Agregátní poptávka a nabídka Flashcards
(9 cards)
Agregátní poptávka
Agregátní poptávka vyjadřuje objem produkce, který by byl ekonomickými subjekty poptáván při
různých úrovních cenové hladiny. Pokud zobrazujeme křivku AD, kreslíme ji jako klesající křivku (bez
ohledu na ekonomickou školu). Na horizontální osu nanášíme velikost produktu Y, na vertikální
potom úroveň cenové hladiny P
AD = C + IG + G + NX
Tvar křivky agregátní poptávky vysvětlujeme pomocí následujících efektů – posun po křivce
a) Pigouúv efekt (efekt bohatství)
Pigouúv efekt neboli efekt bohatství, respektive efekt reálných peněžních zůstatků. Předpokládáme,
že domácnosti drží část svých finančních aktiv v podobě peněžních zůstatků.
Pokles cenové hladiny vyvolá růst reálné hodnoty peněžních zůstatků. Domácnosti se proto cítí být
bohatší (za stejný obnos si mohou koupit více), více utrácejí, roste spotřeba domácností a tím i
hodnota produktu.
b) Kyenesův efekt (efekt reálné úrokové míry)
Představte si, že dojde k poklesu cenové hladiny – z P0 na P1. Ekonomické subjekty najednou zjišťují,
že pro provádění svých transakcí nyní potřebují méně peněz, omezí proto poptávku po penězích. Při
snížení poptávky po penězích lidé začnou nakupovat cenné papíry. Tím roste cena cenných papírů a
klesá úroková míra. Jakmile ale klesne úroková míra, firmy začnou více investovat a lidé začnou více
utrácet (berou si úvěry). Zvýšené investice a spotřební výdaje znamenají posun po křivce AD dolů z
bodu E0 do bodu E1. Nižší cenová hladina (P1) vedla k růstu reálného produktu (Y1).
c) Mundell – Flemingův efekt (efekt zahričního bchodu)
Jakmile ale v domácí ekonomice klesne cenová hladina, stává se domácí zboží na zahraničních trzích
levnější, a proto roste vývoz. Pro domácí subjekty se navíc zboží ze zahraničí stává relativně dražší, a
proto klesá dovoz. Výsledkem poklesu cenové hladiny je tedy růst čistého exportu
d) Efekt přesměrování
Spočívá v přesměrování domácí spotřeby ze zahraničního na domácí zboží. Pokles cenové hladiny
vede k tomu, že roste poptávka po levnějším domácím zboží. Může dojít i k poklesu poptávky po
relativně dražším zahraničním zboží. Dochází potom k růstu čistého exportu (tentokrát díky poklesu
importu) a k následnému růstu produktu.
Poptávkové šoky – posun celé křivky
a) pozitivní (vedou ke zvýšení výdajů ekonomických subjektů na nákup zboží a služeb) – posun AD
doprava
b) negativní (vedou k poklesu výdajů ekonomických subjektů na nákup zboží a služeb) – posun AD
doleva
☆ Patří sem např: snížení daní, vyší vládní nákupy, změna kurzu, počet obyvatel, změna urokových sazeb
Agregátní nabídka
Agregátní nabídka představuje množství produkce (Y) nabízené při určité cenové hladině (P)
Agregátní nabídka
představuje množství produkce (Y) nabízené při určité cenové hladině (P)
Nabídka (krátké období, extrémní verze)
Předpoklady:
Nominální mzdové sazby jsou fixní (kolektivní smlouvy)
Ceny se tvoří přirážkou ke mzdám
Produktivita práce je konstantní (existují volné kapacity práce i kapitálu)
Jedná se o velmi krátké období. Horizontální tvar vyplývá z následujících předpokladů: ekonomika se
nachází v recesi – je tedy pod potencionálním produktem, v ekonomice je dostatečná zásoba volného
kapitálu i dostatečná zásoba práce – tzn., že je v ekonomice nezaměstnanost, mzdové sazby jsou
fixní, ceny se tvoří přirážkou ke mzdám.
SAS – Klasická verze/základní verze
Rozdíl oproti extrémní verzi tkví v tom, že je již vyčerpán volný fixní kapitál. Chceme-li docílit vyšší
produkce, musíme zaměstnat více lidí. Díky tomu, že navyšujeme pouze objem práce při fixní úrovni
kapitálu, klesá produktivita práce. Na výrobu toho samého objemu produkce potřebujeme více
zaměstnanců. Pokud jsme dříve pro výrobu jednoho výrobku potřebovali jednoho zaměstnance, teď
pro výrobu jednoho výrobku potřebujeme více než jednoho zaměstnance. I když jsou mzdové sazby
fixní, na mzdách vyplatíme více (dříve jeden plat, nyní více než jeden plat). A protože ceny jsou
stanoveny přirážkou ke mzdám, rostou a s nimi roste i cenová hladina. Křivka je tedy pozitivně
skloněná.
Je tedy třeba rozlišovat mezi pojmy mzdová sazba (odměna například za hodinu práce) – ta je fixní a
mzda (celková odměna za odvedenou práci podle počtu odpracovaných hodin) – ta se mění podle
toho, kolik hodin stráví zaměstnanec v práci
Dlouhé období – LAS (Potenciální produkt)
Potenciální produkt značíme Y. Jedná se o produkt vytvořený při plné zaměstnanosti L. (Jinak hovoříme o skutečném produktu.) Jedná se o teoreticky dosažitelnou úroveň produktu při zapojení všech zdrojů ekonomiky.
Nabídkové šoky
a) Nominální nabídkové šoky
Tyto šoky mění náklady firem v důsledku změn cen vstupů (například práce, suroviny, daně). Příklady:
Růst nákladů na pracovní sílu – například zvýšení nominálních mezd nebo sociálních příspěvků.
Růst cen surovin na světových trzích – například dražší ropa.
Znehodnocení domácí měny – dovážené suroviny jsou dražší.
Růst daní – například vyšší daně z práce nebo podnikání.
Tyto šoky zvyšují náklady firem, což vede ke zvýšení cen výrobků a snížení nabídky při dané cenové hladině (křivka krátkodobé agregátní nabídky se posune nahoru a doleva).
b) Reálné nabídkové šoky
Tyto šoky ovlivňují fyzickou schopnost ekonomiky vyrábět (kapacitu a produktivitu). Příklady:
Změny v produktivitě výrobních faktorů – například technologický pokrok zvyšuje produktivitu, což posouvá nabídku doprava.
Změna množství disponibilních výrobních faktorů – například přírodní katastrofy snižují množství dostupné práce nebo kapitálu.
Tyto šoky mění potenciál ekonomiky vyrábět, tedy posouvají dlouhodobou agregátní nabídku.
