Berger, Luckmann 2

Question 1

Společnost jako objektivní realita

Organismus

Answer 1

• Člověk nemá žádné přirozené prostředí, které by bylo typicky jeho
• Pudy člověka specializovány a cíleně řízeny
• Stále se vyvíjí i v době, kdy má vztah ke svému okolí  stávání se člověkem se odehrává ve vztahu k prostředí (přírodnímu, sociálnímu, kulturnímu)  směr vývoje sociálně předurčen (x omezen fyzicky)
• Lidství je socio-kulturně proměnlivé – neexistuje biologická přirozenost, která určuje socio-kulturní formace, kterými je lidství formováno  homo socius (člověk společenský)

Question 2

Utváření osobnosti

Answer 2

o V souvislosti s pokračujícím vývojem organismu a se sociálními procesy
o Genetické předpoklady od narození x identita dána není
o Osobnost jako sociální produkt – nemůže být chápána mimo sociální kontext, kde vznikala

Question 3

Excentricita

Answer 3

o = vztah mezi organismem a osobností
o Člověk = tělo, zároveň člověk MÁ tělo (vnímá se jako entitu, která má tělo k používání)
o Nutná rovnováha

Question 4

Organismus

Answer 4

• Postrádá prostředky k zajištění stability chování – nutnost existence řádu – dvě možnosti:
o Řád je prvotní – odehrává se v něm vývoj organismu
o Řád jako výtvor člověka

Question 5

Institucionalizace

Answer 5

• Každé institucionalizaci předchází habitualizace
o Lidské činnosti stojí na habitualizaci  často opakovaná činnost se ustálí ve vzorec, který je napodobován
o Daná činnost může být vykonána opět v budoucnu bez většího úsilí  každá činnost nemusí být definovaná znovu (činnost může být předvídána)
o Týká se společenské i nespolečenské činnosti
o Zužuje možnost volby  usměrnění a tříbení činnosti

• Dochází k ní při vzájemné typizaci habitualizovaných činností  každá taková typizace = instituce
• Vždy typizace sdílené – dostupné všem členům společnosti, instituce typizuje jednotlivé osoby i činnosti

Question 6

Základní vlastnosti institucionalizace:

Answer 6

o Má své dějiny – typizace se vytváří v průběhu dějin (bez nich nemá smysl)
o Řídí lidské chování – předem stanovuje a kontroluje vzorce chování (kontrola až druhořadá)

Question 7

Vznik institucionalizace

Answer 7

• Vznikají ve společnostech s velkým počtem lidí: osoby si v interakci vytváří role  vzájemně je přejímají  soubor vzájemně typizovaných činností  možnost předvídat  stabilizace činností i interakce  dělba práce  budování společenského světa se zárodky institucionálního řádu

Question 8

Svět institucí

Answer 8

• Svět institucí = objektivní realita
o Nové generaci předávány sociální formace jako objektivní svět (dítě není schopno odlišovat objektivitu)
o Součást vnější reality – člověk je nepochopí tím, že uvažuje sám o sobě (musí „vyjít ven“)
o Objektivizace = proces, produkty lidské činnosti získávají objektivní povahu

Question 9

Objektivizace

Answer 9

= proces, produkty lidské činnosti získávají objektivní povahu

Question 10

Vztah mezi člověkem a sociálním světem

Answer 10

• Vztah mezi člověkem a sociálním světem je dialektický – člověk je tvůrce sociálního světa, ale sociální svět ovlivňuje člověka + vliv internalizace
• Nutnost legitimizace – důležitá, jak jsou instituce vysvětlovány a ospravedlňovány  legitimizace stojí nad institucionálním řádem
• Instituce tvoří provázaný celek – institucionalizované činnosti spolu nesouvisí, ale jsou sociálně sdíleny (proto je potřeba provázaný celek)
• Logika institucionálního řádu je dána jazykem a zásobou vědění

Question 11

Vědění a instituce

Answer 11

o Primární vědění = to, „co každý ví“  předává se institucionálně vyžadované chování  určuje chování i situace, kterých se týká
o Jakékoliv vybočení z institucionálního řádu = odklon od reality
o Internalizováno jako objektivní pravda  chápáno jako subjektivní realita
o Nutno předat další generaci

Question 12

Sedimentace a tradice

Answer 12

o Vědomí uchovává zkušenosti – ty sedimentovány = tvoří zřetelné a zapamatovatelné entity  pokud by se tak nestalo, život člověka by neměl smysl
o Zkušenosti jednotlivcům začleňovány do společné zásoby vědění
o Musí být spojena s jazykem
 = úložiště mnoha sedimentací
 Pomůže odpoutání od konkrétních osob a učiní je obecné – možnost předávání z generace na generaci  součást tradice
 Objektivizuje další zkušenosti, které se začlení do již existující sedimentace
 Možnost dávat existujícím sedimentacím nové významy
 Významy nutno trvale vtisknout do paměti – skrze systémy vědění – často napomáhají symbolické objekty a činnosti (mnemotechnické pomůcky)
o Vede k distribuci vědění

Question 13

Role

Answer 13

o Základ institucionalizované řádu  typizace jedincova chování = role
o Nutná jazyková objektivizace – chování je možno chápat nezávisle na jedinci
o Při dané činnosti jen část osobnosti objektivizována jako vykonavatel činnosti – osobnost se účastnila jen částečně  tím si udržuje odstup od typizací (rolí)  lidé jako typy  typy rolí  instituce se projevují prostřednictvím rolí (jazykově objektivizované)  internalizace rolí = subjektivní vnímání světa
o Objevují se, jakmile se objeví vzájemné typizace chování
o Jedinec má roli  očekává se od něj určité chování  vynutitelné

Question 14

Role a reprezentace

Answer 14

o Reprezentují institucionální řád:
 Při výkonu role je role reprezentována (soudce soudí jako soudce, nikoliv za sebe)
 Jedna role má vztah k ostatním rolím
 Některé reprezentují více celistvě než jiné – protože reprezentují smysluplný celek všech institucí

Question 15

Vztah vědění a rolí

Answer 15

 Zásoba vědění utvářena podle toho, co je relevantní obecně a co pro určité role – nutnost specifikace rolí
 Role = institucionální reprezentace vědění
 Každá role definované vědění

Question 16

Rozsah a způsoby institucionalizace

Answer 16

o Závisí na obecnosti struktur relevance – pokud budou struktury sdíleny všemi, je rozsah široký (a naopak)
o Institucionální řád může být rozdroben – je sdílený skupinami jedinců, ale ne společností jako celkem
o Ideálně společnost zcela institucionalizovaná – všechny problémy společné, všechna řešení těchto problémů objektivizovány, všechny činnosti institucionalizovány
 X jeden společný problém, institucionalizace pouze na činnosti spojené s tímto problémem, žádná společná zásoba vědění – druhý extrém

Question 17

Vliv na rozsah institucionalizace má:

Answer 17

 Historické události (např. oblast soukromí v porovnání s oblastí veřejného života) – rozsah se zmenšuje
 Dělba práce – zamezuje přiblížení ideálnímu modelu – specializace v rámci společné zásoby vědění  vědění odpoutáno od společenské relevance
 Vztah jednotlivých institucí k sobě

Question 18

Způsoby institucionalizace

Answer 18

 Integrace
 Segregace
 Zvěcnění sociální reality

Question 19

Integrace

Answer 19

 Integrace významů, které by obsáhly celou společnost

Question 20

Segregace

Answer 20

 Segregace subsouborů významů
• Musí mít své nositele – skupina, které subsoubory neustále vytváří
• Nejrůznější pohledy na společnost – jeden subsoubor se vztahuje vždy ke konkrétní skupině a jejím zájmům
• Ovlivňují osoby, které je vytvořily
• Odpoutání od společné zásoby vědění – vlivem historických událostí
• Samostatnost subsouborů – ostatním jim tolik nerozumí, nejsou vpouštěni dovnitř

Question 21

Zvěcnění sociální reality

Answer 21

• Chápání výsledků lidské činnosti jako něco jiného než výsledky lidské činnosti
• Dochází k dehumanizaci světa – člověk si neuvědomuje své autorství věcí (opus alienum = dílo cizí)
• Po ustanovení objektivního světa je zvěcnění snadné – člověk vnímá svět jako něco, co existuje mimo něj  zvěcnění = forma, jak člověk objektivizuje svět
• Základem je propůjčit institucím nezávislost na lidské činnosti (manželství zvěcněno jako napodobování božského aktu tvoření)
• X zvěcnění rolí
o Role = nevyhnutelný osud – jedinec musí konat tak, jak mu „přikazuje“ role
o Chápán jen jako role, jako daný typ

Question 22

Legitimizace

Answer 22

• = druhoplánová objektivace významů  vytváří nové významy k již vytvořeným v institucionalizaci  vytváří objektivace objektivně dostupné a subjektivně věrohodné  zároveň dochází k integraci

• Nutná, jakmile je objektivace potřeba předat dalším generacím  legitimizace = vysvětlení, ospravedlnění prvků institucionální tradice (dodává kognitivní i normativní charakter)
• Doprovázena věděním – získáno z tradice
• Říká, proč by měl jedinec jednat určitým způsobem a proč věci jsou takové, jaké jsou  vědění předchází hodnoty

Question 23

Integrace má dvě roviny

Answer 23

 Institucionální řád má pro všechny stejný význam, všechny jedince spojuje – horizontální rovina
 Různé části institucionálního řádu mají odlišný význam v průběhu života jedince – vertikální rovina

Question 24

Úrovně legitimizace

Answer 24

o Preteoretická
 Vzniká v okamžiku, kdy se legitimizace začíná předávat
 „samozřejmé vědění“
o Teoretická
 Vysvětlovací schémata
 Praktická, souvisí s konkrétními činnostmi
 Přísloví, morální zásady
o Specializované teorie
 Složité – nutnost formalizovaných postupů, šířeno profesionálními legitimizátory
 Legitimizace nabývá samostatnosti ve vztahu k legitimizovaným institucím  může začít vlastní institucionalizaci
 Vyšší stupeň integrace jednotlivých oblastí a samostatných činností (ale ne všechny)
o Symbolické světy (vlastní kartička)

Question 25

Symbolické světy

Answer 25

 = soubory teoretických tradic, které uspořádají v celek rozdílné oblasti  Má původ v přirozenosti člověka – jak člověk externalizuje sám sebe, vytváří svět, do kterého se externalizuje  Úroveň legitimizace, která je přístupná všem  Legitimizace probíhá skrze symbolické celky, které nejsou součást každodenního života  Všechny oblasti integrovány do všezahrnujícího celku (světa) – vše se odehrává uvnitř tohoto světa – zahrnuty i mezní situace (které nejsou součástí každodenní reality – prožívány ve snech, ve fantazii) i všechny role  Vytvářen společenskými objektivacemi – navazuje i na sedimentace a hromadění  symbolické světy = sociální výtvory s vlastní historií (pokud máme porozumět jejich významu, musíme porozumět historii jejich utváření)  Na této úrovni vytvořen ucelený svět (všechny ostatní úrovně jen úhly pohledu)  Způsoby, jak vytváří legitimizaci – nomický charakter (uspořádávající) • Dávají řád subjektivnímu chápání – různé oblasti jsou poskládány v celek (to, co by jinak bylo nesrozumitelné, dostává smysl) – zařazení mezních situací do každodenního života je důležité – zamezuje rutinní existenci společnosti • Tím, že je vše zahrnuto do každodenního života, získává každodenní život svou nadřazenou pozici • Dává vše na své místo – navíc symbolický svět umožnuje návrat do „reality“ (zařazením mezních situací do každodenního světa) • Umožnuje uspořádání jednotlivých období života (v primitivních společnostech v čisté podobě – vše symbolizováno) – napomáhá tomu, že žijí „správný“ život • Význam na: o Individuální úrovni – schopnost zmírňovat strach (např. legitimizací smrti – návod na „správnou“ smrt) o Sociální úrovni – vymezení hranic sociální reality (zahrnuje vše živočišné a organické) – stanoví hierarchii a postavení všech v ní (nebo mimo ni)

Question 26

Udržení symbolického světa

Answer 26

o Pojmový aparát o Společenská organizace (vlastní kartičky)

Question 27

Pojmový aparát

Answer 27

 Předpokladem vytvoření symbolického světa je teoretické uvažování  Institucionální řád musí být legitimizován do symbolického světa  teoretizování o symbolickém světě = legitimizace druhého řádu  všechny legitimizace = aparáty sloužící k udržování symb. světa  Některé procesy udržování symbolického světa se objevují až, když nastane problém (symbolický svět udržuje sám sebe)  každý svět je od počátku problematický  Impuls pro vytvoření aparátu = kacířství (vytvářeli odlišné reality, které bylo nutno objektivovat)  symbolický svět je pojmovým aparátem přetvářen  Nejlépe se pojmový aparát vytváří, když je společnost konfrontována s jinou, která má dějinný vývoj odlišný – setkání s odlišným symbolickým světem  nutnost vytvoření složitého pojmového aparátu k dokázání nadřazenosti vlastního symbolického světa  Produkt lidské činnosti  nutné pochopení činností k pochopení pojmového aparátu  Zahrnují kognitivní i normativní legitimizaci – vztahy mezi pojmy obou typů prostupný (normativní zahrnují kognitivní prvky a naopak)  Typy pojmových aparátů: mytologie, teologie, filozofie, věda – možné tvrdit, že se vyvinuly jeden z druhého (vlastní kartička)

Question 28

Typy pojmových aparátů

Answer 28

mytologie, teologie, filozofie, věda – možné tvrdit, že se vyvinuly jeden z druhého • Mytologie o = každodenní sv. prostoupen posvátnými silami (provázanost mezi světem lidí a bohů) o Nejstarší = nejstarší forma legitimizace – všechny ostatní se vzdalují od běžného vědění (majetek „elit“ odborníků) o Nejblíže nejjednodušší úrovní symbolického světa – objektivní realita, kterou není potřeba udržovat teoreticky (nebo minimálně); poznatky, které jsou blízko obecné zásobě vědění • Teologie o Prostředník mezi světem lidí a bohů o Větší míra teoretické systematizace – zároveň mytologie (všichni) a teologie („elity“ odborníků) o Vzdáleno od obecné zásoby vědění o Vzor pro filozofii a vědu o kosmu • Věda o Zbavuje svět posvátnosti i vědění potřebného k udržování symbolického světa  „laičtí“ členové společnosti nemají vědění, které je nutné k udržení symbolického světa

Question 29

Použití pojmových aparátů

Answer 29

 Použití pojmových aparátů k udržení symbolického světa: • Terapie o Členové daného symbolického světa ho nebudou chtít opustit  zabránit deviacím o Nutnost souboru vědění, který obsahuje teorii deviace, diagnostický aparát a procesy léčby o Daný jedinec začne subjektivně přijímat terapii  výsledkem rovnováha mezi pojmovým aparátem a jeho subjektivním osvojení • Potlačení o Popření všeho, co stojí mimo symbolický svět = negativní legitimizace o Dvě možnosti:  Využití pojmu, který z jedinců udělá podřadné  Zahrnutí deviantního pojetí do vlastního symbolického světa  deviantní pojetí přeloženo do pojmů daného symbolického světa

Question 30

Společenská organizace

Answer 30

 Sociálně vytvářené světy jsou historickými produkty lidské činnosti  realita je definována sociálně – definice ztělesněny (vázány na konkrétní osoby)  Každý se věnuje své specializaci – může dojít ke sporů mezi různými odborníky  rozdílné definice reality – možnosti: • Daný symbolický svět udržován jednou tradicí (monopolní situace) – jiné tradice potlačeny  stabilita sociální struktury, proti změnám • Víc tradic splyne  urychluje společenské změny  Ideologie (vlastní kartička)  Většina společnosti pluralitní (vlastní kartička)

Question 31

Ideologie

Answer 31

* = definice reality vázaná na konkrétní mocenské zájmy * Tentýž symbolický svět interpretován v závislosti na konkrétních zájmech dané společnosti (v souladu – přijata a naopak)

Question 32

Většina společnosti pluralitní

Answer 32

* = sdílené jádro symbolického světa, které je považováno za dané, navíc dílčí světy, které existují vedle sebe  demonopolizace – nutnost najít způsob, jak tento stav legitimizovat * Typické pro společnosti s dělbou práce, diferencovanou společností, ekonomickým přebytkem * Dochází ke změnám, které narušují vliv monopolních tradic * Intelektuál (vlastní kartička)

Question 33

Intelektuál

Answer 33

o = odborník, který stojí u nového definování vědění ve vztahu k monopolní tradici o Má ucelenou představu o společnosti, kterou však sdílí jen jeho kolegové intelektuálové – k prosazení je nutná pluralitní společnost o Revoluce – intelektuál se rozhodne prosadit své zájmy o společnosti uvnitř společnosti – potřebuje ostatní, aby udržovali jeho deviantní chování a tím i definici jeho reality