7. Morfologie a histologie krytosemenných roslin Flashcards
(129 cards)
1
Q
jádro lat.
A
nukleus
2
Q
Co obsahuje jádro rostlinné buňky?
A
- karyoplazma
- chromozomy
- v každém jádře je několik jadérek
3
Q
Čím je kryto jádro rostlinné buňky?
A
jadernou membránou
4
Q
Co jsou to mitochondrie a k čemu slouží?
A
- tyčinkovité až vláknité útvary
- buněčné dýchání
5
Q
Endoplazmatické retikulum
A
- membránový systém na nějž jsou připojeny ribozomy
- syntéza buněčných bílkovin
6
Q
Hladké endoplazmatické retikulum
A
- nemá ribozomy
- slouží k syntéze glykolipidů
7
Q
Golgiho aparát
A
- soustava plochých měchýřků
- biochemické reakce bílkovin a složitých sacharidů
8
Q
Lyzozomy
A
- měchýřky tvořené biomembránou
- uzavírají trávicí enzymy
9
Q
Vakuoly
A
- typické pro rostlinné buňky
- zásobárna
- obsahují enzymy, které se účastní metabolických přeměn
10
Q
Chloroplasty
A
- obsahují chlorofyl
- typické pro rostlinné buňky
11
Q
Chloroplasty - stroma
A
dvojitá biomembrána uzavírající bílkovinnou plazmu
12
Q
Chloroplasty - tylakoidy
A
síť uzavřených biomembrán tvořící stroma
13
Q
Chloroplasty - grana
A
stupňovitě na sobě uložené tylakoidy
14
Q
Chromoplasty
A
obsahují červená a žlutá asimilační barviva
15
Q
Leukoplasty
A
- jsou v neosvětlených částech rostliny
- hromadí zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy)
16
Q
Pletiva
A
soubory buněk stejného tvaru a stavby, přizpůsobené k plnění určitých funkcí
17
Q
dělení pletiv podle způsobu vzniku
A
pravá a nepravá
18
Q
pravá pletiva
A
- vznikla dělením buněk matčiných na buňky dceřiné
- buňky zůstávají navzájem spojené
- tvoří těla vyšších rostlin
19
Q
nepravá pletiva (+ příklad)
A
- vznikla druhotným seskupením volných buněk
- plektenchym v plodnicích hub
20
Q
dělení pletiv podle schopnosti dělení
A
dělivá a trvalá
21
Q
Dělivá pletiva
A
- buňky v nich mají zachovanou dělivou schopnost, umožňují růst a dělení buněk
- tenkostěnné buňky na vrcholcích stonků a kořenových špičkách
22
Q
Trvalá pletiva
A
- vznikají činností dělivých buněk
- skládají se z funkčně rozlišených buněk
- ztráta dělivé schopnosti
23
Q
Dělení trvalých pletiv
A
krycí, vodivá, zpevňovací a základní
24
Q
Dělení dělivých pletiv
A
protomeristém, primární meristém, sekundární meristém
25
dělení pletiv podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn
Parenchym, kolenchym, sklerenchym
26
parenchym (tvar buňky + dělní)
- buňky jsou tenkostěnné, tvarem stejné v jednom směru protáhlé
- palisádový parenchym, mezenchym, aerenchym, prozenchym
27
Palisádový parenchym
asimilační pletivo listu
28
mezenchym
vyskytuje se v mladých částech rostliny
29
aerenchym
ve vodních a bahenních rostlinnách
30
prozenchym
nachází se v cévních ssvazcích
31
Kolenychm
- ztloustlé buněčné stěny v rozích buněk (rohová kolenchym)
- buňky jsou živé
- v malých rostoucích orgánech (např. v řapících listů)
32
Sklerenchym
- Nejrozšířenější zpevňovací pletivo
- silně ztloustlé buněčné stěny
- buňky většinou nemají živý obsah (brzy odumírají a vyplňují se vzduchem)
33
Krycí pletiva
- pokrývají povrch rostlinných orgánů
| - chrání rostlinu před nepříznivými vlivy z vnějšího prostředí
34
Typy krycích pletiv
Pokožka (epidermis), kutikula, průduchy, chlupy (trichomy), vodní skuliny (hydatody), korek
35
Pokožka (epidermis)
- vrstva k sobě přiléhajících buněk
- buňky neobsahují chloroplasty
- nepropustná pro vodu a plyny
36
Kutikula
- nad pokožkou
| - chrání rostlinu a snižuje ztráty vody výparem
37
Průduchy
- většinou na spodní straně listu (u vodních roslin na horní)
- slouží k výměně vody a plynů
- tvořeny dvěma svěracími buňkami ledvinovitého stavu
38
Chlupy (trichomy) + dělení
- jednobuněčné i mnohobuněčné
| - krycí, žláznaté, žahavé
39
Chlupy (trichomy) krycí
ochrana pokožky, snižují riziko přehřátí
40
Chlupy (trichomy) žláznaté
vyměšují silice (např. máta)
41
Chlupy (trichomy) žahavé
po odlomení koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny (např. kopřiva)
42
Vodní skuliny (hydatody)
- průduchy se nemohou uzavírat
| - gutace
43
Gutace
vytlačování vody z těla ve formě kapek
44
Korek
- nahrazuje pokožku u dřevin
- při tloustnutí stonku se trhá
- vnější část borky
- odumřelé buňky se ztloustlými buněčnými stěnami
nepropouští vodu ani plyny
- tepelný a mechanický izolátor
45
Pletiva vodivá (význam)
- vyvinula se v souvislosti s přechodem rostlin na souš
| - umožňují transport vody a v ní rozpuštěných látek po těle rostliny
46
Pletiva vodivá (zástupci)
Xylém, cévy, cévice, floém
47
Xylém
- dřevní část
- soustava cévních svazků
- přivádí roztoky minerálních látek z půdy kořeny a stonkem do listů
48
Cévy (tracheje)
- zesílené buněčné stěny
| - trubice tvořené dlouhými řadami mrtvých buněk
49
Cévice (tracheidy)
- tvořeny protáhlými mrtvými buňkami
| - dřevnaté stěny
50
Floém
- lýková část
| - vede z listů produkty fotosyntézy do míst potřeby a k uložení
51
Pletiva základní
- vyplňují prostor mezi krycími a vodivými pletivy
52
Dělení pletiv základních
Asimilační pletiva, vyměšovací pletiva, zpevňovací pletiva, zásobní pletiva
53
Asimilační pletiva
- velké množství chloroplastů
| - většinou v listech (mohou být i v jiných částech rostliny)
54
Vyměšovací pletiva
- vylučování a hromadění produktů metabolismu (silice, alkaloidy
- charakteristické pro čeledi mákovité a pryšcovité
55
Zásobní pletiva
- ukládání zásobních látek
- tvořena parenchymem a sklerenchymem
- v kořenech, oddencích, hlízách a plodech
56
Vegetativní orgány rostlin
- zabezpečují život jedince
| - výživa, růst a výměna látek s prostředím
57
Kořen
podzemní orgán, který upevňuje rostlinu v substrátu a slouží k příjmu vody a v ní rozpuštěných minerálních látek
58
Funkce kořene
- nasávací
- vodivá
- mechanická
- zásobní
59
metamorfózy kořene
- zásobní kořeny
- vzdušné kořeny
- příčepivé kořeny
- haustoria
60
Zásobní kořeny
- hromadí zásobní látky
- kořenové hlízy a bulvy
- celer
61
Vzdušné kořeny
- umožňují přijímat vzdušnou vlhkost
- často obsahují chlorofyl (vyživovací funkce)
- běžné u tropických a subtropických rostlin
- orchideje
62
Příčepivé kořeny
- přichycovací funkce
| - břečťan
63
Haustoria
- kořeny parazitických rostlin
- nasávají živiny z dřevních částí hostitelské rostliny
- jmelí (poloparazit), kokotice (parazit)
64
Využití kořene
- potrava člověka i zvířat
- výroba léčiv a kosmetických přípravků
- potravinářský průmysl
65
Stonek
- obvykle nadzemní článkovaná část cévnatých roslin
- nese listy a reprodukční orgány
- rozvádí roztoky minerálních látek z kořenů do listů
66
Prýt
stonek s listy
67
Uzliny
místa, kde přisedají listy ke stonku, jsou mezi nimi články
68
Stonek bylin
dužnatý - vnitřní pletiva jsou měkká
69
Druhy bylinného stonku
Lodyha, stéblo, stvol
70
Lodyha
olistěný bylinný stonek
| - hluchavka
71
Stéblo
dutý stonek rozdělený kolénky a články
| - žito
72
stvol
bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím, listy tvoří přízemní růžici
- prvosenka jarní
73
stonek dřevin
dřevnatý - pletiva jsou zdřevnatělá
74
druhy dřevnatého stonku
strom, keř, polokeř
75
strom
nevětvený kmen + větvená koruna
| - dub
76
keř
stonky se větví od země a celé jsou zdřevnatělé
| - tavolník
77
Polokeř
horní část je dužnatá a větví se na zimu odumírají
| - borůvka
78
metamorfózy stonku
oddenky, oddenkové hlízy, stonkové hlízy, šlahouny, stonkové úponky, brachyblasty, kolce
79
oddenky
podzemní část stonku, zásobní orgán, slouží k vegetativnímu rozmnožování
- zázvor
80
oddenkové hlízy
vznikají hromaděním zásobních látek v oddencích
| - brambory
81
stonkové hlízy
vznikají ztloustnutím stonku, zásobní funkce
| - kedlubna
82
šlahouny
plazivé prýty zakořeňující nad zemí
| - jahodník
83
stonkové úponky
umožňují přichycení
| - vinná réva
84
brachyblasty
zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy nebo květy
- borovice, jabloň
85
Kolce
trnité výběžky vznikající přeměnou brachyblastů, ochranná funkce
- trnka
86
využití stonku
- potrava člověka a zvířat
- surovina pro průmysl
- palivo
- stavební materiál
87
List
- postranní orgán cévnatých rostlin
- tvoří se pouze na stonku
- omezený růst
- fotosyntéza, transkripce, výměna plynů
88
čepel
plochá část listu
89
řapík
stopkovitá část listu
90
Dělení listů podle tvaru čepele
jednoduchý a složené
91
dělení listů podle postavení na stonku
střídavé, vstřícné (2 proti sobě), přeslenité (z každé uzliny vyrůstají min. 3)
92
metamorfózy listu
děložní listy, trny, listové úponky, cibule, listeny, plevy a pluchy, lapací zařízení
93
děložní listy
již v zárodku semene (vyživují ho)
94
trny
ochranná funkce
| - trnovník akát
95
listové úponky
umožňují přichycení
| - hrách setý
96
cibule
zdužnatělé listy, slouží k hromadění látek a k vegetativnímu rozmnožování
- cibule, česnek
97
listeny
redukované listové útvary, tvoří některé části květů nebo květenství
98
plevy a pluchy
části květu (časté u obilnin)
99
lapací zařízení
masožravé rostliny
100
využití listů
potrava člověka, léčivo, koření, pochutiny, průmysl, výroba různých předmětů
101
květ
- rozmnožovací orgán krytosemenných roslin
- modifikace stonku a listu
- produkuje nektar
102
pravý květ
krytosemenné rostliny (růže)
103
nepravý květ
nahosemenné rosliny (smrk)
104
jednodomé rosliny
samčí i samičí květy jsou na jedné rostlině
| - kukuřice
105
dvoudomé rosliny
samičí květy se nacházejí na jiné rostlině než samčí
| - chmel
106
tyčinky
- samčí pohlavní orgán
- produkují pylová zrna
- nitka a prašník (tvořený dvěma prašnými váčky)
107
andreceum
soubor tyčinek v květu
108
pestík
- samičí pohlavní orgán
- vzniká srůstem jednoho nebo více plodolistů
- semeník, čnělka, blizna
109
Gyneceum
soubor plodolistů
110
využití květů
- výroba léčiv
- výroba parfémů a krémů
- okrasná funkce
111
Plod
mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin, vyživuje a chrání semena během zrání, často se podílí na jejich rozlišování
112
semeno
mnohobuněčný útvar, který vzniká na mateřské rostlině po oplození vajíčka
113
části semena
osemení, výživové pletivo, zárodek
114
osemení
vzniká přeměnou vaječných obalů, ochranná funkce
115
výživové pletivo
obsahuje zásobní látky, která rosliny využívá při klíčení semen
116
zárodek
nejmladší vývojové stádium rosliny
117
části zárodku
dělohy, článek podděložní, vzrostlý vrchol, kořínek
118
Dělení plodů podle konzistence
suché, dužnaté
119
Suché plody
oplodí je kožovité, tvrdé, sklerenchematické
120
Dělení plodů podle pukavosti
- pukavé
- nepukavé
- poltivé
121
pukavé plody
v době zralosti se otevírají
122
nepukavé plody
jednosemenné plody, v době zralosti se neotevírají, oddělují se od rosliny celé
123
poltivé
v době zralosti se neotevírají, rozpadají se na jednosemenné díly
124
Dělení pukavých plodů
měchýřek, lusk, šešule a šešulka, tobolka
125
Dělení nepukavých plodů
nažka, oříšek, obilka
126
dělení poltivých plodů
struk, dvounažka, tvrdka
127
dužnaté plody
oplodí je rozlišeno na vnější, střední a vnitřní část
128
Dělení dužnatých plodů
bobule, peckovice, malvice
129
využití plodů
potraviny, pochutiny, koření, léčiva
