01. Podnikatelská koncepce Flashcards
(13 cards)
typy podnikatelských koncepcí
- Výrobní (Production Concept) Počátek 20. století
- Výrobková (Product Concept) Cca do 30. let 20. století
- Prodejní (Selling Concept) Cca do 50. let 20. století
- Marketingová (Marketing Concept) Cca do 70. let 20. století
- Společenský marketing (Societal Marketing) Cca v 70. letech 20. století
- Holistický marketing (Holistic Marketing) nejnovější - současnost

Vývoj podnikatelských koncepcí, užití v současnosti:
Výrobní (Production Concept)
Počátek 20. století
- Uplatnění ve 20. letech – rozvoj techniky, hromadná výroba, zdokonalování organizace
- Velké objemy produkce, úspory z rozsahu, nízké náklady, masová distribuce
- Vychází z předpokladu, že zákazník bude preferovat výrobky, které budou levné a snadno dosažitelné
- Poptávka převyšuje nabídku
- Podnik musí dosáhnout vysokých objemů výroby, které při využívání nových technologií zajistí nižší náklady na jednotku výroby a nižší cenu výrobku
- představitelé: Baťa, Ford
-
Koncepce vhodná i v dnešní době – např. pro rozvíjející se trhy (Indie, Čína):
- mobilní telefony Nokia v Indii
- Čína jako největší trh pro smartphony na světě (Xiaomi, Lenovo, Yulong, Huawei atd. mají 65% trhu) - řada firem rozvíjející se trhy opouští a soustředí se na vyšší přidanou hodnotu, např. Xiaomi, soupeří se zavedenými značkami na rozvinutých trzích nejprve v tržním podílu
- levné potraviny v českých supermarketech (uzeniny bez masa)
Vývoj podnikatelských koncepcí, užití v současnosti:
Výrobková (Product Concept)
Cca do 30. let 20. století
- Předpoklad, že zákazník preferuje vysoce kvalitní a výkonný výrobek
- Neustálý tlak na inovace produktu a zlepšování výkonnostních parametrů
- Výrobce přehlíží skutečné potřeby zákazníků, vlivy působící na jejich rozhodnutí, nevnímá přání a chování zákazníků
- Co je dobré se „prodá samo“ – často vede ke zklamání, „nevděční“ zákazníci se nutně nezajímají o výrobek samotný, ale o efektivní řešení vlastního problému, tzv. „marketing myopia“ (marketingová slepota)
- Přesvědčit zákazníky, že potřebují nový produkt/službu: zaoblený televizor, nová sociální síť (Google+), drahé LED žárovky (Philips), stejný OS pro počítač, tablet, mobil (Microsoft), nový způsob přepravy (Segway) → potřeba prodat službu, ne výrobek jako takový
Vývoj podnikatelských koncepcí, užití v současnosti:
Prodejní (Selling Concept)
Cca do 50. let 20. století
- Vyplynula z hromadné výroby, která musela být nutně intenzivně a masivně podpořena
- Dochází k nasycenosti trhu, cílem je prodat, co už bylo vyrobeno
- Podnikatelé si uvědomují, že zákazník nemusí kupovat právě jejich výrobky, chtějí zákazníkovi „pomoci“ aktivním prodejem
- Podnik nevychází při výrobě z přání a potřeb zákazníka
- Často zaměňováno za marketingovou koncepci
- Předváděcí akce, podomní prodej, agresivní reklama
- Operátoři, pojištění, bankovní služby, energetické společnosti?
Vývoj podnikatelských koncepcí, užití v současnosti:
Marketingová (Marketing Concept)
Cca do 70. let 20. století
- Předchozí koncepty perspektiva inside-out, nyní tzv. outside-in
INSIDE-OUT – východiskem jsou představy vedení firmy, co zákazníci potřebují – řídí se na základě dojmů
OUTSIDE-IN – zde firma nejprve „naslouchá“ zákazníkům (současným i potenciálním), získá poznatky a dle nich se vedení firmy rozhoduje
- V centru pozornosti je zákazník a jeho potřeby (customer-centric), od nich se odvíjí produkt (nikoliv naopak jako v předchozích koncepcích)
- Založen na oboustranné komunikaci mezi trhem a výrobcem (existence zpětné vazby)
- Pružnost podniku na požadavky a přání zákazníků vytváří předpoklady pro budoucí růst podniku
- Tzv. „big data“ - zanecháváme velkou datovou stopu, pro firmy to představuje obrovský potenciál, pokud jsou schopni je zanalyzovat (většinou pouze sběr)
-
Prvky integrovaného marketingu:
- být lepší než konkurence v rozpoznání potřeb,
- vytvoření vhodného produktu,
- schopnost doručit jej zákazníkům
- komunikovat nabízené hodnoty
- Možnost „Masové customizace“ – „šití na míru“ konkrétního zákazníka při zachování masové výroby – např. výroba jen objednaného zboží; zákazník zasahuje svým rozhodnutím přímo do výroby a výroba vyrábí výrobek specifikovaný přímo zákazníkem (např. Dell takto vyrábí počítače; Nike ID; Bohemia Chips a Vítězství za příchuť)
- Problém, když zákazníci neví, co chtějí (S. Jobs - vizionář - zákazníci nemusejí vědět, co chtějí)
Vývoj podnikatelských koncepcí, užití v současnosti:
Společenský marketing (Societal Marketing)
Cca v 70. letech 20. století
- Tehdejší environmentalismus pouze omezený rámec, vznik pojmu „zelený marketing“
- Orientace spíše na lokální problémy (např. znečistění)
- Z hlediska zákaznické základny cílil spíše na intelektuální elity
- Nezřídka prostředkem, jak před zákazníkem obhájit prémiovou cenu
- Dnes mnohem širší problematika - dlouhodobý pohled, udržitelnost, environmentální aspekty, recyklace, etika podnikání (Fair Trade, Child Labor Free Products)
- Zákazníci vyžadují, aby se firmy podílely rovněž na řešení problému světa (které často firmy samy způsobují)
- Zákazníci jsou ochotni akceptovat vyšší cenu a podílet se tak na CSR:
- Požadavky zákazníků jsou v této oblasti stále vyšší
- Zákazníci považují za standard zahrnutí zelené problematiky je považováno za obvyklé a standardní
- Zároveň však jsou zákazníci skeptičtější a nedůvěřivější k proklamacím firemních marketingových oddělení a jsou čím dál méně ochotní platit za zelená řešení prémiovou cenu
- Problematika dále akcentována s nástupem mladších generací zákazníků (generace Y)
- Environmentální perspektiva nedílnou součástí života od narození
- Vůči firmám kritičtější, diferencují mezi produkty na základě jiných atributů, udržitelnost/zelené hodnoty se stávají zásadními determinanty nákupního chování - V řadě odvětví se objevuje skepse vůči zelenému marketingu (hybridní automobily)

Marketing a společenská odpovědnost firem
- Vychází ze společenského marketingu
- CSR (Corporate Social Responsibility, Společenská odpovědnost firem) je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací a interakcí s firemními stakeholdery
- „new marketing myopia“ (nová marketingová slepota) - myslet nejen na zákazníky, ale na stakeholders celkově (ostatní zainteresované a ovlivňované firmou)
- Řeší se vztah mezi:
- CFP (Company Financial Performance) - finanční výkonností
-
CSR (Corporate Social Responsibility) - a společenskou odpovědností firem
- nikdo neví, kterým směrem tyto vztahy fungují, ale jde to ruku v ruce, firmy se nemohou dovolit tím nezabývat
Co znamenají zkratky:
CSR
CSV
CSR
= Corporate Social Responsibility
= společenskou odpovědností firem
CSV
= Creating Shared Value
= vytváření sdílené hodnoty
Integrace do strategického procesu
- Problematika CSR by se neměla omezit jen na součást marketingové komunikace (vydávání PR zpráv) či snahu umístit se v CSR rankingu
- CSR nemusí znamenat jen náklady, omezení či podlehnutí veřejnému tlaku – může být příležitostí k úsporám, inovacím či konkurenční výhodě
- Společnosti ale neumí na CSR vydělat, absentuje strategický pohled, často nedokáží zákazníky přesvědčit, že dělají hodnotné CSR
- Není potřeba snažit se „zachránit svět“, každá společnost může přispět k řešení jen některých společenských problémů
Přístupy k CSR
Inside-out perspektiva
- CSR se prolíná celým hodnotovým řetězcem
- Hodnotový řetězec zachycuje všechny aktivity, kterými se společnost zabývá
- Může být použit jako základ pro identifikaci pozitivních i negativních dopadů těchto aktivit
Outside-in perspektiva
- Kromě pochopení vztahu CSR-hodnotový řetězec, je nezbytné vnímat i okolí/kontext, ve kterém se firma pohybuje/soupeří s ostatními – společenské podmínky, infrastruktura, regulace a právní normy, … i tyto aspekty ovlivňují CSR strategii (návaznost na externí analýzu)
- CSR reportování je povinné pro některé typy businessů, v některých zemích je povinné vydávat na CSR určitou část zisku (Indie, 2 %)
- V ČR firmy vydávají na CSR 2–4 % ze zisku, v zahraničí až 10 %
- Existují nicméně i kritické názory na CSR - firmy fungují za účelem zisku, tuto problematiku by měli řešit jiní (neziskové organizace)
- Koncept se stále rozvíjí, dalším stupněm může být koncept Creating Shared Value (CSV)
Holistický marketing (Holistic Marketing)
nejnovější – současnost
- Nejvyšší stupeň, celistvý marketing
- Základní myšlenka holistická koncepce je, že „v marketingu všechno souvisí se vším“.
- Philip Kotler a Kevin Lane Keller tuto podnikatelskou koncepci definují následovně: „Holistické marketingové pojetí je postaveno na vývoji, designu a plnění marketingových programů, procesů a aktivit beroucích v úvahu jejich šíři a vzájemnou propojenost. Holistický marketing zastává názor, že u marketingu záleží na všem - a že je často zapotřebí široká, integrovaná perspektiva“
- Podle Kotlera a Kellera existují čtyři složky holistického marketingu:
- Interní marketing (Internal marketing)
- Integrovaný marketing (Integrated Marketing)
- Vztahový marketing (Relations Marketing)
- Společenský marketing (Societal Marketing)
Čtyři složky holistického marketingu
(Podle Kotlera a Kellera)
1) Interní marketing (Internal marketing)
- všichni ve společnosti jsou si vědomi zásad a hodnot poskytovaných společností
- problém u pozic s vysokou fluktuací, call centra, atp.
2) Integrovaný marketing (Integrated Marketing)
- marketingové aktivity jsou vzájemně propojené a doplňují se
- např. zážitkový marketing
3) Vztahový marketing (Relations Marketing)
- Vybudování a udržení dlouhodobých vztahů se stakeholdery
- V popředí zájmu jsou zákazníci a jejich potřeby, nikoliv produkty společnosti
- Důraz na retenci, nikoliv akvizici zákazníků
- Prolíná se celým marketingovým mixem
- Produkty jsou navrhovány podle preferencí a upravovány podle potřeb zákazníka, ve spolupráci s dodavateli i distributory
- Cena reflektuje vztah se zákazníkem (individual pricing, bundling)
- Distribuce se přizpůsobuje zákazníkovi (doručení domů, platba kartou, poprodejní servis-instalace, montáž, záruka)
- Individuální marketingová komunikace, obousměrná komunikace, přímý prodej, integrovaná marketingová komunikace
- Customer relationship management, data-mining
- Věrnostní programy, zákaznické karty, …
- Vztahy mezi zákazníky a společností mohou nabývat různé podoby, nejen podle typu produktu či charakteru zákaznického segmentu
- Významné ulehčení rozvojem internetu a e-commerce: individuální komunikace, customizace produktu, adjustace cen
4) Společenský marketing (Societal Marketing)
- někdy také „společensky odpovědný marketing“
- společenská odpovědnost firem, finanční odpovědnost
- etika, životní prostředí, právo, společnost

Současný vývoj podnikatelských koncepcí (CSV)
CSR –> CSV
Koncept společenského marketingu se dále rozvíjí, dalším stupněm může být koncept Creating Shared Value (CSV), který by měl vystřídat CSR.
CSR programy jsou zaměřeny zejména na dobrou pověst a mají pouze limitované spojení s obchodem, což jejich provádění v dlouhodobém hledisku hůře zdůvodňuje
CSV je nedílnou součástí firemní ziskovosti a konkurenční pozice, využívá jedinečné zdroje a odborné znalosti firmy k vytvoření ekonomické hodnoty prostřednictvím vytváření hodnot společenských
–> Firma by měla mít na srdci i obecné blaho
- V současné době se na obchod pohlíží jako na hlavní příčinu společenských, environmentálních a ekonomických problémů - firmy prosperují na úkor společnosti jako celku
- Hlavní důvod: firmy dále využívají již překonaný způsob tvorby přidané hodnoty - úzký pohled a zaměření na krátkodobý finanční výkon a zapomínají na potřeby zákazníků a ignorují širší vliv dalších ukazatelů, které ovlivňují jejich dlouhodobý úspěch
- Řešení: svést obchod a společnost jako celek opět dohromady - společenské potřeby (nejen tradiční ekonomické) definují trhy a společenské škody mohou vytvářet další interní náklady pro firmy
- S tím souvisí i vnímání hodnoty zákazníkem a stanovování cen (více viz Cenové strategie)
