mrdka

Question 1

Čemu je potřeba věnovat pozornost při hodnocení krystalinických hornin jako základových půd?

Answer 1

Jsou spolehlivé a dostatečně únosné, jejich kvalita však může být zhoršována přítomností zvětralin

Question 2

Co je to krystalinikum?

Answer 2

komplex krystalických, většinou metamorfovaných nebo magmatických hornin (granitoidy)

Question 3

Co je to porcelanit?

Answer 3

Porcelanit je zpevněná, tvrdá hornina vzniklá přeměnou jílovitých usazenin za vysoké teploty.
(a. Makroskopicky celistvá, všesměrná tvrdá hornina, křehké a na hranách ostré
b. Kontaktně metamorfovaná hornina)

Question 4

Které metamorfované horniny jsou nepříznivé pro stavební činnost?

Answer 4

Slabě metamorfované horniny (fylity, některé břidlice), svory a částečně pararuly jsou horniny náchylné zejména ke svahovým pohybům, z důvodu výskytu slídových minerálů, které snižují tření a způsobují snadnou odlučnost

Question 5

Které minerály vznikají při metamorfóze?

Answer 5

Granáty, chlorit, mastek, grafit, serpentin, andalusit, kyanit, starolit, sericit

Question 6

Jaký je rozdíl mezi vápencem a mramorem?

Answer 6

Mramor je označení pro krystalické vápence vzniklé metamorfózou sedimentárních vápenců, mramory jsou na rozdíl od vápence makroskopicky zrnité

Question 7

Která metamorfovaná hornina je nejpevnější?

Answer 7

Eklogit složen z pyroxenu a granátu

Question 8

Čím se liší orto- a parabřidlice?

Answer 8

Ortobřidlice – vznikly z magmatických hornin
Parabřidlice – vznikly ze sedimentárních hornin

Question 9

Jaké znáte typy struktur podle tvaru zrn?

Answer 9

a. Granoblastická – izometrická, nepravidelně omezená zrna (např. mramor)
b. Lepidoblastická – šupinkové či lupenité minerály (např. fylit, svor)
c. Nematoblastická – sloupečkovité nebo jehlicovité minerály (např. amfibolit)

Question 10

Jaká je nejběžnější struktura u regionálně metamorfovaných hornin?

Answer 10

Plošně paralelní

Question 11

Jaké znáte typy metamorfóz?

Answer 11

a. Regionální – svými účinky postihuje rozsáhlá území, dlouhodobá
b. Lokální – probíhá rychleji na omezených částech zemské kůry
bi. Kontaktní (kontakty vyvřelých hornin),
bii. dislokační (drcení hornin na zlomech – krystalické břidlice),
biii. šoková (pár sekund – náraz
meteoritu, podzemní jaderný výbuch)

Question 12

Které jsou nejdůležitější faktory metamorfózy?

Answer 12

Teplota, všesměrný tlak, orientovaný tlak, parciální tlak, čas, chemická aktivita složek vstupujících do metamorfózy

Question 13

Které jílové horniny jsou objemově nestálé a proč?

Answer 13

Jde o jíly s obsahem smektitů nebo jílových slíd – protože nasakují vodu a při tom výrazně bobtnají a smršťují se při vysychání (jsou citlivé na smršťování a rozbřídání, bobtnán)

Question 14

Jaký je rozdíl mezi jílem a slínem?

Answer 14

Jíly a slíny si jsou velmi podobné, slíny obsahují uhličitan vápenatý, který reaguje s HCL

Question 15

Jaký je rozdíl mezi sutí, štěrkem, slepencem a brekcií?

Answer 15

a. Sutě – MĚKKÁ, OSTRÁ, NEZPEVNĚNÁ
hranaté zvětralinové skalní úlomky uložené na svahu, dobře propustné
b. Štěrky – MĚKKÝ, ZAOBLENÝ, NEZPEVNĚNÝ klastické hrubé sedimenty složené z valounů (podle původu mohou být mořské, jezerní a říční)
c. Slepence – TVRDÝ, ZAOBLENÝ, ZPEVNĚNÝ zpevněné psefity s valouny (podle typu pojiva mohou být křemité, krevelové, vápnité)
d. Brekcie – TVRDÁ, OSTRÁ, ZPEVNĚNÁ zpevněné psefitové úlomky (většinou původní sutě)

Question 16

K čemu se využívají ve stavebnictví karbonátové horniny?

Answer 16

a. Vápence – výroba vápna, cementu, kamenivo pro stavební účely, stavební kámen, dekorační účely
b. Travertin – výroba leštěných obkladových desek, kamenná zábradlí, výjimečně jako sochařský kámen, dekorační účely (označuje se jako
„zlatý onyx“)

Question 17

Co je to kolaps spraše?

Answer 17

geologický jev, kdy se spraš (jemný prachový sediment) po namočení vodou rychle rozbřídá a kolapsuje

Question 18

Jak vznikají sprašoidní sedimenty a které typy k nim řadíme?

Answer 18

• Sparše, sprašové hlíny
  Na našem území vznikly většinou větrnou činností v pleistocénu (starší oddělení čtvrtohor) (např. v Číně vznikají i v současné době)

Question 19

Jaké znáte typy pojiva podle vyplnění prostoru a minerální povahy?

Answer 19

a. Dle prostoru – kontaktní, povlakové, pórové, výplňové, bazální, korozní, regenerační
b. Dle povahy – železité, křemité, vápenité, glaukonitové

Question 20

Ve kterém typu sedimentačního prostředí vznikají nejčastěji sedimenty?

Answer 20

Většina vzniká ve vodním prostředí – usazování probíhá chemickou i biochemickou cestou, ale i mechanickým tříděním klastických částic
přinesených z pevniny

Question 21

Jaká je typická struktura u většiny sedimentů?

Answer 21

Vrstevnatá struktura, která souvisí se způsobem jejich vzniku

Question 22

Čím se liší zeminy od skalních hornin?

Answer 22

a. Zeminy – nezpevněné horniny (balvanité, kamenité, štěrkovité, písčité, prachovité a jílovité – soudržné a sypké)
b. Skalní horniny – zpevněné (jejich rozpadem vznikají zeminy)

Question 23

Jak se dělí klastické sedimenty podle zrnitosti?

Answer 23

a. Psefit (nad 2mm) – štěrk
b. Psamit (2 – 0,06mm) – písek
c. Aleurit (0,06 – 0,002mm) – prach
d. Pelit (pod 0,002mm) - jíl

Question 24

Jaké jsou fáze vzniku sedimentů?

Answer 24

a. Zvětrávání – horniny magmatické, metamorfované nebo starší sedimentární
b. Transport – přenos zvětralého materiálu různými vlivy
c. Sedimentace – usazování materiálu v různých sedimentačních prostředích
d. Diageneze – zpevňování usazeného materiálu buď stlačením nebo tzv. cementací

Question 25

Čím se vzájemně liší minerály amfibol, pyroxen a turmalín?

Answer 25

tvarem krystalů, vnitřní strukturou, složením a. Amfiboly, pyroxeny – velmi podobné, jejich štepné plochy však svírají jiný úhel b. Turmalín – krystalizuje v jiné soustavě (klencové), je neštěpný

Question 26

Jak lze rozeznat štěpné plochy od lomných?

Answer 26

a. Štěpné plochy – mají zvýšený lesk (při úderu se štěpné nerosty rozpadnou na menší kousky podél rovin souvisejících s vnitřní strukturou nerostu) b. Lomné plochy – jsou nerovné (neštěpné nerosty se po nárazu nepravidelně lámou)

Question 27

Jaký je rozdíl mezi žulou a syenitem?

Answer 27

a. Žula – obsahuje křemen (je makroskopicky vidět) b. Syenit – převažuje draselný živec (křemen neobsahuje vůbec, nebo jen v malém množství)

Question 28

Jaký je název vulkanického ekvivalentu gabra?

Answer 28

Čedič

Question 29

Pro kterou horninu je typická přítomnost analcimu a co způsobuje?

Answer 29

Nachází se v těšinitu (dále se může vyskytovat v čediči, znělci, amfibolitech) - je příčinou jeho snadného zvětrávání a rychlého rozpadu ve vnějších podmínkách

Question 30

Pro kterou horninu je typická přítomnost olivínu?

Answer 30

Vyskytuje se v bazických vyvřelých horninách – zejména v čedičích

Question 31

Čím se liší porfyrická struktura od mandlovcovité?

Answer 31

a. Porfyrická struktura – velké krystaly obklopené jemnozrnou základní hmotou (větší krystaly – porfyrické vyrostlice) b. Mandlovcovitá – při vzniku horniny se vytvořily póry, které se byly později zaplněny jiným minerálem (za postvulkanických procesů)

Question 32

Které magmatické horniny mají makroskopicky zrnitou strukturu a které celistvou?

Answer 32

a. Zrnitá – hlubinné vyvřelé (žula, syenit, diorit, gabro) b. Celistvá – výlevné (ochlazení a tuhnutí probíhalo rychleji – čedič, láva)

Question 33

Jak se dělí magmatické horniny podle původu a minerálního složení?

Answer 33

a. Dle původu – hlubinné, výlevné, žilné b. Dle min. složení – vychází se z kvantitativního zastoupení vybraných minerálů (Streckeisenova klasifikace)

Question 34

Jak se nejlépe odliší biotit od ostatních tmavých minerálů?

Answer 34

Nízká tvrdost (2,5-3), dokonalá štěpnost, štěpné lístky jsou pružné, patří mezi tmavé slídy

Question 35

Jakou tvrdost mají slídy?

Answer 35

2-3

Question 36

Podle čeho lze nejlépe rozlišit živce od křemene?

Answer 36

a. Křemen – neštěpný, tvrdost 7, skelný lesk b. Živec – štěpný, tvrdost 6

Question 37

Které jsou nejdůležitější horninotvorné minerály magmatických hornin?

Answer 37

a. Hlavní – **křemen, draselné živce**, plagioklasy, **slídy** (muskovit, biotit), amfiboly, pyroxeny, **foidy** b. Vedlejší – **turmalíny, granáty, olivín**, analcim, pyrit

Question 38

Jak se dělí kvartérní uloženiny?

Answer 38

(čtvrtohorní sedimenty) a. Oblasti denudační b. Oblasti akumulační – areály kontinentálního zalednění, oblasti extrahlaciální

Question 39

Kde jsou hlavní centra neovulkanitů?

Answer 39

Oblast Domovských hor, roztroušené vrchy Českého středohoří, okolí Bruntálu, Západní Karpaty

Question 40

Jaký je podstatný rozdíl mezi horninami flyše a karpatské předhlubně?

Answer 40

a. **Flyš** – je tvořen křídovými a paleogenními, převážně klastickými sedimentárními horninami, které se usazovaly postupně s vrásnícími se Karpatami (pískovce, jílovce, slínovce, vápnité břidlice, těšinity) b. **Karpatská předhlubeň** – jedná se o neogenní klastické sedimenty zastoupené především slepenci, pískovci, štěrky, písky, jíly a jílovci

Question 41

Které jednotky obsahují křídové sedimenty?

Answer 41

Flyšové příkrovy, Blansko, Český masív, česká křídová tabule

Question 42

Co je to metabazitová zóna?

Answer 42

Několik km široký pruh převážně bazických intruzivních a efuzivních hornin (nejstarší část brunovistulika)

Question 43

Které horniny se vyskytují v kulmu?

Answer 43

Klastické sedimentární horniny – droby, slepence, jílové břidlice

Question 44

Které horniny tvoří moldanubickou oblast?

Answer 44

a. Horniny jednotvárné skupiny – různé typy pararul (v některých oblastech jsou silně magmatitizovány) b. Pestrá skupina – převažují pararuly, ale vyskytují se zde i další druhy metamorfovaných hornin (mramory, amfibolity, granulity, grafitové ruly, atd.)

Question 45

Které orogeneze ovlivnily vývoj českého masívu?

Answer 45

a. **Kadomský** – vytvořil původní stavbu (zachováno v moravsko-slezské a lugické oblasti) b. **Varilský** (hercynský) – výrazně přetvořil především centrum masívu, vznik velkých těles (např. centrální masív moldanubika a středočeský pluton) c. **Alpínský** – masív pouze ovlivnila, ale nepřetvořila (způsobila tektonické pohyby bloků podél hlubinných zlomů – saxonská tektonika)

Question 46

Které jsou předplatformní jednotky?

Answer 46

a. Moldanubická oblast b. Kutnohorsko-svratecká oblast c. Středočeská oblast d. Krušnohorská oblast e. Lugická oblast f. Moravsko-slezská oblast

Question 47

Jaký je rozdíl v geologické stavbě českého masívu a Západních Karpat?

Answer 47

Obě jednotky prošly zcela odlišným vývojem i. Český masív – má blokovou stavbu (území je rozděleno hlubinnými zlomy) ii. Západní Karpaty – mají stavbu příkrovovou

Question 48

Co je to regionální geologie?

Answer 48

Vědní obor, který využívá komplexního studia zemské kůry k jejímu členění do určitých územních jednotek (výsledkem výzkumu je mapa a textová dokumentace, popisující studované území)

Question 49

Jak se mezinárodně označují stupně agresivity podzemní vody?

Answer 49

a. La – lehce agresivní b. Ma – středně agresivní c. Ha – vysoce agresivní

Question 50

Co způsobuje agresivitu podzemní vody a její typy?

Answer 50

Agresivitu způsobuje obsah minerálů obsažených v horninách ( zejména sírany nebo slfidy) i. Síranová – obsah síranů ii. Uhličitá - vzniká rozkladem organogenních příměsí v aluviálních sedimentech iii. Hladová – neobsahuje rozpuštěné soli ( destička ) – vyluhuje soli z okolních hornin. materiálů

Question 51

Charakterizujte hydrogeologické podmínky ve flyši.

Answer 51

Oblast na podzemní vodu velmi chudá, a to v důsledku převahy jílových facií nad pískovcovými

Question 52

Která regionální oblast je zdrojem nejkvalitnější pitné vody?

Answer 52

Oblast Broumovského výběžku

Question 53

Jak hluboko může být hladina podzemní vody v kulmu?

Answer 53

vyskytuje se často hlouběji než 30 metrů

Question 54

Co je to voda artéská? (obrazek)

Answer 54

Voda s napjatou hladinou vody (když při navrtání hladina dosáhne na povrch – artéská+, když ne – artéská-)

Question 55

Co je to kapilární třáseň?

Answer 55

Vzlínání vody ze spodního zvodnělého pásma

Question 56

Jakou propustnost má krystalinikum?

Answer 56

Puklinovou propustnost (jen písčitá eluvia mají průlinovou)

Question 57

Jaká může být propustnost horninového prostředí?

Answer 57

a. Absolutní propustnost – vyjadřuje se jako koeficient propustnosti (p) b. Relativní propustnost – propustnost pro určitou tekutinu při společném proudění směsi o několika fázích (např. voda a plyn ) c. Dle průniku vody horninou: i. Puklinová – skalní horniny ( vyvřelé, krystal. Břidlice s vyjímou mramoru a některé zpevnění sedimenty a karbonáty) ii. Průlinová – písčité a štěrkové zeminy, pískovce, eluvia skalních hornin iii. Dle dutin – propustní různé karbonáty i skalní horniny s ruznám stupněm zvětrávání iv. Krasová – typická pro rozpustní horniny ( vápence, dolomity, mramory )

Question 58

Co je to kolektor a izolátor?

Answer 58

a. Kolektor – Hornina, která dokáže zadržovat a vést tekutiny Má dobrou pórovitost a propustnost. Příklady: pískovec, vápenec, porézní vulkanity. b. Izolátor - Hornina, která brání průchodu tekutin. jíly,...

Question 59

Co je to zvodeň?

Answer 59

Zvodnělé horninové prostředí (horní povrch tvoří povrch podzemní vody)

Question 60

Jaká může být hladina podzemní vody?

Answer 60

a. Hladina volná – tlak je roven tlaku atmosférickému b. Hladina napjatá – tlak je vyšší než tlak atmosférický (voda artéská) c. Naražená hladina – hloubka hladiny po navrtání d. Ustálená hladina – hloubka hladiny po ustálení (zpravidla po 24 hodinách)

Question 61

Jak se dělí podzemní voda podle původu?

Answer 61

a. Juvenilní - vstupuje k povrchu z nitra Země (malá část p.vody) – vulkanické oblasti, v blízkosti hlubokých zlomových struktur b. Vadózní – vzniká průsakem srážkové vody pod zemský povrch

Question 62

Které jsou geologické struktury příznivé pro vznik svahových pohybu?

Answer 62

a. Český masív i. Česká křída ii. Neovulkanity b. Západní Karpaty i. Flyš ii. Neogenní pánve c. Čtvrtohorní sedimenty

Question 63

U kterého typu svahového pohybu vzniká smyková plocha?

Answer 63

U sesouvání – hmota „klouže“ po svahu podle jedné nebo více smykových ploch

Question 64

Jaké znáte typy svahových pohybu?

Answer 64

a. Plazení – charakter pomalého tečení tuhé látky (dlouhodobý a zpravidla se nezrychlující pohyb horninové hmoty) b. Sesouvání – rychlý krátkodobý klouzavý pohyb horninových hmot po svahu – výsledkem sesouvání je sesuv (odlučná oblast, splaz, čelo sesutých hmot) c. Stékání – rychlý krátkodobý pohyb horninových hmot ve viskózním stavu – výslednou formou stékání je proud (-svahový pohyb tehdy, když podíl vody ve hmotě není větší než podíl horninových úlomků) d. Řícení – náhlý krátkodobý pohyb horninových hmot na strmých svazích

Question 65

Které faktory způsobují vznik svahových pohybů?

Answer 65

a. Permanentní (dlouhodobé) – gravitace, subdukce, vulkanizmus, tektonika, eroze, sufóze a zvetrávání b. Epizodické (jednorázové) – exogenní síly (např. stoletý déšť), endogenní (zemětřesení), antropogenní faktor

Question 66

Co jsou to krasové jevy?

Answer 66

Vnější proces vedoucí k rozpouštění karbonátových hornin (vápence, krystalické vápence)

Question 67

Jak vznikly říční terasy?

Answer 67

a. Erozí – proříznutí skalního dna údolí, erozí v sedimentech údolní nivy, která dosáhla skalního podloží b. Akumulací vodního toku – zbytky údolní nivy proříznuté až na skalní podklad

Question 68

Co to je eroze?

Answer 68

Rušivá činnost vody a ledovce i. Vodní eroze – na svazích (dešťový ron), v korytě (eroze vlastního toku – hloubková, boční) ii. Ledovcová – ledovce kontinentální i vysokohorské (modeluje údolí ve tvaru písmene „U“), mohou vznikat i visutá údolí

Question 69

U kterých hornin dochází k sufózi?

Answer 69

U hornin s nízkým obsahem střední zrnitostní frakce – sprašoidní zeminy a písky (sedimentární horniny)

Question 70

Co je to denudace?

Answer 70

Neustálé snižování zemského povrchu kvůli trvalému působení exogenních geologických činitelů (vody, mrazu, větru)

Question 71

Co je to zvětrávání?

Answer 71

a. Představuje změny ve složení minerálu a hornin působením povrchových činitelů – atmosféry, vody, ledu, teploty a činnosti organizmu za vzniku produktu zvětrávání b. Všeobecně se rozlišuje zvětrávání mechanické, chemické a bilogické

Question 72

Jakým způsobem ovlivňují zlomy zakládání staveb?

Answer 72

Ovlivňují celkové fyzikálně-mechanické vlastnosti masívu, a tím i podmínky zakládání staveb (např. nebezpečí sesuvů, závalů)

Question 73

Jakým způsobem se graficky znázorňují diskontinuity horninových masívu? (obrazek)

Answer 73

Hodnoty se zpracovávají formou grafického modelu tzv. tektonogramu – zobrazuje změřené plochy metodou kulového promítání pomocí Lambertovy plochojevné sítě

Question 74

Jaký je rozdíl mezi zlomem a puklinou?

Answer 74

a. Zlom b. Puklina - mechanické diskontinuity v horninách, kde nedošlo k nápadnějším pohybům sousedních bloků (menší rozsah než zlomy), stěny pukliny jsou buď sevřeny nebo otevřeny a následně vyplněny minerály

Question 75

Jaké rozlišujeme typy rupturních deformací?

Answer 75

a. Zlomy (horizontální posun, kerný přesmyk, pokles, hrásť, příkopová propadlina b. Pukliny

Question 76

Co je to diskordance a konkordance?

Answer 76

Souvrství bývají od sebe oddělena tak, vrstvy plynule přecházejí do jiných (konkordance) nebo je mezi nimi ostré rozhraní (diskordance)

Question 77

Pro který typ hornin jsou charakteristická vrstevnatá tělesa?

Answer 77

sedimentární horniny

Question 78

Jaké strukturní prvky vznikají plastickou deformací?

Answer 78

Prostý ohyb, vrásová pohoří, uzavřené vrásové struktury, dómy, pánve

Question 79

Jaké typy deformací horninových masívů rozlišujeme?

Answer 79

a. Plastické deformace i. Flexura (ohyb) – zužení v místě ohybu ii. Vrása – je možno definovat délku, antiklinálu, synklinálu vrásová ramena, osu vrásy a osní rovinu, výšku a šířku vrásy (pohoří – vrásy stojaté, šikmé, ležaté, překocené) b. Rupturní (křehké) i. ii. Zlomy (tlakové, tahové, střižné – pokles, přesmyk, horizontální posun) Pukliny – mechanické diskontinuity v horninách, kde nedošlo k nápadnějším pohybům sousedních bloků (menší rozsah než zlomy), stěny pukliny jsou buď sevřeny nebo otevřeny a následně vyplněny minerály

Question 80

Uveďte příklady různých typů horninových masívů.

Answer 80

a. Tělesa hlubinných hornin i. Batolit – velké těleso, jehož průměr směrem do hloubky nepravidelně roste (stovky-tisíce km) ii. Pluton – na rozdíl od batolitu je možné v některých částech navrtat podloží iii. Pně – menší plutonická tělesa, vyznačují se izometrickým, okrouhlým průřezem iv. Apofýzy – odnože vybíhající z většího hlubinného tělesa (mají přibližně stejné složení) b. Tělesa žilných hornin – utuhnutí magmatu v puklinách nebo vrstevních spárách (podstatně menších rozměrů než plutonity) i. Pravá žíla – pokud žíla probíhá kose k okolí (např. vrstevnatosti sedimentu) ii. Sopouch (spojuje zdroj magmatu se sopkou), ložní žíla, lakolita c. Tělesa výlevných hornin – magma vystoupalo až na zemský povrch i. Lávové proudy, lávové příkrovy, vytlačené kupy d. Tělesa usazených hornin – základním prvkem vrstevnatosti je vrstva i. Vrstva – mocnost vrstvy (vrstevnatost lavicovitá, deskovitá, laminární) e. Tělesa přeměněných hornin i. Regionálně metamorfované – rozlehlá tělesa neurčitých tvarů ii. Kontaktně metamorfované – tvoří kolem tělesa hlubinné horniny tzv. kontaktní dvůr nebo kontaktní aureolu, ze které plynule přecházejí do nepřeměněných hornin

Question 81

Jaké stupnice používáme pro měření intenzity zemětřesení?

Answer 81

a. Intenzita je měřena v balech (škála 12 balů – soustava MCS), od roku 1931 – modifikovaná Mercalliho škála (MM) b. Richterova stupnice – běžně používaná ve sdělovacích prostředcích

Question 82

Co je to seismograf?

Answer 82

přístroj, který měří a pořizuje zápis velikosti, síly a průběhu seismických vln vzniklých při zemětřesení

Question 83

Jaký je rozdíl mezi epicentrem a hypocentrem?

Answer 83

a. Epicentrum – průmět hypocentra na zemský povrch – nejvyšší intenzita zemětřesení b. Hypocentrum – ohnisko zemětřesení (v různé hloubce pod zemským povrchem – nejčastěji cca 60km)

Question 84

Jaký je rozdíl mezi podélnými a příčnými vlnami?

Answer 84

a. Podélné vlny – kmitají ve směru šíření otřesů (v pevných horninách 4-6 km/s), střídání zón stlačování a roztahování (podobné zvukovým vlnám) b. Příčné vlny – kmitají kolmo na směr šíření otřesů (v pev. hor. 2-3km/s) c. (Povrchové vlny – rozbíhají se po povrchu a vlnění se podobá vlnění mořské hladiny)

Question 85

Jaké typy zemětřesení známe?

Answer 85

a. Řítivá – zřícení stropů podzemních dutin (nejčastěji krasového původu) b. Sopečná – průvodní jev vulkanické činnosti (zpravidla předchází výbuchům nebo výlevům lávy) c. Tektonická – tektonický pohyb ker na zlomových spárách (náhlé uvolnění nahromaděné energie) – asi 95% a nejzhoubnější (rozsáhlá oblast otřesů)

Question 86

Co je to zemětřesení?

Answer 86

Rychlé, krátkodobé otřesy zemské kůry různé intenzity (mladé tektonicky neklidné oblasti, okraje litosférických desek, okolí velkých hlubinných zlomů) – řítivá, sopečná, tektonická

Question 87

Co jsou to postvulkanické procesy?

Answer 87

Gejzíry, termální a minerální prameny (Yellowstonský národní park, Island, Japonsko) – použití termální vody k výrobě elektrické energie i k vyhřívání obytných budov

Question 88

Jaké typy horninového materiálu jsou produkovány ze sopky při erupci?

Answer 88

a. Láva, sopečná skla, pyroklastický materiál (tefra, tufy) a produkty vulkanických exhalací b. (výrony plynů a par – fumaroly, solfatary, mofety)

Question 89

Který typ erupce je nejnebezpečnější?

Answer 89

a. Pelejský – dochází k vychrlení rozžhaveného mračna (plyny a rozžhavená hornina) a může dosahovat až několik kilometrů, láva při výbuchu dosahuje teploty až 1000°C b. (havajský typ, strombolský typ, vulkanický a pelejský, pliniovský, trhlinová erupce, hydrovulkanická sopečná činnost, podmořská sopečná činnost, sopečná činnost pod ledem)

Question 90

Jaké typy sopek rozlišujeme?

Answer 90

a. Lávové sopky (klidné vylévání lávy na zemský povrch) i. Štítové sopky (nízké ploché sopečné kužely na jejichž vrchu je kotlovitý kráter – Havaj) ii. Lávové příkrovy (na souši i na mořském dně, značné plošné rozměry, ale relativně malá mocnost – Island, mocnost 5-15 m) iii. Lávový proud (vulkanický útvar, kde magma vytéká pouze na jednu stranu, magma tedy netvoří plošný útvar jako lávový příkrov) iv. Vulkanické útvary (magma při vysoké viskozitě) – vytlačené kupy nebo jehly b. Výbušné sopky (explozívní) – jsou tvořeny sopečnými vyvrženinami – sopka Fudži-san (Japonsko), když se sopečný popel na svahu nasytí vodou, přemění se v kašovitou hmotu řítící se po svahu až 100km/h – sopečné bahnotoky c. Stratovulkány (nejčastější) – tvořené lávou i pyroklastiky, střídala se období výlevů a explozí (vznik kužele), některé výbuchy mohou zničit část vulkánu (kataklyzmatické erupce)