MILL, J. S.: „O svobodě“ Flashcards

(59 cards)

1
Q

Což není to, co je přirozené, vždy také dobré?

A

Mill explicitně kritizuje myšlenku, že vše přirozené je automaticky dobré. Argumentuje, že přirozenost nemůže být jediným měřítkem správnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Je spravedlivé, aby vládl silnější?

A

Mill tuto myšlenku odmítá. V kapitole o tyranii většiny zdůrazňuje, že síla nemůže být ospravedlněním vlády.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Je štěstí podmíněno ctností?

A

Mill tvrdí, že ctnost je úzce spojena se štěstím, protože přispívá k blahu jednotlivce i společnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Je užitek nejvyšší mírou lidského konání?

A

Mill tuto otázku potvrzuje. Užitek je pro něj nejvyšším měřítkem morálky a lidského jednání.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Může být člověk pánem sebe sama?

A

Mill obhajuje myšlenku, že člověk má právo být pánem svého života, pokud tím neohrožuje druhé.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Může být užitečnost měřítkem lidského konání?

A

Mill jednoznačně tvrdí, že užitečnost je nejlepším měřítkem lidského konání.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Může kultura kazit lidskou přirozenost?

A

Mill upozorňuje, že kultura a společenské normy mohou potlačovat individualitu a tím škodit lidské přirozenosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Můžeme poznat, jak správně jednat?

A

Mill tuto otázku explicitně neřeší, ale jeho utilitaristický přístup naznačuje, že správné jednání lze poznat analýzou důsledků.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Staráme se nejlépe o své vlastní blaho, když se staráme o blaho jiných?

A

Mill tvrdí, že péče o blaho druhých přispívá k celkovému štěstí a tím i ke štěstí jednotlivce.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Jsou si všichni lidé rovni?

A

ANO, Mill podporuje rovnost lidí, zejména v otázkách práv a příležitostí.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Co je hlavním tématem knihy ‘O svobodě’ od Johna Stuarta Milla?

A

Hlavním tématem je vztah mezi autoritou společnosti a individuální svobodou. Mill obhajuje ochranu jednotlivce před přehnanými zásahy vlády i společnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Co je Millův ‘princip újmy’ (harm principle)?

A

Svoboda jednotlivce může být omezena pouze tehdy, pokud jeho jednání způsobuje přímou újmu jiným lidem.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Proč Mill považuje svobodu jednotlivce za základní předpoklad pokroku?

A

Protože svoboda umožňuje intelektuální a morální rozvoj společnosti a podporuje inovace.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Jak Mill zdůvodňuje význam individuality?

A

Jedinečnost a různorodost podporují intelektuální a morální růst jednotlivců i společnosti. Uniformita potlačuje kreativitu a inovace.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jaký je Millův postoj ke svobodě projevu?

A

Mill obhajuje absolutní svobodu slova, protože potlačení názorů připravuje společnost o možnost najít pravdu nebo posílit své vlastní názory jejich obhajobou.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Proč podle Milla i mylné názory mají hodnotu?

A

Protože pravdivé názory posilují poznání a mylné názory pomáhají testovat pravdivost zavedených názorů.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Jak Mill rozlišuje mezi oblastí osobní svobody a sférou společenské regulace?

A

Jednotlivec by měl být svobodný ve svém osobním životě a přesvědčeních. Společnost může zasáhnout pouze tehdy, pokud jednání jednotlivce ohrožuje druhé.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Co znamená ‘tyranie většiny’ v Millově pojetí?

A

Nejen vláda, ale i společnost může omezovat svobodu jednotlivce skrze sociální nátlak a konvence, což Mill nazývá tyranií většiny.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

O čem pojednává úvod knihy ‘O svobodě’?

A

Mill vytyčuje základní téma knihy – vztah mezi autoritou a individuální svobodou, a zdůrazňuje potřebu ochrany jednotlivce před přehnanými zásahy vlády a společnosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Jaké argumenty Mill předkládá ve prospěch svobody myšlení a diskuse?

A

Omezení svobody projevu oslabuje intelektuální vitalitu společnosti a brání hledání pravdy.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Proč je podle Milla individualita klíčem k pokroku?

A

Svobodná společnost umožňuje každému naplňovat své schopnosti a ambice, což vede k inovacím a rozvoji.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Jaké jsou meze společnosti vůči jednotlivci podle Milla?

A

Zásah společnosti do svobody jednotlivce je oprávněný jen tehdy, pokud jednotlivec působí újmu ostatním.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Jak Mill aplikuje princip svobody na konkrétní otázky?

A

Mill se zabývá právem na vzdělání, ochranou menšin a regulací chování ve veřejném zájmu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Jaké je hlavní poselství Millovy knihy ‘O svobodě’?

A

Ochrana individuální svobody je nezbytná pro rozvoj jednotlivců i celé společnosti.

25
Jaký je historický kontext svobody podle Milla?
Svoboda byla původně vnímána jako ochrana jednotlivce před tyranií vládců, což vedlo k rozvoji mechanismů, jako jsou ústavní omezení vlády, práva občanů a zastupitelské instituce.
26
Jak Mill vysvětluje problém společenského nátlaku?
Společnosti mají tendenci zasahovat do životů jednotlivců i v oblastech, kde by měla být zaručena svoboda osobního rozhodování. Takový zásah je podle Milla nelegitimní, pokud jednotlivec neohrožuje ostatní.
27
Jakou klíčovou otázku Mill formuluje v úvodu svého díla?
Kde by měly být vytyčeny hranice mezi individuální svobodou a oprávněnými zásahy společnosti?
28
Jaký je hlavní účel Millovy eseje 'O svobodě'?
Stanovit principy, podle nichž lze ospravedlnit zásah společnosti do života jednotlivce, a aplikovat je na praktické otázky týkající se vlády, zákonů i každodenního života.
29
Co je princip újmy (harm principle) podle Milla?
Jediným legitimním důvodem pro omezení svobody jednotlivce je ochrana ostatních před přímou újmu. Osobní chování, které ovlivňuje pouze samotného jednotlivce, by mělo být mimo dosah společnosti.
30
Jaký význam má autonomie jednotlivce v Millově teorii svobody?
Každý člověk by měl mít možnost rozhodovat o svém životě, pokud tím nepoškozuje jiné. Autonomie jednotlivce je podle Milla základním kamenem svobodné společnosti.
31
Jakou roli hraje úvod v celém díle?
Vymezuje téma a cíl eseje, nastavuje rámec pro argumentaci v dalších kapitolách a představuje koncepty jako tyranie většiny a princip újmy.
32
Proč Mill považuje otázku svobody za klíčovou pro moderní společnost?
Svoboda je zásadní pro dosažení spravedlivé a prosperující společnosti, protože umožňuje individuální rozvoj a chrání před útlakem jak ze strany vlády, tak společnosti.
33
Jaké nebezpečí představuje konformita podle Milla?
Společenské normy a zvyklosti mohou dusit originalitu a vést k tomu, že lidé žijí podle vzorců vnucených společností, namísto aby sami rozhodovali o svém životě.
34
Proč Mill podporuje experimentování v životě?
Experimentování s různými způsoby života umožňuje jednotlivcům najít svůj autentický životní styl a hodnoty. Společnost z toho těží díky různorodosti zkušeností a novým perspektivám.
35
Jak Mill definuje svobodu volby?
Lidé by neměli slepě přijímat hodnoty a zvyky své společnosti, ale měli by je zkoumat a rozhodovat se na základě svého vlastního rozumu a cítění.
36
Proč je podle Milla různorodost životních stylů důležitá?
Různorodost životních stylů je nezbytná pro dynamiku společnosti. Uniformita vede ke stagnaci a úpadku, zatímco různorodost podporuje rozvoj a inovace.
37
Jaký je vztah mezi individualitou a osobním blahem?
Každý člověk má jedinečné schopnosti, potřeby a zájmy. Pouze tím, že bude žít podle vlastních hodnot a rozhodnutí, může dosáhnout skutečného štěstí.
38
Jak individualita přispívá ke společenskému blahu?
Společnost, která podporuje individualitu, je dynamická a schopná pokroku. Nové myšlenky, inovace a reformy obvykle pocházejí od jednotlivců, kteří se odváží jít proti proudu.
39
Jak moderní společnost ovlivňuje individualitu podle Milla?
Moderní společnost má tendenci nivelizovat odlišnosti a nutit jednotlivce, aby se přizpůsobili většinovým názorům a zvyklostem. To vede k potlačení výjimečnosti a originality.
40
Jaké negativní důsledky má konformita pro jednotlivce?
Lidé se často více zajímají o to, co si o nich myslí ostatní, než o to, jak by mohli naplnit svůj vlastní potenciál. To vede k povrchnímu a nenaplněnému životu.
41
Jak Mill přirovnává individualitu k uměleckému dílu?
Mill tvrdí, že každý člověk by měl být jedinečný a neopakovatelný, stejně jako umělecké dílo. Člověk by měl tvořit svůj život podle svých vlastních představ a hodnot.
42
Jak Mill rozlišuje mezi činy ovlivňujícími ostatní a čistě osobními činy?
Činy, které ovlivňují ostatní, mohou být regulovány společností, zatímco činy, které ovlivňují pouze jednotlivce, by měly zůstat svobodné.
43
Jak Mill chápe autonomii jednotlivce?
Každý člověk má právo být pánem svého života a rozhodovat o svých činech, pokud nepoškozuje ostatní.
44
Jak by podle Milla měly být formulovány zákony?
Zákony by měly chránit pouze před skutečnou újmou druhým, nikoli prosazovat konkrétní morální hodnoty.
45
Proč Mill odmítá zákazy osobních návyků, jako je alkohol nebo hazard?
Pokud tím jednotlivec neškodí druhým, není oprávněné, aby společnost takové chování regulovala.
46
Jak se podle Milla týká společenského zásahu neplnění povinností?
Pokud jedinec selhává ve svých povinnostech vůči druhým (např. zanedbání péče o rodinu), je zásah společnosti oprávněný.
47
Jak Mill chápe veřejné blaho jako důvod pro zásah společnosti?
V některých případech může být zásah oprávněný, ale musí být přiměřený a nezbytný.
48
Proč Mill tvrdí, že jednotlivci by měli mít právo činit chyby?
Protože chyby jsou součástí lidského rozvoje a jedině tím, že jednotlivec zažije následky svých činů, se může poučit.
49
Proč Mill obhajuje respekt k autonomii jednotlivce?
Svoboda jednotlivce znamená důvěru v jeho schopnost rozhodovat o svém vlastním životě, pokud nepoškozuje ostatní.
50
Jaký je vztah mezi svobodou a povinnostmi podle Milla?
Společnost může zasáhnout do života jednotlivce, pokud porušuje své povinnosti vůči druhým nebo zanedbává své závazky.
51
Jak Mill zdůrazňuje odpovědnost jednotlivce?
Jednotlivec má právo rozhodovat o svém životě, ale musí nést odpovědnost za důsledky svých činů, pokud ovlivňují druhé.
52
Jak Mill chápe zásah státu do veřejného zdraví?
Stát má právo zasáhnout, pokud jednání jednotlivce ohrožuje zdraví ostatních, například při šíření infekčních nemocí.
53
Jaké je Millovo pojetí ekonomických svobod?
Mill obhajuje svobodu v hospodářských aktivitách, ale odmítá podvody a nekalou soutěž jako nepřijatelné.
54
Jaký je vztah mezi vzděláním a svobodou podle Milla?
Společnost má právo požadovat určitou úroveň vzdělání pro všechny, protože nevzdělanost může negativně ovlivnit společnost.
55
Jaký je Millův postoj k povinnému vzdělání?
Podporuje povinné vzdělání, ale odmítá monopol státu na vzdělávací systém – různorodost přístupu vede k lepším výsledkům.
56
Jak Mill nahlíží na morální otázky, jako je manželství či náboženské přesvědčení?
Osobní rozhodnutí v těchto oblastech by měla být zcela svobodná, pokud tím jednotlivec neškodí druhým.
57
Jak Mill kritizuje společenský tlak v otázkách morálky?
Kritizuje, že společenské normy často nutí lidi dodržovat zastaralé či neopodstatněné morální hodnoty.
58
Jaký postoj Mill zastává k veřejným zásahům a regulacím?
Zásahy by měly být minimální a zaměřené pouze na ochranu ostatních před přímou škodou.
59
Jaký je Millův postoj k individuální svobodě?
I když se něčí jednání může zdát nezodpovědné nebo iracionální, mělo by být ponecháno na jeho rozhodnutí, pokud tím nepoškozuje druhé.