Předmět ekonomie, základní ekonomické vztahy Flashcards
(6 cards)
předmět ekonomie
Další výstižnou definici je:
Ekemomie zkoumá, jak různě společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny. (Samuelson)
V této definici je důležité, že ekonomie zkoumá různé společnosti, tzn. Různé ekonomické systémy, jak užívají vzácné, tedy omezené zdroje, k výrobě užitečných komodit, protože ekonomie se zabývá pouze tím, co považuje za užitečné.
pozitivní a normativní ekonomie
Pozitivní ekonomie
Zjednodušeně můžeme říci, že pozitivní ekonomie ekonomickou realitu pouze popisuje, říká,
jaká je. Pozitivní ekonomie tedy přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká je. Jejím cílem
není tuto ekonomickou realitu jakkoli hodnotit nebo se ji svými rozhodnutími snažit
pozměnit.
Mezi výroky pozitivní ekonomie můžeme zařadit následující:
●Kolik procent absolventů ekonomických fakult v ČR je nezaměstnaných?
Vyšší cena mléčných výrobků ●povede k jejich nižší spotřebě (ceteris paribus)
Normativní ekonomie
Opět zjednodušeně můžeme říci, že normativní ekonomie ekonomickou realitu nejen
popisuje, ale i hodnotí. Normativní ekonomové ekonomickou realitu samozřejmě také
zkoumají, ale zjištěné skutečnosti hodnotí. Velmi často je hodnotí kriticky. Proto se
normativní ekonomové snaží vytvořit předobraz dokonalého ekonomického systému. Tito
ekonomové pak chtějí hrát aktivní roli při ovlivňování tržního systému.
Příklad
Mezi výroky normativní ekonomie můžeme zařadit následující:
●Studenti vysokých škol by měli platit školné.
●Průměrná mzda v ČR je příliš nízká.
●Praha by měla usilovat o pořádání LOH.
●Vyrovnaného státního rozpočtu by mělo být dosaženo pouze prostřednictvím
zvyšování příjmů státního rozpočtu.
●Nezaměstnanost v ČR je příliš vysoká
Vzacnost
Kdyby ekonomiky světa dokázaly vyrobit alespoň takové množství statků, které by chtěly
domácnosti spotřebovávat, nemusely by tyto statky být jakkoli přerozdělovány.
Vzácnost je spjata s dvěma aspekty, kterými jsou omezenost zdrojů a jejich užitečnost.
Pokud je daná věc užitečná, nazýváme ji statkem. Pokud se vyskytuje v množství menším,
než by chtěly ekonomické subjekty spotřebovávat, jedná se o statek vzácný neboli
ekonomický. Pokud se vyskytuje v množství alespoň pokrývající lidské potřeby, hovoříme o
statku volném.
Zákon vzácnosti
„Statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k vůrobě všech statků, které lidé chtějí
spotřebovávat.“
hranice produkčních možností
Hranici produkčních (výrobních) možností – Possibility Production Frontier – označujeme
zkratkou PPF. Je to křivka, která nám ukazuje maximální produkční možnosti dané
ekonomiky nebo firmy, při plném využití jejích zdrojů.
Definice
„Křivka hranice výrobních možností je křivka znázorňující alternativní kombinace dvou
výrobků, které mohou být efektivně vyrobeny s určitým fixním rozsahem zdrojů.“
(Macáková, str. 199)
„Hranice produkčních možností je křivkou zobrazující všechny maximálně dostupné
kombinace dvou výstupů (statky x a y), jež je ekonomika (firma) schopna vyprodukovat
s daným objemem vstupů a s danou technologií.“
Náklady obětované příležitostí
Jak popisuje následující definice, vždy při svých rozhodnutích volíme
z několika alternativ. Studenti středních škol se rozhodují, zda dále studovat, nebo nastoupit
do práce. Studenti vysokých škol se často rozhodují, zda jít na přednášky nebo na brigádu,
jestli se mají připravovat na zkoušku nebo jít do kina apod. Hodnota alternativy, kterou
nezvolíme, jsou náklady obětované příležitosti. Tyto „náklady“ se často vyčíslují velmi
obtížně obzvláště u činností, které nejsme zvyklí ohodnocovat penězi. Na kolik so ceníte toho,
že můžete jít se psem na procházku, s přáteli na pivo nebo za babičkou na návštěvu do
domova důchodců? Na druhou stranu dokážete dobře odhadnout ztrátu z neuskutečněné
brigády.
„Náklady příležitosti určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu
věc znamená vzdát se něčeho jiného. Náklady příležitosti představují hodnotu ušlého statku
nebo služby.“
zákon klesajících výnosů
Zákon klesajících výnosů se týká vztahu mezi vstupy a výstupy. Lze ho demonstrovat také na
hranici produkčních možností.
Výnosy z rozsahu
Výnosy z rozsahu můžeme rozdělit na klesající, rostoucí a konstantní. Výnosy z rozsahu nám
ukazují, o kolik se změní výstup, vzroste-li množství vstupů o jednotku.
Výnosy z rozsahu = Δ Q / Δ VF
Pro rostoucí výnosy z rozsahu platí, že výstup (Q) roste rychleji než objem přidávaných
výrobních faktorů (VF). Pokud objem výrobních faktorů vzroste o 10%, výstup vzroste o více
než 10%. V případě rostoucích výnosů z rozsahu je křivka PPF konvexní.
V případě konstantních výnosů z rozsahu platí, že objem nárůstu produkce je shodný
s objemem přidaných výrobních faktorů. Křivka hranice produkčních možností je v tom
případě lineární.
Pro klesající výnosy z rozsahu platí, že přírůstek produkce je menší než přírůstek zapojených
výrobních faktorů.
