Letní semestr (150 otázek) Flashcards
1
Q
- Vymezte jednotlivé základní disciplíny neurověd?
A
- kognitivní psychologie
o navazuje na tradici experimentální psychologie
o založena na analogii mysli s počítačem
o důrazna procesy zpracování (bottom-up, top-down) - kognitivní neuropsychologie
o zkoumá kognitivní deficity vzniklé poškozením mozku - kognitivní věda
o umělá inteligence, komputační modely, konekcionistické sítě - zobrazovací metody
- neuroanatomie a neuropatologie
- biochemie
o transmiterové systémy, psychofarmaka - kognitivní neurologie
2
Q
- Co je předmětem výzkumu kognitivní psychologie?
A
- Kognitivní psychologie
o Navazuje na tradici experimentální psychologie
studuje zejména chování zdravých jedinců v kontrolovaných podmínkách experimentu
založena na analogii mysli s počítačem
o Důraz na procesy zpracování informací
Bottom-up - pro zpracování informací o podnětu jsou určující parametry podnětu
Top-down - pro zpracování informací o podnětu je určující vliv poznávajícího člověka na celý proces (vliv jeho očekávání)
3
Q
- Co je předmětem výzkumu kognitivní neuropsychologie?
A
- Kognitivní neuropsychologie
o Zkoumá kognitivní deficity vzniklé poškozením mozku, tím dává cenné informace i o nenarušeném lidském poznání
o poznatky shromažďuje pomocí experimentální, klinické či kognitivní neuropsychologie, funkčních zobrazování mozku atd.
4
Q
- Popište hypotesu modularity, vymezte pojem modul, uveďte příklad výpadku určitého modulu v rámci kognice?
A
- hypotézu modularity formuloval Fodor, 1983
- celá kognitivní neuropsychologie stojí na předpokladu existence modulů (kognitivních procesorů v mozku)
- moduly:
o pracují na sobě nezávisle
pokud je jeden vyřazen z činnosti, neovlivní to funkčnost ostatních)
o jsou anatomicky oddělené
o geneticky dané (vrozené)
o každý modul má svou vlastní funkci (výběrovost)
5
Q
- Co je předmětem výzkumu kognitivní vědy?
A
- Kognitivní věda
o Teorie umělé inteligence, komputační modelování, konekcionistické sítě
o Vyvíjí komputační modely činnosti mysli
o komputační modely
umožňuje nám předvídat chování
explanatorní i prediktivní schopnost
podoba počítačových programů, které by při identickém zadání měly produkovat stejný výstup jako člověk
hlavní typy komputačních modelů - sémantické sítě
o tvořené propojenými pojmy - konekcionistické sítě
o mohou se „učit“ například zpětným šířením chyby
o více vrstev, struktur, distribuované ukládání obsahu - produkční systémy
o „jestliže – pak“
6
Q
- Co zkoumá kognitivní neurověda?
A
- Kognitivní neurověda
o při studiu mozku používají vědci různé techniky zobrazení
každá z nich má jiné časové a prostorové rozlišení
PET, MRI, fMRI, SUR, ERP, …
o Revoluce v psychologii, velký pokrok
o Funkční zobrazovací metody
7
Q
- Jak byste vymezili metodu MRI a fMRI?
A
- MRI
o = magnetická rezonance
o Průběh:
hlava sledované osoby se nachází v silném magnetickém poli magnetu, magneticky aktivní částice mozku se orientují v souladu s tímto polem, z polohy jsou vychylovány rádiovými impulzy, při návratu do původní polohy vyzařují excitované atomy elektromagnetické vlnění, které je detekován počítačem a převedeno do 3D zobrazení
o složitěji popsaný průběh:
Tělo je složené z molekul vodíku, jejichž jádro má nějaký spin a ten
skener vyvine velmi silné pole, puls a vychýlí osu vodíků (nenulový spin)
puls skončí a vrátí se do zpětné polohy/ spinu
na to vyzářily nějakou energii, a to zaznamená přístroj
o zisk informací o struktuře mozku
o každá část mozku má jinou hustotu vodíků, proto se různě vybarví
o využití např. k odhalení malých nádorů - fMRI
o = funkční magnetická rezonance
o měří aktivitu mozku
o je založena na metabolismu hemoglobinu v mozku
o Průběh:
hemoglobin s kyslíkem (oxyhemoglobin) je paramagnetický = reaguje na magnetické pole jinak než hemoglobin, pokud je nějaká area v mozku aktivnější, dojde k dilataci cév a vyššímu krevnímu zásobení, spotřeba kyslíku vede ke změně poměrů mezi oxyhemoglobinem a deoxyhemoglobinem, fMRI dovede detekovat tyto změny
o + užitečnější než PET, protože zaznamenává přesnější prostorové informace a změny v kratším časovém úseku
o – měří nervovou činnost pouze nepřímo, slabé časové rozlišení (vteřiny, což může být pozdě na nějaké děje v mozku)
8
Q
- Jak byste vymezili metodu PET?
A
- PET:
o = pozitronová emisní tomografie
o založená na detekci pozitronů (= částice vyzařované některými radioaktivními látkami)
o Průběh:
do těla subjektu vstříkneme radioaktivní látku (nejčastěji glukóza nebo voda) s rychlým rozpadem, při aktivaci dané oblasti mozku se na to místo látka (glukóza) rychle přesune/ spotřebovává (metabolismus), radioaktivní látka se naváže na glukózu a putuje s ní, glukóza do sebe naráží a tím se vydává záření, snímací zařízení zaznamenává emisi pozitronů, nejvyšší v místě nejvyššího metabolismu glukózy
o Nádory mají jinou metabolickou aktivitu, buňky se rychle dělí, potřebují obrovské množství glukózy
o Amyloid PET – zkoumání Alzheimerovi nemoci (beta amyloid)
o - Drahá metoda, nezachytí rychlé změny v aktivaci, invazivní
o + vysoké prostorové rozlišení
9
Q
- K čemu slouží zobrazovací metody (neuroimaging), k čemu je použít nelze?
A
- k zobrazování jednotlivých orgánů, tkání
- je dobré použít více zobrazovacích technik k větší správnosti nálezu
- k diagnostice:
o ke zjištění patologie, lézi, tumoru, či jakéhokoliv poškození - k výzkumu:
o k pochopení, jak jednotlivé části těla fungují
o díky výzkumu např. mozku u nemocných pacientů dokážeme říct, jak funguje mozek zdravých lidí, co je hlavní příčinou či jak tomuto stavu předcházet (př. Alzheimer, amyloid PET) - k čemu je použít nelze:
o ne všichni pacienti jsou schopni podstoupit jakékoliv vyšetření
např. klaustrofobie (MRI)
kovová tělesa z feromagnetického materiálu v nevhodných místech (oko, mozek)
první trimestr těhotenství
naslouchátka
kardiostimulátory
10
Q
- Co je „měření“? Proč musíme v akademické psychologii měřit psychické procesy?
A
- každá entita má vlastnosti (kvality, kvantity)
o lze je vyjádřit čísly na základě podobnosti mezi čísly a danou vlastností
o přiřazujeme dle stejného pravidla - v psychometrii – přiřazení čísel objektům nebo událostem dle určitého pravidla
V akademické psychologii měříme protože: - můžeme zjistit průměrnou hodnotu a od této hodnoty získávat odchylky, které ukazují na porušení určité funkce, poté se zaměřit specificky na nápravu, léčbu těchto poruch
- aby psychologie splnila podmínky vědy, musí mít vymezeny cíle svého zájmu a metodologické postupy
11
Q
- Vymezte pojem „proměnná“ a základní druhy škál?
A
- proměnná
o = veličina, která může nabývat různých hodnot
o soubory znaků, které jsou seřazené dle určitých pravidel
o např. v experimentu manipulujeme s nezávisle proměnnou, abychom měřili závisle proměnnou a kontrolujeme nežádoucí proměnné - škály
o poměrová
▪ mají největší informační hodnotu
▪ existence nulového bodu
o nominální
▪ číslo vystupuje jako jméno, nikoliv číslo
▪ lze pouze určit jejich rovnost/nerovnost
o ordinální (pořadové)
▪ čísla označují pořadí lidí, > <
▪ lze uspořádat podle intenzity, pořadí
o intervalová
▪ hodnoty intervalů příslušné škály jsou dány určitou jednotkou měření
12
Q
- Popište normální rozdělení, vymezte, k čemu v psychologii slouží.
A
- normální (Gaussovo) rozdělení
o můžeme parametrizovat pomocí průměru a směrodatné odchylky
o křivka má vždy jedno globální maximum, které je zároveň rovno průměrné hodnotě
o pro řadu jevů nebo náhodných veličin (pokusů) je typické podobné rozložení možných výsledků:
▪ nejčastější výsledky se pohybují kolem průměru,
▪ výsledky vzdálenější od průměru se objevují řidčeji
▪ přitom se přibližně stejně často objevují výsledky nadprůměrné i podprůměrné - Lze jím určit průměr a stanovit normu určitého jevu – např. IQ, testování statistické významnosti
13
Q
- Uveďte základní typy standardních skórů, kterými popisujeme psychickou výkonnost.
A
- iq skór – měření inteligence, průměr 100, směrodatná odchylka 15
o výpočet odchylky: např. IQ 70 – 100 (průměr) => -30: 15 (odchylka) = -2 SD - t skór – průměr 50, směrodatná odchylka 10
- percentily – pořadová data, %, dělí statistický soubor na setiny
o např.: skór 87 percentil – zbytek se nachází pod 87, je v tom lepší než 87% lidí
14
Q
- Uveďte, jak daleko od průměru dle normálního rozdělení se nachází jedinec s výkonem v Testu struktury inteligence 47 IQ, 114 IQ, 158 IQ?
A
- 47 IQ
o po -3 směrodatnou odchylkou (53 bodů od průměru 100)
o 47-100 = -53:15 = -3,5 SD - 114 IQ
o cca +1 směrodatná odchylka (14 bodů od průměru 100)
o 114-100 = 14:15 = +0,9 SD - 158 IQ
o na +3 směrodatné odchylky (58 bodů od průměru 100)
o 158-100= 58:15 = +3,8 SD
15
Q
- Jak daleko od průměru se nachází jedinec s IQ = 256?
A
- 256 IQ
o 256-100 = 156:15 = +10,4 SD
16
Q
- Rozveďte dělení klinických metod?
A
- pozorování
o přesný záměr; stanovení prvků, které chceme sledovat
o sledujeme každý objekt stejnou dobu, zaznamenáváme aktivitu
o vybereme objekt dle frekvence znaku
o typy:
▪ volné (orientační) X zaměřené (systematické, kontrolované)
▪ krátkodobé (vyšetření) X dlouhodobé (opakované, hospitalizace)
▪ zúčastněné (v interakci, vnitřní) X nezúčastněné (bez interakce, vnější) - rozhovor
o nejpřirozenější, základní metoda
o dozvědět se o potížích probanda
o diagnostický, psychoterapeutický, pedagogický
o zprostředkovaný a vysoce interaktivní proces získávání dat
o typy:
▪ neřízený (bez struktury, volný výběr témat i způsobu dotazování)
▪ řízený (zaměřený a organizovaný způsob dotazování)
▪ standardizovaný X nestandardizovaný - anamnéza
o na základě rekonstrukce životopisu pomocí otázek
o zjišťují se podmínky a okolnosti vývoje jednotlivce
o jeho dosavadní psychický vývoj, životní prostředí a psychický stav
o typy:
▪ podle obsahu na rodinnou, osobní, medicínskou a psychologickou
▪ autoanamnéza (subjektivní) zdrojem informací samotný vyšetřovaný jedinec
▪ heteroanamnéza (objektivní) jsou zdrojem informací dokumenty či jiní lidé, většinou příbuzní, spolupracovníci, známí, přátelé. - analýza stop a výsledků činnosti
o zachycují jedinečné charakteristiky probanda
o deníky, obrazy, básně, dopisy, nákupní košík, odpadkový koš
o zkoumání výsledků činnosti zkoumané osoby
▪ spontánní kresby, malby, básně či jinou literární činnost a amatérské výrobky z nejrůznějších oblastí, dopisy, deníky a jiné osobní dokumenty - testy
o výkonové, projektivní, osobnostní, …
17
Q
- Uveďte základní metodologická omezení pozorování?
A
- problém ve zprostředkovanosti předmětu zkoumání
o snaha porozumět z jakých vnitřních pohnutek pramení chování osoby - variabilita lidského chování
o často pozorování krátkých epizodických výseků života - „haló efekt“
o nežádoucí usměrnění a selekce pozorovaných informací podle směru, který „udá“ náš první dojem - každý člověk si na základě osobní zkušenosti vytváří vlastní představy o tom, které lidské vlastnosti spolu souvisejí – tato souvislost se nemusí vztahovat na všechny
18
Q
- Uveďte základní metodologická omezení rozhovoru?
A
- informace, které chce výzkumník získat rozhovorem, jsou vždy zprostředkované
o zprostředkovanost dána specifickými záměry respondenta a jazykovou obratností i strukturou a povahou jazyka - to co si myslíme nebo cítíme, není vždy možné adekvátně vyjádřit pomocí řeči
- přenos zakódované informace – čím je „kanál“, kterým informace proudí delší, tím je větší riziko zkreslení, výpadků informace (nemusíme vždy správně pochopit, co respondent řekl)
19
Q
- Uveďte základní metodologická omezení analysy stop a výsledků činnosti?
A
- může být validní a nemusí být validní (slova Bezdíčka)
- subjektivní, ničím nepodložené domněnky, pro diagnostiku nevhodné
20
Q
- Uveďte základní metodologická omezení projektivních metod?
A
- U projektivních technik jeden jev může být vyvolán několika, někdy i mnoha (často protichůdnými) příčinami
- Není tedy jisté, že interpretace bude správná.
- Skoro není možná objektivnost.
21
Q
22.Uveďte základní metodologická omezení testových metod?
A
- Omezením může být možnost neporozumění testu, jazyková bariéra… Testy jsou pouze vzorkem určitých situací.
- Test je pouze nástroj a v rukou nezkušeného člověka může způsobit škody.
- Podle výsledku se často mylně usuzuje na příčinu nízkého výkonu, i když může být jiná.
22
Q
- Uveďte základní metodologická omezení dotazníků a inventářů?
A
- Musí být dobře strukturované, standardizované na co nejširší české populaci.
- Pro správné výsledky by měly být kombinované s dalšími metodami.
- Problémem tedy bývá spornost vhodných českých populačních norem, mechanická interpretace výsledků, zvláště bez znalostí teorií k vyhodnocení dotazníků; může vést k hrubým zkreslením, neříkají nic o výkonnosti posuzované osoby.
23
Q
- Co je to experiment a kdy je možný experimentální výzkum? Které proměnné nejsou přístupné experimentálnímu zkoumání?
A
- co je experiment:
o pozorování zkoumaných jevů s využitím úmyslného ovlivňování jejich výskytu úmyslným měněním okolností, které to způsobí.
o prostředek ke zjištění kausálních vztahů mezi proměnnými.
o V experimentu se manipuluje s nezávisle proměnnou, měří se závislá proměnná a musí se kontrolovat jiné nežádoucí proměnné. Staly by se tak rušivě působícími. - Experimentálnímu zkoumání nejsou přístupné ty proměnné, které nejsou měřitelné.
24
Q
- Co obnáší etika výzkumných metod, experimentální manipulace se subjekty?
A
- Výzkumné metody má právo provádět pouze odborník s patřičným vzděláním. Proband má právo na soukromí, zásadně se nesdělují výsledky vyšetření jiným osobám. Proband nesmí být diskriminován na základě pohlaví, barvy pleti, činů, sexuální orientace, původu…
25
Q
- Kterou část světelného spektra jsme schopni vnímat?
A
- spektrum v rozsahu 400-700 nm
- IR, viditelné spektrum, UV
26
Q
- Proč disponujeme rozvinutým barevným vnímáním?
A
- anatomicky
o na sítnici máme receptory pro barevné vidění (= čípky)
o S čípky (modrá), M čípky (zelená) a L čípky (červená) - významově
o dává nám to evoluční výhodu
▪ nemáme jako např. psi líp vyvinutý čich
o zjišťujeme tím například, zda není jídlo zkažené
27
Q
- Shrňte základní druhy receptorů zodpovědných za vnímání barvy.
A
- čípky (cca 7 milionů, v centrální části sítnice – žlutá skvrna)
- velká většina podnětů aktivuje současně všechny tři fotoreceptory (min 2)
o S čípky: senzitivní na světlo kratších vlnových délek (modrá), 1 milionů
o M čípky: senzitivní na světlo středních vlnových délek (zelená), 2 miliony
o L čípky: senzitivní na světlo delších vlnových délek (červená), 4 miliony
28
Q
- Popište Young-Helmholtzovu trichromatickou teorii vnímání barvy?
A
- na sítnici jsou tři druhy nervových vláken, liší se dle vlnové délky dopadajícího světla, na něž reagují:
o S-čípek
▪ short, kratší vlnová délka, modré podněty
▪ 1 mil na sítnici
o M – čípek
▪ middle, střední vlnová délka, zelené podněty
▪ 2 mil na sítnici
o L-čípek
▪ long, delší vlnové délky, červené podněty
▪ 4 mil na sítnici - velká většina podnětů aktivuje současně všechny tři fotoreceptory (min. dva)
o -> např. žlutá vzniká aktivací M a L čípků - mikrospektrofotometrie (Dartnall a spol, 1983)
o detekoval na sítnici tři druhy čípků
o pomocí mikrospektrofotometrie
o tudíž přinesl důkazy, že trichromatická teorie opravdu platí
o akorát – každý čípek absorbuje širší rozsah vlnových délek
▪ = neznamená to, že např. S čípek reaguje pouze na modrou, ale mají širší spektrum
o každá čípek absorbuje širší rozsah vlnových délek - nedostatky teorie
o chybí vysvětlení negativních paobrazů
29
Q
- Popište Heringovu teorii oponentních procesů a řekněte, co jsou negativní paobrazy?
A
- dobře vysvětluje negativní paobrazy
o =sledování jedné barvy vyvolává extrémní aktivaci jednoho opozita a po pohlédnutí na bílý podklad je aktivováno pouze druhé opozitum - doplňuje dobře trichromatickou teorii
- dle Heringa probíhají ve zrakovém systému souběžně 3 druhy oponentních procesů
- oponentní barvy: (vnímání X (zelené) při reakci určitým způsobem a Y (červené) při reakci opačným způsobem)
o 1) bílá vs. černá
o 2) modrá vs. žlutá
o 3) červená vs. zelená - nikdy se neobjeví podnět v kombinaci oponentních barev (např. ČZ, MŽ)
- -> zrakový systém vylučuje současné zpracování opozitních barev spektra
- De Valois (1975)
o objevil oponentní buňky v CGL (corpus geniculatum laterale)
CGL je převodní drahou do primární zrakové oblasti
o prokazovaly zvýšenou aktivitu při zpracování světla určité vlnové délky a současně sníženou při zpracování světla jiné délky
30
Q
- Popište konstantnost vnímání a jev chromatické adaptace?
A
- konstantnost vnímání barvy
o = tendence vnímat barvu podnětu jako neměnnou bez ohledu na změnu osvětlení
o předpokládá existenci jednoduchého vztahu mezi vlnovou délkou světla přicházejícího do očí z každého místa na povrchu předmětu a barvou tohoto místa
o důležitý faktor konstantnosti vnímání barev:
=> chromatická adaptace
o = senzitivita k určité barvě klesá s časem, po který je pozorovatel barvě vystaven
o = redukuje zkreslující vliv osvětlení při vnímání barev
o určité objekty vnímáme jako stálé, bez měnících se vlastností - Percepční schopnost
o umožňuje člověku vnímat vlastnosti předmětů (barvu, jas, velikost) jako stálé, nezávisle na jejich vzdálenosti, změně osvětlení nebo úhlu pohledu
o Veškeré info získáváme prostřednictvím proximálních podnětových vzorců, které tyto předměty „vysílají“ k našim smyslům - Stálost vnímání
o zajišťuje několik rozdílných mechanismů (vrozené nervové procesy, výsledky učení) - Stálost tvaru:
o tvar známých objektů percipujeme jako neměnný, jakmile se v lidské psychice utvořila ustálená mentální reprezentace určitého objektu, dokážeme ho rozpoznat prakticky z jakéhokoliv úhlu pohledu, v libovolné vzdálenosti a při různé intenzitě osvětlení - Stálost jasu:
o jasnost známých předmětů vnímáme jako neměnnou, stálost jasu je způsobena tím, že bílé, šedé i černé předměty odrážejí pokaždé stejné procento světla - Stálost velikosti:
o relativně stálá, nezávisle na vzdálenosti od pozorovatele
o na utváření percepčních mechanismů, které korigují vnímání velikosti, se částečně podílí zkušenost (učení)
31
Q
- Popište průběh zpracování zrakového podnětu a visuální cortex, rozlište jeho jednotlivé funkční systémy?
A
- 1) gangliové buňky M a P na sítnici
- 2) axony gangliových buněk se spojují a tvoří zrakový nerv, ten vede do CGL
- 3) CGL je složen z magnocelulárních vrstev, které přijímají signál z M gangliových buněk a z parvocelulárních vrstev, které přijímají signál od P gangliových buněk
o 6 vrstev: 1–2 přijímají M signál, 3–6 P signál - 4) neurony M a P vrstev posílají nervový vzruch do primárního zrakového kortexu
o PVC = primary visual cortex - 5) z PVC pak dorsálním (pohyb) a ventrálním proudem (barva a tvar)
o už vnímáme barvu - V1 – V5
o V1 a V2 = první zpracování charakteristik, senzitivní na tvar a barvu
o V3 = senzitivní na tvar
o V4 = senzitivní na barvu
o V5 = zpracování pohybu
32
Q
- Rozlište pojetí času?
A
- rozlišujeme několik pojetí času:
o fyzikální
o chronologický
o kalendářní
o jazykový
o subjektivní vnímání času -> time perception
