Psychologie Statnice Flashcards
(173 cards)
1
Q
Co jsou psychické jevy?
A
Lidská psychika se skládá z psychických jevů, které tvoří jednotný celek – osobnost.
Mají biologické i sociální předpoklady.
2
Q
Společné znaky psychických jevů
A
Funkce mozku, formují se ve společnosti, aktivně působí na vnímání prostředí, jsou propojené a působí v jednotě.
3
Q
Jak členíme psychické jevy?
A
Podle délky trvání:
- Psychické procesy
- Psychické stavy
- Psychické vlastnosti
4
Q
Co jsou psychické procesy?
A
Krátké, proměnlivé jevy.
Patří sem: poznávání, vnímání, paměť, myšlení, emoce.
5
Q
Psychické stavy
A
Dočasné, proměnlivé (trvají hodiny až dny).
Např. pozornost, citové vztahy, nálady, motivace, stres, úzkost.
6
Q
Psychické vlastnosti
A
Dlouhodobé, stabilní charakteristiky osobnosti.
Např. schopnosti, temperament, rysy, sebevědomí, hodnoty, preference.
7
Q
Souvislost psychického a somatického stavu
A
Somatický = tělesný stav, psychický = duševní stav.
Vzájemné ovlivňování: např. strach, radost, únava, stres.
8
Q
Uplatnění psychických a somatických stavů v marketingové komunikaci
A
Psychické a somatické stavy ovlivňují nákupní chování.
Př. hudba, vůně, teplota v prodejně, cílení na unavené, nemocné, podle denní doby.
Stres = impulzivní nákupy, fyzická aktivita = pozitivní reakce.
9
Q
Co je temperament?
A
Charakteristické rysy osobnosti – vztah k emotivitě, odolnosti, citlivosti, náladovosti jedince.
10
Q
Temperamentová typologie podle Hippokrata
A
Sangvinik (krev), Flegmatik (hlen), Cholerik (žluč), Melancholik (černá žluč).
Rozpracoval Galénos.
11
Q
Rozdělení temperamentu podle C. G. Junga
A
Introvert a extrovert.
12
Q
Rozdělení temperamentu podle E. Kretschmera
A
Piknik, Astenik, Atletik, Dysplastik.
13
Q
Temperamentová typologie podle I. P. Pavlova
A
Tři základní vlastnosti: síla, vyrovnanost, pohyblivost.
14
Q
Temperament podle H. J. Eysencka
A
Rozšíření Jungovy teorie o dimenzi labilita–stabilita.
15
Q
Využití typologie osobnosti v marketingu
A
Segmentace trhu, personalizace reklamy, produktová nabídka, psychologické techniky.
16
Q
Rozdělení faktorů ovlivňujících nákupní chování
A
Kulturní faktory
Společenské faktory
Psychologické faktory
Osobní (individuální) faktory
17
Q
Kulturní faktory
A
Hodnoty, zvyky, zákony, hudba, umění, subkultury.
Ovlivňují např. kdy a kde se sdílí názory a hodnoty.
18
Q
Společenské faktory
A
Referenční skupiny, rodina, společenské postavení, status, názoroví vůdci, influenceři.
19
Q
Psychologické faktory
A
Motivace, vnímání, postoje, paměť, učení, emoce.
20
Q
Osobní (individuální) faktory
A
Věk, životní cyklus, povolání, ekonomická situace, životní styl, osobnost.
21
Q
Dědičnost vs. prostředí
A
Dědičnost = temperament, impulzivita, geny (nativismus, biologie, psychoanalýza)
Prostředí = výchova, vzdělání, vliv rodiny a kultury (empirismus, behaviorismus)
Kombinace = kognitivní psychologie, humanismus
22
Q
Tržní segmenty podle životních etap
A
1) Samostatně žijící mladý člověk
2) Mladí bezdětní manželé
3) Mladí manželé s malými dětmi
4) Manželé s většími dětmi
5) Starší manželé s osamostatněnými dětmi
6) Starší manželé v důchodu
23
Q
Vývojové období a spotřební chování
A
Dětství, dospívání, mladá dospělost, střední věk, důchodový věk.
24
Q
Dětství – spotřební zvláštnosti
A
Základní potřeby (jídlo, oblečení, hračky), závislost na rodičích, nízká racionální schopnost, závislost na ekonomické situaci rodiny.
25
Dospívání (13–18 let)
Rostoucí racionální myšlení, nižší příjem (kapesné), hledání identity, vliv skupiny, značky jako výraz identity, vliv médií.
26
Mladá dospělost (19–35 let)
Praktické potřeby, dlouhodobé cíle (hypotéka, děti), rozdělení na bezdětné/manžele, racionální rozhodování, studium, práce, vztahy, samostatnost.
27
Střední věk (35–50 let)
Potřeba zdraví (vitamíny, fitness), stabilní příjem, analyzování informací, kvalita, prémiové produkty, dlouhodobé investice, stabilita, kariéra.
28
Důchodový věk (60+)
Zdravotní problémy, jednoduchý životní styl, konzervativnost, důraz na kvalitu, klesající kupní síla, opatrnost.
29
Co je psychologický výzkum trhu?
Systematické vědecké poznávání trhu podnikem, díky kterému může cíleně ovlivňovat a řídit svou činnost.
(Systematický sběr dat a jejich analýza s cílem poznat trh)
30
Typy psychologického výzkumu trhu
Výzkum spotřebitelského trhu
Výzkum průmyslového trhu
Výzkum konkurence
Celková analýza tržní situace
31
Hlavní cíle výzkumu trhu
Sběr informací o spotřebitelích pro segmentaci, personalizaci, propagaci.
Např. cílení kampaní, vývoj nových produktů, zlepšení zákaznické zkušenosti.
32
Metody a techniky výzkumu trhu
Rozdělení na kvantitativní a kvalitativní výzkum.
33
Metoda vs. technika
Metoda = obecnější poznávací postup.
Technika = konkrétní způsob provedení výzkumu.
34
Kvalitativní výzkum trhu a jeho metody
Porozumění motivacím, postojům, emocím. Hlubší náhled.
Metody: hloubkové rozhovory, focus groups, projektivní techniky.
Cíl: poznání motivací, testování brandu/produktu.
35
Kvantitativní psychologický výzkum trhu
Sběr hromadných číselných dat, statistická analýza, objektivní trendy.
Techniky: dotazníky, ankety, A/B testování, experimenty.
Cíl: výzkum trhu, testování kampaní.
36
Kombinované přístupy výzkumu trhu
Efektivní kombinace metod = mix metod (mixed methods).
37
Příklady využití psychologického výzkumu trhu v marketingu
Segmentace trhu, testování reklamní kampaně, vývoj nového produktu.
38
Neobehaviorismus
Zachovává myšlenku behaviorismu, ale klade důraz i na vnitřní pochody organismu (biologie).
Představitelé: Edward Tolman, B. F. Skinner.
39
Edward Tolman
Neobehaviorismus. Chování ovlivňuje dědičnost, zkušenost, zralost. Zavedl pojem intervenující proměnná. Teorie kognitivních map.
40
Kognitivní psychologie
Důraz na poznávací procesy (vnímání, učení, paměť, myšlení atd.).
Zástupci: J. S. Bruner, G. A. Kelly.
41
J. S. Bruner
Kognitivní psychologie. Pojem kategorizace (skupování do tříd, redukce složitosti, nástroj identifikace).
42
G. A. Kelly
Kognitivní psychologie. Osobnost = systém konstruktů.
Konstrukt = nástroj rozlišování (průchodné/neprůchodné, stereotypy).
Anticipace = předvídání děje, základní funkce konstruktů.
43
Humanistická psychologie
Tzv. třetí síla. Důraz na subjektivní prožívání, motivaci, sebeaktualizaci, autenticitu. Zástupci: C. Rogers, A. Maslow.
44
C. Rogers
Humanistická psychologie. Pojem self (sebepojetí). Motivací je sebeaktualizace. Zralý jedinec vnímá sebe realisticky, je si vědom sebe sama a nese odpovědnost.
45
Abraham Maslow
Humanistická psychologie. Autor pyramidy potřeb. Zkoumal motivaci.
46
Postmoderní psychologie
Zástupce: S. Grof – holotropní dýchání.
Transpersonální psychologie – přesahující běžné vědomí.
3 úrovně vědomí: postnatální, perinatální, transpersonální.
Patří sem i feministická, narativní, pozitivní psychologie.
47
Wilhelm Wundt
Zakladatel psychologie, experimentální psychologie, strukturalismus. Introspekce, percepce, vědomí.
48
Francis Galton
Bratranec Darwina. Zkoumal individuální rozdíly, dědičnost inteligence, dotazníky, statistiku, asociace.
49
William James
Teorie emocí: podnět → tělesná změna → citový prožitek.
Vědomí je neustálý tok psychických stavů.
50
Hugo Münsterberg
Psychologie a průmyslová výkonnost, forenzní a průmyslová psychologie, psychologie reklamy, aplikovaná psychologie.
51
John Dewey
Pedagogika a psychologie, funkcionalismus, learning by doing, metoda pokus–omyl.
52
Hermann Ebbinghaus
Experimentální psychologie, výzkum paměti, zákony zapamatování.
53
Christian Wolff
Empirická psychologie, zkoumal sílu představivosti.
54
Sigmund Freud
Biologický determinismus, libido, nevědomí, pudy, id–ego–superego, hypnóza, analýza snů.
55
Alfred Adler
Usilování o nadřazenost/méněcennost, sourozenecké konstelace, kritika sexuality, individuální psychologie.
56
Carl Gustav Jung
Nevědomí – osobní a kolektivní, archetypy, introverze a extroverze.
57
Experimentální psychologie
Studuje elementy lidské psychiky (vědomí).
Zástupci: Wilhelm Wundt – asociační zákony, percepce, introspekce;
Hermann Ebbinghaus – výzkum paměti, zákony zapamatování.
58
Empirická psychologie
Studuje fakta (empirii).
Zástupce: Christian Wolf – zkoumal sílu představivosti.
59
Psychodynamická psychologie
Zaměřuje se na podvědomé a nevědomé psychické aktivity.
Dělení: psychoanalytická, individuální, analytická.
60
Psychoanalytická teorie
Sigmund Freud – fyziologický determinismus, libido, nevědomí (id, ego, superego), pudy (Eros, Thanatos), analýza snů, oidipovský a elektrin komplex (vývoj osobnosti).
61
Individuální psychologie
Alfred Adler – usilování o nadřazenost, sourozenecké konstelace, termín méněcennost, kritika dominantní role libida.
62
Analytická psychologie
Carl Gustav Jung – rozšířil pojetí nevědomí, archetypy (vrozené vzorce myšlení), evoluční dědictví, pojmy introverze a extroverze.
63
Behaviorismus
Odmítání introspekce, předmětem psychologie je chování a vnější projevy (black box).
Zakladatel: J. B. Watson
Představitelé: E. P. Pavlov, E. L. Thorndike, B. F. Skinner.
64
E. P. Pavlov
Ruská reflexní škola, podmíněné a nepodmíněné reflexy, experiment se psy.
65
E. L. Thorndike
Behavioristická teorie učení. Zákon účinku – úspěšné pokusy se upevňují, neúspěšné slábnou.
66
J. B. Watson
Zakladatel behaviorismu, materialista. Stimulus → reakce. Zkoumal klasické podmiňování, generalizaci, diskriminaci, studie o malém Albertovi.
67
B. F. Skinner
Operantní (instrumentální) podmiňování. Skinner box, vědomé upevnění úspěšného chování.
68
Gestaltismus
Zástupci: Max Wertheimer, Wolfgang Köhler, Kurt Koffka.
Celé je víc než součet částí.
69
Wolfgang Köhler
Gestaltická teorie učení. Učení vhledem – náhlé pochopení řešení problému.
70
Karl Duncker
Funkční fixace – zaměření na jediné známé řešení, i když nevede k cíli.
71
Principy gestalt psychologie
Blízkost, podobnost, kontinuita, společný osud, dobrý tvar, výstižnost.
72
Psychologie jako věda
Přírodně-společenská věda, původ v 19. století.
Předtím filozofie (psyché = duše, logos = slovo/rozum).
73
Předmět psychologie
Zkoumá psychické jevy.
Předmětem je prožívání a chování.
74
Poslání/funkce psychologie
Deskripce, explanace, predikce, aplikace.
75
Rozdělení psychologie
Teoretická: obecná, vývojová, osobnosti, sociální
Aplikovaná: pedagogická, reklamy, sportu, psychodiagnostika
76
Zakladatelé psychologie
W. Wundt – základy obecné psychologie, vědomí, introspekce
F. Galton – dědičnost, inteligence, statistika, dotazníky
W. James – principy psychologie, teorie emocí
77
Historické školy psychologie
Strukturalismus (Wundt, Titchener): introspekce, vědomí = počitky, představy, pocity
Funkcionalismus (J. Dewey): funkce psychologie = adaptace, learning by doing
Hugo Münsterberg – forenzní a průmyslová psychologie, výběr pracovníků, psychologie reklamy
78
Historie psychologie v marketingu
Poč. 20. stol.: V.D. Scott – reklama = přesvědčování, lidé jsou ovce, zkoumal barvy a písmo
20.–30. léta: experimenty s písmem
40.–50. léta: motivace, image
70.–80. léta: segmentace trhu
90. léta: personalizace, neuromarketing
79
Psychologické směry v marketingu
Biologický – neuromarketing
Psychodynamický – podprahová reklama
Behaviorální – podmiňování
Fenomenologický – apel na potřeby
Gestalt – optické klamy, tvary
Kognitivní – frekvence, zapamatování
80
Kognitivní poznávací procesy
Umožňují člověku orientaci v prostředí (získává, zpracovává, reaguje na informace). Patří sem: vnímání, čití, pozornost, paměť, učení, představovost, myšlení.
81
Čití – co to je?
Registrace podnětu určité kvality smyslovými orgány. Výstupem je počitek.
82
Rozdíl mezi čitím a vnímáním
Čití = detekce smysly, vnímání = interpretace a organizace podnětů mozkem.
83
Vnímání (percepce) – co to je?
Umožňuje orientaci v prostředí a aktuální situaci.
84
Vnímání vs. myšlení
Vnímání = aktivita vázaná na přítomnost (jedinečné, neopakovatelné věmy). Myšlení = vratná aktivita, nezávislá na realitě.
85
Co ovlivňuje vnímání?
Osobní zkušenosti, aktuální potřeby, gestalt zákony.
86
Obecné zákonitosti vnímání
Verbalizace (přiřazování významu), adaptace, seskupování podnětů, konstantnost věmů, doplňování na základě zkušeností.
87
Proces vnímání
Expozice, smysly (počitek), pozornost, organizace, interpretace, zapamatování.
88
Pozornost – co to je?
Proces, který vpouští do vědomí jen omezený počet informací. Základní vlastnost: selektivita.
89
Typy pozornosti
Bezděčná (nevědomá), záměrná (úmyslná).
90
Vlastnosti pozornosti
Selektivita, koncentrace, distribuce, kapacita, stabilita (časová omezenost).
91
Myšlení
Souhrn všech vědomých mentálních psychických činností.
92
Paměť – co to je?
Umožňuje uchovávání informací. Uložení, uchování, uplatnění a vybavení informací.
93
Evoluční funkce paměti
Adaptace na prostředí.
94
Stádia paměti
Uštěpování (kódování – sémantické, motorické), uchovávání, vybavení.
95
Druhy paměti
Senzorická, motorická, krátkodobá, dlouhodobá (explicitní = fakta, implicitní = emoční vzpomínky).
96
Co ovlivňuje zapamatování?
Inteligence, zkušenosti, motivace, spánek, kontext.
97
Představovost – co to je?
Psychický proces vedoucí ke vzniku paměťových představ. Mentální obrazy mimo aktuální smyslovou zkušenost.
98
Druhy představovosti
Paměťová, tvůrčí (kreativita), reproduktivní (např. scéna z knihy), senzorická.
99
Funkce představovosti
Plánování, rozhodování, řešení problémů, učení, empatie.
100
Vlastnosti představivosti
Živost, originalita, realističnost, kontrola.
101
Poruchy představivosti
Afantazie, nadměrná představivost.
102
Využití představivosti
Ve vzdělání, terapii, umění, každodenním životě.
103
Fantazie – co to je?
Schopnost vytvářet nové/přetvořené představy. Mentální obrazy nepřímo odvozené ze zkušenosti.
104
Druhy fantazie
Reproduktivní, tvůrčí, snová, denní snění (fantazírování).
105
Funkce fantazie
Kompenzační (únik), kreativní, predikční, sebepoznání.
106
Učení – co to je?
Získávání a ukládání zkušeností/chování. Adaptace na prostředí.
107
Typy učení
Cvičení/opakování, podmiňování (klasické, operantní), kognitivní, sociální.
108
Fáze učení
Získávání, retence, transfer, zapomínání.
109
Vlivy na učení
Motivace, pozornost, prostředí, osobní faktory.
110
Využití kognitivních procesů v reklamě
Design, barvy, vůně, nové podněty, opakování, fantazie, podmiňování.
111
Co jsou konativní procesy?
Týkají se vůle, záměrného jednání a úsilí dosáhnout cíle. Zahrnují motivaci, plánování (např. nákupní rozhodování). Usměrňují chování.
112
Co jsou emoce?
Schopnost reagovat na různé podněty prožitkem libosti nebo nelibosti. Informují o situaci a jejím významu, určují vztah k podnětu.
113
Vlastnosti emocí
Subjektivita, předmětnost (reagujeme na podnět), aktuálnost (okamžitý průběh), polarita, intenzita, trvání, spontánnost.
114
Typy emocí
Podle intenzity: tělesné city, afekty, nálady, citové vztahy. Podle kvality: nižší a vyšší emoce.
115
Výhody využití emocí v marketingu
Vtahují do reklamy, menší pozornost na logiku, zapamatovatelnost, zajímavost, ztotožnění, spontánní reakce.
116
Nevýhody využití emocí v marketingu
Upíří efekt (unikne poselství), poškození značky, negativní emoce (příliš nepříjemné), silné emoce = manipulace.
117
Emoční apely
Humor, erotika, strach, vřelost.
118
Rozdíl mezi emocemi a city
Emoce = krátkodobé. City = dlouhodobější, stabilní.
119
Sociální komunikace – co to je?
Proces výměny informací, myšlenek, pocitů, postojů mezi lidmi.
Formují mezilidské vztahy a ovlivňují názory a chování ve společnosti.
120
Rozdělení komunikace
Verbální a neverbální
Intrapersonální a interpersonální
Maloskupinová, veřejná, masová komunikace
121
Verbální komunikace + marketing
Zahrnuje vyslovená nebo napsaná slova.
Formální/neformální, přímá/nepřímá.
V marketingu: přímý kontakt, slogany, reklamní texty.
122
Neverbální komunikace + marketing
Mimika, gesta, hlasitost, tón, vzhled (oblečení, úprava), emotikony.
V marketingu: vizuální složka reklamy, prezentace produktu, způsob chování.
123
Funkce lidské komunikace
Informativní, přesvědčovací, instruktivní, zábavní.
124
Proces komunikace
Odesílatel – kódování – sdělení (přes médium nebo přímo) – dekódování – příjemce – reakce/spětná vazba + šumy.
125
Psychologické faktory ovlivňující komunikaci
Vnímání, pozornost, motivace, empatie.
126
Význam sociální komunikace v marketingu
Prezentace produktu, budování důvěry a vztahu, ovlivňování vnímání, zapamatovatelnost, podpora prodeje.
127
Příklady kombinace verbální a neverbální komunikace
Reklamní kampaně, osobní prodej, sociální média.
128
Co je to motivace?
Vnitřní řídící síla nebo proces, který usměrňuje chování a jednání pro dosažení cíle.
Vychází z potřeb.
129
Co je to potřeba?
Stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem pro uspokojení potřeby.
130
Dělení potřeb
Biologické a sociální.
Pyramida potřeb (Maslow).
131
Maslowova pyramida potřeb
Základní tělesné
Bezpečí
Láska a sounáležitost
Uznání
Seberealizace
132
Dělení motivace
Vnitřní / Vnější
Primární / Sekundární
Pozitivní / Negativní
133
Motivační struktura osobnosti – co to je?
Relativně stálé dispozice jednat v určitých situacích osobitým způsobem.
Je vrozená i socializovaná.
134
Funkce motivační struktury v marketingu
Pochopení motivů spotřebitelů, cílení sdělení na specifické potřeby (např. luxusní značky, primární/sekundární potřeby).
135
Individuální rozdíly v motivaci spotřebitelů
Osobní charakteristiky (temperament, extroverze),
Kulturní rozdíly (např. individualismus),
Ekonomické rozdíly (luxusní vs. dostupné značky).
136
Využití lidských potřeb v marketingu
Emoce (např. strach → bezpečí),
Sociální motivace (např. sounáležitost),
Personalizace dle potřeb,
Behaviorální motivace (stimulace k jednání),
Ekologické a digitální potřeby.
137
Bariéry marketingové komunikace – dělení
Bariéry v procesu tvorby
Bariéry ve struktuře příjemců sdělení (vnější a vnitřní vlivy)
138
Bariéry v procesu tvorby
Nedostatečný rozpočet, málo času, špatná segmentace, špatné zacílení (např. špatný výběr média)
139
Bariéry v kulturních tradicích a normách
Kulturní stereotypy, náboženství, symboly
140
Bariéry ve výchovném vlivu rodiny
Tradiční styl života, náboženství, odmítání moderních produktů
141
Bariéry ve stereotypech a předsudcích
Nevyužívat stereotypy, např. nedávat luxusní reklamu do ekonomicky slabých oblastí, kontroverzní symboly
142
Bariéry v médiích a technologickém přístupu
Nutno ověřit dostupnost technologií (např. internet v rozvojových zemích)
143
Bariéry v psychickém stavu osobnosti
Emoce, nálady, postoje, přesycenost reklamou
144
Bariéry v somatickém stavu osobnosti
Fyzická únava, nemoc, hlad (např. únava = nízká pozornost)
145
Bariéry v osobnostních rysech
Temperament, introverze/extroverze
146
Bariéry v kognitivním zkreslení
Lidé interpretují informace podle předchozích zkušeností
147
Zhodnocení vlivu vnitřních a vnějších bariér
Vnější vlivy = důležité pro velké a kulturně rozmanité skupiny
Vnitřní vlivy = ovlivňují individuální reakce a personalizaci
Důležitá je jejich synergie pro úspěšnou kampaň
148
Faktory vlivu médií
Emotivní náboj, napodobování (disinhibiční efekt), znecitlivění, kognitivní priming, zrcadlení, stereotypy, efekt zesílení deviace, stimulační hypotéza.
149
Specifické aspekty sociálních sítí
Emoce a interakce, FOMO (fear of missing out), potřeba uznání a přijetí, efekt bublin (zkreslená realita), radikalizace, dopaminová smyčka, závislost, šíření dezinformací, social proof, confirmation bias.
150
Výhody moderních komunikačních kanálů
Interakce a dialog, influenceři (názoroví vůdci), social proof, dostupnost a velký dosah, personalizace, interaktivita, nízké náklady.
151
Nevýhody moderních komunikačních kanálů
Nekontrolovaný vývoj kampaně, jednoduchý jazyk, riziko negativního obsahu (komentáře), závislost na algoritmech, riziko dezinformací, ztráta soukromí.
152
Facebook
Nejpopulárnější v ČR (~5 mil. uživatelů), starší publikum, masové médium. Výhody: soukromé zprávy, skupiny. Nevýhody: AI, personalizace.
153
Instagram
3,8 milionu v ČR, Meta, multimediální obsah (Reels), mladé publikum, influenceři.
154
Snapchat
V ČR téměř zanikl, nyní spíš mladší generace, krátkodobý obsah.
155
LinkedIn
Profesionální síť, ~1 mil. uživatelů v ČR, střední věk, VŠ absolventi, B2B komunikace.
156
Google Plus
Byla 3. největší síť, převaha mužů, síť byla ukončena.
157
YouTube
Dlouhý formát, možnost monetizace, Shorts, široké publikum.
158
Twitter
Rychlé informace, pluralita názorů, vhodné pro PR. Nevýhody: vliv Elona Muska, dezinformace.
159
Blogy
Niche témata, social proof, možnost odborného obsahu, vliv na důvěryhodnost.
160
Co je psychologie reklamy?
Zaměřuje se na to, jak psychologické principy ovlivňují rozhodování spotřebitelů.
Využívá psychologii k získání pozornosti a efektivnímu dopadu.
Cíl: přesvědčit spotřebitele o výhodách produktu pomocí emocí, vnímání a kognice.
161
Vývoj reklamy a využití psychologie
Počátky: vyvolávání, bubnování
Poč. 20. století: psychologické poznatky (sexuální motivy, rámování, volba místa), John B. Watson – emoční apel
30.–50. léta: výzkumy vnímání, emoce
60.–70. léta: komunikační působení – potřeby, postoje, veřejné mínění, motivace
80. léta: komplexní přístup, neuromarketing, zákazník jako pán
162
Psychologické aspekty reklamy v televizi
Sluch a obraz, barvy, melodie, využití emocí, mnoho informací, upíří efekt, teatralizace produktu, emocionální apely.
163
Psychologické aspekty reklamy v tisku
Atraktivní titulní strana, vysoké množství informací, umístění inzerátu, gestalt psychologie, cílení na konkrétní segmenty.
164
Psychologické aspekty reklamy v nových médiích
Hlavní role zákazníka, zapojení emočního vztahu, confirmation bias, social proof, FOMO, rychlý a impulzivní nákup.
165
Psychologické techniky a nástroje v médiích
Priming (předběžné nastavení), zákon reciprocity (např. dárek zdarma), využití emocí a příběhu, přisuzování atributů značce (např. prestiž).
166
Co je word-of-mouth marketing?
Organické šíření reklamy mezi zákazníky.
Součást buzz marketingu (vytváření šumu/bzukotu).
Osobní i virální. Důvěryhodný, může být pozitivní i negativní.
167
Psychologické aspekty word-of-mouth marketingu
Silný psychologický vliv, social proof, velká důvěra, autenticita.
*Poznámka: zmíněno v bakalářce.*
168
Základní rozdělení word-of-mouth marketingu
Organický WOM: přirozené, vyšší váha.
Podporovaný WOM: vyvolán marketingem, značky se aktivně zapojují.
Influenceři: spolupráce se svobodnými osobnostmi.
169
Prostředky word-of-mouth marketingu
Mluvená a psaná verbální komunikace, sociální sítě, recenze, doporučení, influencer marketing.
170
Zapojení zákazníků do marketingové komunikace
Diskusní fóra, možnost recenzí, blogy, PR články, sociální média, komentáře, odpovědi, soutěže.
171
Trendy ve word-of-mouth marketingu
Mikroinfluenceři, UGC (uživatelsky generovaný obsah), personalizace, livestreaming.
172
Výhody word-of-mouth marketingu
Autentičnost, nízké náklady, důvěryhodnost, přirozenost, velký dosah, zábavnost, dlouhodobé vztahy, angažovanost.
173
Nevýhody word-of-mouth marketingu
Nedostatek kontroly, nespolehlivost, nelze vypnout, negativní WOM, těžké měření účinnosti, riziko falešných recenzí.
