Optimum spotřebitele Flashcards
- je-li MU další jednotky vyšší než cena, je efekt ze spotřeby další jednotky vyšší, než výdaje potřebné na její získání - spotřebitel je ochoten vynaložit na získání této jednotky větší částku než je její cena - s růstem objemu spotřebovávaného statku však, jak víme, jeho MU klesá, tzn. že při určitém množství statku se MU s cenou vyrovná (19 cards)
Optimum spotřebitele
- je-li MU další jednotky vyšší než cena, je efekt ze spotřeby další jednotky vyšší, než výdaje potřebné na její získání
- spotřebitel je ochoten vynaložit na získání této jednotky větší částku než je její cena
- s růstem objemu spotřebovávaného statku však, jak víme, jeho MU klesá, tzn. že při určitém množství statku se MU s cenou vyrovná
Přebytek spotřebitele
rozdíl mezi TU, který mu přinese spotřebované množství určitého statku a výdaji na jeho získání
Linie rozpočtu
Px . X + Py . Y
Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSc)
- je směrnicí IC
- poměr, ve kterém je nahrazován statek Y statkem X aniž by se změnil TU
- 2 veličiny: prospěch a újma
- zvláštní tvary IC: statky žádoucí, nežádoucí a lhostejné, dokonalé substituty (IC jsou přímky) a komplementy (IC tvar písmene L)
Mezní míra substituce ve směně (MRSE)
- směrnice linie rozpočtu
- poměr, v němž může spotřebitel směňovat statky X a Y na trhu při vynaložení celého svého rozpočtu
Vnitřní a rohové řešení
Vnitřní
- linie rozpočtů je tečnou některé IC a bod dotyku ukazuje optimální kombinaci statků X a Y
- platí MRSc=MRSE
Rohové
- spotřebitel porovnáváním cen a MU nalezne optimální kombinace
- linie rozpočtu není tečnou IC
Souhrnné statky
všechny ostatní statky kromě X
Důchodová spotřební křivka (ICC)
soubor kombinací 2 statků, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek při různých úrovních důchodu
z hlediska vlivu důchodu dělíme na:
Normální statky- nezbytné a luxusní
Méněcenné statky
Engelova křivka (EC)
závislost mezi celkovým důchodem a nakupovaným množstvím statku
Engelova výdajová křivka (EEC)
závislost výdajů na nákup statku X na důchodu spotřebitele
- linie 45° celý příjem je vynaložen na nákup statku X
Průměrný sklon ke spotřebě (APC)
Mezní sklon ke spotřebě (MPC)
APC- podíl statku X na celkovém důchodu spotřebitele, tedy jakou část důchodu vynakládá na jeho nákup
MPC- směrnice Engelovy křivky, udává o kolik se zvýší spotřeba daného statku, při růstu důchodu spotřebitele o jednotku
Důchodová elasticita poptávky (DEP)
- o kolik % se změní ppopt. množství statku X, když se změní důchod o 1 %
- lze vypočítat jako poměr mezi mezním a průměrným sklonem ke spotřebě
- součet důchodových elasticit všech spotřebovaných statků vynásobených podílem těchto statků na důchod spotřebitele = 1
Cenová spotřební křivka (PCC)
soubor kombinací statků X a Y, maximalizující užitek spotřebitele při různých cenách statků X
PCC klesající- s poklesem ceny X spotřebitel nakupuje více pouze X a méně Y
PCC rostoucí- s poklesem ceny statku X roste poptávané množství po X i Y
Substituční efekt (SE)
- změna popt. Q v důsledku substituce statku dražšího statkem relativně levnějším
- je vždy negativní
Důchodový efekt (IE)
změna poptávaného Q v důsledku změny reálného důchodu, změna ceny vede ke změně reálného důchodu
Giffenův statek
- méněcenný statek
- tvoří velkou část rozpočtu spotřebitele (např. chleba)
- spotřebitel má nízký příjem a nemůže si dovolit dražší alternativy
- Když cena chleba (stoupne, lidé ho paradoxně kupují více.
- Proč? Protože nemají jinou možnost – na dražší statky (např. maso) už nemají peníze a musí se spokojit s větším množstvím levnějšího chleba.
Elasticita substituce
-jakou změnu poměru spotřeby statků X a Y vyvolá změna MRSC o 1 %
- čím více jsou IC zakřivené, tím více jsou statky X a Y komplementy
očekávaný výsledek (EX)
Očekávaný užitek (EU)
EX- střední hodnota všech možných výsledků, vážený průměr, kdy PP každého z výsledků je brána jako váha
EU- jaký bude mít stř. hodnota užitek, protože výsledek závisí na PP, s níž událost nastane, je užitek fcí těchto PP
Efekt módy
individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli roste
čistý efekt poklesu ceny = cenový efekt + efekt módy
