1.1.1 Flashcards
Funkce veřejné knihovny a její knihovní fond, zásady tvorby knihovního fondu, typy a formy dokumentů v knihovním fondu, rozsah a obsah knihovního fondu, financování nákupu knihovního fondu, aktualizace knihovního fondu, hodnocení využití knihovního fondu, revize knihovního fondu. (9 cards)
Funkce veřejné knihovny
zpřístupnění fondu knihovny nebo jiných knihoven formou MVS, poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší, zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů (ze státní správy a samosprávy), poskytnutí přístupu k informacím z internetu, kulturní, výchovná a vzdělávací činnost, poskytování reprografických služeb
Knihovní fond
Dokumentový fond, dokumentografický fond, faktografický fond
Dokumentový fond:
►Je to fond primárních dokumentů, nejdůležitější část inf fondu
►Dokumenty se vybírají podle určitých kritérií, fond je uspořádán tak, aby bylo možné vyhledat každou v něm uchovávanou jednotku, obsahuje především dokumenty, které mají nejvyšší frekvenci ve využití v dané instituci, dokumenty musí být bezprostředně k dispozici v knihovně
Dokumentografický fond:
►Uspořádaný fond sekundárních dokumentů, který poskytuje informace o existenci a dostupnosti dokumentu (př. Katalog, bibliografické systémy)
Faktografický fond:
►Předmětem jsou faktografické informace, uživatel dostane přímo fakta bez toho, aniž by je musel hledat v DF či DGF, je tvořen soubory uspořádaných dokumentů formou publikací (statistické ročenky, encyklopedie)
Zásady tvorby knihovního fondu
Zásady tvorby knihovního fondu veřejné knihovny vychází primárně z potřeb obyvatel dané obce.
Při budování fondu je nutné zohlednit aspekty jako třeba: složení obyvatel, potřeby stávajících případně nových cílových skupin uživatelů, kvalita, aktuálnost a rozsah stávajícího knihovního fondu, mezery ve fondu, zapojení knihovny do regionálních funkcí
Typy a formy dokumentů v knihovním fondu
Ve fondu veřejné knihovny by měly být obsaženy dokumenty různých typů a forem
Typy dokumentů a informačních zdrojů:
►beletrie a populárně naučná literatura pro děti i dospělé, periodika
►online přístup k elektronickým informačním zdrojům
►případně dle zájmu hudebniny, mapy, společenské hry, skládanky, tematické kufříky, edukační hračky, počítačové hry apod.
Formy dokumentů:
►Tištěné knihy, e-knihy, zvukové a audiovizuální dokumenty, přístup do online databází
Rozsah a obsah knihovních fondů
Rozsah obecně vychází z počtu obyvatel obce, minimální rozsah knihovního fondu by neměl být menší než 2 500 knihovních jednotek
Knihovna by měla zpřístupňovat knihovní fondy odpovídající zájmům všech věkových skupin. Knihovní fondy a služby poskytují jak tradiční materiály, tak všechny odpovídající druhy moderních informačních médií a technologií
Rozlišujeme tři základní součásti fondu:
►Základní fond – zahrnuje systematicky budovaný základní výběr beletrie, naučné literatury, regionální literatury a neknižních materiálů dlouhodobé hodnoty, který slouží k uspokojování základních potřeb uživatelů
►Aktuální fond – zahrnuje nejnovější přírůstky aktuální beletrie a naučné literatury i dalších médií zakoupených nebo jinak získaných v posledních přibližně pěti letech
►Výměnný fond – tvoří podpůrnou část knihovního fondu, je nakupován převážně z dotace na výkon regionálních funkcí, případně ze sdružených prostředků mikroregionů
Financování nákupu knihovního fondu
Podíl výdajů na nákup knihovního fondu se pohybuje kolem 10 % celkových výdajů na zajištění provozu knihovny. Stanovení rozpočtu na nákup knihovního fondu vychází orientačně z počtu nakoupených přírůstků v předchozím roce, resp. z procenta obnovy knihovního fondu a ceny dokumentů
Aktualizace knihovního fondu
Aktualizace a vyřazování knihovního fondu je stejně důležitou činností jako jeho doplňování. Zásadou je zachovat rozsah knihovního fondu v optimálních mezích a udržovat rovnováhu mezi nově získanými přírůstky a úbytky zastaralých a nevyužívaných dokumentů. Trvalou součástí knihovního fondu zůstává pouze regionální literatura s dlouhodobou informační hodnotou a soubor tzv. zlatého fondu literatury
Aktualizace knihovního fondu může probíhat průběžně (opotřebované dokumenty, duplicitní a multiplicitní, neodpovídající zaměření knihovny apod.), pravidelně (podle stanoveného plánu)
Hodnocení využití knihovního fondu
Využívání knihovního fondu je ověřováno jednou ročně, nejlépe po shromáždění statistických údajů o knihovně. Sledovány jsou základní indikátory:
Obrat knihovního fondu: Indikátor obratu ukazuje, kolikrát byla každá knihovní jednotka v průměru půjčena během jednoho roku
Stupeň aktivace knihovního fondu: Poskytuje informaci o tom, jak vysoká je aktivní část knihovního fondu, tedy kolik procent knihovních jednotek během jednoho roku bylo alespoň jednou půjčeno, a zda existuje vztah mezi nabídkou a poptávkou
Revize knihovního fondu
Frekvence revizí se odvíjí od rozsahu knihovního fondu. Revizní plán může být stanoven tak, aby ke stejnému datu za dané období byl revidován celý rozsah knihovního fondu, nebo může být v daném období zvolena etapová revize.
Jednou za 5 let (fond pod 100 000 jednotek)
Jednou za 10 let (100 000 – 200 000 jednotek)
Jednou za 15 (200 000 – 1 000 000)
Nad milion probíhá revize postupně
