Otázka 1

Question 1

Co zkoumá toxikologie?

Answer 1

Negativní vliv chemických látek a sloučenin na živé organismy
- věda na pokraji několika oblastí (chemie, biologie, medicína)

Question 2

Jed

Answer 2

• Toxická látka, která má za následek toxický účinek na živý organismus
• Zda je látka jedem závisí na dávce a podmínkách působení

Question 3

Co je to toxin?

Answer 3

• Jed pocházející z živé přírody
• Původ živočišný, rostlinný, mikrobiální

Question 4

TŘÍDĚNÍ JEDŮ podle akutní toxicity do třech skupin:

Answer 4

silně toxické – smrtná dávka <25 mg/kg
- toxické – smrtná dávka 25 – 200 mg/kg
- škodlivé – smrtná dávka 200 – 2 000 mg/kg

Question 5

Co je to toxicita?

Answer 5

• Toxicita – schopnost látky poškozovat živý organismus. Závisí na fyzikálně – chemických vlastnostech látky, způsobu vstupu látky do organismu, metabolismu látky, četnosti podání, dávce apod.

Question 6

Polutant

Answer 6

látka kontaminující, prostředí, zejména jako produkt lidské činnosti.

Question 7

Kontaminant

Answer 7

látka jejíž přítomnost způsobuje odchylku od přirozeného složení okolního prostředí. Není klasifikován jako polutant, pokud své okolí nepoškozuje

Question 8

Látka perzistentní v životním prostředí

Answer 8

Je charakterizována dobou setrvání látky v prostředí. Vyjadřuje se pomocí poločasu rozpadu (T1/2), doby, kdy koncentrace látky klesne na polovinu původní hodnoty.

Question 9

Bioindikátor

Answer 9

Organismus (mikroorganismus, prvok, houba, rostlina, nižší nebo vyšší živočich), který slouží k posouzení toxicity látek nebo působení vnějších podmínek.

Question 10

Škodliviny

Answer 10

Látky, které svou přítomností v určité koncentraci poškozují zdraví člověka.

Question 11

Dávka

Answer 11

množství látky přijaté do organismu

Question 12

Expozice

Answer 12

vystavení organismu působení látky. Expozice jednorázová, nebo opakovaná.
o Doba expozice – doba po kterou je organismus vystaven působení sledované
látky

Question 13

Účinek

Answer 13

účinek je výsledek interakce živé hmoty a látky. Je charakterizován kvantitativně - časový průběh účinku
a kvalitativně – způsobem účinku, účinnou, , ještě neúčinnou dávkou

Question 14

Nespecifický účinek

Answer 14

vyvolává některou obecnou fyzikálně chemickou vlastností
látky, málo závislou na struktuře škodliviny

Question 15

Specifický účinek

Answer 15

je vázán na konfiguraci molekuly jež malé změny ve struktuře
látky mohou působení podstatně ovlivnit

Question 16

Chronický účinek

Answer 16

může se také vyskytovat po jednorázové expozici, ale častěji
se objevuje následkem opakované, nebo protahované expozici. Projevuje se
nejen svým trváním, ale i určitými patogenickými rysy. Mnoho jedů má totiž
dlouhodobé účinky, které jsou mnohem významnější než účinky akutní.
Alkoholismus – cirhóza jater (většinou to znamená dávkování po malých
dávkách).

Question 17

Akutní účinek

Answer 17

vyskytuje se nebo se vyvíjí rychle po jednorázovém podání, ale
může se objevit i po opakované nebo protahované expozici. Projeví se
bezprostředně po expozici. Již po jednorázové dávce cizorodé látky

Question 18

Struktura molekuly

Answer 18

Násobná vazma, aromatický kruh, halogenace snižuje biologickou rozložitelnost

Question 19

Fyzikálně-chemické vlastnosti

Answer 19

struktura molekuly

Question 20

Polarita sloučeniny

Answer 20

Polární látky:

• Rozpustné ve vodě.
• Distribuují se hlavně krví
• Rychlejší vylučování (např. ledvinami).
  Příklady: těžké kovy, anorganické kyseliny.

Nepolární látky:

• Rozpustné v tucích (lipofilní).
• Hromadí se v tukové tkáni, játrech, CNS.
• Mají tendenci k bioakumulaci a delšímu biologickému poločasu.
  Příklady: PCB, dioxiny, DDT.

Question 21

Co je to polarita?

Answer 21

Polarita je fyzikálně-chemická vlastnost molekuly, která vyjadřuje, jak je v ní rozložena elektrická nábojová hustota.

Polární molekuly mají nerovnoměrné rozložení náboje (např. voda, H₂O) → dobře se rozpouštějí ve vodě.

Nepolární molekuly mají náboj rozložen rovnoměrně (např. kyslík O₂, benzen) → rozpouštějí se spíše v tucích.

Question 22

Typy vazeb

Answer 22

Kovalentní vazba: atomy sdílejí elektrony.

Nepolární kovalentní: elektrony sdíleny rovnoměrně (např. O₂).

Polární kovalentní: elektrony sdíleny nerovnoměrně – vznik částečných nábojů (např. H₂O).

Iontová vazba: jeden atom předá elektron druhému → vznik iontů s opačnými náboji (např. NaCl).

Vodíková vazba: slabší vazba mezi molekulami – důležitá např. u vody a DNA.

Question 23

Skupenství látky (fáze)

Answer 23

Plynné látky:
- Vysoká schopnost pronikat do organismu inhalací (např. CO, chlór).
- Rychlá distribuce v organismu díky velké ploše plicních alveol.
- Obtížně kontrolovatelná expozice.

Kapalné látky:
- Mohou se vstřebávat kůží, sliznicemi nebo perorálně.

• Některé látky se odpařují → kombinace dermální a inhalační expozice.

Pevné látky:
- Může dojít k expozici při vdechnutí prachových částic nebo po požití.

Question 24

Tenze par (parciální tlak)

Answer 24

Určuje, jak snadno se látka odpařuje (důležité hlavně pro kapaliny).

Vysoká tenze par:
- Látka je volatilní (těkavá).
- Větší riziko inhalační expozice.
Např. benzen, formaldehyd.

Nízká tenze par:
- Méně se odpařuje, větší význam mají jiné cesty vstupu (např. dermální).

Question 25

Rozpustnost

Answer 25

Ve vodě – látka se dostane snadno do krevního oběhu, může být rychleji vyloučena. V tucích – látka se může ukládat v organismu (kumulace), má delší biologickou dostupnost. Rozpustnost také ovlivňuje: rychlost absorpce, možnosti metabolizace a detoxikace, cestu expozice (např. látky rozpustné ve vodě → riziko požití, inhalace; látky rozpustné v tucích → riziko při kontaktu s kůží nebo kumulace v těle).

Question 26

Chemická stabilita a reaktivita

Answer 26

Stabilní látky: - Dlouho přetrvávají v prostředí i v těle. - Nebývají snadno metabolizovatelné. - Riziko chronické expozice (např. DDT, PCB). Reaktivní látky: - Rychle reagují s biologickými molekulami (DNA, bílkoviny). - Mohou způsobit okamžité poškození buněk, karcinogenezi nebo mutace. Např. volné radikály, epoxidy, elektrofilní látky.

Question 27

Co znamená chování na fázových rozhraních?

Answer 27

Chování na fázových rozhraních označuje fyzikální nebo chemické jevy, které probíhají na hranici mezi dvěma různými fázemi látky. Takové rozhraní může existovat mezi: pevným a kapalným skupenstvím (např. led a voda), kapalinou a plynem (např. vodní hladina), dvěma pevnými látkami (např. hranice zrn v krystalu), kapalinami, které se nemísí (např. olej a voda).

Question 28

Co je sytá pára?

Answer 28

Pára v rovnováze s kapalinou – dynamická rovnováha výpar ↔ kondenzace.

Question 29

Co je kritický bod?

Answer 29

Hustota kapaliny = hustota páry → mizí fázové rozhraní.

Question 30

Co je rosný bod?

Answer 30

Vzduch nasycený párou (100 % vlhkost).

Question 31

Pevná látka do kapaliny – co ovlivňuje?

Answer 31

Rozpustnost roste s teplotou.

Question 32

Kapalina do kapaliny – jaké typy mísení?

Answer 32

Mísí se úplně (např. ethanol + voda) Mísí se omezeně (např. ether + voda) Nemísí se (LNAPL, DNAPL)

Question 33

Plyn do kapaliny – co ovlivňuje rozpustnost?

Answer 33

Nestabilní vazby = vyšší rozpustnost Vyšší teplota = nižší rozpustnost Kyselé plyny lépe ve zásaditém prostředí, zásadité v kyselém

Question 34

Co vzniká při mísení pevných látek?

Answer 34

Slitiny (např. bronz, mosaz) – nové vlastnosti.

Question 35

Co rozpouští polární rozpouštědla (např. voda)?

Answer 35

Polární a iontové látky.

Question 36

Co rozpouští nepolární rozpouštědla?

Answer 36

Organické látky, lipidy (např. benzen, toluen).

Question 37

Co je prahová koncentrace?

Answer 37

Nejnižší koncentrace, od které látka vyvolává účinek.

Question 38

Co je dávka?

Answer 38

Množství látky absorbované organismem.

Question 39

Co je expozice?

Answer 39

Kontakt organismu s látkou (způsob, frekvence).

Question 40

Co je účinek?

Answer 40

Odezva organismu – závislá na expozici i koncentraci.

Question 41

Co znamená LD50?

Answer 41

Lethal Dose 50 % – dávka látky (v mg/kg), která usmrtí 50 % pokusných zvířat. Používá se u pevných a kapalných látek.

Question 42

Kdy se používá LC50?

Answer 42

Pro plynné látky a látky rozpuštěné ve vodě – jde o koncentraci, která usmrtí 50 % organismů (např. mg/m³ vzduchu).

Question 43

Co vyjadřuje NOAEL?

Answer 43

Nejvyšší dávka, při které nebyl pozorován žádný škodlivý účinek – důležitá pro stanovení bezpečných limitů.

Question 44

Co znamená LOAEL?

Answer 44

Nejnižší dávka, při které se objevil škodlivý účinek – ukazuje začátek negativního působení látky.

Question 45

K čemu slouží ED50?

Answer 45

Efektivní dávka – dávka, při které 50 % testovaných jedinců reaguje žádoucím účinkem (např. léčba).

Question 46

Obvykle se zobrazuje křivka dávka–účinek, která ukazuje, jak se zvyšuje biologická odpověď (např. míra toxicity) s rostoucí dávkou. Typické body na této křivce:

Answer 46

NOAEL, LOAEL, LD50