otázky k procvičení 1 Flashcards
(24 cards)
Vyjmenujte složky klimatického systému
atmosféra (vzduch), hydrosféra (vodstvo), kryosféra (led), pedosféra (půdy) a část litosféry (horniny), biosféra (rostliny)
Jak nazýváme záření přicházející od Slunce a jak záření zemského povrchu?
záření přicházející od Slunce je tzv. krátkovlnné - UV a viditelné spektrum. Záření vyzařované zemským povrchem patří mezi dlouhovlnné - infračervené spektrum.
Jak se nazývají základní způsoby distribuce energie na naší planetě?
globální (všeobecná) cirkulace atmosféry a termohalinní cirkulace (oceánská)
Při zvýšení teploty vzduchu se zvýší kapacita vzduchu absorbovat vodní páru a také se zintenzivní vypařování vody. Jak bude tato zpětná vazba pokračovat? Jedná se o negativní nebo pozitivní vazbu? Jaký má vliv na stabilitu klimatického systému?
Při zvýšení teploty vzduchu se zvýší kapacita vzduchu absorbovat vodní páru a také se zintenzivní vypařování vody. Díky tomu se do ovzduší dostane více vodní páry a protože se jedná o skleníkový plyn, tak se zvýší teplota atmosféry, která opět zesiluje výpar vody.
Jedná se tzv. pozitivní zpětnou vazbu, která narušuje rovnováhu systému.
Měla atmosféra stejné složení od vzniku Země?
Ne, prvotní atmosféra neobsahovala kyslík, ale vodík, helium, amoniak, metan a další plyny, které unikaly při procesech odehrávajících se na zemském povrchu (např. sopečná činnost).
Jaké je chemické složení čistého suchého vzduchu? V čem bude rozdíl mezi ním a vzduchem z nejvlhčích oblastí?
Hlavními plynnými složkami atmosféry jsou v suchém čistém vzduchu dusík, kyslík a argon, dále pak stopové množství oxidu uhličitého, ozonu, metanu a dalších prvků.
V nejvlhčích oblastech vzduch obsahuje vodní páru (max. 5 %).
Co je normálové období?
normály = statistické charakteristiky spočítané z meteorologických údajů naměřených během období o délce minimálně 30 let (reprezentuje klima daného místa)
Co je to radiačně aktivní plyn?
Jiným slovem označení skleníkového plynu.
Který z plynů je nejdůležitějším radiačně aktivním plynem?
vodní pára
Je přirozený skleníkový efekt pro planetu Zemi a lidstvo přínosný nebo škodlivý?
Přirozený skleníkový efekt je pro Zemi i lidstvo přínosný, protože umožňuje stabilní teplotní podmínky kolem 15 °C a tím i život na Zemi.
Které skleníkové plyny se nejvíce podílí na skleníkovém efektu?
vodní pára, oxid uhličitý, ozon, metan, oxidy dusíku, freony
Co je to uhlíkový cyklus?
komplexní a složitý systém výměny uhlíku mezi jednotlivými zemskými sférami, tj. atmosférou, litosférou, pedosférou, hydrosférou, kryosférou a biosférou. V rámci tohoto procesu probíhá výměna uhlíku např. mezi atmosférou a živými organismy na povrchu země, v půdě a oceánech nebo atmosférou a oceány.
Mezi kterými zemskými sférami dochází k výměně uhlíku?
Atmosféra, litosféra, pedosféra, hydrosféra, kryosféra, biosféra.
Současná koncentrace CO2 v atmosféře je nejvyšší za posledních nejméně … ?
800 000 let.
Můžete uvést příklady zdrojů, které se započítávají do uhlíkové stopy?
Např. doprava (cesta do práce na kole/MHD/autem), výroba a využívání elektřiny (svícení, dobíjení mobilu, zapnutí ledničky), místo a způsob výroby Vašeho notebooku (lokální evropský výrobce vs. výroba v Číně vč. emisí z dopravy do Evropy).
Umíme rovnicemi popsat všechny procesy, které se odehrávají v klimatickém systému?
Ne. Některé vazby nejsou dostatečně prozkoumány. Některé jevy jsou menšího měřítka, než rozlišení modelu (počítá hodnoty pro tzv. gridové body sítě). U jednodušších modelů se využítá tzv. parametrizace (zadávání číselných hodnot).
Proč existuje více modelů? Jaký je nejlepší?
Žádný model není dokonalý, nepopisuje svět úplně a zcela přesně. Každý model je jen přiblížením se realitě. Proto se vědci v zásadních věcech nespoléhají na žádný jednotlivý model. Za dostatečně průkazné považují pouze výsledky, které potvrdilo několik na sobě nezávislých modelů. Stále častěji se používá postup, při kterém vědci využívají výsledků několika modelů zároveň – tzv. ansámbl modelů. Rozdíly mezi modelovými výstupy nám totiž řeknou, jaký je rozptyl výsledků jednotlivých modelů. Navíc odborníci zjistili, že když spočtou průměr z výstupů celého ansámblu, dostávají často výsledky, které jsou blíže skutečnosti než každý jednotlivý model samostatně.
Paleoklimatologie
je vědní disciplína studující kolísání a změny klimatu zpravidla před počátkem přístrojových měření (tisíce–miliony let), která využívá převážně nepřímá data (proxy data – přírodní archivy).
Historická klimatologie
Historická klimatologie je vědní disciplína na rozhraní klimatologie a (environmentální) historie, která využívá převážně dokumentární a obrazové prameny. Časově vyplňuje prostor mezi paleoklimatologií a klimatologií období přístrojových měření, popř. se s nimi překrývá.
Jaké období obecně studuje historická klimatologie?
Období mezi paleoklimatologií a počátkem přístrojového měření. V případě ČR období posledních cca 1000 let.
Znáte nějaké typy přírodních archivů neboli proxy dat?
Ledovcová jádra, půdní a jezerní sedimenty, spraše, rašeliniště, letokruhy stromů (krápníků, korálů …), pyl, mrazové klíny.
Na jakém principu pracuje dendrochronologie?
Analýzy šířky nebo hustoty letokruhů stromů umožňující rekonstrukci teploty vzduchu, srážek, výskytu lesních požárů aj.
Dokážete vysvětlit postup, na základě kterého jsme schopni ze starých písemných pramenů rekonstruovat teplotu vzduchu za posledních několik set let?
Nutnost shromáždit všechny dostupné písemné prameny, vhodně je zpracovat a interpretovat, převést je na indexy, vytvoření indexové řady, nalezení překryvu mezi indexovou řadou a naměřenou teplotou vzduchu v období překryvu, kalibrace a verifikace dat, v případě nalezené shody provedení rekonstrukce s pásy spolehlivosti zpět do minulosti podle indexové řady.
Byla někdy v minulosti vyšší teplota vzduchu než v současnosti? Pokud ano, ve kterých obdobích?
Ano, téměř po celé období prvohor, druhohor a třetihor až do počátku pliocénu, dále např. v poslední době meziledové před 125 000 lety nebo ve vybraných letech středověkého teplotního optima (950 - 1300 n. l.).
