11. přednáška - Fiskální politika Flashcards
(67 cards)
1
Q
Fiskální politika je schopna…
A
ovlivňovat ekonomickou výkonnost pomocí příjmů a výdajů ze státního rozpočtu vedoucích k plnění bezprostředních cílů (ovlivňování agregátní nabídky a poptávky), což vede k naplnění konečných cílů tj. dostatečná zaměstnanost a cenová stabilita.
2
Q
nástroje fiskální politiky:
A
- vládní příjmy
- vládní výdaje
3
Q
bezprostřední cíle fiskální politiky:
A
- ovlivňování agregátní nabídky
- ovlivňování agregátní poptávky
4
Q
konečné cíle fiskální politiky:
A
- dostatečná zaměstnanost
- cenová stabilita
- růst produktu
- vnější stabilita
5
Q
jak se liší konečné cíle fiskální politiky od ostatních politik?
A
nijak, cíle všech politik jsou stejné
6
Q
funkce fiskální politiky:
A
1) Přerozdělovací (Distribuční; Redistribuční)
2) Alokační (Rozvojová)
3) Stabilizační
7
Q
Přerozdělovací (Distribuční; Redistribuční) funkce fiskální politiky =
A
- příjmy státního rozpočtu (SR)
se přerozdělují na výdajové straně - úkolem vlády je přijímat příjmy a přerozdělovat je
8
Q
Alokační (Rozvojová) funkce fiskální politiky =
A
- výdaje na zabezpečení veřejného sektoru
- vláda se snaží rozvíjet veřejný sektor
9
Q
co patří do veřejného sektoru?
A
- zdravotnictví
- školství
- infrastruktura
- obrana
- atd.
10
Q
Stabilizační funkce fiskální politiky =
A
- uzavírání recesní a inflační mezery pomocí výdajů a příjmů
(zejména daní) - vláda se snáží stabilizovat ekonomiku (brzdit dopad = proticyklická)
Proticyklická – zmírňuje dopady výkyvů hospodářského cyklu
11
Q
Veřejné finance =
A
finanční hospodaření všech státních orgánů a institucí.
12
Q
Do veřejných financí patří:
A
- státní rozpočet
- rozpočty orgánů místní samosprávy (rozpočty krajů, obcí a měst)
- specializované veřejné fondy
- fondy zdravotních pojišťoven
- fondy příspěvkových organizací
- Finance státních podniků
13
Q
jaké známe státní podniky?
A
- Česká pošta
- České dráhy
- Budvarka (Budějovický Budvar)
- DIAMO
14
Q
Státní rozpočet
A
- centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují
a používají ústřední státní orgány. Schvalován v podobě zákona
na každý příslušný rok - ústřední vláda hospodaří se státním rozpočtem
15
Q
Specializované veřejné fondy =
A
účelově vytvořené fondy např. Státní
fond dopravní infrastruktury; Státní fond kultury České republiky; Státní
fond rozvoje bydlení; Státní fond životního prostředí České republiky;
Státní pozemkový úřad; Státní zemědělský intervenční fond.
16
Q
Státní rozpočet =
A
- centralizovaný peněžní fond,
- vytvářejí, rozdělují a používají ústřední orgány státní správy;
- základním nástrojem fiskální politiky.
- má příjmovou a výdajovou stránku
17
Q
Vyjmenuj příjmy státního rozpočtu:
A
- daně
- pojistné na sociální zabezpečení, poplatky
- příjmy z prodeje státního majetku
- příjmy z rozpočtu EU
18
Q
jaké jsou největší příjmy SR? a kolika procentně jsou obsáhlé?
A
- daně + pojistné na soc. zabezpečení, poplatky
- více jak 90%
19
Q
Vyjmenuj výdaje státního rozpočtu:
A
- výdaje na nákup zboží a služeb,
- transferové platby,
- investiční (kapitálové) výdaje,
- výdaje na zabezpečení veřejné
správy aj.
20
Q
největší položka výdajů SR? a její procentní zastoupení?
A
- transferové platby
- 80%
21
Q
státní rozpočet se dělí na…
A
kapitoly
22
Q
jaký je odhad schodku na rok 2025?
A
-241 000 000 000 (miliard?)
23
Q
Daně můžeme dělit na:
A
- přímé a nepřímé
nebo - lineární, progresivní a degresivní
24
Q
Přímé daně
A
- přímo do státního rozpočtu
- (daň z příjmu fyzických osob; daň z příjmu právnických osob; silniční daň,; daň z nemovitých věcí; daň z nabytí nemovitosti (neplatí se od r. 2021), daň darovací)
25
Nepřímé daně
- již zahrnuty v ceně výrobku
- (DPH, spotřební daň)
26
Rovná daň =
pro všechny daň stejná
27
rovná daňová sazba
- výjimky u určitých skupin
- na určitou skupinu uvalena konkrétní sazba
28
Daňová kvóta
- úroveň daňové zátěže v zemi
- jak se podílejí daně na HDP
29
daňovou kvótu rozdělujeme na:
- jednoduchou
- složenou
30
jednoduchá daňová kvóta
podíl daní na HDP bez sociálního pojištění
31
složená daňová kvóta
- podíl všech daní a soc. pojištění na HDP
- ČR 34,9%
32
Den daňové svobody
- Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, která rozděluje kalendářní rok do dvou období. V prvním období vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů vlády a ostatních institucí státu. Teprve až o penězích, které vydělají počínaje dnem daňové svobody (včetně), rozhodují svobodně oni sami.
- čím dřív nastane, tím si lidé vydělají více peněz
- letos 11. června jako loni
33
solidární daň
ti, co mají vysoké výdělky platí větší daň
34
na co se uvalují daně?
- nejvíce se daní práce
- druhé největší zdanění je zdanění potřeby
- a o proti předchozím dvou sektorům, velmi malé zdanění kapitálu
(str.10)
35
které daně zabírají kolem 50% ve struktuře celkových příjmů SR?
- mimořádné daně
- daně z příjmů právnických osob
- daně z příjmů fyzických osob
- spotřební a energetické daně
- DPH
(not important)
36
co tvoří 80% výdajů?
transferové platby
37
Transferové platby domácnostem:
➢ Důchody (starobní, invalidní, vdovské, sirotčí)
➢ Podpora v nezaměstnanosti
➢ Peněžitá pomoc v mateřství/rodičovská
➢ Sociální dávky
38
Transferové platby firmám ve formě subvencí
* Výdaje na zabezpečení veřejného sektoru (běžné výdaje i investiční
do školství, zdravotnictví)
* Platby do rozpočtu EU / FM
39
Výsledek státního rozpočtu může být:
* vyrovnaný Příjmy = Výdaje (vyjde 0)
* přebytkový Příjmy > Výdaje (plusový výsledek)
* deficitní(schodek) Příjmy < Výdaje (mínusový výsledek)
40
Cyklický deficit
- vývoj hospodářského cyklu
- nemůže za to vláda
- pokles HC = recese nebo deprese
41
Strukturální deficit
- důsledek fiskální politiky
-vláda špatně strukturovala příjmy a výdaje
- za tohle vláda může - primární odpovědnost vlády
42
Výsledek státního rozpočtu
* pro daný rok poskytuje „Státní závěrečný účet“
* Měsíční plnění státního rozpočtu (na začátku každého měsíce)
43
Financování deficitu SR
➢ Daňové financování – dodatečné zvyšování daní
➢ Dluhové financování
44
Dluhové financování
1) Monetizace deficitu
2) Úvěr ze zahraničí
3) Emise vládních (státních) dluhopisů
45
Monetizace deficitu
- prodej vládních dluhopisů centrální bance
- kvantitativní uvolňování peněz
46
Emise vládních (státních) dluhopisů
* finanční trh a věřitelé (domácnosti, firmy, finanční instituce,
zahraniční věřitelé
* forma: státní pokladniční poukázky; státní dluhopisy do 10 let
a dluhopisy nad 10 let
* Vytěsňovací efekt (Crowding Out Effect)
47
Vytěsňovací efekt (Crowding Out Effect)
o tlak na úrokovou míru a vytěsnění soukromých investic
48
Věřitelé státních cenných papírů:
- Vnitřní zadlužení
- Vnější zadlužení
49
Vnitřní zadlužení
státní cenné papíry nakupují domácí subjekty
50
Vnější zadlužení
státní cenné papíry nakupují zahraniční subjekty
51
Největší veřitel státních dluhopisů ČR =
komerční banky
52
Nástroje pro ovlivňování příjmů a výdajů vlády se dělí dle nutnosti souhlasu
parlamentu:
1. Záměrná (diskreční) opatření
2. Vestavěné stabilizátory
53
1. Záměrná (diskreční) opatření FP =
- Parlament musí schválit jaké daně a v jaké výši (dopad na AS
a AD - změna Y - změna zaměstnanosti a inflace).
- všechna nová opatření
54
2. Vestavěné stabilizátory FP =
- automatické
➢ Na počátku zavedeny jako diskreční opatření, poté působí
automaticky, nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů.
➢ Zmírňují dopady v ekonomice
55
Vestavěnými stabilizátory FB jsou: (příklady)
* progresivní daň z příjmu
* pojištění v nezaměstnanosti
* státní výkup zemědělských
přebytků
* subvence k cenám zemědělské
produkce
56
Záměrná (diskreční) opatření FP můžou být:
* změna daňových sazeb
* změna struktury výdajů SR
* změna ve výši jednotlivých
položek rozpočtových výdajů
* veřejné práce a výdajové
programy
* vytváření nových pracovních míst
financovaných vládou apod.
57
změny Expanzivní fiskální politika
* snížení čistých daní;
* zvýšení vládních nákupů výrobků a služeb.
58
změny Restriktivní fiskální politika
* zvýšení čistých daní;
* snížení vládních nákupů výrobků a služeb
59
Krátkodobé účinky expanzivní fiskální politiky:
* Nedostatečné využití výrobních faktorů → zvýšení reálného produktu,
malé zvýšení cenové hladiny ;
* Úplně využití výrobních faktorů → zvýšení cenové hladiny, malé zvýšení
reálného produktu.
60
Dlouhodobé účinky expanzivní fiskální politiky:
* Nemění úroveň reálného produktu a zaměstnanosti, za předpokladu
úplného efektu vytěsnění.
➢ Efekt vytěsnění soukromých investic (C.O.E.) – zvýšení vládních
výdajů → zvyšuje úrokovou míru → pokles soukromých investic
* Zvyšuje cenovou úroveň
61
Krátkodobé účinky restriktivní fiskální politiky
* Nedostatečné využití výrobních faktorů → snížení reálného
produktu a zaměstnanosti
* Úplně využití výrobních faktorů → snížení cenové hladiny
62
Dlouhodobé účinky restriktivní fiskální politiky
* Zvyšuje soukromé investice
* Pokles úrokové míry
* Snižuje úroveň cen
* Úroveň reálného produktu a zaměstnanosti se nezmění v případě
nahrazení poklesu vládních výdajů soukromými investicemi
63
Saldo státního rozpočtu
výsledek hospodaření státu v daném fiskálním roce
64
Státní dluh
kumulace sald výsledků státního rozpočtu v čase; poměr ku HDP
65
Vládní dluh
kumulace sald hospodaření všech vládních (veřejných) institucí; poměr
ku HDP
66
Vládní dluh =
státní dluh + hospodaření ostatních institucí
67
Lafferova křivka =
Myšlenkou Lafferovy křivky je, že zvyšování daňové sazby za určitý bod je kontraproduktivní při získávání daňových příjmů. Čím vyšší je míra zdanění, tím jsou daňové výnosy menší a v konečném důsledku dojde k poklesu odváděných daní.
