Tvorba, realizace a interpretace práva Flashcards
(35 cards)
TVORBA, REALIZACE A INTERPRETACE PRÁVA
činnost normotvorných orgánů směřující k vydání právních norem
- normotvorný orgán musí být k vydání právních norem zmocněn (mít legislativní pravomoc)
legislativní pravomoc (zmocnění k vydávání právních norem) může být:
nepodmíněná: znamená, že orgány mohou vydat právní normu kdykoliv bez procesních omezení, v ČR ji má Parlament ČR, vláda ČR, ministerstva a jiné správní úřady, orgány územní samosprávy.
podmíněná: znamená, že je nutné splnit nejprve určité procesní podmínky, např. legislativní pravomoc Senátu PČR přijímat zákonná opatření v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny PČR.
LEGISLATIVNÍ PROCES
návrh zákona podává PS ČR (poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo), návrh zákona (=osnova, důvodová zpráva)
průběh návrhu zákona
právní úprava
předkladatel - předseda Poslanecké sněmovny (není li předkladatelem vláda, PPS jí zašle návrh k vyjádření stanoviska)
organizační výbor
1.čtení (zamítnutí / vrácení k dopracování /přikázání návrhu výboru)
projednání v příslušném výboru (viz čtení 1)
2.čtení s pozměňovacími návrhy (vrácení výboru k novému projednání / zamítnutí /jinak 3.čtení)
3.čtení pro odstranění nejastností a chyb návrhu - oprava legislativně-technických a jiných chyb, jinak opakování 2. čtení (návrh zákona přijat / nepřijat)
projednání v Senátu (pokud přijat), který
a)schválí - zákon přijat - prezident republiky k podpisu
b)zamítne - PS může setrvat na svém návrhu a Senát přehlasovat (101)
c)vrátí PS s pozměňovacími návrhy - PS může setrvat na svém návrhu a Senát přehlasuje (101) nebo přijme návrh Senátu (většina přítomných)
d)vyjádří vůli se nezabývat nebo neprojedná - zákon přijat
prezident republiky
a)podpis - promulgace (vyhlášení zákona) - platnost -účinnost
b)suspenzivní veto - vrácení PS, která může přehlasovat (101) - promulgace zákona (u ústavních zákonů veto nelze)
návrhy zákonů
většina přítomných poslanců (min. 34/67) či senátorů (14/27)
pro přehlasování + volební zákony kvalifikovaná většina (101)
usnášeníschopnost: třetina všech
návrhy ústavních zákonů
⅗ většina všech poslanců (120) a senátorů
v případě ústavních zákonů nemůže být Senát přehlasován
proces přijímání OZV obce (pro OZV kraje platí analogicky)
OZV přijímá zastupitelstvo obce souhlasem nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva (dle velikosti, min. 5)
usnášeníschopnost: nadpoloviční většina přítomna
platnost: zveřejněním ve Sbírce právních předpisů ÚSC a některých správních úřadů
účinnost: 15 dnem po vyhlášení ve Sbírce
INTERPRETACE PRÁVA
výklad práva s cílem objasnit smysl textu s ohledem na realizaci, resp. aplikaci práva
metody interpretace: jazyková, logická, systematická, historická, teologická a komparativní
ústavní soud není pověřen výkladem práva
INTERPRETACE PRÁVA rozlišujeme podle rozsahu
adekvátní (doslovný):
restriktivní (zužující)
extenzivní (rozšiřující)
extenzivní (rozšiřující)
smysl (rozsah) právní normy byl zjištěn širší, než jak vyplývalo z doslovného výkladu textu, např. Porušování domovní svobody „ Kdo neoprávněně vnikne do obydlí jiného nebo tam neoprávněně setrvá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.” (chybí hodně míst)
restriktivní (zužující):
smysl (rozsah) právní normy je užší, než by se zdálo z textu právní normy - právní norma bude dopadat na méně případů (tj. místopředsedy NS lze jmenovat pouze ze soudců přidělených k NS, nikoli ze soudců přidělených k jiným soudům, prezident republiky vydá rozhodnutí o jmenování po předchozím souhlasu předsedy Nejvyššího soudu.)
adekvátní (doslovný):
smysl určitého ustanovení se nezmění ani při zohlednění kontextu (např. PS má 200 členů)
REALIZACE PRÁVA
uskutečnění právních norem v právní praxi
využívání oprávnění a dodržování právních povinností právními subjekty
rozhodování o oprávnění a povinnostech
donucení splnění povinností
zahrnuje: chování se v souladu s právem, výkon práv a povinností, vytváření právních vztahů, právní odpovědnost a aplikace práva
PRÁVNÍ VZTAH
společenský vztah mezi nejméně 2 konkrétně určitými právními subjekty, upravený právními normami
jeho účastníci jsou nositeli vzájemně spjatých subjektivních práv a právních povinností, které vznikají těmto subjektům na základě právních norem nebo ve spojení s právní skutečností
je to vždy vztah k jiné osobě, ne k sobě samému či věci
nejdůležitější forma realizace práva
prvky právního vztahu
subjekty:
účastníci právního vztahu, tj. osoby zavázané vzájemnými právy a povinnostmi (FO a PO, vč. veřejnoprávních korporací)
podmínkou, aby osoba mohla být subjektem právního vztahu je právní osobnost
dále také mají další druhy právní způsobilosti: svéprávnost, deliktní způsobilost, procesní způsobilost
obsah: oprávnění a povinnosti účastníků vztahů
objekt / předmět
to, čeho se týkají oprávnění a povinnosti účastníků právního vztahu
např. vlastní chování subjektů, které je předpokládáno či vyžadováno
předpoklady vzniku / změny / zániku právního vztahu
právní norma (platná, účinná): nutný předpoklad vzniku právního vztahu
právní skutečnost: okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu (předvídaná v hypotéze)
pozor: ne vždy je ke vzniku právního vztahu potřeba právní skutečnost - existují i tzv. vztahy ex lege (=vzniklé silou právní normy)
druhy právní skutečnost:
subjektivní (projevy lidské vůle) - právní jednání (zahrnuje právní jednání ve smyslu OZ i IPA konstitutivního charakteru) a protiprávní jednání (delikty)
objektivní (okolnosti nezávislé na lidské vůli) - právní událost (narození, smrt, plynutí času), protiprávní stavy (úder blesku, pád letadla, požár)
klasifikace právních vztahů
soukromoprávní a veřejnoprávní
hmotněprávní a procesněprávní
absolutní a relativní
absolutní a relativní
absolutní právní vztahy (věcná práva) = vztah nositele subjektivního práva vůči všem ostatním právním subjektům - oprávnění jednoho subjektu odpovídá povinnosti jiného subjektu zdržet se zásahu do tohoto oprávnění
relativní právní vztahy (závazkové vztahy) = vztah mezi konkrétně určenými právními subjekty
hmotněprávní a procesněprávní
Hmotné právo stanoví, jaká práva a povinnosti komu příslušejí. Procesní právo popisuje postupy (procedury), které jsou pro uplatnění práva u příslušných institucí užívány
soukromoprávní a veřejnoprávní
soukromé a veřejné právo
PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST
zvláštní druh právního vztahu, který vzniká v důsledku porušení právní povinnosti a spočívá ve vzniku nově (sekundární) povinnosti sankční povahy
právní povinnost může být porušena komisivním nebo omisivním jednáním
prvky (předpoklady) právní odpovědnosti
subjekt
objekt
právem chráněný objekt
objektivní stránka
protiprávní jednání - škodlivý následek - příčinná souvislost
důležité jsou okolnosti vylučující protiprávnost jednání, např. nutná obrana, krajní nouze
subjektivní stránka
3 prvky: motiv, pohnutka, zavinění
u zavinění se rozlišuje: úmysl x nedbalost
druhy právní odpovědnosti dle požadavku na zavinění:
objektivní odpovědnost („odpovědnost za protiprávní stav, za výsledek“) - např. odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností, na vnesených nebo odložených věcech
subjektivní odpovědnost („odpovědnost za zavinění“) - převládá - u objektivní odpovědnosti někdy možnost liberace, u subjektivních exkulpace (vyvinění)
