STA_BEZP Flashcards
(149 cards)
1
Q
Co je bezpečnost ve své nejzákladnější definici?
A
Stav, kdy jsou eliminovány hrozby pro referenční objekt a jeho zájmy na nejnižší možnou míru. Stav bez strachu, obav a nenaplněných potřeb.
2
Q
Jaké dvě dimenze má bezpečnost z hlediska vnímání?
A
Objektivní – hodnoty a zájmy nejsou reálně ohroženy.
Subjektivní – občané mají pocit ohrožení bez ohledu na skutečný stav.
3
Q
Jaké jsou dílčí vlastnosti bezpečnosti?
A
Spolehlivost, odolnost, stabilita, pružnost, adaptabilita.
4
Q
Co znamená systémové pojetí bezpečnosti?
A
Schopnost systému odolávat známým a předvídatelným hrozbám při zachování struktury, stability a funkčnosti.
5
Q
Jaké jsou 3 hlavní cíle zajištění bezpečnosti?
A
Eliminace hrozeb
Udržení vnitřního pořádku a soudržnosti společnosti
Zajištění spravedlnosti a bezpečnosti občanů
6
Q
Jaké jsou čtyři základní přístupy k bezpečnosti?
A
Teritoriální – ochrana hranic
Extrateritoriální – intervence mimo území státu
Intrateritoriální – hrozby uvnitř státu
Neteritoriální – globální jevy jako klima, sucho
7
Q
Jaké jsou typy vymezení bezpečnosti?
A
Negativní – nepřítomnost hrozeb
Pozitivní – zajištění přežití a rozvoje
Objektivní – faktický stav bez ohrožení
Subjektivní – vnímaný pocit bezpečí
8
Q
Je možné dosáhnout absolutní bezpečnosti?
A
Ne, bezpečnost je vždy relativní, jde o nekončící proces snahy o zajištění.
9
Q
Jaký je vztah bezpečnosti a hrozeb?
A
Bezpečnost je definována ve vztahu k hrozbám. Nelze je zcela odstranit, ale lze je preventivně eliminovat.
10
Q
Co znamená, že bezpečnost je univerzální dobro?
A
Ve svém ideálním pojetí je to stabilizace konfliktů; ale nemá být nadužívána jako argument v běžné politice.
11
Q
Jaké jsou základní související pojmy s bezpečností?
A
Hrozba, riziko, nebezpečí, zranitelnost, jistota, stabilita.
12
Q
Jak se mění pojetí bezpečnosti v hierarchickém modelu?
A
Bezpečnost je vnímána jako základní kvalita života a blaho jednotlivce, ne jen jako státní priorita.
13
Q
Co znamená tvrdá, měkká a chytrá moc (hard, soft, smart power)?
A
Hard power – vojenská, represivní síla
Soft power – diplomacie, kultura, hodnoty
Smart power – kombinace obou dle situace
14
Q
Jaký je rozdíl mezi užším a širším pojetím bezpečnosti?
A
Užší – zaměřené na stát nebo konkrétní subjekt
Širší – zahrnuje další subjekty, sektory, dimenze a nové formy hrozeb.
15
Q
Jak se rozšiřuje širší pojetí bezpečnosti? (5 směrů)
A
Referenční objekty (organizace, společnosti)
Subjekty bezpečnosti (vnitrostátní, nadnárodní)
Sektory/dimenze (politika, ekonomika, životní prostředí…)
Intenzita bezpečnostní situace
Proměna vnitřní bezpečnosti (vnitřní pořádek = veřejný pořádek)
16
Q
❓ Co je bezpečnostní politika?
A
🧠 Odpověď:
Bezpečnostní politika je politická koncepce a sada opatření státu zaměřená na zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti. Jde o nejvyšší typ strategie, protože integruje zahraniční, vnitřní a obrannou politiku. Je tvořena legislativní mocí a vykonávána státní exekutivou (např. MV, MO, MS).
17
Q
❓ Jaké jsou hlavní cíle bezpečnostní politiky státu?
A
🎯 Odpověď:
Ochrana státního území
Ochrana bezpečnosti občanů
Ochrana státního zřízení a právního řádu
18
Q
❓ Které složky státu se podílejí na tvorbě a realizaci bezpečnostní politiky?
A
🏛️ Odpověď:
Tvorba: Legislativa (Parlament)
Výkon: Státní exekutiva, především Ministerstvo vnitra (MV), Ministerstvo obrany (MO) a Ministerstvo spravedlnosti (MS)
19
Q
❓ Které komponenty tvoří bezpečnostní politiku podle Ministerstva vnitra?
A
🧩 Odpověď:
🌐 Zahraniční politika
🛡️ Obranná politika
🏠 Vnitřní bezpečnost
💶 Hospodářská bezpečnost
📢 Veřejná informovanost
20
Q
❓ Jaké faktory ovlivňují bezpečnostní politiku?
A
Politické
Diplomatické
Technologické
Ekonomické
Ekologické
Kulturní
Morální
21
Q
❓ Jaké dvě roviny má bezpečnostní politika?
A
🧭 Odpověď:
Koncepční – stanovení priorit, principů a nástrojů
Realizační – provedení opatření jednotlivými složkami
22
Q
❓ Co říká Bezpečnostní strategie ČR o bezpečnostní politice?
A
📜 Odpověď:
BP zahrnuje přístupy, nástroje a opatření k zajištění bezpečnosti
Bezpečnost je nedělitelná – bezpečnost ČR souvisí s bezpečností Evropy i světa
Proaktivní přístup – včasná detekce hrozeb, analýza a aktivní kroky
23
Q
❓ Jaký je rozdíl mezi vnitřní a vnější bezpečností?
A
⚖️ Odpověď:
Vnitřní bezpečnost (MV, Policie): řeší nevojenské hrozby uvnitř státu, jako je kriminalita, extremismus, veřejný pořádek
Vnější bezpečnost (MO, Armáda): řeší vojenské a mezinárodní hrozby, obranu státu navenek
🔄 Jsou propojené – např. terorismus a migrace mají vnější příčiny, ale dopady vevnitř.
24
Q
❓ Jak definujeme vnitřní bezpečnost?
A
Vnitřní bezpečnost = stav, kdy jsou eliminovány hrozby uvnitř státu. Zahrnuje:
zajištění demokratického řádu
ochranu života, zdraví a majetku
prevenci a reakci na nevojenské hrozby
Zajišťována především Policií ČR pod Ministerstvem vnitra
25
Jak definujeme vnější bezpečnost?
🌍 Odpověď:
Vnější bezpečnost = stav, kdy stát eliminuje vnější hrozby, jako jsou ozbrojené konflikty, terorismus nebo hrozby z mezinárodního prostředí.
Zajišťována Armádou ČR pod Ministerstvem obrany.
26
❓ Jak se proměnila bezpečnostní politika po studené válce?
🔄 Odpověď:
Demilitarizace – důraz na nevojenské aspekty (životní prostředí, humanitární otázky)
Rozšíření pojmu bezpečnost (Kodaňská škola)
Slábnutí hranic mezi vnitřní a vnější bezpečností
Privatizace bezpečnosti – větší role soukromých firem
Větší zapojení armády i do vnitřní bezpečnosti
27
❓ Co je procesní přístup k bezpečnostní politice?
🔁 Odpověď:
Procesní přístup znamená, že bezpečnostní politika je tvořena jako posloupnost propojených aktivit – od přípravy až po rozhodnutí. Vede k efektivnímu řízení národní bezpečnosti
28
❓ Co je strategický cyklus bezpečnostní politiky?
📊 Odpověď:
Stanovení premis bezpečnosti
Strategická analýza (vnitřní + vnější prostředí)
Tvorba strategií
Implementace
Kontrola a hodnocení realizace
29
❓ Jaký je rozdíl mezi bezpečnostní spoluprací a aliancí?
Bezpečnostní spolupráce: mezi státy s různými zájmy (rizikovější)
Aliance: mezi státy se společnými zájmy (např. NATO)
📌 V demokratických státech je prioritou: lidský život, svoboda, mír a ekonomická prosperita
30
❓ Kteří noví aktéři se podílejí na bezpečnostní politice kromě národních států?
🌐 Odpověď:
Mezinárodní organizace (OSN)
Mezivládní organizace (NATO, OBSE)
Regionální integrační uskupení (EU)
31
Co je cílem koncepce kooperativní bezpečnosti?
Předcházet konfliktům, budovat důvěru, posilovat stabilitu a zavádět společná opatření prostřednictvím partnerství a členství v mezinárodních organizacích.
32
Jaké jsou hlavní charakteristiky kooperativní bezpečnosti?
Spolupráce mezi státy, mezinárodními orgány a dalšími aktéry
Zapojení nestátních aktérů (NGO, soukromý sektor aj.)
Multilaterální dialog a preventivní diplomacie
Sdílené hodnoty: lidská práva, demokracie, právní stát, lidská bezpečnost
Reakce na nové výzvy (klima, technologie)
Jeden z pilířů NATO
33
Jaké jsou klíčové oblasti kooperativní bezpečnosti?
Kontrola zbrojení
Nešíření zbraní hromadného ničení
Odzbrojení
34
Jaké jsou oblasti kooperace v rámci kooperativní bezpečnosti a jejich cíle?
Politická: stabilita, suverenita, výměna informací
Ekonomická: energetická bezpečnost, ekonomická spolupráce
Vojenská: obranná spolupráce, kontrola zbrojení, transparentnost
Environmentální: řešení klimatických hrozeb, ochrana životního prostředí
Sociální: ochrana lidských práv, sociální stabilita
35
Jakou roli hraje NATO v kooperativní bezpečnosti?
Je hlavní platformou této koncepce; realizuje iniciativy jako politické konzultace, výcvik, kyberobrana, monitoring a podporu demokracie.
35
Kdo jsou hlavní aktéři kooperativní bezpečnosti?
Státy
Mezinárodní organizace: OSN, NATO, EU, OBSE, V4
Státy mimo NATO a EU
Neziskové organizace
Akademická sféra, občanská společnost, soukromý sektor, regionální organizace
36
Jakou roli hraje OSN v kooperativní bezpečnosti?
Zajišťuje mírové mise, humanitární pomoc a diplomatické aktivity.
37
Jakou roli hraje EU v kooperativní bezpečnosti?
Prostřednictvím Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) přispívá ke kooperaci, stabilitě a krizovému řízení.
38
Jaké výzvy čelí kooperativní bezpečnost?
Migrace při ozbrojených konfliktech
Nedostatečná koordinace (např. během pandemie Covid-19)
Rozdíly v právních systémech a národních zájmech
Nedůvěra mezi státy (historie, politika)
Nedostatek financí, personálu a technologií
39
Jaké konkrétní iniciativy v rámci kooperativní bezpečnosti realizuje NATO?
Politické konzultace – prevence krizí skrze dialog
Podpora misí – sdílení zdrojů s partnerskými státy
Reforma obrany a výcvik – pomoc partnerským zemím
Kyberbezpečnost – obrana proti kyberútokům
Podpora demokracie – důraz na právní stát a lidská práva
Monitoring bezpečnostního vývoje – včasné varování a budování důvěry
40
Jaké jsou hlavní nové sektory bezpečnosti podle Kodaňské školy?
Politický, ekonomický, environmentální, společenský (sociální), vojenský.
aktuální: technologický, kyberbezpečnost, energetický a kulturní sektor.
40
Co je hlavní myšlenkou Kodaňské školy v bezpečnostních studiích?
Bezpečnost není objektivní stav, ale výsledek společenské konstrukce – určité téma je označeno za existenční hrozbu (sekuritizace) a tím přesunuto do bezpečnostní agendy.
41
Co znamená rozšíření referenčních objektů bezpečnosti?
Původně byl referenčním objektem stát, dnes zahrnuje i jednotlivce, komunity, mezinárodní organizace, biosféru a celé lidstvo.
42
Co znamená rozšíření subjektů bezpečnosti?
Vedle států i směrem dolů (jednotlivci, komunity) a nahoru (nadnárodní a globální aktéři, biosféra).
43
Jak Kodaňská škola chápe intenzitu bezpečnosti?
Jde o práh, kdy se problém stává bezpečnostní hrozbou – od tvrdých (vojenských) po měkké hrozby (životní prostředí, lidská práva, životní podmínky).
44
Jak se proměnila vnitřní bezpečnost v rámci EU?
V EU se pojmy „vnitřní bezpečnost“ a „veřejný pořádek“ vnímají jako synonyma a jsou vymezeny v primárním i sekundárním právu (např. Schengenská úmluva, Úmluva o Europolu).
45
Co je koncept lidské bezpečnosti (human security)?
Ochrana jednotlivce před kriminalitou, nemocí, nezaměstnaností; zaměření na bezpečnost lidí, ne jen států. Vyzdvihnut v Zprávě Komise pro globální řízení (1995).
46
Co je sekuritizace podle Kodaňské školy?
Proces, kdy je téma označeno za existenční hrozbu a tím přesunuto mimo běžnou politiku do oblasti bezpečnosti. Umožňuje mimořádná opatření.
47
Jaký je rozdíl mezi sekuritizací a desekuritizací?
Sekuritizace přesouvá téma do oblasti bezpečnosti jako existenční hrozbu; desekuritizace ho vrací do běžné politické debaty.
48
Kdo jsou sekuritizační aktéři?
Političtí lídři, vlády, lobbisté, úředníci. Ne analytici – ti hrozby pouze interpretují. Rozhodující je publikum, které musí hrozbu uznat.
49
Jak probíhá proces sekuritizace?
1) Řečový akt (označení hrozby), 2) Přesvědčení publika, 3) Legitimizace mimořádných opatření.
50
Jaké jsou stupně politizace tématu?
1) Depolitizované (mimo debatu), 2) Politizované (součást veřejné politiky), 3) Sekuritizované (vnímáno jako existenční hrozba).
51
Jaké jsou klady sekuritizace?
Umožňuje efektivní reakci na reálné hrozby, jako jsou kybernetické útoky.
52
Jaká jsou rizika sekuritizace?
Zneužití moci, umlčení opozice, vytvoření umělých hrozeb, obchodování se strachem, oslabení veřejné kontroly, nadužívání mimořádných opatření.
53
Co znamená obchodování se strachem v kontextu sekuritizace?
Využití strachu k politickým nebo komerčním účelům – např. posilování moci, prodávání bezpečnostních služeb.
54
Proč je důležitý proces desekuritizace?
Umožňuje vrátit témata do běžné, demokraticky kontrolované politiky a zabránit narušování práv a svobod.
55
Jaký je vztah mezi bezpečností a identitou podle Kodaňské školy?
Hrozby často definují „MY“ a „ONI“ – identita společnosti ovlivňuje, co je vnímáno jako hrozba. Změna identity může být chápána jako ohrožení.
56
Jaké jsou konkrétní příklady sekuritizace?
Pentagon (1996) označil hackery za katastrofickou hrozbu, různé přístupy států k migraci (např. Finsko vs Švýcarsko), přesun funkcí armád EU z obrany státu na zajišťování mezinárodní bezpečnosti.
57
Jak je kritizována teorie sekuritizace?
Ignoruje pluralitu identit, podceňuje globální aktéry, závisí na interpretaci a postoji publika. Může vést k bezpečnostnímu dilematu - kdy je bezp defenzivní a kdy ofenzivní
58
Co je bezpečnostní dilema v kontextu sekuritizace?
Situace, kdy opatření jednoho státu jsou vnímána jako hrozba jiným státem – nelze určit, zda jsou defenzivní nebo ofenzivní.
59
Jak je charakterizována vojenská dimenze bezpečnosti podle Kodaňské školy a jaké má specifické rysy?
Vojenská bezpečnost je nejvíce institucionalizovaná a státocentrická – stát je hlavní aktér. Cílem je obrana proti aktuálním i budoucím hrozbám včetně aliančních závazků. Kodaňská škola tvrdí, že ne každá vojenská aktivita představuje bezpečnostní hrozbu a vojenské prostředky lze využít i proti nevojenským hrozbám (např. terorismus, migrace). Referenční objekt je primárně stát, ale může jím být i místní velitel (Afghánistán), gangy (Afrika), etnická/náboženská uskupení. Dochází k překryvu s politickým sektorem (pořádek, správa, zákony, územní integrita). Hrozby mohou být vnitřní – separatisté, teroristé, extremisté, zločinci i neozbrojené opozice. Sporná je sekuritizace samotného režimu (represivní státy).
60
Co tvoří politickou dimenzi bezpečnosti a jaké hrozby ji ohrožují?
Politická bezpečnost se zaměřuje na organizaci státu a jeho suverenitu, tedy vnitřní i vnější legitimitu. Hrozby mohou být vojenské i nevojenské, politický sektor se překrývá s ostatními – vše lze politizovat (např. lidská práva, požadavky). Typické hrozby: neuznání státu, zpochybnění suverenity, odmítnutí mezinárodní podpory, separatismus, útoky na politické struktury. Ohrožené jsou zejména nově vzniklé státy. Politické hrozby míří na státní ideu, národní identitu, státní instituce. Může být ohrožena vnitřní legitimita (vnitřní přijetí principů) i vnější (uznání jako subjekt mezinárodního práva).
61
Jaké jsou hlavní přístupy k ekonomické dimenzi bezpečnosti a co je považováno za hrozbu?
Tři přístupy:
Merkantilismus – trh jako hra s nulovým součtem, stát chrání vlastní zájmy.
Socialismus – stát reguluje trh kvůli rovnosti, ale hrozí protekcionismus.
Liberalismus – otevřený trh, stát zajišťuje základní rámec (právo, bezpečnost).
Cílem ekonomické bezpečnosti je podpora otevřeného a mobilního globálního trhu. Nerovnosti nejsou primárně bezpečnostní hrozbou, výjimkou jsou „failed states“.
Důležité jsou čtyři svobody EU: pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Jejich narušení = hrozba.
Ekonomická témata se málokdy sekuritizují samostatně, ale mohou mít bezpečnostní aspekt v jiných sektorech (např. obchod se zbraněmi → vojenský sektor).
Gärtner hovoří o hospodářské bezpečnosti – vyváženost mezi tržní a politickou strukturou.
62
Co zahrnuje environmentální bezpečnost a jaké hrozby řeší?
Environmentální bezpečnost se rozšířila po roce 1990. Cílem je sekuritizace hrozeb pro biosféru a lidskou civilizaci, a tím vyvolání politické a finanční reakce.
Dvě roviny:
Užší – dopady vojenských operací na přírodu.
Širší – klimatické změny, ekologické katastrofy, migrace.
Dvě agendy: vědecká (výzkum, NGO) a politická (vládní rozhodnutí). Prolínají se (např. uzavření elektráren po Fukušimě).
Typy hrozeb:
Z přírody – zemětřesení, sopky, meteory.
Z lidské činnosti – emise, ničení přírody.
Kombinované – vliv člověka způsobuje další problémy (konflikty, nedostatek vody).
Témata: klima, energie, populace, potraviny, ekonomika, občanské konflikty.
Podle Kodaňské školy hrozby dělíme na:
Přírodní hrozby bez zásahu člověka.
Hrozby způsobené člověkem s dopadem na přírodu i lidi.
Hrozby způsobené člověkem bez existenčního dopadu na civilizaci.
63
Jaká je podstata societární bezpečnosti a jaké hrozby ji ohrožují?
Referenčním objektem je společnost a její identita (jazyk, kultura, náboženství). Societární bezpečnost se netýká suverenity, ale identity.
Kodaňská škola upozorňuje na ohrožení jinakostí, které může ovlivnit komunitní soudržnost.
Tři hlavní ohrožení:
Migrace – změna obyvatelstva ohrožuje původní identitu (např. Tibet, Estonsko).
Horizontální soupeření – kulturní dominance sousední skupiny (např. Quebečané vs. Angličané).
Vertikální soupeření – změna identity v důsledku integrace (např. EU) nebo separatismu (Katalánsko).
Identita může být zneužita nacionalisty (např. Milošević), kteří vytvářejí konflikty pomocí dramatizace ohrožení národa.
64
Jaké další dimenze byly k původnímu pětisektorovému členění bezpečnosti přidány?
K původnímu členění (vojenský, politický, ekonomický, environmentální, societární sektor) byla přidána:
Energetická bezpečnost – zaměřená na zajištění dodávek ropy, plynu, vody a dalších energetických zdrojů.
Rovněž se diskutuje o dalších možných dimenzích podle aktuálních trendů (např. kyberbezpečnost, zdravotní bezpečnost), ale nejsou zatím jednoznačně ukotveny v rámci kodaňského modelu.
65
Co je to bezpečnostní hrozba?
Projev, gesto, opatření nebo čin, který odráží schopnost nebo záměr způsobit škody; má objektivní povahu a působí nezávisle na ohroženém.
66
Co je to bezpečnostní riziko?
Subjektivní jev – pravděpodobnost, že nastane nechtěná událost; závisí na zranitelnosti a připravenosti systému.
67
Jaký je rozdíl mezi hrozbou a rizikem?
Hrozby se bojíme (je objektivní), riziko poměřujeme (je subjektivní, kvantifikovatelné a závislé na rozhodnutí).
68
Co znamená zranitelnost v bezpečnostním kontextu
Vlastnost aktiva vyjádřená mírou citlivosti a kritičnosti; vyšší zranitelnost zvyšuje riziko.
69
Co je citlivost ve vztahu ke zranitelnosti?
Náchylnost aktiva ke způsobení rizika hrozbou.
70
Co je kritičnost ve vztahu ke zranitelnosti?
Odpověď: Význam aktiva pro organizaci či systém.
71
Jaký je vztah mezi hrozbou, rizikem a zranitelností?
Riziko = Hrozba × Zranitelnost.
72
Jak Ulrich Beck charakterizuje moderní společnost?
Jako rizikovou společnost – bohatší, ale produkující více rizik (ekologická, finanční krize, terorismus).
73
Jaké 3 typy globálních rizik uvádí Ulrich Beck?
Ekologická krize, finanční krize, terorismus.
74
Jak lze dělit bezpečnostní hrozby z geopolitického hlediska?
Na přímé (míří na náš stát) a nepřímé (míří na spojence, region, globální stabilitu).
75
Jak lze dělit hrozby podle časové naléhavosti?
Na naléhavé (vyžadují reakci) a latentní (potenciální, mohou přerůst v naléhavé).
76
: Jak lze dělit hrozby podle původce?
Odpověď: Na záměrné (agrese, terorismus) a nezáměrné (katastrofy, epidemie).
77
Jaké jsou příbuzné pojmy k hrozbě?
Ohrožení (vojenské prostředí), nebezpečí (materiální projev), výhružka (krátkodobý akt).
77
Jak lze dělit hrozby podle dimenze bezpečnosti?
Vojenské, ekonomické, environmentální, společenské, politické.
78
Co je terorismus?
Organizované nebo osamělé násilné útoky s politickými nebo náboženskými cíli.
79
Jaké jsou formy kyberútoků?
Malware, phishing, ransomware.
79
Jaké formy může mít terorismus?
Chemický, útoky na infrastrukturu, veřejnost, státníky.
79
Proč jsou kybernetické hrozby závažné?
Obtížná odhalitelnost, dálkové ovládání, pocit beztrestnosti.
79
Jaké jsou důsledky terorismu?
Zavádění přísných opatření, globální válka proti terorismu, šíření strachu.
79
Co jsou to kybernetické hrozby?
Útoky na IT infrastrukturu – státní systémy, nemocnice, banky.
80
Jaké jsou dopady klimatických změn a ekologických katastrof?
Odpověď: Materiální škody, ztráty na životech, nedostatek vody/potravin, sociální nepokoje
81
Jaké jsou příklady kybernetických útoků?
Útok na ukrajinskou energetickou síť, ransomware útoky.
82
Jaké jsou důsledky pandemie?
Ekonomická devastace, zdravotní krize, uzavření hranic, karantény.
83
V čem spočívá riziko energetické závislosti?
Odpověď: V možnosti zneužití surovin jako nástroje nátlaku.
84
Jaký je příklad energetického nátlaku?
Odpověď: Uzavření ropovodu Družba během války.
85
Jaké jsou bezpečnostní dopady mezinárodní migrace?
Napětí ve společnosti, radikalizace, kriminalita, obchod s lidmi, terorismus.
86
Co jsou push faktory migrace?
Válka, hlad, státní nestabilita.
87
Co jsou dezinformace a hybridní hrozby?
Šíření falešných informací s cílem destabilizovat stát nebo společnost.
88
Jaké jsou tři tradice v teorii mezinárodních vztahů?
Realistická (machiavelisticko-hobbesovská), racionalistická (grotiovská), revoluční (kantovská).
89
Jaký je hlavní předpoklad realistického přístupu k bezpečnosti?
Mezinárodní systém je anarchický, stát je hlavní aktér a bezpečnost je výsledkem mocenského soupeření.
90
Kdo je hlavním představitelem klasického realismu a jaký pojem je klíčový?
Hans Morgenthau, klíčový pojem je národní zájem.
91
Jaký je rozdíl mezi ofenzivním a defenzivním neorealismem?
Ofenzivní zdůrazňuje relativní sílu a potřebu expanze; defenzivní hodnotí náklady a výnosy války – válka je příliš nákladná, ale stále možná.
92
Jaký je základní postoj liberalismu k bezpečnosti?
Demokracie a mezinárodní spolupráce vedou k míru, důraz je na vnitřní strukturu států a mezinárodní instituce.
93
Co říká teorie demokratického míru?
Demokratické státy nevedou války mezi sebou, předvídatelnost a transparentnost snižují pravděpodobnost konfliktu.
94
Jaké tři roviny rozlišujeme v rámci liberalismu?
Obchodní (volný trh), republikánská (demokracie), sociologická (mezinárodní společenství).
95
Jaký je postoj neoliberálního institucionalismu k bezpečnosti?
Mezinárodní instituce koordinují spolupráci a řeší globální hrozby jako terorismus a šíření ZHN.
96
Co je „bezpečnostní kultura“ v konstruktivismu?
Sdílené normy, hodnoty a diskurzy, které ovlivňují chápání hrozeb a stabilitu prostředí.
97
Jak se konstruktivismus liší od realismu v pohledu na hrozby?
Hrozby nejsou objektivní, ale sociálně konstruované – záleží na vnímání a normách.
98
Jaký je hlavní rozdíl mezi tradičními a kritickými teoriemi bezpečnosti?
Tradiční přístupy chrání stát, kritické teorie chrání jednotlivce a usilují o změnu systému.
99
Co je lidská bezpečnost?
Bezpečnost zaměřená na jednotlivce, ohrožení přichází často z vnitřku států, ne zvenčí – hrozby jsou často nevojenské (chudoba, nejistota).
100
Jaký je postoj kritických teorií ke státu?
Stát není vždy ochráncem, může být i hrozbou, zejména v tzv. selhávajících státech.
101
Co tvrdí škola třetího světa o bezpečnosti?
V zemích globálního Jihu stát často ohrožuje občany → důraz na lidskou bezpečnost.
102
Jaké otázky si kladou kritické teorie bezpečnosti?
Co je bezpečnost? Kdo je chráněn a před čím? Čí bezpečnost je prioritní?
103
Jaký je hlavní rozdíl mezi realismem a racionalismem v pojetí bezpečnosti?
Realismus klade důraz na moc a anarchii, racionalismus na spolupráci a pravidla.
104
Co je hlavním výstupem racionalistické tradice?
Kolektivní bezpečnost – státy nastavují pravidla a spolupracují pro společnou bezpečnost.
105
Jaký je základní princip revoluční (kantovské) tradice?
Mírový řád je možný skrze univerzální hodnoty, jednotlivce a světové instituce.
106
Co je koncept bezpečnosti?
Obecná, proměnlivá myšlenka bezpečnosti, jejíž význam se vyvíjí a závisí na kontextu.
107
Co tvrdí marxistické (neomarxistické) teorie o bezpečnosti?
Bezpečnost je ovlivněna strukturální mocí, ekonomikou a sociálními nerovnostmi.
108
Jaké jsou čtyři hlavní oblasti strukturální moci podle radikálních teorií?
Bezpečnost, znalosti, výroba, finance.
109
Proč kritické teorie často kritizují Západ (např. USA)?
Protože dominuje globálním bezpečnostním vztahům a zasahuje pod záminkou bezpečnosti (např. intervence v Afghánistánu).
110
Co je to geopolitika, jaké jsou její teoretické základy a jak se historicky vyvíjela?
Geopolitika je interdisciplinární obor zkoumající vliv geografických faktorů (poloha, podnebí, suroviny aj.) na mezinárodní politiku a bezpečnost. Leží na pomezí přírodních a sociálních věd a historicky byla součástí realistického myšlení, dnes se etablovala jako samostatná disciplína. Zásadními teoretickými pilíři jsou:
Geografický determinismus – klade důraz na neměnnost přírodních podmínek a jejich vliv na politiku států.
Sociální darwinismus – přenáší zákon přirozeného výběru na mezinárodní vztahy, zdůrazňuje expanzi a boj o přežití.
Vývojově se geopolitika formovala od konce 19. století (R. Kjellén, Ratzel), přičemž získala negativní konotaci během 2. světové války (zejména v souvislosti s nacismem), ale po válce se obnovila v nových formách díky autorům jako Kissinger nebo Brzezinski.
111
Jaké klíčové faktory zohledňuje geopolitika při analýze bezpečnostních strategií států?
Geopolitika rozlišuje stabilní a variabilní faktory:
Stabilní: poloha, hranice, prostor – faktory, které se mění jen pomalu nebo vůbec.
Variabilní: demografie, přírodní zdroje – faktory, které jsou dynamičtější.
Zásadní je poloha, a to nejen fyzická, ale i strategická:
Centrální (riziko obklíčení), hraniční (mezi bloky), okrajová, přechodová, bariérová, námořní.
Prostor se chápe vícevrstvě (fyzický, kulturní, ekonomický), rozlišuje se na aktivní (uspořádaný, ovlivňující) a pasivní (potenciální hrozba, pokud zůstává izolovaný).
Hranice jsou vnímány jako politické, bezpečnostní i kulturní rozhraní, přičemž se rozlišují různé typy (např. ochranné, labilní, indiferentní).
112
V čem spočívá rozdíl mezi německou a anglosaskou školou geopolitiky a jaké byly jejich klíčové teorie?
Německá škola (F. Ratzel, K. Haushofer) chápala stát jako živý organismus závislý na prostoru (Lebensraum). Ratzel formuloval 7 pravidel růstu státu a zdůrazňoval, že zdravé státy expandují. Haushofer vytvořil teorii panregionů a postuloval, že státy musí být geopoliticky a ekonomicky soběstačné. Tato škola byla kritizována za rasismus, expanzionismus a spojení s nacismem.
Anglosaská škola se zaměřovala na mocenské vyvažování mořské vs. pozemní síly:
A.T. Mahan: důraz na námořní moc jako klíč k nadvládě.
H.J. Mackinder: Heartland – oblast, která ovládá svět (vnitrozemí Eurasie).
N. Spykman: Rimland – pobřežní pásmo jako rozhodující pro kontrolu Eurasie.
A. de Seversky: důraz na vzdušnou moc a strategický význam polárních oblastí.
Rozdíl spočívá ve zdroji moci (kontinentální vs. námořní/vzdušná) i ve strategickém přístupu – Německo vs. Velká Británie/USA.
113
Jaký byl přístup francouzské školy ke geopolitice a čím se lišil od ostatních?
Francouzská škola (De la Blache, Chéradame, Ancel) odmítala termín „geopolitika“ kvůli jeho spojení s německým expanzionismem a místo toho rozvíjela koncept politické geografie. Klíčové znaky:
Kritika determinismu a nacionalismu.
Hranice nejsou osudem, ale konstruktem – mohou být také místem spolupráce.
Opozice vůči rozdělení Evropy na sféry vlivu.
Snaha o emancipaci oboru jako samostatné společenské vědy.
J. Ancel zdůraznil, že přírodní překážky nemusí být konfliktními liniemi, ale příležitostmi pro spolupráci. Tyto myšlenky později ovlivnily politiku détente (zmírnění napětí mezi bloky).
114
Jaká je podstata čínské geopolitiky a čím se liší od západních přístupů?
Čínská geopolitika se opírá o tzv. geopolitické desatero – deset principů, které určují její zahraniční politiku. Základní premisa: každý stát má svůj „geopolitický rodný list“, tedy jedinečné faktory určující jeho chování.
Západní očekávání, že Čína převezme západní hodnoty skrze technologii a globalizaci, se nenaplnilo.
Čínský přístup je:
Strategický, dlouhodobý, často nepřímočarý.
Vychází z kombinace civilizační kontinuity, ekonomického pragmatismu a geopolitické opatrnosti.
Preferuje síťování, ekonomické vlivy a zajišťování stability přes vztahy, nikoliv přímou konfrontaci.
Liší se tedy jak v důrazu na kulturní specifika, tak i v praktické realizaci geopolitických cílů – méně vojensky, více ekonomicky a diplomaticky.
115
Jaká je podstata ruské geopolitiky a čím se liší od západních přístupů?
- Geopolitika má vysvětlit minulost i budoucí imperiální ambice
- Podle A. Dugina
o Stoupenec eurasianismu
o Mluví o tom, že 21. století bude probíhat formou konfliktu mezi eurasianisty a atlantisty
o = pouze silné Rusko, které spolupracuje se všemi, kteří se celosvětově staví proti atlantismu, může zastavit Západ a vytvořit multipolární svět
- Klíčové myšlenky Dugina
o Rusko je nemyslitelné bez Impéria
Rusové cítí historickou zodpovědnost za eurasijský prostor
To se stalo jako jeden z hlavních atributů identity Rusů – je to v jejich psychologii
Nová říše má být kontinentální, eurasijská, a možná i globální.
o Priorita jaderného a mezikontinentálního potenciálu
Vojensko-strategický smysl
Jaderný a strategický arzenál je klíčem k uskutečnění impéria = pokud bude jaderná, vesmírná i jiná forma zbraní v držení pouze euroasijského bloku
Rusko musí udržet strategickou rovnováhu s NATO/USA
* Ztráta rovnováhy = konec možnosti vytvořit eurasijský blok
o Ukrajina jako „cordon sanitaire“
Podle Dugina Ukrajina nemá smysl jako samostatný stát
Existuje pouze jako nárazník mezi civilizačními centry moci
116
co je astropolitika, kdo s tím přišel
- Everett C. Dolman
- Stát si musí zajistit schopnost zabránit jiným státům ovládnout strategické vesmírné prostory – novodobý boj o moře
117
co je to 🗺️ SECURITY MAPPING
- Moderní metoda práce se zobrazováním hrozeb v prostoru
- Především se jedná o přírodní hrozby, ale i jiné
o Přírodní
záplavy, požáry, kalamity, ALE i průmyslové havárie (např. jaderné elektrárny)
o Lidské
kriminalita (mapy trestné činnosti), obchod s drogami, zbraněmi, lidmi.
- ✅ Pomáhá předcházet rizikům, modelovat scénáře vývoje, zefektivňuje zásahy bezpečnostních složek
118
Vysvětli, co znamená konceptualizace bezpečnosti podle Davida Baldwina. V čem spočívá pluralita referenčních objektů a jaký přístup tento pohled přináší?
David Baldwin kladl důraz na to, že bezpečnost není pouze otázkou státu, ale může se vztahovat na různé referenční objekty (např. jednotlivce, skupiny, společnosti, mezinárodní organizace). Navrhoval, aby bezpečnostní analýza zohledňovala pluralitu referenčních objektů a různé typy hrozeb. Tento přístup je hierarchický (rozlišuje úrovně), ale ne hierarchizující (nedává jedné úrovni vyšší hodnotu). Umožňuje lépe srovnávat situace a analyzovat bezpečnost komplexněji než tradiční státo-centrické přístupy. Od 90. let se tento přístup stal dominantním v mezinárodních vztazích.
118
popis vztah, výhody, nevýhody v souvislosti s námořní a pozemní mocí
- Čím blíže je hrozba, tím větší dopad má (psychologicky i vojensky
- Expanzivní stát = rozšiřuje své hranice, a tak zvětšuje vliv
🔵 Námořní moc má strategickou převahu díky izolaci, možnosti operovat daleko od domova a volbě místa konfliktu.
🟤 Pozemní moc čelí přímému ohrožení, potřebuje silnou obranu a nese větší rizika při expanzi
119
Jaké existují referenční objekty v bezpečnostní politice? Uveď příklady pro jednotlivé úrovně vertikální osy a vysvětli, jak se liší od tradičního státo-centrického modelu.
Referenčními objekty mohou být:
Globální mezinárodní systémy (OSN, globální ekonomika, ekosystém),
Regionální subsystémy (EU, NATO),
Jednotky (státy, firmy),
Podjednotky (politické strany, lobbisté),
Jednotlivci (lidská práva, život).
Tento model se liší od tradičního státo-centrického tím, že uznává stejný nárok na bezpečnost i u nestátních a podnárodních aktérů.
119
Co jsou síťové struktury v bezpečnostní politice? Uveď jejich charakteristiky a příklady.
Síťové struktury nejsou hierarchické, ale interaktivní a decentralizované. Jsou složeny z různorodých aktérů, kteří spolupracují nebo soutěží. Vztahy v sítích jsou ovlivněny čtyřmi faktory: mnohotvárnost spolupráce, sebestřednost aktérů, asymetrická závislost a dynamika. Příkladem pozitivní sítě je hnutí Solidarnosć, negativní sítě představuje např. al-Káida.
120
Jaké hodnoty se snaží bezpečnost chránit? Uveď jak běžné, tak kontroverzní hodnoty a připoj příklady.
Hodnoty chráněné bezpečností zahrnují: blahobyt, kvalitu života, svobodu, rovnost, spravedlnost a životní prostředí. Mohou však zahrnovat i kontroverzní ideologie jako separatismus (např. ETA), nacionalismus nebo náboženský fundamentalismus (např. ISIL, Hizballáh), které jsou často samy vnímány jako hrozby.
121
Popiš sektorové členění bezpečnostních hrozeb podle Kodaňské školy. Uveď příklady pro jednotlivé sektory.
Horizontální osa bezpečnostních sektorů Kodaňské školy zahrnuje:
Vojenský sektor – schopnosti k útoku/obraně, úmysly států.
Politický sektor – stabilita států, režim, ideologie.
Ekonomický sektor – přístup ke zdrojům a trhům.
Společenský sektor – kultura, jazyk, identita.
Environmentální sektor – udržení biosféry, klimatická změna.
122
Co znamená otázka „Kolik bezpečnosti?“ Jakými faktory se určuje míra bezpečnosti?
Bezpečnost není binární (bezpečno/nebezpečno), ale má škálovatelnou míru. Zohledňují se:
míra bezpečí,
prostředky (vojenské, finanční, kooperace),
cena (oběti, které je aktér ochoten nést),
časová perspektiva.
Bezpečnost není výlučně státní záležitostí – odpovědnost se rozšiřuje směrem dolů (občané, firmy, NGO) i nahoru (mezinárodní organizace). Klíčová je koordinace všech úrovní.
123
Srovnej hlavní přístupy tří škol konceptualizace bezpečnosti: Kodaňské, Pařížské a Aberystwythské.
💬 Odpověď:
Kodaňská škola: Sekuritizace jako rétorický proces – pokud je něco označeno jako existenční hrozba, je legitimní použít výjimečné prostředky. Bezpečnost = přežití.
Pařížská škola: Bezpečnost jako technika vládnutí, součást každodenní byrokracie. Koncept (in)sekuritizace popisuje proces normalizace bezpečnostních opatření.
Aberystwythská škola: Kritická škola – bezpečnost = přežití + emancipace. Skutečná bezpečnost není o kontrole, ale o odstranění příčin ohrožení (chudoba, nerovnost). Etický důraz na blaho lidí.
124
Vysvětli pojem sekuritizace v rámci Kodaňské školy. Jaké jsou její fáze a proč je důležitá percepce hrozby?
Sekuritizace je proces, kdy se problém označí za existenční hrozbu, což umožňuje výjimečná opatření. Nejde o objektivní přítomnost hrozby, ale o to, že aktéři (např. politici) přesvědčí publikum, že hrozba existuje. Fáze:
depolitizované téma,
politizace (běžné řízení),
sekuritizace (vyžaduje výjimečný přístup).
125
Jak přistupuje Pařížská škola k otázce bezpečnosti? Co znamená (in)sekuritizace a jak se liší od pojetí Kodaňské školy?
Pařížská škola chápe bezpečnost jako nástroj správy společnosti. Bezpečnostní diskurz je běžný proces (ne výjimečný akt) a prostřednictvím něj jsou legitimizovány kontrolní mechanismy. (In)sekuritizace označuje proces, kdy jsou určité jevy označeny za hrozby a tím je ospravedlněna jejich kontrola. Na rozdíl od Kodaňské školy nejde o výjimečné momenty, ale o každodenní techniky vládnutí.
126
Jak chápe bezpečnost Aberystwythská škola? Jaký význam má emancipace a etika v tomto přístupu?
Aberystwythská škola tvrdí, že bezpečnost není jen přežití, ale i emancipace – osvobození lidí od hrozeb, jako jsou chudoba, útlak, nemoc. Skutečná bezpečnost nemá vycházet z moci a násilí, ale z odstranění příčin ohrožení. Klade důraz na etiku, lidská práva a spravedlivější společnost. Vědci by neměli být neutrální, ale angažovaní.
127
Co je to bezpečnostní komplex podle Barryho Buzana? Jaký je rozdíl mezi homogenním a heterogenním komplexem?
Bezpečnostní komplex je skupina států nebo aktérů, jejichž bezpečnosti jsou vzájemně propojené. Není to libovolné uskupení – musí mít teritoriální a bezpečnostní logiku.
Homogenní komplex: v rámci jednoho sektoru (vojenský, společenský) – např. státy mezi sebou.
Heterogenní komplex: kombinace různých aktérů napříč sektory (např. stát + firma + národ + organizace).
Komplex vzniká přirozeně kvůli anarchii systému; nevznikne např. při silném zásahu vnější mocnosti.
128
Jaké jsou dvě odnože feministických přístupů?
- Liberální feminismus
o Zdůrazňuje rovnost pohlaví v mezinárodní politice.
o Tvrdí, že ženy jsou systematicky vylučovány z rozhodovacích procesů.
o Požaduje reformu institucí a větší zapojení žen do bezpečnostních a politických struktur.
- Radikální feminismus
o Zaměřuje se na rozdíly mezi muži a ženami.
o Tvrdí, že ženy jsou přirozeně mírumilovnější než muži.
o Kritizuje maskulinní kulturu v mezinárodní politice jako příčinu konfliktů.
o Prosazuje, že femininní přístup vede ke spolupráci a komunikaci, nikoliv ke konfrontaci.
129
Vysvětli, co je Bezpečnostní strategie České republiky (BSČR), proč vznikla a jak se historicky vyvíjela.
BSČR je základní koncepční dokument bezpečnostní politiky ČR, který formuluje hlavní cíle, principy a směry, jimiž stát zajišťuje svou bezpečnost. Přijímá ji vláda – aktuálně platná verze byla schválena usnesením č. 478 dne 28. 6. 2023.
Její vývoj reaguje na zásadní bezpečnostní změny:
1999: první verze – vstup ČR do NATO
2001: reakce na útoky 11. září
2003: před vstupem do EU
2011: přijetí Lisabonské smlouvy
2015: migrační krize
2023: válka na Ukrajině, možnost války v Evropě
130
Jaké instituce a dokumenty tvoří právní základ Bezpečnostní strategie ČR?
Domácí právní základ:
Ústava ČR
Listina základních práv a svobod
Ústavní zákony: č. 110/1998 Sb. (o bezpečnosti ČR), č. 222/1999 Sb. (o obraně ČR)
Zákony: č. 239/2000 Sb. (IZS), č. 240/2000 Sb. (krizové řízení), č. 585/2004 Sb. (branná povinnost)
Mezinárodní rámec:
Charta OSN, Všeobecná deklarace lidských práv
Severoatlantická smlouva (NATO)
Lisabonská smlouva (EU)
Strategie stojí i na závazcích vyplývajících z členství v NATO, EU, OSN a OBSE.
131
Jaká jsou základní východiska bezpečnostní politiky ČR formulovaná ve strategii?
Ochrana demokracie a jednotlivce, důraz na lidská práva
Nedělitelnost vnitřní a vnější bezpečnosti
Kolektivní obrana a odpovědnost občanů
Zajištění bezpečnosti vládou, IZS, ÚSC
Zapojení do mezinárodních organizací (zejména NATO a EU)
Prevence konfliktů, mírová řešení, spolupráce v oblasti bezpečnosti, ekonomiky a technologií
Adaptace na nové hrozby včetně klimatické změny
Důraz na technologickou vyspělost a inovace
132
Jaká je struktura Bezpečnostní strategie ČR z roku 2023?
Východiska bezpečnostní politiky
Bezpečnostní zájmy
Bezpečnostní prostředí
Strategie prosazování bezpečnostních zájmů
Oblasti strategické pozornosti
133
V čem spočívá význam BSČR pro další dokumenty a orgány veřejné moci?
Slouží jako základ pro další strategie (obranná strategie, krizové řízení aj.)
Je závazná pro orgány státní moci a veřejné správy
Určuje směry a principy bezpečnostní politiky státu
Pomáhá slaďovat vnitrostátní a mezinárodní bezpečnostní přístupy
134
Jaký je rozdíl mezi širším a užším pojetím vnitřní bezpečnostní politiky ČR?
Širší pojetí: zahrnuje veškerá rizika ohrožující vnitřní bezpečnost (kriminalita, extremismus, kybernetické hrozby aj.)
Užší pojetí: zaměřeno na působnost Ministerstva vnitra ČR
Obojí se vztahuje k ochraně veřejného pořádku a krizovému řízení dle zákona.
135
Vyjmenuj 10 prioritních oblastí vnitřní bezpečnosti podle Ministerstva vnitra ČR.
Kriminalita
Bezpečnostní hrozby
Sociálně vyloučené lokality
Krádeže motorových vozidel
Policie a menšiny
Bezpečnost silničního provozu
Dopravní inženýrství
Obecní policie
Zbraně, střelivo, bezpečnostní materiál
Odposlechy, záznamy, sledování osob
136
Popiš 6 nejzávažnějších bezpečnostních hrozeb, na které se soustředí vnitřní bezpečnostní politika ČR.
Terorismus – nízké riziko, důraz na lidská práva, zapojení do NATO/EU, klíčová strategie z roku 2013
Organizovaný zločin – koordinace MV, Policie, BIS; Koncepce do roku 2023
Kybernetické hrozby – digitalizace, zranitelnost, útoky (špionáž, DDoS, podvody)
Extremismus – monitoring, prevence, spolupráce OBSE/V4, Akční plán 2021–2022
Bezpečnost civilního letectví – zesílení od 2001, spolupráce s cizineckou policií
Korupce – prevence, postihy, transparentnost; Koncepce 2018–2022
137
Které instituce jsou gestorem politiky vůči terorismu, extremismu a korupci? Uveď i klíčové dokumenty.
Terorismus: Odbor bezpečnostní politiky MV ČR, Strategie ČR pro boj proti terorismu (2013)
Extremismus: Odbor bezpečnostní politiky MV ČR, Akční plán proti extremismu, Koncepce 2021–2026
Korupce: MV ČR, Odbor bezpečnostní politiky, Vládní koncepce boje s korupcí 2018–2022
138
Jak vypadá spolupráce mezi jednotlivými složkami při potírání organizovaného zločinu a jaký je legislativní rámec?
Koordinaci zajišťuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií ČR, BIS, ÚZSI, Institutem pro kriminologii a sociální prevenci.
Legislativní rámec tvoří:
Trestní zákoník (40/2009 Sb.)
Trestní řád (141/1961 Sb.)
Zákon o Policii ČR (273/2008 Sb.)
Zákon o Celní správě (17/2012 Sb.)
Celní zákon (13/1993 Sb.)
139
140
