Fyziologie Flashcards

(55 cards)

1
Q

Metabolismus

A

neustálá přeměna látek a energií (látkový a energetický metabolismus)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

autotrofní organismy

A

získávají uhlík pro vytvoření vlastních organických látek
z anorganických látek (nejčastěji CO2) = producenti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

heterotrofní organismy

A

získávají uhlík z organických látek vytvořených jinými organismy
= konzumenti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

anabolismus

A

syntéza složitějších látek z látek jednodušších (fotosyntéza, syntéza bílkovin
atd.) – energie se spotřebovává

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

katabolismus

A

štěpení složitějších látek na látky jednodušší (dýchání) – energie se uvolňuje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

FOTOSYNTÉZA

A

anabolický děj
- děj, který využívá světelnou energii k přeměně anorganických látek (CO2 a H2O) na látky
organické (glukóza C6H12O6). Lze jej vyjádřit sumární rovnicí:

6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

fotosyntéza fyzikální hledisko

A

přeměnu světelné energie na energii chemickou.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

fotosyntéza chemické hledisko

A

přeměnu nejvíce oxidované formy uhlíku (CO2) o nízké energii
na redukovanou formu o vysoké energii (sacharid). Jde o endergonický děj.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Fotosyntéza - organismy

A

Schopnost fotosyntézy mají sinice (prokaryotní organismy) a zelené rostliny
(eukaryotní organismy). U rostlin je fotosyntéza lokalizována v chloroplastech. Membrány
tylakoidů obsahují fotosyntetická barviva a redoxní systémy, ve stromatu jsou enzymy pro
fixaci CO2.
Fotosyntéza je opačný děj k dýchání!!!

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

syntéza

A

přeměna jednoduchých látek (CO2 a H2O) na složitější organické látky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

foto

A

za využití energie fotonů viditelné části světla

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Fotosyntetická barviva

A

mají za úkol zachycovat sluneční energii.Největší význam má
světlo červené a fialové, nejmenší zelené (od rostliny je odráženo, proto rostliny vidíme
zeleně).

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Chlorofyl a, b, c, d

A

zelená barviva, vyskytují se v kombinacích ab, ac, ad.Chlorofyl a je nejdůležitější, jen on je schopen excitace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Xantofyly

A

žlutá barviva

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Karotenoidy

A

červená barviva

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

fotony

A

Energie fotonů, zachycených výše uvedenými barvivy, je postupně předávána molekulám
chlorofylu a, který se zachyceným fotonem excituje = uvolní energeticky bohatý elektron.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Fotosyntéza světělná fáze

A

probíhá za přítomnosti světla na membráně tylakoidů
v chloroplastech
primární děje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Fotosyntéza tmavá fáze

A

může probíhat bez přítomnosti světla, ale i na světle ve
stromatu chloroplastů
sekundární děje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Význam fotosyntézy

A

fotosyntéza je základní proces zabezpečující život na Zemi
• jediný děj na Zemi, při kterém se uvolňuje kyslík
• téměř veškerá biomasa vzniká fotosyntézou z CO2
• spotřeba CO2 (regulace skleníkového efektu)
• z kyslíku při bouřkách vzniká ozón (ozónová vrstva umožňuje rozvoj a přetrvání
života na souši)
• fotosyntézou sinic v dávných dobách vznikla atmosféra s kyslíkem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Faktory ovlivňující fotosyntézu vnější

A

světlo – intenzita a kvalita ( nejintenzivněji fotosyntéza probíhá v červeném
světle)
• délka osvětlení – při malé době osvětlení listy blednou
• teplota – nejintenzivněji fotosyntéza probíhá při 25-30ºC
• obsah CO2 ve vzduchu – většinou je stálý, malé výkyvy nevadí
• dostatek vody a minerálních látek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Faktory ovlivňující fotosyntézu vnitřní

A

množství chloroplastů v buňkách
• celkový fyziologický stav rostliny
• stáří rostliny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

DÝCHÁNÍ (respirace)

A

katabolický děj

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Disimilace

A

děj, při kterém se zásobní látky rozkládají na látky jednodušší a uvolněnou
energii rostlina využívá pro své životní funkce (děje se tak např. v noci, při klíčení semen,
v neosvětlených částech rostliny apod. = v době, kdy neprobíhá fotosyntéza). Stejně probíhá
i u živočichů

24
Q

fotorespirace

A

Některé rostliny dýchají
zároveň s fotosyntézou

25
Anaerobní fáze = glykolýza
probíhá v cytoplazmě bez potřeby kyslíku (anaerobně) - podstatou je odbourávání glukózy (6C) na kyselinu pyrohroznovou (3C) - část energie se uloží v podobě 2 molekul ATP - enzymy katalyzující glykolýzu jsou uloženy v cytoplazmě - některé organismy v této fázi s dýcháním končí = provádí kvašení (fermentaci) – viz. níže
26
Aerobní fáze
probíhá v mitochondriích za přítomnosti kyslíku (aerobně) - kyselina pyrohroznová zde vstupuje do Krebsova cyklu (cyklu kyseliny citronové). V cyklu se odštěpuje CO2 = dekarboxylace (zisk energie je 2 ATP) a jsou jí odňaty vodíky = dehydrogenace. Vodík se váže na koenzym (NADH) a tento komplex vstupuje do dýchacího řetězce, kde je oxidován vzdušným kyslíkem na vodu. Přitom se uvolní značné množství energie 32 molekul ATP. - enzymy katalyzující aerobní fázi se nacházejí na vnitřní membráně mitochondrií
27
Faktory ovlivňující intenzitu dýchání a) vnější
teplota – optimální je teplota 25 - 30ºC. Při vyšší nebo nižší teplotě se intenzita dýchání snižuje nebo zastaví • obsah kyslíku • přítomnost jedů – některé látky působí jako jedy (oxid uhelnatý, oxid siřičitý, kyanidy)
28
Faktory ovlivňující intenzitu dýcháníb) vnitřní
fyziologický stav rostliny • stáří rostliny • množství vody a zásobních látek v pletivech
29
KVAŠENÍ (fermentace) =
anaerobní glykolýza - zisk energie při kvašení je malý (pouze 2 molekuly ATP) na 1 přeměněnou molekulu glukózy - některým organismům to stačí k zabezpečení životních funkcí (bakterie, houby) alkohol může vznikat i v rostlinách při nedostatku kyslíku → otrava
30
alkoholové kvašení
zbytková látka ethanol
31
propionové kvašení
zbytková látka k. octová, k. jablečná
32
mléčné kvašení
zbytková látka k. mléčná
33
saprofyté
vyživují se z odumřelých zbytků rostlin a živočichů (bakterie, houby)
34
parazité
látky čerpají z živých organismů (hostitelů) – patří sem některé krytosemenné rostliny: a) hemiparazité (poloparazité) – fotosyntetizují; hostiteli odebírají vodu a živiny (minerály) pomocí haustorií – jmelí, ochmet b) holoparazité – nezelené rostliny (kokotice, podbílek šupinatý) – nemohou provádět fotosyntézu; z cévních svazků hostitele odebírají vodu a hotové asimiláty
35
mixotrofie
smíšený typ mezi autotrofií a heterotrofií - usmrcují živočišnou kořist ze které čerpají dusíkaté minerální látky (masožravé rostliny – rosnatky, láčkovky) – rostou na chudých půdác
36
symbióza
soužití dvou systematicky různých organismů v oboustranně výhodném fyziologickém vztahu (vzájemná výměna látek) = stav, při kterém jsou obranné a útočné síly v rovnováze (symbiotický vztah může přecházet v parazitismus) a) lišejníky = soužití autotrofní řasy nebo sinice (tvoří asimiláty) + heterotrofní houby (dodává vodu a minerály) b) mykorrhiza = symbióza kořenů vyšších rostlin a podhoubí hub (hřib smrkový, křemenáč osikový) - houbová vlákna nahrazují kořenové vlášení v příjmu vody, minerálů, vitamínů a růstových látek - hnojení a pesticidy mykorrhizu znemožňují c) symbióza hlízkových bakterií s kořeny bobovitých rostlin – bakterie fixují vzdušný dusík a převádí ho na dusičnany, které rostlina dokáže využít - bakterie si od rostliny berou asimiláty = cukry
37
MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních látek (živin) - příjem probíhá buď celým povrchem těla (řasy) nebo kořenovým vlášením nebo listy (při mimokořenové výživě)
38
Zdrojem živin pro rostlinu
je pevná fáze půdy (jíl, humusové částice), které nesou elektrický náboj, a proto jsou schopné na svém povrchu vázat minerální živiny v podobě iontů. Ionty se uvolňují do kapalné fáze (půdní roztok) transportující ionty ke kořenům.
39
Humus
soubor organických látek pocházejících z odumřelých těl mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů.
40
Složení rostlin:
biomasa – hmotnost živého rostlinného materiálu • sušina – vzniká vysoušením čerstvých rostlin v sušárně (měří se v jednotkách váhy na plochu) - spálením (mineralizací) sušiny se rozkládají organické látky - nespalitelný podíl = popel
41
BIOGENNÍ PRVKY
Dělí se na: a) makrobiogenní - 95% (H, C, O, N, S, K, P, Mg, Ca) - stavební funkce b) mikrobiogenní – 0,01% (Fe, Cu, Zn, Mn, Mo, B, Cl,..) - katalytická funkce
42
Význam prvků pro rostlinu lze zjistit dvěma základními postupy:
metoda chemické analýzy – umožní zjistit i nepatrné množství prvků v rostlinném materiálu - z výsledků nelze přímo usuzovat jejich význam pro život rostliny b) hydroponie = metoda vodních kultur – založena na pěstování vybraných rostlin v živých roztocích o přesně definovaném chemickém složení nebo v substrátech nasycených živnými roztoky (písek, štěrk,..) - podle následku při absenci konkrétního prvku zjistíme jeho význam
43
UHLÍK
základní stavební prvek živých organismů – hlavní zdroj je CO2 a částečně uhlík ve formě iontu HCO3
44
KYSLÍK
je přijímán v podobě O2 – má základní význam pro dýchání
45
Vodík
obsažen ve vodě (tak ho přijímají i rostliny) - stavební prvek organických sloučenin, význam v energetickém metabolismu rostliny
46
Dusík
atmosférický dusík mohou vázat jen některé bakterie (hlízkovité) a sinice - přijímají ho kořeny v podobě iontu NO3 → nedostatek omezuje růst rostlin a listů (bledě zelená barva)
47
Fosfor
patří mezi nejdůležitější biogenní prvky – je součástí nukleonových kyselin, ATP, vitamínů, …
48
Síra
vyskytují se v podobě síranů v půdě – rostliny potřebují malé množství - součást aminokyselin a bílkovin
49
Draslík
zvyšuje odolnost rostlin proti nízkým teplotám a suchu
50
Vápník
neutralizuje toxické organické kyseliny
51
Železo
má katalytickou funkci - obsažen v chloroplastech – nedostatek způsobuje snížení intenzity dýchání i fotosyntézy, žloutnutí listů a jejich rychlý opad
52
Bor
patří mezi nejdůležitější mikrobiogenní prvky ve výživě rostlin - nedostatek narušuje metabolismus cukrů, tvorbu květů, plodů, dochází k odumírání vzrostného vrcholu
53
Hnojení
jedna z možností jak zvýšit zemědělskou produkci:
54
Přírodní hnojiva
hnůj, kompost, zelené hnojení = zaorání rostlin (řepka, bobovité rostliny, jetel) - díky hlízkovitým bakteriím je zde vysoký obsah dusíku - při hnojení přírodními hnojivy vzniká humus → zadržuje vodu a postupně uvolňuje minerály
55
Umělá hnojiva
musí se kombinovat s přírodními hnojivy, protože při jejich použití nevzniká humus - minerální látky jsou poměrně rychle odplaveny vodou do povrchové vody a způsobují eutrofizaci – dochází k přemnožení sinic ve vodě