1.1.2 Flashcards
Mezinárodní trendy v katalogizační politice, jejich národní interpretace a implementace, včetně podílu na tvorbě národní katalogizační politiky (2 cards)
Mezinárodní trendy v katalogizační politice
Katalogizační pravidla: soubor pokynů a pravidel určených pro jednotné zpracování dokumentů, stanovují údaje, z kterých se katalogizační záznam skládá, posloupnost těchto údajů a způsob jejich uvádění
Katalogizační instrukce: úřední vydání katalogizačních pravidel závazných na určitém území, obvykle na území jednoho státu
►ISBD: Mezinárodní norma pro bibliografický popis
- Zabývá se pouze popisnými údaji a stanovuje jejich pořadí v záznamu a zásady pro jejich tvorbu
- Cílem je unifikace a standardizace popisných údajů
- Zajišťuje všeobecnou srozumitelnost záznamu dokumentu a možnost mezinárodní výměny záznamu
►AACR2 a RDA: Angloamerická katalogizační pravidla, vznikla na základě FRBR
-Obsahují pravidla pro tvorbu záhlaví jmenného záznamu, ISBD se tímto nezabývá
-RDA navazují na AACR2, obsahuje navíc pravidla pro zpracování audiálních, audiovizuálních a elektronických dokumentů
-Obsahují komplexní soubor zásad a pokynů pro popis zdrojů všech typů bez ohledu na nosič a obsah
►MARC21: Výměnný formát, který využívá AACR2
-Mezinárodně uznávaný metadatový standard pro popis dokumentů v knihovnických informačních systémech
-Využívá strukturu polí a podpolí, do kterých jsou ukládány bibliografické záznamy
-Záznamy mají neměnnou strukturu, je možné data přenášet napříč různými systémy
►FRBR: Funkční požadavky na bibliografické záznamy
-Cílem bylo definovat fci bibliografického záznamu se zřetelem k různým druhům dokumentů, k různému využití a různým uživatelským potřebám a stanovit základní údaje pro bibliografické záznamy
►Dublin Core: Standard pro metadatový popis digitálních objektů
-Cílem je usnadnění vyhledávání el. Zdrojů
-Záznam zachovává hlavní charakteristiky dokumentu jak formální, tak věcné
-Soubor tvoří 15 volitelných a opakovatelných polí, jejichž pořadí není pevně stanoveno
Jejich národní interpretace a implementace, včetně podílu na tvorbě národní katalogizační politiky
Než v ČR byla přijata mezinárodní katalogizační pravidla, užívaly se různá jiná. Za monarchie to byly rakouské katalogizační instrukce, poté byly pravidla ovlivněna pruskými instrukcemi, které přetrvávaly i po vzniku Československa až do 2. sv války
Po 2. sv. válce nastala změna i v těchto pravidlech, kdy v roce 1950 byla vydána Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu, která uvádí některé zásady anglo-amerických pravidel
Během 50. let byly vypracovány Pravidla jmenného katalogu opět pod vlivem pruských i sovětských pravidel
Roku 1965 vyšla instrukce s celostátní platností ČSN 01 0195 Bibliografický a katalogizační záznam. Pravidla podrobně rozpracovávala jednotlivé zásady pro tvorbu záznamu. Norma je stručnější a stanovila zásady pro tvorbu záhlaví a zásady uvádění popisných údajů a jejich posloupnost.
Roku 1992 byla vydána revize ČSN 01 0195 s názvem Bibliografický záznam, která systematizovala popisné údaje bibliografického záznamu a vycházela z mezinárodní normy ISBD.
V ČR se výměnné formáty začaly používat od roku 1996 UNIMARC od roku 2003 MARC (v některých institucích se používal souběžně s UNIMARC), od května 2015 jsou bibliografické záznamy spojovány s formátem MARC 21
RDA jsou v ČR používána od 1. května roku 2015
