Renesance? Flashcards
(10 cards)
stilnovismus
= dolce stil nuovo (novo) = sladký nový styl
- styl nové generace, Dantovy generace, která vychází z kurtoazní lyriky, básníci věrní tématu lásky - okcitánsko-sicilsko-toskánská kultura
- vznik v Itálii cca v roce 1280 –> 13. - 15. stol.
- láska k ženě je metafyzická, je hodnotou duchovní, nikoliv tělesnou
- láska může být pouze v ušlechtilém a urozeném srdci –> urozenost nespočívá ve šlechtickém původu, nýbrž v individuálních mravních kvalitách
- žena je stále nedosažitelná a abstraktní
- Guido Guinizzelli - V šlechetném srdci lásky vždy se skryla - iniciační báseň stilnovismu
- Dante Alighieri - první historik a teoretik stilnovismu, Božská komedie
tercína
- druh strofy sestávající ze 3 10slabičných veršů (v případě ženského verše 11slabičných)
- v Itálii - poprvé ji použil Dante v Božské komedii
- aba bcb cdc ded
- teze, antiteze, syntéza
Božská komedie
1307 - 1321
- alegorický spis
- v tercínách
1+3x33 = 100 zpěvů
- symbolika 3, 7, 10
- průvodci - Vergilius (Rozum), Beatrice (Víra, Milost)
Peklo:
- předpeklí + 9 kruhů
1. duše neviňátek + nepokřtění
2.-5. nestřídmí, smilstvo
6. heretici
7. násilníci
8.-9. ti, kdo se provinili lstí a podvodem (zrada jako nejhorší hřích)
Očistec:
- 7 říms, 7 hlavních hříchů od nejtěžších po nejlehčí
1. pýcha
2. závist
3. hněv
4. lenost
5. lakomství, marnotratnost
6. obžerství
7. smilstvo
- na vrcholu hory Očistce božský les Pozemského ráje
Ráj:
- 9 nebes + Empyreum
- blažení - podle ctností
1. nebe Měsíce - duchové pochybivší
2. nebe Merkurovo - duchové činorodí
3. nebe Venušino - duchové milující
4. nebe Slunce - duchové moudří
5. nebe Martovo - duchové bojovní
6. nebe Jupiterovo - duchové spravedliví
7. nebe Saturnovo - duchové kontemplativní
8. nebe stálic - vize Kristova vítězství
9. nebe - křišťálové, sféra prvního hybatele - vidění triumfujících andělů - 9 rotujících kruhů
- Dante s Beatricí dospějí do Empyrea, kde Dante pohlédne na Boha a na moment je držitelem veškerého vědění
renesance
evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století; 15. století - pravé renesanční století
= znovuzrození, obroda celého člověka
- vstřebala otázky, které vznikly na půdě původního humanismu
- optimismus, víra v člověka, v rozum člověka, v nesmrtelnost lidské duše
humanismus
filosofický směr
italský humanismus 15. století:
- přípravná fáze - Petrarca, Salutati, Boccaccio
- 2. pol. 15. století - hloubková recepce řeckého myšlení (Marsilio Ficino)
- filologická - recepce antiky nahrazuje středověké/scholastické odkazování na autority
- nová definice člověka ve světě
- kultura jako autonomní sféra - úkol vytvořit co nejdokonalejší verzi sama sebe, člověk jako míra všech věcí
- důraz na činorodost, která je optimistická
- morální traktáty
gotika
umělecký sloh pomalu navazující na sloh románský
od 12. století cca do 15. století
* vývojem ze slohu románského - prosvětlení, odhmotnění
scholastika (kompendia, sumy)
hlavní proud středověké filozofie a teologie, uplatňovaný ve feudální společnosti v 9. - 15. století, představující neživotný, strnulý a dogmatický způsob myšlení nebo výkladu
specifický způsob filosofického myšlení + epocha středověké filosofie
11.-15. století
odkazování na autority
pracovala s dedukcemi již přijatých názorů a myšlenek, z nichž základ tvořila dogmata
- trivium - gramatika, rétorika, logika
- quadrivium - aritmetika, geometrie, astronomie, hudba
- sumy - sumarizační snahy, snahy o shrnutí všech vědomostí do knih
- compendia - souhrn poznatků vědního oboru
Tomáš Akvinský
otium
pojem použitý Petrarcou (morální traktáty)
- otium = zahálka, volný čas - čas využívaný také ke studiu - přenáší mnišský život do laického prostředí a vytýká mnichům, že ve volném čase studují jen několik málo autorů
copula mundi
= svorník světa
Marsilio Ficino
- člověk je “copula mundi”, protože stojí uprostřed, na jedné straně jsou zvířata, se kterými sdílí smrtelnou duši, rostliny (vegetativní duše), kameny (existence) — pak je člověk — a na druhé straně jsou andělé (nesmrtelná duše), Bůh
Giovanni Pico Dela Mirandola
- člověk je “copula mundi” - byl vytvořen, protože Bůh potřeboval diváka, potřeboval, aby někdo jeho práci ocenil
- člověk má svobodu si zvolit, jestli se připodobní andělům, nebo zvířatům
unum
Pico se v traktátu “O důstojnosti člověk” snaží převést všechny známé myšlenkové, náboženské, jazykové systémy na společný základ = unum
Montaigne pak neví, zda je unum vůbec v lidském dosahu
