Zimní semestr Flashcards

(42 cards)

1
Q

Definuj chemii, jako vědu

A

Chemie je přírodní věda, která se zabývá studiem složení, struktury, vlastností a změn látek, včetně interakcí mezi atomy a molekulami.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Suspenze?

A

Suspenze je směs, kde jsou malé pevné částice rozptýlené v kapalině, ale postupně se usazují. Příkladem je písek ve vodě.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Co je emulze?

A

Emulze je směs dvou kapalin, které se obvykle nemíchají, například oleje a vody, ale díky emulgátorům zůstanou spojeny. Příkladem je majonéza.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Co je to radioaktivita? Které prvky jsou radioaktivní?

A

Samovolný rozpad jader nestabilních prvků- vznik jiných prvků a vyzáření energie.
Od polonia do konce tabulky plus poslední řádek v f vrstvě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Co je poločas rozpadu?

A

Doba, za kterou se rozpadne přesně polovina počtu jader

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Popiš rozpad polonia?

A

Polonium-210 má poločas rozpadu přibližně 138 dní. Při rozpadu polonia-210 vzniká stabilní izotop olova, konkrétně olovo-206.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Jaké znáš sodné soli a jaké mají využití - alespoň 5

A
  1. Chlorid sodný (NaCl) – kuchyňská sůl, používá se v potravinářství, konzervaci a chemickém průmyslu.
  2. Hydrogenuhličitan sodný (NaHCO₃) – jedlá soda, využívá se v potravinářství, lékařství a čištění.
  3. Uhličitan sodný (Na₂CO₃) – soda, používá se při výrobě skla, mýdla a praní.
  4. Síran sodný (Na₂SO₄) – využívá se v papírenském a textilním průmyslu.
  5. Dusičnan sodný (NaNO₃) – hnojivo, také ve výrobě pyrotechniky a skla.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Popiš průmyslovou výrobu kyslíku a dusíku

A

Průmyslová výroba kyslíku probíhá zejména dvěma způsoby:

Destilace kapalného vzduchu:

Vzduch je stlačen a ochlazen na teplotu, při které zkapalní (cca -200 °C).
Kapalný vzduch je postupně zahříván v destilační koloně. Díky rozdílným bodům varu se kyslík oddělí od ostatních plynů.

Tento způsob je nejběžnější pro výrobu kyslíku ve velkém.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Charakteristika síry? Výskyt?

A

Žlutá pevná látka
• Kosočtverečná (krystalická) →
jednoklonná → plastická
• Hoří modrým plamenem
• Reaktivní za zvýšených teplot
- výskyt volně u vulkánů nebo vázaná ve sloučeninách a minerálech

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Jak se průmyslově vyrábí soda?

A

Solvayuv zpusob, reaguje solanka, amoniak a oxid uhličity, vznikne NAHCO3 , ten se zahrivanim premeni na NA2CO3, pak se recykluje amoniak z vyroby

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Jak vypocitas latkovou koncentraci?

A

c = n/V , n = m/M

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Jak vypocitas koncentraci roztoku?

A

m latky/m roztoku . 100 %

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jaké jsou vazby ve vodě a jaký je význam vody?

A

Vazby ve vodě

  1. Kovalentní vazby:
    Mezi atomy kyslíku (O) a vodíku (H) jsou polarizované kovalentní vazby.
  2. Vodíkové můstky:
    Mezi molekulami vody vznikají vodíkové vazby, což zajišťuje vysoké bod varu a neobvyklé vlastnosti vody (např. hustota ledu je menší než hustota vody).

Významy vody:
Základní složka živých organismů (tvoří 60–70 % těla).
Prostředí pro biochemické reakce.
Transport živin a odpadních látek v těle.
Reguluje klima díky vysoké tepelné kapacitě.
Využití jako rozpouštědlo a chladicí médium.
Základní surovina v chemickém průmyslu (např. výroba vodíku).
Zásobárna pitné vody pro člověka.
Klíčová pro zemědělství a energetiku (hydroelektrárny).

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Charakteristikuj mi exo a endotermické reakce, jaký je rozdíl?

A

Exotermické reakce jsou chemické reakce, při kterých se uvolňuje teplo do okolí. Produkty mají nižší energii než výchozí látky, a proto je změna entalpie (deltaH) záporná. Příkladem je hoření nebo neutralizace.
Endotermické reakce naopak teplo z okolí pohlcují, produkty mají vyšší energii než výchozí látky a změna entalpie (deltaH) je kladná. Příkladem je fotosyntéza nebo tepelný rozklad látek. Hlavní rozdíl je v toku tepla – exotermické ho uvolňují, endotermické pohlcují.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

5 silných kyselin a 5 silných zásad

A

Silné kyseliny: H₂SO₄, HCl, HNO₃, HClO₄, HBr
Silné zásady: NaOH, KOH, Ca(OH)₂, LiOH, NH₃

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Napiš reakci chromanu draselného na dichroman draselný

A

Reakce chromanu draselného (K₂CrO₄) na dichroman draselný (K₂Cr₂O₇) probíhá v kyselém prostředí a je následující:

2KCrO4 + 2H+ ———-> K2Cr2O7 + H2O

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Napiš 5 sloučenin využívaných v medicíně a jak se využívají?

A
  1. Chlorid sodný (NaCl) – používá se jako izotonický roztok k hydrataci pacientů a k očištění ran.
  2. Sádra – používá se k zafixování zlomenin kostí.
  3. Acylpyrin (kyselina acetylsalicylová, C₉H₈O₄) – lék proti bolesti, zánětům a snižuje horečku.
  4. Hypermangan (draselný permanganát, KMnO₄) – používá se k dezinfekci ran a jako antiseptikum.
  5. Inzulin – používá se k léčbě cukrovky, reguluje hladinu cukru v krvi.
  6. Chlorhexidin – antiseptikum, používá se k dezinfekci pokožky a sliznic.
  7. Peroxid vodíku - dezinfekce, výplach ucha
18
Q

Charakterizuj směs a chemicky čistou látku a uveď ke každé 3 příklady

A

Směs - sloučenina 2 a více látek - emulze, suspenze
Chem. Č.l -lze ji charakterizovat například dle bodu varu/tání, př. Jednotlivé prvky

19
Q

Jak oddělíš směs z písku, vody, oleje a soli?

A

Písek - filtrace, olej - extrakce, Voda a sůl - krystalizace

20
Q

Z čeho se skládá atom N?

A

V jádře 7 protonů a neutronů, v obale 7 elektronů

21
Q

Co je nuklid, izotop a izobar vůči 16,8 O

A
  1. Nuklid: Atomy stejného prvku s konkrétním počtem protonů a neutronů
  2. Izotop: Nuklid se stejným počtem protonů, ale jiným počtem neutronů, např. ¹⁷₈O nebo ¹⁸₈O.
  3. Izobar: Všechno jiné - 14,7,N
22
Q

Napiš elektronové konfigurace Na, B, O, P, C, Fe, Cl

A
  1. Sodík (Na): 1s² 2s² 2p⁶ 3s¹
  2. Bór (B): 1s² 2s² 2p¹
  3. Kyslík (O): 1s² 2s² 2p⁴
  4. Fosfor (P): 1s² 2s² 2p⁶ 3s² 3p³
  5. Uhlík (C): 1s² 2s² 2p²
  6. Železo (Fe): 1s² 2s² 2p⁶ 3s² 3p⁶ 3d⁶ 4s²
  7. Chlor (Cl): 1s² 2s² 2p⁶ 3s² 3p⁵
23
Q

Jak členíme prvky v PSP?

A

Prvky v periodické soustavě prvků (PSP) dělíme podle několika kritérií:

  1. Podle skupin
  2. Podle periody: Horizontální řady odpovídající energetickým hladinám (n = 1–7).
  3. Podle kovového charakteru:
    Kovy: Většina prvků (např. Na, Fe).
    Nekovy: Např. O, Cl.
    Polokovy (metaloidy): Např. B, Si.
  4. Podle elektronové konfigurace:
    s-prvky: Skupiny IA, IIA (např. H, Mg).
    p-prvky: Skupiny IIIA–VIIIA (např. C, O).
    d-prvky: Přechodné kovy (např. Fe, Cu).
    f-prvky: Lanthanoidy a aktinoidy (např. U, La).
  5. Podle chemických vlastností:
    Alkalické kovy: Skupina IA (např. Na).
    Kovy alkalických zemin: Skupina IIA (např. Ca).
    Halogeny: Skupina VIIA (např. Cl).
    Vzácné plyny: Skupina VIIIA (např. Ne).
24
Q

Co je to elektronegativita a jak roste v tabulce?Napiš nejméně a nejvíce elektronegativní prvek?

A

Elektronegativita je schopnost atomu přitahovat elektrony v chemické vazbě.

V periodické tabulce roste zleva doprava (více protonů = silnější přitahování elektronů).
Shora dolů klesá (větší vzdálenost mezi jádrem a elektrony).
Nejvíce elektronegativní prvek je fluor (F).
Nejméně elektronegativní prvek je francium (Fr).

25
Jaké vazby budou mezi těmito prvky? Na - Cl H - Cl H - O C -H
Vazby mezi těmito prvky: 1. Na - Cl: Iontová vazba 2. H - Cl: Kovalentní polární vazba 3. H - O: Kovalentní polární vazba 4. C - H: Kovalentní nepolární vazba
26
Proč atomy prvků tvoří molekuly?
Atomové prvky tvoří molekuly, protože se snaží dosáhnout stabilního uspořádání elektronů. Tvorba molekul umožňuje atomům dosáhnout energetické stability a minimální energie.
27
Charakterizuj kovalentní vazbu a jak vzniká?
Vazba vzniká sdílením samostatných elektronů ve valenční vrstvě, vzniká vazebný elektronový pár. Př. H-O
28
V jakých sloučeninách najdeme vodíkovou vazbu a jak vzniká?
Vodíková vazba je slabá interakce mezi atomem vodíku (H) a silně elektronegativním atomem, obvykle kyslíku (O), dusíkem (N) nebo fluorem (F). Sloučeniny, kde najdeme vodíkovou vazbu: Voda (H₂O): Vodíková vazba mezi molekulami vody je zodpovědná za její vysoký bod varu a tání. Alkoholy (např. CH₃OH): Vodíkové vazby mezi molekulami alkoholu. DNA: Vodíkové vazby mezi bázemi v dvojité šroubovici.
29
O jaké typy reakce se jedná ? Vyčísli a pojmenuj látky. 1. Zn + S ----> ZnS 2. H2O ------> H2 + O2 3. Cu + 2AgNO3 -----> 2Ag + Cu(NO3)2 4. Na2CO3 + CuSO4 -----> CuCO3 + Na2SO4-
1. Zn + S → ZnS Typ reakce: Syntéza Pojmenování látek: Zinek (Zn) + Síra (S) → Síran zinečnatý (ZnS) 2. H₂O → H₂ + O₂ Typ reakce: Analýza Pojmenování látek: Voda (H₂O) → Vodík (H₂) + Kyslík (O₂) 3. Cu + 2AgNO₃ → 2Ag + Cu(NO₃)₂ Typ reakce: Substituce Pojmenování látek: Měď (Cu) + Dusičnan stříbrný (AgNO₃) → Stříbro (Ag) + Dusičnan měďnatý (Cu(NO₃)₂) 4. Na₂CO₃ + CuSO₄ → CuCO₃ + Na₂SO₄ Typ reakce: substituce Pojmenování látek: Uhličitan sodný (Na₂CO₃) + Síran měďnatý (CuSO₄) → Uhličitan měďnatý (CuCO₃) + Síran sodný (Na₂SO₄)
30
Čím ovlivníme rychlost chemické reakce?
Teplota, pH, katalyzátory, tlak, koncentrace P a R
31
Proč se používají katalyzátory?
Katalyzátory urychlují chemické reakce tím, že snižují potřebnou energii, aniž by se sami spotřebovaly. Díky nim reakce probíhají rychleji a při nižších teplotách nebo tlacích.
32
CaCO3?
vápenec
33
KCl?
Sylvín
34
Fe2S?
Pyrit
35
Al2O3?
Korund
36
Mn2O3?
Burel
37
Ca(OH)2?
Hašené vápno
38
Pálené vápno? Hašené?
CaO - oxid vápenatý Ca(OH)2 - hydroxid vápenatý
39
Zelená skalice?
FeSO4 . 7H2O - heptahydrát síranu železnatého
40
Bílá skalice?
Bílá skalice má vzorec ZnSO₄ · 7H₂O a název je síran zinečnatý heptahydrát.
41
Kyselé deště?
Oxidy síry a dusíku se dostanou do vzduchu a vznikají kyseliny
42
Popiš destilaci zkapalněného vzduchu. Jaké plyny při ní získáváme?
Destilace zkapalněného vzduchu je proces, při kterém se vzduch ochladí na velmi nízké teploty, až se zkapalní. Poté se tento kapalný vzduch zahřívá, a protože různé plyny mají různé bodu varu, odpařují se jednotlivé složky vzduchu v různých teplotách. Tento proces umožňuje oddělit různé plyny. Plyny, které získáme: Kyslík (O₂) (má nejvyšší bod varu). Dusík (N₂) (má nižší bod varu než kyslík). Argon (Ar) a další vzácné plyny (zůstávají jako zbytky při separaci).