WWII Flashcards
(30 cards)
Převaha agresivní politiky ve 30. letech
Jak křehká a deklaratorní jsou ujednání a protokoly se ukázalo ve 30. letech
Interakce ekonomiky, vnitřní politiky a mezinárodních vztahů: ve zkratce lze říci, že hospodářský propad vedl k proměně politického směřování směrem k autoritativním a totalitním. Ideologie těchto režimů byly v oblasti zahraniční politiky mimořádně agresivní, přičemž teritoriální expanze byla ospravedlňována také ekonomickými potřebami (a často na prvním místě)
Japonsko chtělo svou námořní i pozemskou expanzí zajistit zdroje pro svou ekonomiku
Německo obživu národa (Hitlerův Mein Kampf) agresí do východní Evropy, především do SSSR
Také Itálie expanzi do Habeše zdůvodňovala mocensko-ekonomickou argumentací (Achille Starace a jeho odkaz na britskou koloniální expanzi)
Na cestě k válce: postoje velmoci
Vůdčí světové mocnosti:
Ovládány appeasementem se všemi jeho důsledky
Někdy ovládány také izolacionismem (USA)
Nebo se nacházely v táboře agresorů (Německo, Itálie a Japonsko)
Přes nepřekonatelné ideologické postoje nebyl sice očekáván, ale nikoliv vyloučen jejich budoucí spojenecký vztah (Německo a SSSR)
Velká hospodářská krize stále působila na bojeschopnost protihitlerovské koalice
Hlavní aspekty appeasementu*
Appeasement bezprostředně souvisí s nástupem agresivní mezinárodní politiky ze strany Itálie a Německa
Hlavní aktéři:
Japonsko, Německo a Itálie jako diplomatičtí a posléze praktičtí agresoři
Velká Británie, Francie a USA jako ustupující mocnosti
Třetí země - střední a východní Evropa, Čína, Habeš: oběti appeasementu
Appeasement jako politika usmiřování
tato interpretace byla populární zvláště v období realizace appeasementu
Appeasement jako politika jednostranného vypořádání na účet třetí strany
výklad tehdejších kritiků a většiny historiků
Počátky appeasementu souvisí z mezinárodního hlediska s habešskou krizí a následně španělskou občanskou válkou (nečinnost VB, FR i USA)
K rozšíření přispěla také americká politika izolacionismu:
1935 zákon o neutralitě (V srpnu roku 1935 byl přijat zákon o embargu, který zakazoval vývoz válečného materiálu bojujícím stranám. Nezapovídal ovšem obchod s dalšími produkty. To podle některých výkladů zvýhodňovalo útočníka, který mohl civilní materiál použít pro svou pozici)
Vnitroamerická politika, kdy po druhém volebním vítězství FD Roosevelta (listopad 1936) musel president čelit větší republikánské opozici
Hlavní momenty na cestě k válce - Asie
Japonsko se rozhodlo přejít k praktické expanzi na počátku 30. let, kdy po tzv. Mukdenském incidentu fakticky ovládlo Mandžusko prostřednictvím loutkového státu Mandžukuo (1932)
Číně (stižené povodněmi a občanskou válkou) nebylo nic platné, že Lyttonova komise pečlivé popsala agresi
Byl to ovšem jen předstupeň k agresi z roku 1937. V této tzv. Druhé čínsko-japonské válce (de facto součást druhé světové války) byly k JP násilím připojeny všechna strategická města a přístavy
Charakter války (např. Nankingský masakr) ukazoval aktualizovanou povahu vojenského konfliktu, který se výrazně zaměřuje na civilní populaci
Hlavní momenty na cestě k válce - Německo
Evropa a svět měli k dispozici řadu indicií, že Německo pod Adolfem Hitlerem směřuje k válce. Např.:
Vstup do Porýní v březnu 1936
Alianční politika s dalšími agresivními a totalitními systémy (OSA B-Ř-T)
Konfrontační diplomacie směřující k revizi hranic
přičemž revizí nebyly míněny kosmetické úpravy, ale zcela zásadní expanzionistické tendence!
Itálie: zásadní změny ve Středomoří, na Balkáně a v Africe
Německo: pohlcení východní Evropy
Japonsko: ovládnutí jihovýchodní Asie a Pacifiku
Masivní zbrojení a podřízování ekonomického mechanismu válečným účelům
Na cestě k válce: Anšlus a Československo
K rozpoutání války vedlo také to, že Hitler byl schopen vytvořit pro Německo na diplomatické a vojenské vartě velmi výhodné podmínky
Appeasement představoval neochotu VB a Francie válčit a hrozbou války si Hitler vymohl připojení Rakouska a Sudet. Tyto kroky nebyly konány proti vůli většinového obyvatelstva, naopak.
Již anšlus vedl k tomu, že obranyschopnost Československa. Pevnostní systém, budovaný zvláště intenzivně od roku 1937, totiž pokrýval především severní hranici. Záborem Sudet byla jakákoliv obrana nemožná.
Hlavní momenty na cestq k válce: Polsko
Po Rakousku a ČS bylo dalším terčem expanze. Díky versailleskému uspořádání získalo nejvíce území z vilémovského Německa na východě.
Polsko si bylo dlouhodobě vědomo obklíčení z východu i západu. Proto uzavřelo dva pakty o neútočení se SSSR (1932) i Německem (1934). K jejich naplnění ovšem nedošlo
Mělo sice vojenského ducha, ale nebylo technologicky připraveno na válku. Situace v jeho sousedství de facto vylučovala úspěšnou obranu:
Rostoucí agresivita Německa na západě
Byla po obsazení Sudet rozšířena o hrozbu z jihu
SSSR - nevyzpytatelný a nepřátelský soused
Na prahu války
Obsazení zbytku Čech a Moravy bylo posledním nebojovým ziskem třetí říše
Velká Británie dává záruky Polsku a Rumunsku, které měly ovšem bez domluvy se SSSR takřka nulovou hodnotu, protože ani Británie, ba ani Francie neměly vypracovány plány, jak tyto záruky zajistit
V letech 1938-1939 sice jednala VB se SSSR o možném spojenectví. Neúspěch jednání naopak přivedl SSSR ke dočasné spolupráci s Německem.
Přechod od politiky kolektivní bezpečnosti k aliančním úvahám signalizovala na jaře 1939 změna na postu komisaře pro zahraniční záležitosti: Litvinov-Molotov (gut)
Výsledkem byl známy pakt Ribbentrop-Molotov z 23. srpna 1939, která obsahovala tajný dodatek o území dělbě východní Evropy
Coda meziválečného míru: pakt Ribbentrop-Molotov
V případě války němely smluvní státy poskytnout pomoc třetí straně. Neměly se účastnit nových paktů, které by ohrožovaly druhého partnera. Spory měly řešit arbitráže
Tajný dodatek - sféry vlivu:
SSSR: Finsko, Estonsko a Lotyšsko
Německo: Litva
Polsko nebylo ještě rozhodnuto
V jihovýchodní Evropě mělo SSSR zájem o Besarábii
Po likvidaci Polska:
28. 9. - Německo-sovětská smlouva o hranicích a přátelství. Tajný dodatek převedl Litvu do sovětské zóny a naopak oblasti Varšavy a Lublinu do německých rukou. Stalin opustil myšlenku “zbytkového polského státu”
Druhá světová válka: napadení Polska
Již od versailleské konference velký problém pro německou zahraniční politiku
Polský koridor a Gdaňsk
V roce 1934 byl podepsán pakt o neútočení mezi Německém a Polskem, ale nebezpečí konfliktu si uvědomovalo Polsko stále intenzivněji
Po obsazení Čech a Moravy v břznu 1939 západní mocnosti (VB a FR) daly garance Polsku a zároveň se pokusily vyjednávat s SSSR
Pro útok na Polsko, kterému krátce předtím předcházela jednání Ribbentrop-Molotov použila německá armáda taktiku Bleskové války
Tuto taktiku vymyslel Hans von Seeckt ještě ve výmarské éře a měla vyvažovat početní nedostatečnost útočníka. Později byla propracována mozkem tankových operací Wehrmachtu: Heinzem Guderianem
Největšího využití se jí dostalo přávě v Polsku, v útoku na západní frontu v roce 1940 a v počáteční fázi plánu Barbarossa
Jako záminka k útoku byla použita provokace proti vysílačce v Gliwicích
Polsko nebylo dostatečně vyzbrojeno k obraně proti útoku vedenému těžkou technikou a za podpory Luftwaffe
3. září vyhlašuje Francie a Velká Británie válku Německu, ale nenásleduje žádná akce
Dva dny na to vyhlašuje Roosevelt sice národní pohotovost, ale zároveň deklaruje neutralitu USA
Zimní válka
Po napadení Polska Německem a SSSR a vnucení “přátelských” smluv pobaltským státům došlo na Finsko
SSSR bez vyhlášení války svého souseda napadlo
SSSR uspěl až na jaře 1940, kdy byl podepsán tzv. Moskevský protokol, kterým Finsko ztrácí Karelskou šíji, Vyborg a další území v celkovém rozsahu 40 000 km2 a asi 450 000 Finů se ocitá v rukou Sovětů
Proč západní mocnosti nereagovaly aktivně na 1. září 1939?
Vyhlásily sice formálně válku (3. září) ale stále ve skrytu duše doufaly, že Hitler se proti západu nevrhne (Válka v sedě - Sitzkrieg - Podivná válka)
Polsko mělo velmi nevýhodnou geografickou pozici
zejména z pohledu případné přímé francouzské vojenské asistence
Francie měla zastaralý systém mobilizace
Západ se zčásti oddával naději, že se Německou dostane dříve do konfliktu s SSSR
Útok na západě - Norsko
Nastal po fázi tzv. Podivné války
První útok vedl směrem do skandinávského prostoru na Norsko
Byl veden obavou, aby Norsko dříve neobsadila VB, která skutečně o podobném kroku uvažovala
Invaze do Norska byla zahájena 9. dubna 1940
Od téhož dne začala okupace Dánska
- květen - Útok na Francii a Benelux
Od rychlé porážky Francie si Hitler sliboval snadnější pozici pro vyjednávání s VB o mírové dohodě
Útok se odehrál podle ztv. Mansteinova plánu
Mansteinův plán spojence zásadně překvapil
V 1. fázi bylo dobyto Nizozemí a Belgie
kapitulovaly 15. a 28. května
V 2. fázi (5. - 24. června) byla poražena Francie
Paříž padla 14. června 14. června 1940
Němci likvidují francouzské loďstvo, aby nepadlo do rukou spojenců
Následky bleskové války na západě
Severní část Francie je okupovaná (ovšem s pásem území až do Španělska) a jižní se mění ve Vichistický režim
Správa Nizozemí je svěřena Seyss-Inquartovi, podporujícího nacionalistu Adriana Musserta
V Belgii je internován král Leopold II. a fašisticky orientovaní “Rexisté” Leona Degrella spolupracují s nacisty
Letecká bitva o Anglii 1940-1941
Letecká kampaň měla předcházet plánu na vylodění (tzv. operace - Lvoun)
pro útok na Anglii se Hitler rozhodl, když se nový britsk premiér (od května 1940) odmítl vzdát
Říšský velitel Luftwaffe Hermann Göring ujišťoval Hitlera, že jeho letadla zničí Anglii velice rychle
První vlna útoků byla zahájena 13. srpna
Luftwaffe měla větší lidské ztráty, než RAF, což si spolu s materiálními úbytky vyžádalo přerušení a změnu taktiky v noční nálety na Londýn
Válka na Balkáně a především útok na SSSR vedly k přerušení a následně ukončení bitvy o Anglii
Balkán a severní Afrika
V roce 1940 vyhlašuje Itálie válku Francii a Velké Británii v Africe
V září toho roku je z Libye podniknuta ofenzíva do Egypta (masivní boje se vedly o Kyrenaiku)
V roce 1941 vzniká Rommelův Afrikakorps
Rozhodující obrat nastává po botvě u El-Alameinu na sklonku června 1942, kdy jsou německo-italská vojska postupně vytlačováná z Afriky
Byl to důležitý moment v postupném přesunu válečné konfrontace zpět na evropskou půdu, což se definitivně potvrdilo v roce 1943
Balkán je tradiční sféra italského zájmu
V roce 1940 se Mussolini vrhnul z Albánie na Řecko
Na Balkán se ovšem tlačila také Třetí říše
Již 2. vídeňská arbitráž vedla k úravě tohoto prostoru ve prospěch Hitlerových spojenců
Hitler se obával spojenectví některých balkánských zemí se SSSR a rozhodl se pro Balkánské tažení, které začalo 6. dubna 1941
Jugoslávie padla během dvou týdnů a na konci dubna kapitulovalo také Řecko, Němci obsadili i Krétu
Vzniká nové uspořádání Balkánu
Srbsko - loutkový stát pod německou správou
Chorvatsko - autoritativní režim Ante Paveliče
Řecko okupováno třemi státy (Německem, Itálií a Bulharskem)
Německý útok na SSSR
K tomuto tématu se Hitler obrací již v roce 1940, plány hotovy na počátku roku 1941
začátek 22. června 1941 (plán Barbarossa)
V prvních týdnech postupovala vojska Wehrmachtu velice rychle
Byla použita taktika spálené země
Sověti byli s to doplňovat nové divize velice rychle
Do konce roku 1941 se sice Němci dostali k Moskvě, ale za cenu velkých ztrát
V zimě 1941-1942 se Rudá armáda pokusila o úspěšnou protiofenzívu, ale německá vojska byla vrhnuta jen částečně zpět
Následovala reorientace německých plánů na jihovýchod, kde bylo v Hitlerově plánu dobytí:
Kavkazu
Stalingradu
Stalingradská bitva (17. 8. 1942 - 3. 2. 1943) představuje obrat
zdecimování Wehrmachtu
Rudá armáda utrpěla rovněž ztráty, ale lidský potenciál sovětských sil byl ve srovnání s německým takřka nevyčerpatelný
Faktický obrat ve válce
Kursk: Neůspěch Citadely a potvrzení obratu
Původně německá operace Citadela: pokus o průlom fronty masivní tankovou ofenzívou (cca 2000 tanků na německé straně)
Díky zdlouhavému plánování a informacím od partyzánů byli Sověti na útok připraveni
Němci postoupili až o 35 km, ale 12. 7. 1943 bylo zřejmé, že Sověti vyhráli
Vylodění na Sicílii a pád Mussoliniho
K neúspěchu Citadely přispělo i to, že došlo k vylodění Spojenců na Sicílii a bylo nutno stáhnout část sil z východní fronty
Na Sicílii se vylodily především britské jednotky (10. 7. - 17. 8. 1943)
Tato záležitost byla domluvena mezi Winstonem a Rooseveltem v Cassablance (leden 1943)
Velká fašistická rada předala vrchní velení králi
novou vládu bez fašistů sestavil Pietro Badoglio a Mussolini byl zatčen ale v září 1943 byl ovšem duce osvobozen Němci a vytvořil republiku di Salo
Nutnost angažmá v Itálii představovala pro Wehrmacht značnou komplikaci na východní frontě!
Situace na východní frontě
Po Kursku pokračoval postup Rudé armády na východní frontě
Wehrmacht a především jednotky SS dále aplikovaly metodu spálené země
Od roku 1943 se objevuje ovšem řada kontroverzí, spojených se Sověty
Katyň
později reakce na varšavské povstání (srpen 1944)
Sovětský postup ve východní Evropě staví základy studené války
Teheránská konference (28. 11. - 1. 12. 1943)
uspořádání poválečné Evropy
postoj vůči poraženému Německu
definitivní uspořádání nebylo uzavřeno do konce války, ani bezprostředně po ní
postup Spojenců v Tichomoří
rozhodnutí o posunu Polska směrem na západ
Churchill a Roosevelt přislíbili Stalinovi otevření druhé fronty v severní Francii v květnu roku 1944
Právě načasování a lokalizace druhé fronty sehrály důležitou roli v sovětizaci východní Evropy. Alternativní Churchillův plán otevřít druhou frontu z jihu již v roce 1943 by zhoršil strategické vyhlídky a vliv SSSR na východ kontinentu
Operace Overlord byla nakonec zahájena 6. 6. 1944
Vylodění v Normandii
Úspěch pomohl zajistit Hitler, kterého britská kontrašpionáž úspěšně předsvědčila, že k vylodění dojde u Calais
K průlomu do francouzského území došlo až 1. 8. 1944
Overlord byl mimořádně krvavou operací. Němci ztratili 114 000, Spojenci 122 000 vojáků
11. 9. 1944 dosáhli spojenci poprvé říšských hranic
Jaltská konference (4. - 11. 2. 1945)
uzavření éry ústupků USA a VB vůči SSSR, které měly garantovat dlouhodobou spolupráci tří velmocí
Klíčová témata:
1. postoje k osvobozeným územím s ústředním ohledem na Německo, Francii a Polsko
2. Vznik OSN
3. Vstup SSSR do války proti Japonsku
Německo: nemělo být rozděleno na pás nezávislých států, ale uspořádáno do okupačních zón pod správou Kontrolní komise z řad spojeneckých mocností. VB prosadila, aby se mezi okupační mocnosti zařadila také Francie
Polsko: byl potvrzen posun hranic na západ a VB a USA ustoupily ve věci složení Lublinské (komunistické) vlády -> důležité znamení postupující sovětizace východní Evropy!
SSSR naopak projevil taktický souhlas:
s představou o poválečné úpravě politických poměrů v osvobozených zemí (Deklarace o osvobozené Evropě -> volby)
opuštěním konceptu, že v OSN budou zastoupeny všechny svazkové republiky SSSR
Stalin rovněž přislíbil, že do tří měsíců od ukončení války v Evropě vstoupí do bojů v Asii
Konec války přinesl řadu důležitých kamenů pro zahájení studené války
postup SSSR dále do středu Evropy
příchod Harryho S. Trumana a projekt Manhattan
vstup SSSR do asijské války vytvořil předpolí pro sovětské zájmy i tam (Korea)
