vše Flashcards
(76 cards)
1
Q
koncept normální vědy
A
- výzkum, který je pevně zakotvený v jednom či více minulých vědeckých výdobytcích, které určitá vědecká komunita přijímá jako základ pro budoucí praxi
- normální věda = komunita vědců která přijímá shodné paradigma (tj. určitá tradice vědeckého výzkumu) = věda je to co za vědu považují vědci v daném oboru
- neexistuje tedy objektivní definice vědy
- vědec nemusí usilovat o znovuvybudování jeho oboru díky existenci paradigmatu
- “oprašování” - hlavní úlohou vědce, = zpřesňování paradigmatu, zpochybňování → kumulativní pojetí vědy, po příliš velkém objemu poznání je p. nahrazena novým p.
- paradigma jako - nástroj ekonomizace vědy, omezení množiny řešení a postupů
- dle normální vědy existuje pouze jedno správné řešení (kvalitní výzkum neznamená zajímavý ani důležitý, ale takový který existuje uvnitř paradigmatu)
2
Q
“vědecká revoluce”
A
- málo časté případy kdy jsou vědecká pozorování v rozporu s existujícím paradigmatem → pozorování otře kritizováno
3
Q
sociální vědy podle Kuhna
A
- problém - nepovažují se za “exaktní” vědy (jako vědy přírodní) - jejich objevy nejsou spolehlivé, deterministické, univerzální
- objevy s. v. - stochastické, pravděpodobnostní
- možná vysvětlení - mládí vědy (* Comte, 1839), proměnlivost společnosti
4
Q
Ashby - elementární kroky v emp. výzkumu
A
- výběr “přirozeného systému” = soubor proměnných které jsou navzájem spojeny mnoha vztahy - potřebný pro informační uzavřenost zkoumaného systému
- porovnání přirozených systémů přírodní a sociální vědy - přírodní má méně proměnných které jsou pevně dány, sociální má více komplexních proměnných
5
Q
typy zkreslení (při vynechání nějaké proměnné (Z) ve zkoumaném systému = nedodržení pojetí přirozeného systému)
A
- nepravá korelace, “spurious correlation” (např. zvýšení počtu čápů (X) a zvýšení počtu porodů (Y))
- vývojová sekvence - X ovlivňuje Y které ovlivňuje nepozorované Z, “regresus ad infinitivum” (všudypřítomné zkreslení, takto je ovlivňováno vše na světě, došli bychom až na počátek samého vesmíru)
- chybějící střední člen - mezi nezávisle proměnným X a závislým Y je nepozorované proměnné Z (např. pohlaví respondentů (X), IQ respondentů (Y), třídní postavení respondentů (Z))
- dvojí příčina - závislá proměnná (Z) má dvě příčiny ale jedna je opomenuta, “double causation”, “nepravá závislost” = pravděpodobnostní charakter poznatků sociálních věd (nejč. zkreslení sociálních věd - ve společnosti zpravidla neexistuje pouze jedna příčina)
6
Q
redukovaný popis reality (4)
A
→ v sociálních vědách nelze zkoumat úplně popsaný přirozený systém → ke zkreslení dochází nevyhnutelně téměř vždy (výsledek není kauzalita ale korelace)
→ nutnost pracovat s “redukovaným popisem reality” - na několika úrovních:
- redukce počtu pozorovaných proměnných - viz graf chybějícího středního členu
- redukce počtu analyzovaných vztahů mezi nimi - obdobné zkreslení jako u redukce počtu pozorovaných proměnných, tato redukce nevyhnutelná v důsledku ohromného množství závisle proměnných = nutnost pracovat s redukovaným počtem analyzovaných vztahů je objektivní a absolutní
- redukce populace na vzorek - v tomto případě jsme většinou schopni definovat velikost chyby v měření pokud pozorujeme vzorek namísto celé populace
- redukce časového kontinua na popis jednoho nebo několika málo časových bodů - v důsledku proměnlivosti sociálních jevů - problém v případě dokázání kauzálních vysvětlení (tj. příčinné souvislosti)
7
Q
abychom mohli prohlásit že vztah mezi dvěma proměnnými má kauzální charakter musí být splněno (Kuhn):
A
- musí existovat souběžné změny v obou proměnných
- musíme vyloučit existenci nějaké další, vnější příčiny - téměř nemožné (v sociologii NELZE, viz vývojová sekvence, lze pouze pomocí experimentu)
- časová posloupnost - změny v obou proměnných se musí objevit v logickém časovém pořadí (problém - výzkumy se provádí v jednom časovém bodě, lze při opakování výzkumu po časovém odstupu)
8
Q
Paradigma
A
- dané paradigma se je třeba osvojit vědci, aby mohli vědu vykonávat
- funguje na základě konsenzu mezi odborníky a věrnosti v poznatky vědy → velice obtížná cesta pro ustanovení nových paradigmat (potřeba velkého množství shromážděných dat = “syntéza poznatků” → role technologií ve vědě)
- existují vědy bez paradigmat (viz sociální vědy v před-paradigmatickém stadiu)
- proměny paradigmat součástí vývoje vědy (”vědecké revoluce” = přechod od jednoho paradigmatu k druhému)
- bez p. by byla potřeba znovu-definovat danou vědu, bez p. by byly výzkum zpomalené
- paradigma jako osvobození, určitá jistota a základ na kterém zkoumám jev, možnost zkoumat větší podrobnosti
- Bacon a metodologie - “Pravda vystupuje rychleji u omylů než ze zmatku.”
- paradigma se upevňuje pomocí rozšiřování znalostí které na p. stojí
- p. zároveň omezuje
- vědci staví na ustanovených teoriích, sami jsou netolerantní vůči teoriím novým
- výzkumy jsou prováděny v rámci úzké oblasti (která je omezena p.)
9
Q
normální věda - 3 ohniska výzkumu
A
- třída faktů, které p. ukázalo jako zvláště podstatné pro poznání povahy věcí (snaha vědců o přesnost těchto faktů, motivováni paradigmatem → výzkum má smysl)
- fakta, která mohou být přímo srovnána s předpověďmi paradigmatické teorie (v praxi málo vědeckých teorií které se dají přímo srovnat s přírodou = souhlas mezi teorií a přírodou → rozvoj experimentálních metod, např. teleskopy)
-
činnost shromažďování faktů v rámci normální vědy (empirická práce zaměřená na nejednoznačnosti p. teorie, artikulace s p., např. určování konstant a teorémů v přírodních vědách)
-
problém přesnosti při zkoumání konkrétního jevu v důsledku omezení p. na určitý postup výzkumu (snaha p. přeformulovat)
→ 3 třídy problémů - určení význačných faktů, srovnání faktů s teorií, artikulace teorie
-
problém přesnosti při zkoumání konkrétního jevu v důsledku omezení p. na určitý postup výzkumu (snaha p. přeformulovat)
→ tato problematika se týká téměř všech vědeckých poznatků, bez paradigmatu by se ovšem nemohly provádět vědecké výzkumy v dnešní podobě
10
Q
Normální věda jako řešení hádanek
A
- výsledek hádanky by měl být důležitý nebo zajímavý x problémy bez řešení (jako lék na rakovinu) hádankami nejsou
- paradigma = kritérium pro výběr problémů u kterých se při zajištěné platnosti p. předpokládá existence řešení
- problémy mimo p. jsou neřešené, odmítané, problematické
- → věda izolovaná od společensky důležitých problémů, na které nelze aplikovat p.
- kritéria aby byla věda hádankou
- předpokládaná existence řešení
- má pravidla omezující povahu přijatelných řešení a kroky kterými řešení dosahuje
→ p. má deterministických charakter, ale zároveň vede
11
Q
Rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami
A
- DETERMINISMUS - výsledky mají vždy pravděpodobnostní charakter (nikoli deterministický u exaktnních věd)
- UNIVERZALITA ZJIŠTĚNÍ - výsledky mají omezenou platnost (závislost na kontextu zkoumaného vzorku)
- KAUZALITA - obtížné dosáhnout kauzální analýzy jevů
12
Q
Typy proměnných
A
-
proměnná (variable) - vlastnost zkoumaných jednotek
- nominální - mají omezený počet kategorií, které lze vyjmenovat, nelze je seřadit (př. gender, třídy)
-
ordinální - mají omezený počet kategorií, které lze vyjmenovat a seřadit (př. dny v týdnu, stupně dosaženého vzdělání)
- nominální a ordinální tvoří skupinu proměnných kategoriálních -
kardinální = počet kategorií je vysoký, lze je vyjmenovat, seřadit a určit jejich vzdálenost (intenzitu): (př. příjem, věk)
- intervalové - stupnice nemá přirozenou nulu
- poměrové - stupnice má přirozenou nulu
- popř. spojitá a diskrétní
- dichotomická (binární) - pouze 2 kategorie (muž, žena)
- nezávisle proměnná (příčina) = vysvětlující prediktor, determinant
- závisle proměnná (následek) = vysvětlovaná
13
Q
proces otázka - odpověď, jak minimalizovat zkreslení
A
-
závěry jsou usuzovány na základě popisu reality → překlad reality do jazyka = transformace
1. respondent musí otázce správně rozumět
2. respondent se musí rozhodnou zda je ochoten odpovědět (při nepříjemných dotazech, strachu o soukromí)
3. respondent se musí rozhodnou jak odpoví (neznalost je častým důvodem zkreslení)
4. respondent nemusí chtít vyslovit nepříjemnou alternativu (volíme pak tištěný dotazník)
5. záznam odpovědí (neúplný soubor alternativních kategorií, kategorie se překrývají atd.)
14
Q
indikátor
A
- reprezentuje zkoumaný jev, čím vzdálenější je danému jevu tím větší je riziko zkreslení
“Všechny závěry z emp. výzkumu, statistické důkazy atd. se nevztahují na jevy, které chceme studovat, ale jen na jejich indikátory.”
15
Q
validita
A
- rozsah ve kterém měření koresponduje se skutečnou vlastností která má být měřena (”měříme to co skutečně měřit chceme”)
16
Q
reliabilita
A
(spolehlivost, konzistence, předpověditelnosti) - rozsah ve kterém způsob měření dává konzistentní výsledky (”do jaké míry jsou výsledky opakovaného měření shodné s původním měřením”)
17
Q
Techniky pro kontrolu validity (7)
A
- založeny na srovnání s nějakým vnějším kritériem
1. validita založená na členství ve známé skupině (ověření nástroje na skupině u které již známe vlastnosti)
2. prediktivní validita (porovnání hypotézy a skutečných výsledků)
3. souběžná validita (měření stejné vlastnosti je prováděno dvěma nebo více způsoby)
4. konstruovaná validita (test hypotéz spojujících zkoumanou vlastnost s technikou měření)
5. validita založená na mínění skupiny soudců (posuzují experti ve zkoumané oblasti a to nezávisle na sobě)
6. validita testovaná výčtem obsahu, domain of meaning (zda měření dostatečně kryje doménu zkoumaného jevu)
7. zjevná validita, face validity (intuitivně poléháme na dostatečnou spojitost mezi měřením a zkoumaným jevem, např. dotaz na pohlaví)
18
Q
Techniky pro kontrolu reliability (4)
A
- Test-Retest metoda (opakované měření, pokud jsou výsledky odlišné musíme změnit metodu měření)
- Split-Half metoda (více než jedna míra, např. dvě skupiny odpovědí na stejné výzkumné téma, na obě skupiny by respondenti měli odpovědět identicky)
- použití ustanovených měr (které již byly používány, nezaručuje reliabilitu)
- za pomoci expertů (supervize, přehlednost, specifičnost, trénink)
19
Q
2 postupy kvant. výzkumu
A
- deduktivní metoda - vychází z teorie nebo praktického problému, hypotézy navrhují spojení mezi proměnnými
- induktivní metoda - pozorování pravidelností či vzorců, ty popíšeme jako předběžné závěry, ty pak ověříme dalším pozorováním
20
Q
hypotézy
A
- nástroj pro přeformulování teoretického problému do jazyka výzkumu, minimalizuje problémy redukce a transformace informací
- je to = tvrzení předpovídající existenci souvislosti mezi dvěma a více proměnnými
- všechny proměnné zmíněné v hypotéze musí mít validní operační definici (o. d. - nevypovídá o proměnné jako takové, je vyjádřena popisem operací kterými bude změřena)
- soubor pracovních hypotéz musí zahrnovat nejen proměnné reprezentující zkoumané koncepty ale i proměnné které mohou významně zkreslit interpretaci testovaných vztahů
-
nezbytnost pracovní hypotézy:
- jejich formulace je testem zda je výzkum vůbec možný
- jsou důležitým nástrojem pro optimalizaci redukce informací
- obsahují základní informaci pro optimální rozhodnutí o technikách výzkumu
- jsou základem pro odhad rozsahu výzkumu
21
Q
operační definice
A
- specifikace toho co budeme zkoumat, jak a s jakými interpretacemi budeme pracovat
22
Q
konceptualizace
A
- = zpřesnění definic pojmů se kterými ve výzkumu pracujeme, proces jímž dosahujeme shody v tom k jaké empirické realitě daný koncept odkazuje
- fixace teorií i výzkumnou praxí
- ve vlastním výzkumu musíme ze shody vyjít: popsat ji, přijmout ji, upravit ji
- Způsob jakým komunikujeme teoretické ideje a výzkumná zjištění
- Převod myšlenek a zjištění do abstraktních, teoretických termínů, identifikuje klíčové termíny a vztahy mezi nimi – umožňuje formulaci výzkumných otázek a hypotéz
- (vs. operacionalizace – ta naopak překládá koncepty do empirického, observačního jazyka – do jazyka proměnných)
- Souvisí úzce s paradigmatem, uvnitř kterého se pohybujeme (typicky užívané koncepty) (např. Marx: existují dvě hlavní sociální třídy, definované svým vztahem k výrobním prostředkům a převládající ideologii, mezi kterými probíhá permanentní konflikt)
- proč je důležitá - pomocí konceptů (obecných termínů) lze propojit naši zkoumanou teorii s teoriemi již exitujícími
23
Q
operacionalizace
A
= proces transformace pojmů do podoby empirických indikátorů,znaků
= převod abstraktních konstruktů do měřitelných znaků
24
Q
kroky měření
A
konceptualizace - nominální definice - operační definice - měření v reálném světě
25
**koncept (pojem)**
= termín nebo symbolické vyjádření které reprezentuje podobnosti v jinak odlišných jevech (osvojujeme si je)
- např. stereotyp, odcizení, anomie
- koncepty jsou **základní stavební kameny teorie**
26
Funkce teorie
- Dokážeme předvídat, chápeme obecné souvislosti
- Vylučujeme tak vysvětlení pomocí šťastné náhody, můžeme věci měnit, usnadňuje nám to výzkum (zužuje nám oblast hledání vysvětlení)
- Usnadňují nám chápání a případnou snahu o řešení daného jevu („problému“)
- Ovlivňují a usměrňují naše výzkumné úsilí, napovídají, co bychom měli objevit v empirických datech (např. pokud je společnost založená na kapitalistické
ekonomice, existují v ní významné sociální nerovnosti a probíhá v ní permanentní konflikt mezi sociálními skupinami)
27
Vlastnosti teorie
- Má velkou vysvětlovací sílu (velký vliv nezávisle proměnné) (vs. „počasí má vliv na dobu početí dítěte“)
- Je úsporná (vs. „čím vyšší ekonomická pozice, náboženská víra, důvěra v partnera a dobrá zkušenost s dětmi, tím více dětí člověk má“)
- Uspokojuje naši zvědavost (vs. „pokud politik nepřesvědčí dost voličů, nevyhraje volby“)
- Je jasně formulovaná (vs. „míra modernizace země má vliv na cenu 1 km nové dálnice“)
- Je ověřitelná (vyvratitelná) pomocí dat (vs. „válka je trest od Boha“)
- Vysvětluje důležitý fenomén (vs. „psy ovlivňuje osobnost jejich majitelů“)
- Má vysokou předpovídací hodnotu (vs. „imperialismus způsobuje války“)
28
Typy teorií
1. Obecná sociální teorie (Marx, Weber, Simmel) – meta-teorie, někdy normativní teorie (J. Habermas: Teorie komunikativního jednání)
* Poskytuje širší obrazy společnosti nebo sociálního života, ale neposkytují nám logicky organizované teoretické výroky
2. Výzkumná teorie – poskytuje konkrétní hypotézy nebo je utvářena v průběhu výzkumu (P. Norris – politický aktivismus)
* Výjimečně se kloubí obojí (P. Bourdieu – Teorie jednání)
29
Role teorie v klasickém výzkumu
- Jde o obecné teze které popisují a vysvětlují příčiny nebo efekty různých tříd jevů, a podmínek, za kterých nastávají
- Pomáhá nám generovat hypotézy nebo výzkumné otázky pro výzkum
- Někdy je teorie cílem (výstupem) výzkumu (induktivní výzkumné strategie)
30
Aplikace teorie
- Teorie se ne vždy používá pro vysvětlující výzkum
- Teoreticky informovaná a vedená analýza událostí, fenoménů – cílem není explanace (tj. odhalení kauzality), ale analytický popis, využití teorie pro analýzu daného fenoménu
- Např. tvorba deskriptivních typologií (př. typy rodičů, typy neziskových organizací, typy voličů, atd.)
- „Dobrá deskripce je lepší než špatné vysvětlení.“ (King, Keohane, Verba, s. 45)
31
Literature review
- Začíná tím psaní (téměř) každého výzkumného projekt
- Rozšiřujeme stávající poznání o nějakém tématu, proto stávající (ne)vědění shrnujeme a/nebo vysvětluje, jaká zjištění můžeme očekávat podle existující sociální teorie
- Typicky se organizuje okolo klíčových konceptů nebo tématu a je ohraničeno výzkumnými otázkami
- Je postaveno na vyhledávání stávající akademické literatury
- Následuje po vysvětlení hlavního cíle textu, popisuje aktuální stav, vysvětluje relevanci výzkumu
- Slouží také ke konfrontaci se stávajícím poznáním: je nutné vysvětlit proč bylo toto poznání akceptováno a co např. nebylo dříve zohledněno (data, logické rozpory atd.) a je tedy nutné provést další výzkum
- Může vycházet z konfliktu uvnitř stávajícího poznání (pak se podrobně nastíní důvody tohoto rozporu)
32
Model empirické vědy
1. TEORIE: teoretický rámec (výzkumné téma před námi již někdo zpracoval, vyhledáváme zdroje) → formulace hypotéz (těm předcházejí **výzkumné otázky**) →
2. EMPIRIE: konstrukce nástrojů pro sběr dat (musí být ad hoc v důsledku proměnlivosti soc. jevů) → sběr dat (v redukovaném souboru, práce se **vzorkem**)→ analýza dat → interpretace závěrů (kumulace informací, rozšiřuje se teoretický rámec) *kruh se opakuje*
33
Hypotéza
- = předběžné tvrzení o vztahu mezi (alespoň dvěma) zkoumanými proměnnými = je výrokem o existenci, frekvenci nebo intenzitě vztahu mezi dvěma jevy který je vyvozený z teorie = je podmíněným výrokem o vztahu dvou proměnných
1. teoretická
2. pracovní (empirická)
- musí být **ověřitelná**, tj. u všech zahrnutých proměnných musí být jasně určeno, jak budou měřit
- v hypotézách se vyhýbáme osobním a kulturním hodnotícím soudům
- je pracovním nástrojem teorie, je převedením teorie do formy…
- má mít schopnost vysvětlovat, formulovat očekávaný vztah, být emp. ověřitelná, být formulována co možná nejjednodušeji atd.
34
Člověk ve výzkumu
je nositelem vlastností
35
vlastnosti
jsou konceptualizovány (např. nezeptám se na rasismus ale na určité otázky odpovídající konceptu rasismu, religiozita)
36
dimenze
je specifický aspekt konceptu (jaké způsoby chování (dimenze) spadá do mého konceptu, víra, rituály, zbožnost)
37
proměnná (znak)
- je symbolické vyjádření vlastnosti (člověka)
- proměnná je měřitelná **dimenze** pojmu (konceptu)
- proměnné vycházejí z **dimenzí** konceptu
Členění znaků
- závisle proměnná
- nezávisle proměnná
- manifestní proměnná
- latentní proměnná
38
Empirický výzkum
* Zkušenost (data) jako základní zdroj vědění (metoda **abdukce**)
* → sociální věda je empirická (hledání důkazů v emp. výzkumech vs. novináři atd.)
Vs.
* Teoretický výzkum
* Konceptuálně-filosofický výzkum
* Historický výzkum
39
Výzkumný návrh, design
* **Plán** na to jak se dostat od výzkumné otázky nebo otázek k věrohodným odpovědím na tyto otázky
* Má zajistit co největší možnou kontrolu nad průběhem výzkumu, která musí být **plánovaná** před samotným výzkumem
**Zjednodušený model výzkumu (Punch, 2008)** viz graf 05
40
Otázky a cíle výzkumného designu
- **Co** budeme studovat?
- **Proč** to budeme studovat?
- **Jak** to budeme studovat?
41
Výzkumný problém
- Počátek výzkumu: sociální vs. sociologický
- Zúžení výzkumného tématu
- Definuje zkoumané teritorium
- Intelektuální hádanka, kterou chceme zkoumat – typicky není vystižen jednou větou, při jeho formulaci odkazujeme na LITERATURU!!!
- Zdrojem i osobní zájem, zkušenost…
- Nesmí být příliš vágní! (móda ve městě, COVID v Česku)
- Odpověď na otázku: co konkrétně chceme ve výzkumu řešit? (nízká politická participace mladých lidí, klesající podíl nesezdaných soužití v ČR)
- Neměl by být nezajímavý, triviální, empiricky nezkoumatelný
42
Výzkumná otázka (+3)
- Potřebujeme ve výzkumu **hypotézu**? (NE, hypotéza: provizorní odpověď na výzkumnou otázku proč/jak, je to obecné hypotetické tvrzení)
- **! Naopak výzkumné otázky** definují povahu a rozsah výzkumu
- Jejich volba může být osobní nebo akademická zvědavost, mohou reflektovat aktuální sociální problém (např. protesty proti pandemickým opatřením, dobrovolnictví během války)
Otázky by měly být:
1. jasně formulované,
2. zkoumatelné,
3. mělo by mít smysl snažit se na ně odpovídat
43
Tři cíle výzkumu
- **Explorace**: nová oblast (hnutí pro boj s dezinformacemi v Česku)
- **Popis**: zaměřené na konkrétní jev (vztahy uvnitř českého environmentálního aktivismu)
- **Vysvětlení** (proč nedošlo k protestům odborového hnutí při zrušení superhrubé mzdy)
44
Nomotetické vysvětlení vs. idiografické vysvětlení (pochopení)
- **Idiografická metoda (deterministická)**: porozumění, pochopení motivům, zdůvodněním, pohnutkám – aplikuje se typicky na případ či několik případů
- **Problém „nuly“** u idiografické metody (zaměření na hluboké pochopení, problém při snaze generalizovat nebo porovnávat výsledky)
- **Nomotetická metoda (pravděpodobnostní, obecnější)**: vysvětlení, nalezení kauzálních souvislostí, aplikuje se typicky na celou populaci případů (lze snáze generalizovat nebo porovnávat výsledky oproti idiografické metodě)
- **Nutná vs. dostačující příčina** (např. příchod na test je dostatečná příčina pro jeho neúspěch, nutná příčina neúspěchu je nepříchod na test - jinak to nemůže dopadnout)
45
Kritéria kauzality (vysvětlení)
- znaky kauzality - efekt, dopad, mechanismus, příčina
- Nezávisle proměnná → (zprostředkující proměnná 1 → zprostředkující proměnná 2) → závisle proměnná
1. Korelace
2. Časová následnost
3. Pravost vztahu
4. Mechanismus
5. Kontext
46
Typy výzkumných otázek
- **Co/kdo/kde/kolik/jaký?** (Jaká je důvěra chudších lidí ke státu? Jaká je účast mladých lidí ve volbách?) – explorační a popisný výzkum (vzorce v konkrétním sociálním fenoménu)
- **Proč?** (Proč mají chudší lidé menší důvěru ke státu? Proč jsou mladí lidé politicky pasivní?) – explanační výzkum (vysvětlení nebo pochopení vztahů mezi událostmi, aktivitami nebo procesy)
- **Jak?** (Jak je možné zvýšit důvěru chudších lidí ke státu? Jak je možné mladé lidi politicky aktivizovat?) – intervence (snaha realizovat změnu)
47
Formulace výzkumných otázek
- Sepište všechny otázky, které vás v souvislosti s výzkumným problémem napadly.
- Zjednodušte je a projasněte je. Jsou srozumitelné?
Ponechte zejména:
* Otázku, na kterou lze empirickým výzkumem odpovědět.
* Otázku, která vás osobně zajímá, abyste byli ochotni investovat čas do jejího řešení.
* Otázku, která zajímá také jiné lidi v rámci vaší disciplíny, aby vaši práci vůbec někdo chtěl číst.
* Odlište explorační/popisné, explanační a intervenční typy otázek.
* Promyslete **předpoklady** (rozsah, prostředky, čas, data, metody analýzy … ) k jejich zodpovězení. Dá se to prakticky zvládnout? Umím to?
* Oddělte **hlavní a vedlejší** otázky. Jak moc jsou konkrétní?
* Smažte nadbytečné otázky. Není jich moc?
48
Cíle výzkumu
- Souvisí s typem vědění, které výzkum sleduje
- Explorace, deskripce, vysvětlení, pochopení, předpověď, *změna, evaluace, hodnocení dopadu*
- Základní vs. *Aplikovaný výzkum*
49
Aplikovaný výzkum
- **Změna**: intervence do sociálního světa v rámci výzkumu nebo na základě jeho výsledků (kritická nebo feministická teorie)
- **Evaluační výzkum**: analyzuje dopady projektů nebo politik (splnil projekt to co sliboval?)
- **Hodnocení dopadu**: snaha o vyhodnocení budoucích efektů aktuálně navrhovaných politik/projektů na jedince, organizace, instituce (SIA, EIA)
50
kritéria nomotetické kauzality
proměnné musí korelovat
příčina nastává dříve než následek
nejsou založené na něčem nepravdivém
51
korelace
Pokud není nějaký skutečný vztah - statistická korelace - mezi dvěma proměnnými, nemůžeme tvrdit, že existuje příčinná souvislost
Empirický vztah mezi dvě proměnné tak, že:
(1) změny jedné z nich jsou spojeny se změnami druhé proměnné
(2) určité atributy jedné proměnné souvisí s určitými atributy druhé proměnné
Korelace sama o sobě neznamená příčinný vztah mezi oběma ale je jedním z kritérií kauzality
52
how to design a research project
1. rozhodnout se, co sledovat
2. Co je účel a cíl? (např. sepsat report)
3. načíst si o problému (research)
4. konceptualizace
- Once you have a well-defined purpose and a clear description of the kinds of outcomes you want to achieve, you can proceed to the next step in the design of your study—conceptualization
- specifikace - co myslím přesně pojmem abortion rights apod.
5. operacionalizace (výběr nejlepší metody)
6. population and sampling (koho se studie týká, vzorek)
7. observations - collect empirical data
8. zpracování dat
9. analýza
10. application - využití výsledků výzkumu
53
kroky výzkumu dle Babbieho
Problem or Objective
Literature Review
Subjects for Study
Measurement
Data-Collection Methods
Analysis
Schedule
Budget
Institutional Review Board
The Ethics of Research Design
54
pilotní studie a předvýzkum
Pilotní studie
je prováděna na malé skupině vybrané z populace, kterou hodláme studovat
Technika tohoto kroku se podstatně liší od techniky, kterou hodláme použít ve vlastním výzkumu; nejčastěji zde používáme kvalitativní postupy (kupř. nestandardizovaný rozhovor)
Účelem pilotní studie je zjistit, zda je náš výzkum v dané populaci vůbec možný
Předvýzkum
je opět prováděn na malém vzorku naší cílové populace; tento vzorek je však obvykle větší, než vzorek pro pilotní studii
Předvýzkum je testem nástrojů, které ve výzkumu hodláme použít
předvýzkum by měl být nezbytnou součástí každé výzkumné akce
55
techniky sběru dat (10)
standardizovaný rozhovor
nestandardizovaný rozhovor
skupinový rozhovor
dotazník
pozorování
telefonní výzkum
sociometrické techniky
sémantický diferenciál
sekundární analýza
zúčastněné pozorování…
téměř všechny zmíněné jsou aplikací následujících technik
přímé pozorování
rozhovor
dotazník
analýza dokumentů
56
přímé pozorování
rozhovor
dotazník
analýza dokumentů
**Přímé pozorování**:
To je zaměřené, dobře plánované vnímání vybraných jevů
To, co bylo vnímáno, je pečlivě a systematicky zaznamenáváno
sociologickém výzkumu většinou nesledujeme samotný studovaný jev, ale pouze jeho indikátory. Jen v technice přímého pozorování, je-li studovaným jevem chování, jsme schopni sledovat studovaný fenomén přímo
**Rozhovor**:
Vyžadované informace jsou získávány v přímé interakci s respondentem
Rozhovor může být prováděn tváří v tvář nebo telefonicky
**Dotazník**:
Respondent odpovídá písemně na otázky tištěného formuláře
**Analýza dokumentů**:
To je analýza jakýchkoliv dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu
Záznamem mohou být právě tak dobře psané dokumenty jako jakékoliv materiální stopy lidského chování
Ze čtyř základních technik sběru informací mohou tři být použity v experimentu
- **Studium dokumentu však ne**
Všechny tyto základní techniky mohou být použity ve standardizované formě, tři z nich i v nestandardizované
- **dotazník je přirozeně vždy standardizovaný**
57
Interference se zkoumaným systémem
když měřící aparát ovlivňuje měřený systém
**Efekt morčete**: zkreslení vzniklé tím, že zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou zkoumány.
**Výběr role**: zkoumaná osoba, která si je vědoma, že je zkoumána, nebude reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevila v co nejlepším možném světle.
**Reakce na tazatele** - "interviewer bias"
Soudím podle instituce dělající výzkum - **efekt záhlaví**
**Měření jako zdroj změny**: výzkumný proces může vyvolat ve zkoumaných osobách postoje, které předtím neexistovaly.
**Stereotyp ve volbě odpovědí** (response sets): volba alternativních odpovědí je ovlivněna jinými faktory než míněním respondenta.
V případě rozhovoru a dotazníku zkoumaná osoba vždycky ví, že je předmětem výzkumu
Jsou to takzvané **reaktivní metody (obtrusive methods)**, kde v procesu sběru informací vyvoláváme reakci, kterou zamýšlíme analyzovat
Naproti tomu **pozorování a studium dokumentu je nereaktivní neagresivní metoda**
Sběr informací zde nevyvolává, nebo by alespoň neměl vyvolávat, žádnou reakci
Je snadné předpovědět, že výzkumný proces, který je pro respondenty **nudný**, vyvolá nutně zkreslení (nemožné odhadnout, jaký bude obsah tohoto zkreslení)
58
Typy dat
1. Primární – sbíráme si sami (výzkumník
odpovědný za design studie) – nová data
2. Sekundární – surová data sesbíraná někým
jiným, než kdo je odpovědný za design studie
3. Terciární – výsledky analýzy, ne samotná
surová data
- Příklad: vlastní výzkum, EVS data, výstup z
výzkumu
59
Nevýhody sekundárních a terciárních dat
- Jiné výzkumné otázky, kontext
- Jiné epist./ontol. předpoklady původního
výzkumu
- Problémy s kódováním
- Neznáme kvalitu
- Zastaralost dat
- Příklad: výzkum protestu v evropských zemích
(EUI POLCON), analýza evropských zájmových
skupin (INTEREURO a CIG)
60
Formy dat
1. Čísla, slova, vizuály, nahrávky (kódování mediálních zpráv o protestech)
2. Čísla – typicky odpovědi v dotazníku
(kódy pro jednotlivé možnosti
odpovědí) (frekvence organizace protestů)
3. Slova – analýza obsahu nebo
interpretace významu (Latentní vs.
Manifestní vs. Obojí) (frekvence organizace protestů)
61
Zdroje dat
- **Přirozené sociální podmínky** (typicky zachycení
sociálních interakcí v běžném sociálním kontextu)
- **Polo-přirozené sociální podmínky** (typicky
demografické proměnné, znalosti, postoje)
- **Umělé podmínky** (kontrolované prostředí –
experiment v laboratorních podmínkách)
- **Sociální artefakty** – produkty jednání/bytí: zápisy
z jednání, mediální zprávy, dopisy, literatura,
kroniky …
62
Jednotka analýzy
- To, co studujeme (o čem sbíráme data – jak definujeme proměnné) a o čem chceme formulovat závěr (byť např. zobecněný) nebo
vysvětlit vnitřní rozdíly (levice preferuje vyšší zdanění vysokopříjmových skupin)
- Nekryje se vždy s jednotkou pozorování – tj. s tím, co měříme,
pozorujeme nebo sbíráme; někdy je pozorování jednotek analýzy
nepřímé (vliv náboženství na rozvodovost)
- Jednotlivci, skupiny, organizace, vztahy,
události, objekty (knihy, dopisy, básně,
budovy, atd.)
63
Zkreslení (bias)
- Ve výzkumu typicky kognitivní: systematická chyba od standardního úsudku –
tendence myšlení, myšlenkové zkratky, typicky neuvědomované
1. Spoléhání na první z řady informací
2. Připisování vnitřních pohnutek jednání namísto zohlednění vnějších okolností a
kontextu
3. Snaha dávat smysl jevům, které žádný smysl/vzorec nemají
4. Konfirmační zkreslení – hledání nebo upřednostnění informace která potvrzuje
naši víru
5. Rámování – interpretace jevu podle naší prezentace reality
6. Haló efekt – celkový dojem z jevu ovlivňuje zkoumání jeho specifik a vlastností
7. Status quo – preference k zachování stávajícího stavu
8. Výběrové zkreslení – vědomé či nevědomé zkreslení výběru jednotek pozorování
do analýzy – ne-reprezentativita vzorku a tedy i výsledků analýzy
64
Tvorba výzkumného vzorku
- Pravděpodobnostní vs. Nepravděpodobnostní
vzorek
- Pravděpodobnostní výběr – obsahuje prvek
náhody, logika se odvíjí od teorie
pravděpodobnosti
- Jiný než pravděpodobnostní výběr – nepracuje
dle logiky teorie pravděpodobnosti
65
Nepravděpodobnostní výběr
- **Dostupné jednotky** (convenience sampling) – koho se
„podaří“ sehnat pro sběr (anketa, příbuzní, přátelé,
známí, sociální sítě)
- **Účelový výběr** (purposive sampling) – cílený výběr
cílové skupiny v rámci obecné populace (studium
studentských environmentálních aktivistů – výběr těch
nejviditelnějších)
- **Metoda sněhové koule** (snowball sampling) – když lze
členy cílové populace identifikovat pouze těžko
(studium českých sociálních hnutí)
- **Sběr celé populace** (Sčítání lidí, domů a bytů, studium
protestních událostí)
- **Kvótní výběr** – známe charakteristiku cílové populace (typicky: pohlaví, vzdělání, etnicita, věk)
66
Náhodný výběr
- Pravděpodobnostní typ výběru
- U velkých populací standardní forma výběru
- Reprezentativní výběr – známé i neznámé
vlastnosti populace
- Možnost zobecnění zjištění ze vzorku na populaci
- Náhodný výběr (jednoduchý náhodný,
systematický, vícenásobný)
1. Jednoduchý n. v.
2. Systematický n. v.
3. Náhodný stratifikovaný výběr - populace je rozdělena do skupin homogenních vzhledem k jasnému kritériu a jedinci jsou do
vzorku vybírání náhodně z těchto skupin
4. Vícestupňový (shlukový) n. v.
67
**Kvantitativní výzkum**
- deduktivní logika
- cílem je testování hypotézy
- omezený rozsah izolovaných informací o mnoha jednotkách/jedincích (redukce reality na proměnné)
- umožňuje generalizaci závěrů na širší populaci
68
**Kvalitativní výzkum**
- induktivní logika
- cílem je formulace teorie (generování hypotéz/konceptů)
- mnoho informací o malém počtu jednotek/jedinců (redukce počtu případů); snaha zachytit realitu ve své složitosti
- generalizace na populaci je většinou nemožná – jde o porozumění
69
Typy základních výzkumných strategií
- Experiment
- Cross-sectional design (velké N)
- Srovnávací design
- Případová studie
- Longitudinální design
70
Experiment
- Nepříliš užívaný v sociologii (ovlivňuje respondenty, např. hotorn effect)
- „meta výzkumu“ – robustnost a věrohodnost v analýze kauzality
Pre-experimentální design
71
Klasický (randomizovaný) experiment
- Klasický typ experimentu – *randomized control trial*
- Vždy zahrnuje:
1. manipulace nezávisle proměnnou + měření závisle proměnné
2. pre-test + post-test (názor před + po experimentu, zjistíme zdali experiment výsledky neovlivnil)
3. experimentální a kontrolní skupinu (*randomization* vs. *matching*) (u k. s. se nespustí nezávisle proměnná, jinak jsou obě skupiny stejné)
- Laboratorní vs. Polní /field/nebo přirozený experiment (odehrává se v „reálném světě, nemanipuluje s nez. proměnnou, sleduje změnu závisle proměnné když se nezávisle proměnná přirozeně změní)
72
Kvazi-experiment
- „přirozený experiment“
- evaluační výzkum
73
Průřezová (*cross-sectional*) studie
- Víc než 1 případ (ve skutečnosti velké N) v jednom časovém bodě
- Sběr kvantifikovatelných dat o vlastnostech („proměnných“) těchto případů
- Logika korelace mezi proměnnými
- Typicky survey/dotazník (ale i jiné metody)
- Nemanipulovatelnost proměnných
- *měření v j**ednom časovém bodě** lze tvrdil o **kauzalitě** díky “ověřování **teorie**” (experimentem nelze)*
74
Dotazníkové šetření
- Pravděpodobnostní/nomotetická logika
- Deduktivní logika
- Průřezový design (velké N
75
Longitudinální design
- Podobný cross-sectional studii ale umožňuje náhled na časovou dimenzi
- Je to opakování cross-sectional studie v čase
- Panel vs. kohorta
- Obecné surveye v čase nejsou longitudinální design (EVS, ISSP …)
76
Klíčové problémy *surveye* I*.* a II.
1. Příprava dotazníku, typy otázek
- Otevřené vs. uzavřené otázky (čas, validita, spolehlivost, srovnatelnost, objasnění, snadnost, spontánnost, vyčerpatelnost)
- Osobní faktické, ostatní faktické, informátorské faktické, postoje, přesvědčení, hodnoty, znalosti
2. Tvorba otázek
Pilotáž a distribuce dotazníku
