4. Rozmnožování organismů Flashcards
(80 cards)
1
Q
Jak se dělí prokaryotní buňky?
A
Binárním dělením
2
Q
Co je to binární dělení?
A
1) okopíruje se jediná molekula DNA
2) obě molekuly DNA se od sebe oddálí
3) rozdělí se cytoplazma
4) buněčná stěna oddělí dvě nové buňky tak, aby v každé zůstala jedna kopie DNA (z jedné buňky mateřské vzniknou dvě dceřiné)
3
Q
Jak se dělí eukaryotní buňky?
A
Meiózou nebo mitózou
4
Q
Rozmnožování somatických (tělních) buněk
A
mitóza
5
Q
Rozmnožování pohlavních buněk
A
meióza
6
Q
karyokineze
A
jaderné dělení
7
Q
syncitium
A
vícejaderná buňka
8
Q
cytokineze
A
buněčné dělení
9
Q
typy karyokineze
A
- meióza
- mitóza
- amitóza
10
Q
mitóza
A
neredukční dělení = dceřiná buňka má stejný počet chromozomů jako mateřská
11
Q
meióza
A
redukční dělení = dceřiná buňka má poloviční počet chromozomů než buňka mateřská
12
Q
amitóza
A
- u nádorových buněk
- dělení buňky bez vytváření chromozomů a dělícího vřeténka
- genetická informace je rozdělena do dceřiných buněk nerovnoměrně
13
Q
buněčný cyklus
A
= sled dějů, během nichž buňka roste, syntetizuje potřebné molekuly, tvoří organely, kopíruje EDNA
- končí buněčným dělením
- trvá 24 h (někdy i několik měsíců)
14
Q
Fáze buněčného cyklu
A
1) Interfáze
- G1 fáze
- S fáze
- G2 fáze
2) M fáze
- profáze
- metafáze
- anafáze
- telofáze
15
Q
Jak jinak nazýváme G1 fázi?
A
postmitotická/presyntenická fáze
16
Q
Jak dlouhou část buněčného cyklu zabírá G1 fáze?
A
1/3 buněčného cyklu
17
Q
Co se děje v G1 fázi?
A
- růst buňky
- intenzivní metabolismus
- oprava DNA
- dotvoření organel
18
Q
Kolik chromatid má chromozom v G1 fázi?
A
jednu
19
Q
Jak jinak nazýváme S fázi?
A
syntetická fáze
20
Q
Co se děje v S fázi?
A
- replikace DNA
- vznik druhé chromatidy chromozomu
21
Q
Jak dlouhou část buněčného cyklu zabírá S fáze?
A
1/3 buněčného cyklu
22
Q
Čím jsou spojeny chromatidy chromozomů?
A
centromerou
23
Q
Jak jinak nazýváme G2 fázi?
A
premitotická, postsyntetická
24
Q
Jak dlouhou část buněčného cyklu zabírá G2 fáze?
A
1/4 buněčného cyklu
25
Co se děje v G2 fázi?
- příprava na mitózu
- růst buňky
- syntéza specifických proteinů
- zdvojení centrozomu
26
Centrozom
organely, tvořící protilehlé póly buňky, vychází z nich dělící vřeténka
27
Kdy začíná a jak dlouho trvá spermatogeneze?
- začíná v pubertě
| - jeden cyklus trvá 70 dni
28
U koho dochází ke spermatogenezi?
U samců
29
Průběh spermatogeneze
1) ze spermatogonie vzniká mitózou primární spermatocyt
2) meiotickým dělením primárního spermatocytu vzniká sekundární spermatocyt
3) meiotickým dělením spermatocytu vznikají 4 spermatidy
4) ze spermatid vznikají spermie
30
Kolik spermií vznikne z jednoho primárního spermatocytu?
4
31
U koho dochází oogenezi?
u samic
32
Kdy začíná oogeneze?
- v prenatálním odbdobí
33
Průběh oogeneze
1) z oogonie vzniká mitózou primární oocyt
2) vývoj se na dlouhou dobu zastaví v profázi
3) meiotickým dělením primárního oocytu vzniká sekundární oocyt a pólové tělísko
4) druhé meiotické dělení probíhá v období ovulace a zastavuje se v metafázi 2
5) druhé meiotické dělení dokončuje pouze oplozený oocyt
6) druhým meiotickým dělením vzniká zralé vajíčko a druhé pólové tělísko
34
Co vznikne z jednoho primárního oocytu?
- 1 vajíčko
| - 2-3 pólová tělíska
35
Hlavní fáze meiózy
- meióza 1
- interkineze
- meióza 2
36
Co se děje s buňkami při meióze?
z 1 buňky diploidní vznikají 4 buňky hapoloidní
37
Meióza 1
Z jedné diploidní buňky o 46 chromozomech se 2 chromatidami vznikají 2 haploidní buňky (každá má 23 dvouchromatidových chromozomů)
38
Fáze profáze 1
- leptotene
- zygotene
- pachytene
- diplotene
- diakineze
39
leptotene
- počátek spiralizace chromozomů
| - chromozomy jsou viditelné jako tenká vlákna
40
zygotene
- pokračování spiralizace chromozomů
| - párování homologických chromozomů a jejich spojení centromerou (vznikají tetrády)
41
pachytene
crossing over
42
diplotene
oddalování homologických chromozomů v tetrádách
43
diakineze
- rozpad jaderné membrány
| - vznik dělícího vřeténka
44
Metafáze 1
- tetrády se řadí do ekvatoriální roviny
| - centromery směřují k pólům buňky
45
Anafáze 1
- homologické dvouchromatidové chromozomy jsou dělícími vřeténky přitahovány k opačným pólům buňky
- redukce počtu chromozomů
46
Telofáze 1
vznik jaderného obalu
47
Interkineze
přechod mezi meiózou 1 a meiózou 2
48
Meióza 2
- podobá se mitóze
- z 2 haploidních buněk o 23 chormozomech se 2 chromatidami vznikají 4 buňky haploidní o 23 chromozomech se 1 chromatidou
49
Co se děje s buňkami při mitóze?
Z 1 buňky diploidní vznikají 2 buňky haploidní
50
Mitóza - profáze
- rozpad jaderné membrány
- mizí jadérko
- chromozomy se spiralizují a zkracují
- centrozomy na opačných pólech buňky
- vznik dělícího vřeténka a připojení k centromeře (na konci profáze)
51
Z čeho vyrůstá dělící vřeténko?
Z centrozomu
52
Čím je tvořeno dělící vřeténko?
mikrotubuly
53
Mitóza - metafáze
- chromozomy v ekvatoriální rovině buňky
- dělící vřeténko připojeno k centromeře
- chromozomy jsou kondenzované a dobře pozorovatelné mikroskopem
54
Mitóza - anafáze
- zkracování dělícího vřeténka
- rozdělení centromery
- chromatidy putují k opačným pólům buňky
(Z 1 dvouchromatidového chromozomu vnikají 2 chromozomy jednochromatidové - každý putuje do jedné buňky)
55
Jak je možné, že dceřiné buňky po mitóze jsou identické?
obě chromatidy chromozomů v matčiné buňce mají stejnou genetickou informaci
56
Mitóza - telofáze
- seskupení chromozomů na opačných pólech buňky
- despiralizace chromozomů (rozvolnění chromozomů do původní polohy)
- obnovení jaderné membrány a jadérka
- zánik dělícího vřeténka
57
Kdy nastává cytokineze?
po karyokinezi
58
cytokineze rostlinných buněk
vznik fragmoplastu uprostřed buňky a postupné rozrůstání k okrajům
59
fragmoplast
přepážka tvořená mikrotubuly, která vzniká při cytokinezi rostlinných buněk
60
cytokineze živočišných buněk
vznik kontraknilního prstence na okraji buňky, který buňku postupným zužováním zcela rozdělí
61
kontraktilní prstenec
prstenec tvořený mikrotubuly, který vzniká při cytokinezi živočišných buněk
62
Jaké 2 životní strategie živočichů rozlišujeme?
- R stratég
| - K stratég
63
R stratég (živočichové)
- důraz na rozmnožování a mobilitu potomstva
| - kvalita a konkurenceschopnost je odsunuta do pozadí
64
K stratég (živočichové)
- důraz na kvalitu a konkurenceschopnost potomstva
| - kvantita a mobilita je odstraněna do pozadí
65
Jaké 3 životní strategie rostlin rozlišujeme?
- R stratég
- S stratég
- C stratég
66
R stratég (rostliny) - ruderální stratég
- odolnost vůči narušování biomasy
- nesnáší stres
- velká reprodukční schopnost
- rychlý růst, kratší věk
67
S stratég (rostliny)
- dobře snáší stres
- nesnesou narušování biomasy
- nízká reprodukce
- pomalý růst, vysoký věk
- zvyklý na nedostatek zdrojů
68
C stratég (rostliny)
- vysoká konkurenceschopnost
- nemají rádi narušování biomasy ani stres
- střední růst, dlouhověkost
- střední reprodukce
69
Kde se stekáme s R stratégem rostlin?
lavinové svahy, ruderální plochy
70
Kde se stekáme s S stratégem rostlin?
skály, pouště, rašeliniště
71
Zástupce R stratéga rostlin
merlík
72
Zástupce S stratéga rostlin
borovice, borůvky
73
Zástupce C stratéga rostlin
dub, buk
74
Jaké typy chování u zvířat rozlišujeme v rámci etologie rozmnožování?
- rivalské chování
- partnerské chování
- péče o mláďata
75
Rivalské chování
tvorba teritorií hájených příslušníky rodu
76
Partnerské chování
- zmenšování vzdálenosti mezi pohlavními partnery
- dotyková komunikace
- pohlavní spojení (coitus)
77
Péče o mláďata
- rozvíjí se na základě instinktů
| - především u ptáků a savců
78
Ekologická valence
míra podmínek, kterým se organismus dokáže přizpůsobit a žít v nich
79
Euryvalentní živočichové
druhy dobře snášející kolísání daného ekologického faktoru
80
Stenovalentní živočichové
druhy úzce vázané na vymezené podmínky existence
