12 - Hodnocení ve výuce Flashcards
cíle hodnocení
- odhalit příčiny a podmíněnost dosažených výsledků
- konfrontovat dosaženou úroveň rozvoje žáka s cíli
- zkoumat míru úspěšnosti a neúspěšnosti
funkce hodnocení
- Diagnostická – vytváříme soudy o vědomostech, dovednostech, zájmech žáků
- Kontrolní – kontrola, zda žák provádí tu činnost, kterou má určenu, a zda si ji osvojil
- regulativní – diagnostické informace slouží pro další projektování výuky
- verifikační – ověření správnosti cílů a zvolených prostředků
- motivační (stimulační) – může žáka mobilizovat k vyššímu učebnímu výkonu
- výchovné – reálné sebehodnocení u žáků, posilování schopnosti překonávat překážky
- selektivní (výběrová, diferenciační) - výběr žáka do školy, třídy
- informační – informování rodičů, vedení škol, inspekční orgány
- profylaktická – zabraňuje se tím hrubým chybám, zmenšuje se riziko selhání žáků ve výstupních testech, závěrečných zkouškách, přijímacích pohovorech atd.
- vyhledávací – vyhledání odchylek rozvoje osobnosti od průměru (talentovaní žáci, SPU)
chyby hodnocení
o posuzujeme nápadné žáky
o nebereme zřetel na věkové zvláštnosti žáků
o formulujeme obecné závěry
o používáme „černobílého hodnocení“
o podmínky a jejich účinek vidíme přímočaře
Dělení hodnocení
- podle převažující funkce
– kontrola hodnocení, přijímací zkoušky, motivační hodnocení - podle začlenění do osvojovaného procesu
– vstupní, průběžné, tematické, závěrečné - podle použité metody
– ústní, písemná zkouška, didaktický test, praktická výkonová zkouška, hodnocení výsledků činnosti, pozorování, rozhovor, dotazník aj. - podle užití v organizačních formách výuky
– ve skupinové činnosti, při samostatné práci, ve třídě, v laboratoři, na exkurzi, na koncertě - podle převládající role jednoho ze subjektů výuky
– hodnocení učitelem, sebehodnocení žáka - podle počtu hodnocených žáků
– individuální, hodnocení více žáků současně (písemně, při řešení společného úkolu), frontální hodnocení (písemné práce, testy aj.) - podle stupně automatizace
- ústní zkoušky, rozhovor
- písemné, rozbor výsledků práce, výkonové zkoušky
- testování bez technických zařízení
- vyhodnocování dat pomocí záznamových médií
- techniky umožňující zpětnou vazbu (počítače, trenažéry, simulátory) - podle obsahového zaměření
– vědomostí, dovedností, tvořivosti, postojů k učení aj. - podle záběru v rozsahu diagnostických informací
– denní diagnostika nebo zobecňující makrodiagnóza – souhrnné zkoušení
Metody hodnocení a klasifikace:
- Ústní zkouška
- Písemná zkouška
- Didaktický test
- Výkonová, praktická zkouška
Ústní zkouška
- Interakce učitele a žáka při hodnocení, otázky musí být jednoznačné, srozumitelné. Vyvarovat se netrpělivosti, sugestivnosti otázek, předčasného hodnocení odpovědi, neetického hodnocení před stanovením známky.
Písemná zkouška
- Může se více orientovat na dovednosti. Mohou být krátké (5-15min.) nebo celohodinové.
Didaktický test
Měření výsledků výuky.
e určen výhradně k určení vědomostí a dovedností, které žák získal v průběhu výuky, nikoliv k měření rysů osobnosti studenta.
Dnes renesance testů – jsou poměrně spolehlivé a objektivní.
Vlastnosti testu:
o validita – test měří to, co má.
o spolehlivost, reliabilita – opětovné užití u týchž žáků dává zhruba stejné výsledky.
o citlivost – nesmí být příliš snadný nebo zase náročný,
o objektivita – přesná kritéria pro hodnocení, stanovení výsledného hodnocení
o ekonomičnost, použitelnost – přesný návod na vyhodnocení.
Výkonová, praktická zkouška
Tam, kde obsahem jsou psychomotorické dovednosti (jazyky, předměty s převahou praktického zaměření), hodnotíme praktické dovednosti, návyky, účelné způsoby práce, využití teoretických vědomostí v praktické činnosti, tvořivost, rychlost, kvalitu výkonu, aj
Chvála a kritika ve výuce
Chvála:
stanovujte dosažitelné cíle, nespěchejte, pochvalte i částečný úspěch i snahu,
odměna by měla následovat co nejdříve po správné reakci, čím dříve oceníme práci a úsilí žáka, tím lépe. – opravování písemek do příští hodiny
Kritika:
používat s citem, žák by se měl dozvědět, co udělal špatně a jak by to měl napravit, formulovat ji spíše jako radu, než jako výčitku,
vyjádřit ji pozitivně – co má žák provádět, i při kritizování nedostatků můžeme pochválit dílčí pozitiva
