Fyziologie

Question 1

Metabolismus

Answer 1

neustálá přeměna látek a energií (látkový a energetický metabolismus)

Question 2

autotrofní organismy

Answer 2

získávají uhlík pro vytvoření vlastních organických látek
z anorganických látek (nejčastěji CO2) = producenti

Question 3

heterotrofní organismy

Answer 3

získávají uhlík z organických látek vytvořených jinými organismy
= konzumenti

Question 4

anabolismus

Answer 4

syntéza složitějších látek z látek jednodušších (fotosyntéza, syntéza bílkovin
atd.) – energie se spotřebovává

Question 5

katabolismus

Answer 5

štěpení složitějších látek na látky jednodušší (dýchání) – energie se uvolňuje

Question 6

FOTOSYNTÉZA

Answer 6

anabolický děj
- děj, který využívá světelnou energii k přeměně anorganických látek (CO2 a H2O) na látky
organické (glukóza C6H12O6). Lze jej vyjádřit sumární rovnicí:

6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O

Question 7

fotosyntéza fyzikální hledisko

Answer 7

přeměnu světelné energie na energii chemickou.

Question 8

fotosyntéza chemické hledisko

Answer 8

přeměnu nejvíce oxidované formy uhlíku (CO2) o nízké energii
na redukovanou formu o vysoké energii (sacharid). Jde o endergonický děj.

Question 9

Fotosyntéza - organismy

Answer 9

Schopnost fotosyntézy mají sinice (prokaryotní organismy) a zelené rostliny
(eukaryotní organismy). U rostlin je fotosyntéza lokalizována v chloroplastech. Membrány
tylakoidů obsahují fotosyntetická barviva a redoxní systémy, ve stromatu jsou enzymy pro
fixaci CO2.
Fotosyntéza je opačný děj k dýchání!!!

Question 10

syntéza

Answer 10

přeměna jednoduchých látek (CO2 a H2O) na složitější organické látky

Question 11

foto

Answer 11

za využití energie fotonů viditelné části světla

Question 12

Fotosyntetická barviva

Answer 12

mají za úkol zachycovat sluneční energii.Největší význam má
světlo červené a fialové, nejmenší zelené (od rostliny je odráženo, proto rostliny vidíme
zeleně).

Question 13

Chlorofyl a, b, c, d

Answer 13

zelená barviva, vyskytují se v kombinacích ab, ac, ad.Chlorofyl a je nejdůležitější, jen on je schopen excitace

Question 14

Xantofyly

Answer 14

žlutá barviva

Question 15

Karotenoidy

Answer 15

červená barviva

Question 16

fotony

Answer 16

Energie fotonů, zachycených výše uvedenými barvivy, je postupně předávána molekulám
chlorofylu a, který se zachyceným fotonem excituje = uvolní energeticky bohatý elektron.

Question 17

Fotosyntéza světělná fáze

Answer 17

probíhá za přítomnosti světla na membráně tylakoidů
v chloroplastech
primární děje

Question 18

Fotosyntéza tmavá fáze

Answer 18

může probíhat bez přítomnosti světla, ale i na světle ve
stromatu chloroplastů
sekundární děje

Question 19

Význam fotosyntézy

Answer 19

fotosyntéza je základní proces zabezpečující život na Zemi
• jediný děj na Zemi, při kterém se uvolňuje kyslík
• téměř veškerá biomasa vzniká fotosyntézou z CO2
• spotřeba CO2 (regulace skleníkového efektu)
• z kyslíku při bouřkách vzniká ozón (ozónová vrstva umožňuje rozvoj a přetrvání
života na souši)
• fotosyntézou sinic v dávných dobách vznikla atmosféra s kyslíkem

Question 20

Faktory ovlivňující fotosyntézu vnější

Answer 20

světlo – intenzita a kvalita ( nejintenzivněji fotosyntéza probíhá v červeném
světle)
• délka osvětlení – při malé době osvětlení listy blednou
• teplota – nejintenzivněji fotosyntéza probíhá při 25-30ºC
• obsah CO2 ve vzduchu – většinou je stálý, malé výkyvy nevadí
• dostatek vody a minerálních látek

Question 21

Faktory ovlivňující fotosyntézu vnitřní

Answer 21

množství chloroplastů v buňkách
• celkový fyziologický stav rostliny
• stáří rostliny

Question 22

DÝCHÁNÍ (respirace)

Answer 22

katabolický děj

Question 23

Disimilace

Answer 23

děj, při kterém se zásobní látky rozkládají na látky jednodušší a uvolněnou
energii rostlina využívá pro své životní funkce (děje se tak např. v noci, při klíčení semen,
v neosvětlených částech rostliny apod. = v době, kdy neprobíhá fotosyntéza). Stejně probíhá
i u živočichů

Question 24

fotorespirace

Answer 24

Některé rostliny dýchají
zároveň s fotosyntézou

Question 25

Anaerobní fáze = glykolýza

Answer 25

probíhá v cytoplazmě bez potřeby kyslíku (anaerobně)
- podstatou je odbourávání glukózy (6C) na kyselinu pyrohroznovou (3C)
- část energie se uloží v podobě 2 molekul ATP
- enzymy katalyzující glykolýzu jsou uloženy v cytoplazmě
- některé organismy v této fázi s dýcháním končí = provádí kvašení (fermentaci)
– viz. níže

Question 26

Aerobní fáze

Answer 26

probíhá v mitochondriích za přítomnosti kyslíku (aerobně)
- kyselina pyrohroznová zde vstupuje do Krebsova cyklu (cyklu kyseliny
citronové). V cyklu se odštěpuje CO2 = dekarboxylace (zisk energie je
2 ATP) a jsou jí odňaty vodíky = dehydrogenace. Vodík se váže na koenzym
(NADH) a tento komplex vstupuje do dýchacího řetězce, kde je oxidován
vzdušným kyslíkem na vodu. Přitom se uvolní značné množství energie 32
molekul ATP.
- enzymy katalyzující aerobní fázi se nacházejí na vnitřní membráně
mitochondrií

Question 27

Faktory ovlivňující intenzitu dýchání
a) vnější

Answer 27

teplota – optimální je teplota 25 - 30ºC. Při vyšší nebo nižší teplotě se intenzita
dýchání snižuje nebo zastaví
• obsah kyslíku
• přítomnost jedů – některé látky působí jako jedy (oxid uhelnatý, oxid siřičitý,
kyanidy)

Question 28

Faktory ovlivňující intenzitu dýcháníb) vnitřní

Answer 28

fyziologický stav rostliny
• stáří rostliny
• množství vody a zásobních látek v pletivech

Question 29

KVAŠENÍ (fermentace)

Answer 29

anaerobní glykolýza
- zisk energie při kvašení je malý (pouze 2 molekuly ATP) na 1 přeměněnou molekulu
glukózy
- některým organismům to stačí k zabezpečení životních funkcí (bakterie, houby)
alkohol může vznikat i v rostlinách při nedostatku kyslíku → otrava

Question 30

alkoholové kvašení

Answer 30

zbytková látka ethanol

Question 31

propionové kvašení

Answer 31

zbytková látka k. octová, k. jablečná

Question 32

mléčné kvašení

Answer 32

zbytková látka k. mléčná

Question 33

saprofyté

Answer 33

vyživují se z odumřelých zbytků rostlin a živočichů (bakterie, houby)

Question 34

parazité

Answer 34

látky čerpají z živých organismů (hostitelů) – patří sem některé krytosemenné
rostliny:
a) hemiparazité (poloparazité) – fotosyntetizují; hostiteli odebírají vodu a živiny (minerály)
pomocí haustorií – jmelí, ochmet
b) holoparazité – nezelené rostliny (kokotice, podbílek šupinatý) – nemohou provádět
fotosyntézu; z cévních svazků hostitele odebírají vodu a hotové asimiláty

Question 35

mixotrofie

Answer 35

smíšený typ mezi autotrofií a heterotrofií - usmrcují živočišnou kořist ze
které čerpají dusíkaté minerální látky (masožravé rostliny – rosnatky, láčkovky) – rostou na
chudých půdác

Question 36

symbióza

Answer 36

soužití dvou systematicky různých organismů v oboustranně výhodném
fyziologickém vztahu (vzájemná výměna látek)
= stav, při kterém jsou obranné a útočné síly v rovnováze (symbiotický vztah může
přecházet v parazitismus)
a) lišejníky = soužití autotrofní řasy nebo sinice (tvoří asimiláty) + heterotrofní houby
(dodává vodu a minerály)
b) mykorrhiza = symbióza kořenů vyšších rostlin a podhoubí hub (hřib smrkový, křemenáč
osikový)
- houbová vlákna nahrazují kořenové vlášení v příjmu vody, minerálů, vitamínů a růstových
látek
- hnojení a pesticidy mykorrhizu znemožňují
c) symbióza hlízkových bakterií s kořeny bobovitých rostlin – bakterie fixují vzdušný dusík a
převádí ho na dusičnany, které rostlina dokáže využít
- bakterie si od rostliny berou asimiláty = cukry

Question 37

MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Answer 37

zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních látek (živin)
- příjem probíhá buď celým povrchem těla (řasy) nebo kořenovým vlášením nebo listy (při
mimokořenové výživě)

Question 38

Zdrojem živin pro rostlinu

Answer 38

je pevná fáze půdy (jíl, humusové částice), které nesou elektrický
náboj, a proto jsou schopné na svém povrchu vázat minerální živiny v podobě iontů. Ionty se
uvolňují do kapalné fáze (půdní roztok) transportující ionty ke kořenům.

Question 39

Humus

Answer 39

soubor organických látek pocházejících z odumřelých těl mikroorganismů, hub,
rostlin a živočichů.

Question 40

Složení rostlin:

Answer 40

biomasa – hmotnost živého rostlinného materiálu
• sušina – vzniká vysoušením čerstvých rostlin v sušárně (měří se v jednotkách váhy na
plochu)
- spálením (mineralizací) sušiny se rozkládají organické látky
- nespalitelný podíl = popel

Question 41

BIOGENNÍ PRVKY

Answer 41

Dělí se na: a) makrobiogenní - 95% (H, C, O, N, S, K, P, Mg, Ca) - stavební funkce
b) mikrobiogenní – 0,01% (Fe, Cu, Zn, Mn, Mo, B, Cl,..) - katalytická funkce

Question 42

Význam prvků pro rostlinu lze zjistit dvěma základními postupy:

Answer 42

metoda chemické analýzy – umožní zjistit i nepatrné množství prvků v rostlinném
materiálu
- z výsledků nelze přímo usuzovat jejich význam pro život rostliny
b) hydroponie = metoda vodních kultur – založena na pěstování vybraných rostlin v živých
roztocích o přesně definovaném chemickém složení nebo v substrátech nasycených živnými
roztoky (písek, štěrk,..)
- podle následku při absenci konkrétního prvku zjistíme jeho význam

Question 43

UHLÍK

Answer 43

základní stavební prvek živých organismů – hlavní zdroj je CO2 a částečně uhlík
ve formě iontu HCO3

Question 44

KYSLÍK

Answer 44

je přijímán v podobě O2 – má základní význam pro dýchání

Question 45

Vodík

Answer 45

obsažen ve vodě (tak ho přijímají i rostliny) - stavební prvek organických
sloučenin, význam v energetickém metabolismu rostliny

Question 46

Dusík

Answer 46

atmosférický dusík mohou vázat jen některé bakterie (hlízkovité) a sinice
- přijímají ho kořeny v podobě iontu NO3 → nedostatek omezuje růst rostlin a listů
(bledě zelená barva)

Question 47

Fosfor

Answer 47

patří mezi nejdůležitější biogenní prvky – je součástí nukleonových kyselin,
ATP, vitamínů, …

Question 48

Síra

Answer 48

vyskytují se v podobě síranů v půdě – rostliny potřebují malé množství - součást
aminokyselin a bílkovin

Question 49

Draslík

Answer 49

zvyšuje odolnost rostlin proti nízkým teplotám a suchu

Question 50

Vápník

Answer 50

neutralizuje toxické organické kyseliny

Question 51

Železo

Answer 51

má katalytickou funkci - obsažen v chloroplastech – nedostatek způsobuje
snížení intenzity dýchání i fotosyntézy, žloutnutí listů a jejich rychlý opad

Question 52

Bor

Answer 52

patří mezi nejdůležitější mikrobiogenní prvky ve výživě rostlin - nedostatek narušuje
metabolismus cukrů, tvorbu květů, plodů, dochází k odumírání vzrostného vrcholu

Question 53

Hnojení

Answer 53

jedna z možností jak zvýšit zemědělskou produkci:

Question 54

Přírodní hnojiva

Answer 54

hnůj, kompost, zelené hnojení = zaorání rostlin (řepka, bobovité
rostliny, jetel) - díky hlízkovitým bakteriím je zde vysoký obsah dusíku
- při hnojení přírodními hnojivy vzniká humus → zadržuje vodu a postupně uvolňuje
minerály

Question 55

Umělá hnojiva

Answer 55

musí se kombinovat s přírodními hnojivy, protože při jejich použití
nevzniká humus
- minerální látky jsou poměrně rychle odplaveny vodou do povrchové vody a způsobují
eutrofizaci – dochází k přemnožení sinic ve vodě