způsobuje hluk a dopravní zácpy
134
Proč je silniční doprava nejméně bezpečným druhem dopravy?
Protože je nejčastější a závisí na lidském faktoru
## Footnote
Při silniční dopravě dochází k nejvíce nehodám.
135
Co je to stupeň automobilizace?
Udává počet osobních aut na 1 000 obyvatel dané země
136
Jaké jsou hlavní výhody námořní dopravy?
Levná, kapacitní a ideální pro přepravu těžkého nebo objemného zboží na dlouhé vzdálenosti
137
Proč je námořní přeprava tak levná?
Protože přepravuje velké objemy najednou a má nízké provozní náklady
138
Jaké jsou hlavní výhody letecké dopravy?
Rychlá a vhodná na velké vzdálenosti
139
Jaké jsou hlavní nevýhody letecké dopravy?
Drahá a výrazně zatěžuje životní prostředí
140
Jaké jsou hlavní výhody potrubní dopravy?
Levná, bezpečná a plynulá
141
Jaké jsou hlavní nevýhody potrubní dopravy?
Nákladná na výstavbu a vhodná jen pro kapaliny a plyny
142
Co to jsou služby?
Činnosti poskytované lidem či firmám
143
Jak se dělí služby?
Na osobní, obchodní, veřejné a finanční
144
Jaký je význam služeb z pohledu tvorby HDP?
V rozvinutých státech tvoří největší podíl HDP
145
Jaký je význam služeb z pohledu zaměstnanosti obyvatelstva?
Služby zaměstnávají nejvíce lidí, hlavně ve městech a rozvinutých zemích
146
Jaký je rozdíl mezi externalizací a internalizací služeb?
Externalizace znamená zadání služeb externí firmě, internalizace jejich zajištění vlastními silami
147
Jaké podniky preferují externalizaci služeb?
Menší firmy
148
Jaké podniky preferují internalizaci služeb?
Velké firmy
149
Čím se internetové služby liší z geografického pohledu?
Nejsou vázány na místo a lze je poskytovat odkudkoli
150
Jaké jsou aktuální trendy v maloobchodu?
Rozvoj e-shopů, samoobslužné technologie, důraz na zákaznický zážitek a lokální produkty
151
Jaké lokalizační faktory služeb znáte?
Vysoká návštěvnost, dostupnost, koncentrace zákazníků
152
Do jakých částí městských aglomerací se služby koncentrují?
Do center měst, obchodních zón nebo nákupních center
153
Proč mají doprava a cestovní ruch jiné lokalizační vzorce?
Jsou vázány na fyzickou infrastrukturu a přírodní či kulturní atraktivity
154
Co to je cestovní ruch?
Cestování mimo místo trvalého bydliště za účelem rekreace, poznávání, práce nebo zdraví
155
Jaká témata řeší geografie cestovního ruchu?
Rozmístění turistických míst, jejich dopad na území, plánování a udržitelnost
156
Jaké formy cestovního ruchu znáte?
Rekreační, poznávací, lázeňský, sportovní, pracovní, náboženský, dobrodružný, ekologický
157
Jak se změnil cestovní ruch po pandemii covidu-19?
Zvýšil se domácí turismus, důraz na bezpečnost a hygienu, poklesl hromadný a letecký cestovní ruch
158
Co je to hromadný cestovní ruch?
Masové cestování do známých míst
159
Jaké přináší hromadný cestovní ruch výhody?
Ekonomický přínos
160
Jaké přináší hromadný cestovní ruch nevýhody?
Přetížení míst, znečištění, ztráta autenticity
161
Co je to overtourismus?
Příliš velký počet turistů na jednom místě
162
Jak lze omezit negativní dopady turismu?
Zavedením kvót, podpory udržitelného turismu, regulací Airbnb, zdaněním nebo investicí do infrastruktury
163
Jaké jsou výhody cestovního ruchu pro místní obyvatele?
Příjmy, pracovní místa
164
Jaké jsou nevýhody cestovního ruchu pro místní obyvatele?
Růst cen, hluk, ztráta soukromí, narušení života
165
Jaké jsou přírodní a kulturní předpoklady rozvoje cestovního ruchu?
Hory, moře, klima, památky, festivaly, národní parky
166
Proč je cestovní ruch citlivý na politickou situaci?
Lidé se vyhýbají nestabilním, nebezpečným oblastem
167
Jaké jsou hlavní cíle rozvoje cestovního ruchu z pohledu udržitelnosti?
Ochrana přírody a kultury, zajištění přínosu pro místní obyvatele, snižování dopadů na životní prostředí
168
Co je to sociální nerovnost?
Nerovnoměrné rozdělení příležitostí a zdrojů
169
Jaké faktory způsobují sociální nerovnost?
Vzdělání, majetek, pohlaví, etnická příslušnost
170
Jaké typy středisek cestovního ruchu v Česku máme?
Lázeňská, horská, kulturně-historická, rekreační
171
Uveďte příklady středisek cestovního ruchu v Česku.
Karlovy Vary, Špindlerův Mlýn, Praha, Český Krumlov, Lipno
172
Kde se nacházejí rekreační zázemí velkých měst?
V blízkém okolí měst, např. lesy, řeky, přehrady
173
V jakých regionech je nejvyšší intenzita turisticko-rekreační funkce?
V Krkonoších, Praze, Českém ráji
174
Které státy patří mezi nejnavštěvovanější na světě?
Francie, Španělsko, USA
175
Proč jsou tyto státy nejnavštěvovanější?
Mají atraktivní památky, přírodu, kulturu a dobrou infrastrukturu
176
Které státy mají největší příjmy z cestovního ruchu?
USA, Španělsko, Francie
177
Proč mají tyto státy vysoké příjmy z cestovního ruchu?
Díky vysoké návštěvnosti a vysokým cenám služeb
178
Ve kterých státech patří příjmy z cestovního ruchu mezi významnou složku HDP?
Maledivy, Chorvatsko, Thajsko
179
Proč na těchto státech silně závisí ekonomika na turistice?
Protože na turistice silně závisí jejich ekonomika
180
Co je to overturismus?
Přetížení turistických míst příliš velkým počtem návštěvníků
181
Jaké jsou zásady udržitelného cestovního ruchu?
Ochrana přírody, respekt k místní kultuře, zapojení místních a šetrné využívání zdrojů
182
Co popisuje koncept životního cyklu destinace?
Vývoj turistického místa od objevení přes rozmach až po stagnaci nebo úpadek
183
Jaké fáze má koncept životního cyklu destinace?
Objevení, růst, rozmach, stagnace, úpadek nebo obnova
184
Jakým způsobem může proběhnout fáze poststagnace?
Může dojít k úpadku nebo k obnově
185
Proč je udržitelnost cestovního ruchu důležitá?
Zajišťuje dlouhodobou atraktivitu destinací, chrání životní prostředí a podporuje místní obyvatele i ekonomiku
