Morfologie - slovní druhy Flashcards

(31 cards)

1
Q

Jak dělíme slovesa?

A

Na základě významu na:

Plnovýznamová

Nepolnovýznamová

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Jak dělíme neplnovýznamová slovesa?

A

Modální - způsobová (muset, smět, moci, chtít, mít)
Fázová - začít, přestat, zůstat
Sponová - být, stát se

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Na základě schopnosti vyjádřit mluvnickou kategorii osoby dělíme slovesné tvary na:

A

Určité a neurčité

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Jmenuj neurčité slovesné tvary:

A

Infinitiv
příčestí trpné
příčestí minulé
přechodník přítomný a minulý

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Podle čeho rozlišujeme slovesné tvary jednoduché a složené?

A

Podle toho, zda jsou tvořeny jedním, či dvěma tvary.

Tvary ozn. způsobu, minulého času obou čísel jsou slovesné tvary složené ( kreslil jest)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Jaké časy může vyjádřit slovesný vid dokonavý, a jaké nedokonavý?

A

Dokonavý - min. bud.

Nedokonavý - min. přít. bud.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Jaké časy může vyjádřit slovesný způsob oznamovací?

A

všechny tři

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Pro jaké osoby se tvoří rozkazovací způsob?

A

pouze 2. os. čj. a 2. a 1. os. čmn.

Pro vyjádření prosby 3. os. se užívá spojení přít. času a částice (kéž by se uzdravil)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jaký čas neumí vytvořit podmiňovací způsob sloves?

A

Budoucí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Co vyjadřuje slovesný rod?

A

pomněr mezi činitelem děje a podmětem.

činný - koná podmět
trpný - nekoná podmět

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Jak dělíme příslovce?

A
Místa (doma, zevnitř)
Času (někdy, zítra)
Způsobu:
     - Vlastního způsobu (temně, dobře)
     - míry (hodně, moc)
     - zřetele (celkově, vzhledově)
Příčiny (proto, proč, náhodou)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Příslovce dokážou zastat ve větě roli jiného slovního druhu. Jakého?

A

Nejčastěji předložky (nedaleko, okolo, blízko)
částice (dobře)
spojky (protože, proto)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Co jsou predikativa

A

příslovce, která fungují jako přísudek po slovese být.

Je těžko o tom mluvit. Dnes je větrno

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Jak dělíme predikativa

A

Predikativa modální (možnost, nutnost)
-Je načase, abys odjel

Predikativa stavová (přírodní nebo osobní stavy)
- Dnes je větrno

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jak dělíme příslovce podle původu?

A

Podle odvozování z jiných slovních druhů:
- Deadjektivní
- jakostní, kvalitativní (kysele, obtížně)
- vztahová (vesnicky, přátelsky)
- odvozená od zájmen (tam, kam, kdesi, kamsi)
- z podstatných jmen ustrnutím pádu (okolo, domů)
. příslovečné spřežky (odmalička, zaživa)
-z číslovek (prvně, pojednou)
-ze sloves (vsedě, vkleče)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Stupňují se příslovce?

A

ano (rychle, rychleji, nejrychleji)

17
Q

Jak dělíme předložky?

A

Původní (nejsou odvozeny - k, s, v, o)

Nepůvodní (odvozeny - okolo, během)

18
Q

Jak dělíme předložky podle formy?

A

slabičné (na, za) a neslabičné (k, s, v)

19
Q

Jaké máme spojky souřadící?

A

Dělíme je podle poměru mezi větami:
souřadící: a, i, nebo, ani
stupňovací: a, i, ba, dokonce, nejen - ale i
odporovací: ale, avšak, však, nýbrž, sice
vylučovací: nebo, anebo, buď a nebo
důsledkové: proto, tudíž, a proto
příčinný: neboť, vždyť

20
Q

Jaké jsou spojky podřadící?

A

že, aby, když, jestliže

21
Q

Jak dělíme částice?

A

Modální (vyjadřují jistotu - určitě, možná snad)

Vytýkací (omezují celek - Ze zkoušených uspěli jen dva)

Modifikační (funkce jiného sl. druhu - a odešel x a to myslím vážně)

Odpověďové (ano, ne, ovšem)

Negační (ne nikoli)

Přací (ať, nechť kéž)

22
Q

Jak dělíme citoslovce?

A

Buď na původní (hej) a nepůvodní (božínku), nebo na:

pocitová (brr, ouvej)
zvukomalebná (fíí, frnk, žbluňk)
vybízecí (Prr, hej)

23
Q

Jak dělíme číslovky?

A

určité a neurčité

základní (kolik - jedna)
řadové (kolikátý - druhý)
druhové (kolikerý - dvojí)
násobné (kolikrát - třikrát)
souborové (kolikery - dvoje)
24
Q

Jak dělíme přídavná jména podle významového hlediska?

A

Jakostní

  • kvalifikační - tvoří dvojice (snadný, malý)
  • deskriptivní - fyzické a psychické vlastnosti (slepý, hluchý)

Vztahová (hercův, čarodějnický, boží)

25
Jak dělíme přídavná jména podle tvaroslovného hlediska?
Tvrdá Měkká Přivlastňovací
26
Jaká přídavná jména mají schopnost stupňování?
Jakostní
27
Jaké máme druhy zájmen?
``` Osobní (já, ty, ono) Přivlastňovací (můj, tvůj) Ukazovací (ten, tamten) Tázací (jaký, který, čí) Vztažná (připojují vedlejší věty - kdo, co, jaký, který, čí) Neurčitá (někdo, něco, nějaký) Vymezovací (všechen, všichni, ten samý) ```
28
Jak dělíme zájmena podle toho, zda vyjadřují mluvnickou kategorii rodu?
Rodová (mají tvar pro každý rod - co je rod střední) | Bezrodá (mají jeden tvar)
29
Jak dělíme druhy podstatných jmen?
Konkrétní - vlastní - obecná Abstraktní
30
Jaká podstatná jména mají jen tvary jednotného čísla?
Hromadná (více věcí téhož druhu - rákosí, kamení) Látková (látka bez zřetele k množství - pivo, mléko) Abstraktní (vlastnosti, děje, stavy - láska, bolest)
31
Jaká podstatná jména mají jen tvary množného čísla?
pomnožná (plavky, kleště, dveře, osypky, játra)