Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

Informační systémy a technologie - přijímací zkoušky VŠE - zpracování 2022 > III. Význam informace v řízení systémů. Povaha znalosti a konceptuální informace. Informační a znalostní systémy... > Flashcards

III. Význam informace v řízení systémů. Povaha znalosti a konceptuální informace. Informační a znalostní systémy... Flashcards

1
Q

Informatika, vysvětlit pojem

A

INFORMATIKA

= věda, která se zabývá vyjádřením, zpracováním a přenášením informací v nějakém systému.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Kybernetika

A

Kybernetika ->(přišla s pojmem) – získávání informací- informace, způsob získávání a transformace na znalosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

INFORMACE

A

INFORMACE

  • Kvantitativně orientovaná teorie informace: S rostoucím množství informace klesá nejistota příjemce a roste jeho schopnost správně rozhodovat (Shannon)
  • Wiener: „Informace je pojmenováním pro obsah toho, co se vymění s vnějším světem… (doplnit)
  • komunikace je přenosem informace mezi minimálně dvěma účastníky prostřednictvím systému znaků (U. Eco)

Zdroj – vysílač - signál – kanál -signál – přijímač- zpráva -cíl

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Znak

A

Znak = něco zastupující něco jiného. Naukou o znacích a znak. Systémech je sémiotika

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Sémantika

A

Sémantika se zabývá zkoumáním vztahu mezi znaky a objekty o nichž jsou znaky použitelné

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Pragmatika

A

Pragmatika se zabývá zkoumáním vztahu mezi znaky a jejich interprety.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Syntaxe

A

Syntaxe zabývá se formálními vztahy znaků a navzájem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Informace

A
  • Informace = pojmenování pro obsah toho, co se vymění mezi vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým působením
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Data

A
  • Data (jedn. Č. = údaj) jsou formalizovaný záznam lidského poznání pomocí symbolů (znaků), který je schopný přenosu, uchování, interpretace či zpracování. Smysluplná informace pak vzniká v procesu informace
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Systém

A

Systém

Systémová analýza = jak porozumět problémům řízené organizace a jak je modelovat

Systémové inženýrství – jak postupovat v návrhu a tvorbě rozsáhlých systémů

IT = věda, která se zabývá vyjádřením, zpracováním a přenášením informací do systému

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

O SYSTÉMU:

A

Systém je prostředkem, jak porozumět složitosti reality a jak soustředit svoji pozornost.

Využití teorie poznání (gnozeologie, epistemologie)

  • používá se gnozeologický čtyřúhelník
  • př. Máme danou realitu, o kterou máme zájem, zaměříme se na to, abychom tu realitu mohli poznat potřebujeme jazyk (např. topografický), poté jí nějak popíšeme (např. model).
  • > systém je speciální způsob modelu
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

O systému pt.2:

A

Systém -> uvnitř jsou prvky, mezi kterými jsou interakce (vazby. Vně systému je okolí (prostředí)

U systému sledujeme:

  • Strukturu, složení, uspořádání a stavbu prvků systému a jejich vztahů
  • Vlastnosti jsou vyjádřeny atributy
  • Kombinace atributů v určitém okamžiku utváří stav systému
  • Chování systému je reprezentováno akcí a reakci a odezvou systému na vzniklé podměty, převážně z jeho okolí
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Definice systému

A

Systém je:

  • Je účelově definovanou neprázdnou množinou prvků a množinou vazeb mezi nimi, přičemž vlastnosti prvků a vazeb mezi nimi určují vlastnosti (chování) celku.
  • Je chápán jako soubor podstatných znalostí o vytyčené části reálného světa zapsaných ve vhodném jazyku, tj. jako znalostní/kognitivní model
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Význam informace v řízení systémů

A

Moderní společnost je stále více odkázána na použití informačních technologií. Informační systémy a informační a komunikační technologie se stávají páteří podnikání v mnoha oborech. Tento proces je nevyhnutelný. Vývoj a nabídka možností v oblasti informačních technologií roste geometrickou řadou, a tím vzrůstá i množství nástrah, které nás při cestě k jejich ovládnutí čekají.

Schopnost správného rozhodování o nasazení a užívání ICT se stala součástí úspěšného řízení. Konvergence informačních, komunikačních a multimediálních technologií vyvolává vznik nových podnikatelských příležitostí, které budou v nejbližších desetiletích sehrávat v ekonomice i ve veřejném životě klíčovou roli.

Základem dnešní společnosti by tedy měla být schopnost pracovat s rozsáhlými objemy dat, vyznat se v nich, umět z nich odvozovat relevantní závěry a na jejich základě rozhodovat. To jsou předpoklady úspěšné práce manažerů dnešní doby a v této činnosti jim pomáhají informační systémy, podporované informačními a komunikačními technologiemi, které zásadně ovlivňují, jak způsob práce s daty a informacemi, tak i způsoby rozhodování a komunikace.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Terminologie (IS)

A
  • Informace
  • systém
  • informační systém
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Informace

A

Slovo informace se užívalo ještě před zformulováním teoretických přístupů ve vědních oborech, jako jsou např. teorie informace či kybernetika. Pojem informace je součástí pojmového aparátu každého člověka. Významový obsah tohoto pojmu je značně široký, a proto lze informaci chápat i obecně ve smyslu sdělování nějaké zprávy, poznatku, události či jevu.

Z filozofického hlediska je informace nehmotná a představuje to, co je vnímáno člověkem. Její význam je dotvářen pouze v nějakém kontextu. To vystihuje velmi dobře Wiener, který říká:

„Informace je název pro obsah toho, co si vyměňujeme s okolním světem, když se mu přizpůsobujeme a když na něj působíme svým přizpůsobováním“

Kvalitní informace v každém případě snižuje naši neznalost nebo nejistotu v konkrétní situaci a je často kritickým faktorem úspěšnosti v podnikání. Musí však být cílená, včasná, přesná, musí jí být přiměřené množství a musí být srozumitelná (prezentována vhodnou formou).

Kvalitu informace významně ovlivňuje její cesta od zdroje k příjemci, protože na této cestě může být informace jak záměrně, tak neúmyslně zasažena chybami či zmanipulována, a to až do té míry, že se stává dezinformací.

Vycházíme-li z teorie informace, pak informace je zpráva, která nám upřesňuje určitá fakta o jevech nebo objektech reálného světa. Její množství je vyjadřováno mírou neurčitosti, kterou zpráva odstraní, a vyjadřuje se v bitech (BIT je zkratka slov Binary digiT a představuje číslici, která nabývá pouze hodnot 0 a 1).

V současnosti se informace staly výrobním zdrojem, stejně jako pracovní síla, suroviny, výrobní zařízení či peníze. Je proto informace efektivně získávat a využívat je za podpory metod pro řízení informací.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Systém

A

Slovo systém se používá v různých souvislostech a jeho význam závisí na historickém vývoji poznatků. Je blízký pojmům celistvost, organizace, organismus, struktura. Původně ve starořecké filozofii znamenal seskupení, sjednocení, celek. Později se objevila myšlenka o řádu a uspořádanosti prvků nebo částí systémů. Představa o struktuře vznikla již v antickém myšlení a uplatnila se zejména v tehdejších poznatcích o stavbě živého organismu.

Dnes je systém chápán jako účelově definovaná množina prvků a vazeb mezi nimi a pojem systém se užívá jako označení určité části reálného světa s charakteristickými vlastnostmi. Takto nazírané systémy se dělí na systémy přirozené, kdy hlavní části systému nejsou vytvořeny člověkem a existují nezávisle na něm, a systémy umělé, vytvořené člověkem.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Informační systém

A

Informační systém je z tohoto pohledu systémem umělým a člověkem a člověk může výrazně ovlivňovat jeho kvalitu. Existuje celá řada definic informačního systému.

  • „Informační systém lze definovat jako soubor lidí, metod a technických prostředků zajišťujících sběr, přenos, uchování, zpracování a prezentaci dat s cílem tvorby a poskytování informací dle potřeb příjemců informací činných v systémech řízení.“ – tato definice zahrnuje člověka jako součást informačního systému a zmiňuje se o míře potřeby příjemců informací.
  • Další definice popisuje informační systém z jiného pohledu: „Informační systém je obecně podpůrný systém pro systém řízení. Jestliže chceme projektovat systém řízení jako takový, musíme znát, jaké jsou cíle, a informační systém řešit tak, aby tyto cíle podporoval.“
  • Shodují se v tom, že informační systém je účelnou formou využití informačních technologií v sociálně-ekonomických systémech.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Struktura informačního systému

A

Informační systém se skládá z následujících komponent:

  • Technické prostředky (hardware) – počítačové systémy různého druhu a velikosti, doplněné o potřebné periferní jednotky, které jsou v případě potřeby propojeny prostřednictvím počítačové sítě a napojeny na paměťový subsystém pro práci s velkými objemy dat;
  • Programové prostředky (software) – tvořené systémovými programy, řídícími chod počítače, efektivní práci s daty a komunikaci počítačového systému s reálným světem, a programy aplikačními, řešícími určité třídy úloh určitých tříd uživatelů;
  • Organizační prostředky (orgware) – tvořené souborem nařízení a pravidel, definujících provozování a využívání informačního systému a informačních technologií;
  • Lidská složka (peopleware) – řešení otázky adaptace a účinného fungování člověka v počítačovém prostředí, do kterého je vřazen
  • Reálný svět (informační zdroje, legislativa, normy) – kontext informačního systému

Má-li být informační systém firmy či instituce efektivní, nesmí být při jeho vývoji zanedbána žádná z jeho složek.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Význam informace v řízení systémů

A

Význam informace v řízení systémů

  • Bez informací nemůže proběhnout žádná řídící aktivita, což znamená, že informační proces podmiňuje existenci řízení.
  • Získávání informací má obrovský význam pro zajištění pružného systému řízení.
  • Je třeba včas poznat, jaké informace a v jaké míře je nutno shromažďovat, a správně a efektivně je zpracovávat, distribuovat a využívat. To umožní jen efektivní informační systém
  • Části informačních systémů mají opravdový smysl teprve jako integrovaný (propojený) celek. Mohou pracovat samostatně, avšak efektivními se stávají v okamžiku svého propojení, kdy umožňují postupné zpracování, předávání a úplné využití informace na všech úrovních řízení
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Povaha znalosti

A

Znalost je (v počítačové terminologii) považována za nejvyšší formu organizace strukturovaných dat - je definována:

  • Prvky dat (resp. jejich reprezentanty)
  • Vlastnostmi prvků dat
  • Relacemi mezi prvky dat
  • Operacemi(akcemi) nad prvky dat
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Informace vs poznatek

A
  • Třeba odlišit informaci a poznatek
  • Informace se týká pouze opakovatelného, ne jedinečného
  • Týž předmět, událost mohou vnímat milióny lidí, ale každý vnímá a rozumí poněkud jinak
  • Kdyby bylo absolutně odlišné – nemožnost porozumění
  • Uložení poznatků na hmotný nosič (dokument) – odtržení od subjektu – objektivizace přístupný všem -> zaznamenané znalosti
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Znalost (Drucker, Hayes)

A
  • Znalosti úzce souvisejí s informací
  • Znalosti jsou potřebné pro konverzi dat v informace – Peter F. Drucker
  • Znalosti jsou výsledkem porozumění informaci, která byla sdělena, a její integrace s dřívějšími informacemi – Robert M. Hayes
24
Q

Znalost

A
  • Určitá forma abstrakce a generalizace dat/informace
  • Vzájemně provázané (měnitelné, rozšiřitelné) systematické a hierarchizované struktury souvisejících poznatků, které jsou reprezentovány v podobě kognitivního modelu
  • Se znalostmi je možné provádět kognitivní operace -> jsou základem předvídání toho, co se může stát v reálném světě
  • Znalosti podle možnosti zápisu, uchovávání a předávání
    • Tacitní – nevyslovené a nevyslovitelné, skryté znalosti
    • Explicitní – objektivní, racionální, technické, snadno se kodifikují a předávají ostatním
  • Znalosti podle obsahu
    • Deklarativní – konstatování stavů objektů, vlastností nebo vzájemných vztahů, jejich interpretací vhodně strukturovaná data, z nich lze odvozovat další (druhy) znalostí
    • Procedurální – znalosti pracovních postupů modelované algoritmy
25
Q

Data – informace – znalosti

A

Data – informace – znalosti

  • Technologie pracují s daty
  • Lidé data interpretují jako informace nesoucí význam
  • Proces interpretace je kognitivní záležitostí, v níž hraje roli znalost
  • Data – shromažďována a analyzována pro tvorbu informací vhodných pro rozhodování. Řada symbolů
  • Informace – vznikají interpretací dat. Související pojmy: omezení, komunikace, kontrola, forma, instrukce, význam, mentální stimul, vzor, percepce, reprezentace.

Znak – odlišuje data a informace: informace vzniká, když jsou symboly použity, aby k něčemu odkazovaly

  • Znalost – odvozena z rozsáhlého množství zkušeností s informacemi o předmětu
  • Moudrost – status osoby vlastnící jisté znalosti, která současně ví, za jakých podmínek je dobré použít.
26
Q

Konceptuální model informace (základní pojmy)

A

Konceptuální model: Konceptuální modely, založené na pojmech: univerzum, entita, atribut a vztah jsou vhodné pro zachycení výseku reálného světa. Mezi konceptuální modely ve smyslu počítačové vědy patří např. konceptuální model vnitřní struktury informace nebo FRBR model bibliografického záznamu. Ty budou dále rozebrány.[1]

27
Q

Univerzum

A

Univerzum, jednotlivin:(universum diskurzu): jedná se o množinu jednotlivin v daném výseku reality. Jednotliviny lze také chápat jako věci v zobecněném a to jak hmotné tak nehmotné (myšlenky). Pro jednotlivé prvky univerza je dána množina vlastností a množina vztahů.

28
Q

Entita

A

Entita: Entita je množina prvků universa, které jsou stejného druhu (tj. množina věcí stejného druhu). Prvek entity nazýváme výskytem této entity. Entita je tedy množina věcí (hmotných nebo nehmotných), které reálně existují a které jsou stejného druhu.

29
Q

Entitní struktura

A

Entitní struktura: Entitní strukturou je množina reálných entit, jejich atributů a jejich vzájemných vztahů.[2]

30
Q

Atribut

A

Atribut: Atribut je vlastnost výskytu entity. Pokud by věci neměly vlastnosti, nebylo by ani možné je rozlišit. Jednotlivým entitám jsou tedy přiřazovány atributy. Ke každé entitě je popsána sada atributů, které jsou pro ni typické. Zatímco sada atributů je vlastností entity, hodnoty těchto atributů jsou vlastností výskytu entity.

31
Q

Vztah

A

Vztah: Jedná se o vztah mezi výskyty jedné entity a výskyty druhé entity. V konceptuálních modelech jsou vztahy někdy nazývané relace.

  • Příklad vztahu: Autorství (mezi výskyty entity Autor a mezi výskyty entity Dílo).
  • Autor může být autorem několika děl a Dílo může mít několik Autorů.
  • Základní vztah: je vztah typu 1:N (např. vztah mezi Vydáním určitého díla a Výtiskem tohoto díla).
  • Pro daný výtisk existuje jedno vydání, jehož součástí tento výtisk je. Na druhou stranu vydání obsahuje obecně N výtisků (N – nějaké přirozené číslo)
32
Q

Základní konceptuální model informace

A

Definice pojmu informace: „…V nejobecnějším slova smyslu se informací chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako “obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním”). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kriteriím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy…“ [4]

Michael Buckland je autorem konceptu tzv. „trojí pojetí informace“: Specifikuje informaci chápanou jako znalost, jako věc a jako proces. Tyto tři základní pohledy jsou všechny stejně validní, je třeba jim rozumět jako celku.

Z různých přístupů k pojmu informace vyplívá, že pojetí informace osciluje mezi pojetím informace jako sémantického obsahu a pojetím informace jako dokumentu. Znamená to, že informaci není možné modelovat jako model jedné entity. Má komplexní strukturu sestávající z několika entit.[5]

33
Q

Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje čtyři základní entity:

A

Základní konceptuální model vnitřní struktury informace obsahuje čtyři základní entity:

  1. Entita Obsah informace: V konceptuálním modelu informace je základní entitou Obsah informace (sémantický, myšlenkový obsah dané informace).
  2. Entita Vyjádření informace: Vyjádření určitého informačního obsahu v různých jazykových systémech (textové, notový zápis, video, audio atd.).

(zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič):

  1. Entita Zapsání informace: každé zaznamenání určitého vyjádření informace na nosič.
  2. Entita Záznam informace: pojetí informace jakožto „nosiče“ (informace jako věc).

Mezi těmito entitami existují vztahy 1:N:

  • Obsah informace může mít několik různých (např. jazykových) vyjádření.
  • K danému Vyjádření informace může existovat několik (obecně vícenásobných) Zapsání informace.
  • Každé Zapsání informace obsahuje N jednotlivých Záznamů informace.

Další entity:

  • Entita Místo uložení: Např. webová adresa, kde je dosažitelný záznam informace.
  • Entita Původce: Odpovědná osoba za výskyt entity.
  • Entita Příjemce informace
  • Entita Jazyk: Obsah dané informace může být vyjádřen v různých jazykových mutacích

Hmotné vs nehmotné: Výskyty entity Obsah informace jsou nehmotné věci a stejné je to i pro výskyty entit Vyjádření informace a Jazyk. Výskyty entity Záznam informace jsou hmotné věci (záznam na elektronickém mediu považujeme za hmotnou věc), zatímco výskyty entity Zapsání informace jsou množiny hmotných věcí

34
Q

Konceptuálním model FRBR v knihovní a informační vědě: Model bibliografického univerza

A

Model FRBR: Funkční požadavky na bibliografické záznamy. Je výsledkem analýzy struktury bibliografického záznamu a zejména výsledkem analýzy zájmů uživatelů o jednotlivé údaje bibliografického záznamu.

Model FRBR tvoří tři skupiny entit. Pro modelování základního bibliografického univerza FRBR je nejdůležitější první skupina entit, která je tvořena entitami:

  • Dílo: Výrazný intelektuální nebo umělecký výtvor. Je to abstraktní entita.
  • Vyjádření: Intelektuální nebo umělecká realizace díla ve významotvorném systému (abstraktní entita).
  • Provedení (Zhmotnění): fyzické zhmotnění vyjádření díla. Entita definovaná jako provedení zahrnuje širokou škálu nosičů. Je to konkrétní entita.
  • Jednotka: Jednotlivý exemplář provedení. Jednotka je konkrétní entita. Např. jeden výtisk vydání.[7]

Konceptuální model informace a FRBR-model jsou podobné. Model FRBR je zjednodušený. Má definováno méně entit. Např. entita Jazyk je ve FRBR uvedena pouze jako atribut.

35
Q

Informační systém

A

Informační systémy

informační systém organizace je v podstatě sociální systém (tzn. zahrnuje člověka), který sbírá, uchovává a doručuje relevantní informace všem, kteří k němu mají přístup.

  • může, ale nemusí zahrnovat IT
  • účel informačních systémů - informační podpora řízení a fungování organizace IS je formalizovaný systém

Vložené znalosti

  • Do IS/ICT jsou vkládány na základě analýzy problému (pro který je systém stavěn) a jsou přizpůsobeny aplikačnímu SW, takže je obtížné je měnit (rigidita).
  • problémy:

jsou vložené znalosti správné?

  • jsou jediné možné?
  • korespondují se znalostmi uživatelů (umějí je uživatelé využít)?
  • odpovídají více či méně změněným systémům / problémům?
36
Q

Znalostní systém

A

Znalostní systémy jsou specializované programy, které se snaží vypořádat se s reálným světem charakteristickým svou neurčitostí a mnohoznačnosti. Ke své činnosti potřebují předem vytvořenou bázi znalostí, která umožňuje odvozování pomocí logiky. Jednou ze skupin znalostních systémů jsou expertní systémy.

  • jsou IS napodobující lidské kognitivní procesy
  • napodobují procesy myšlení člověka, jeho realitu, mnohoznačnost a neurčitost
  • jsou to prostředky pro řešení problémů na základě poznatků
  • fungují na principu: jsou-li splněny předpoklady, pak platí důsledek

Znalostní systém je obecnější pojem než expertní systém. Expertní systémy tedy lze chápat jako zvláštní typ znalostních systémů, který se vyznačuje používáním expertních znalostí a některými dalšími rysy, jako je např. vysvětlovací mechanismus. Dnes dochází ke stírání rozdílů mezi těmito pojmy. Znalostí systémy splývají s IS Business Intelligence.

37
Q

Expertní systémy (ES)

A
  • počítačové systémy simulující rozhodovací činnost experta při řešení složitých úloh
  • pomáhají neexpertním pracovníkům řešit složité problémy
  • první systémy z oblasti umělé inteligence užité pro podnikání
  • pracují s bází znalostí – vhodně zakódované speciální znalosti převzaté od expertů

ES obsahují vysvětlovací modul, který poskytuje uživateli vysvětlení a zdůvodnění řešení, k němuž expertní systém dospěl. Základem ES je inferenční mechanismus – ten na základě vstupů od uživatele a do systému vložených znalostí (experty v oboru) pomocí logiky odvodí závěr.

ES mohou fungovat v několika režimech:

  • expert - v současné době považován za příliš náročný na vytvoření
  • kolega - samostatné fungování, po boku lidí
  • asistent - vybrané jednodušší úlohy jsou uživatelem svěřeny ES
38
Q

typy ES

A

typy ES:

  • Diagnostické - identifikují povahu problému a poté vyberou z repertoáru řešení
  • Generativní - vytvářejí nová řešení
  • Plánovací - modifikace diagnostických – uplatněn v projektovém managementu
39
Q

Výhody ES

A

Výhody ES

  • nezávislost na expertovi; jednotný formát
  • produktivita – ES může být používán více lidmi na různých místech najednou; poskytuje stále stejné výsledky
  • přenos a sdílení znalostí
  • dokáže svůj výrok jednoznačně zdůvodnit
40
Q

Nevýhody ES

A

Nevýhody ES

  • rigidita – znalosti uložené v ES je třeba aktualizovat, aby nezastaraly
  • jemnost smyslů - člověk dokáže při diagnostice rozlišit jemné rozdíly a přizpůsobit se jim
  • zjednodušení – není možné systém naučit všechny znalosti
  • omezené uvažování – nekreativní řešení v rámci tendencí zadaných člověkem. Člověk se dokáže lépe přizpůsobit novým podmínkám
41
Q

Strategie usuzování

A

Expertní systémy používají při řešení úlohy dvě základní strategie procesu usuzování:

  1. Dopředné řetězení
  2. zpětné řetězení

Deklarativní programování

42
Q

Dopředné řetězení

A

Dopředné řetězení

Jedná se o usuzování řízené daty. Expertní systém postupuje tak, že získává potřebná data a na jejich základě se rozhoduje. Používá se při řešení problémů zahrnujících syntézu (navrhování, konfigurace, plánování apod.).

Příklad: Expertní systém může vyřešit problém, co si dám dnes k večeři. Zeptá se, na co mám chuť (má to být něco sladkého, nebo pikantního?), jaké mám zásoby v ledničce (máš kuřecí maso?) a ve spíži (máš rýži?), a podle toho doporučí ten správný recept.

43
Q

Zpětné řetězení

A

Zpětné řetězení

Jedná se o usuzování řízené cíli. Expertní systém postupuje tak, že vybere možný závěr a pokouší se dokázat jeho platnost hledáním dat, které tento závěr podporují. Tato strategie je vhodná pro diagnostické problémy, které mají malý počet cílových hypotéz.

Příklad: Dnes večer přijdu domů a budu mít chuť na Kung Pao. Expertní systém mi potvrdí, zda je to možné (na základě stavu mé ledničky a spíže). Na rozdíl od mechanického porovnání seznamu obsahu ledničky s receptem expertní systém potvrdí, že je to možné i v případě, že bude chybět nějaká nepodstatná ingredience nebo pokud bude možné nahradit požadovanou surovinu něčím jiným.

44
Q

Deklarativní programování

A

Deklarativní programování

Na rozdíl od klasického programování, kdy procedury přesně definují chování aplikace do poslední podrobnosti, klade důraz na zákonitosti a pravidla řešení daných problémů. Samotné řešící procesy jsou odděleny.

45
Q

Systémy pro podporu rozhodování (DSS = decision support systems)

A
  • Systémy, které pomáhají svým uživatelům v rozhodování. Jejich výstupy jsou pouze doporučení a rady.
  • Na rozdíl od klasických IS jsou DSS určeny pro podporu málo strukturovaných úloh se zdůrazněním individuálního přístupu uživatele.
  • Uživatelům – manažerům poskytují modelovou podporu při dílčím rozhodování:
    • DSS poskytují nabídky řešení.
    • Jejich výstupem je soubor variant řešení, propočty důsledků řešení, kvantifikace rizik.

DSS jsou v zásadě expertními systémy v režimu asistenta.

Stručně řečeno: expertní systémy umějí „samy“ dospět k rozhodnutí; systémy pro podporu rozhodování pouze usnadňují rozhodování lidem. ES oproti DSS obsahují vysvětlovací modul, který poskytuje uživateli vysvětlení a zdůvodnění řešení, k němuž expertní systém dospěl. Nenahrazují samotného uživatele. Využívány v případě špatně strukturovaných problémů.

46
Q

Konkurenční zpravodajství - Competitive inteligence

A

Competitive Inteligence

  • =Konkurenční zpravodajství (CI, Competitve Inteligence) je, na rozdíl od průmyslové špionáže, etická a legální činnost využívající veřejně dostupných zdrojů s cílem zvýšit konkurenceschopnost společnosti za pomoci podpory rozhodování, analýzy trhu, identifikace rizik a příležitostí, ať už současných, nebo budoucích a to v nekončícím systematickém procesu.
47
Q

CI - vymezení

A

CI - vymezení

Pasivní – víme, že konkurenční zpravodajské služby existují

Aktivní – sběr, analýza a rozšiřování informací

48
Q

Aplikace CI – Funkce a ICT produkty

A

Aplikace CI – Funkce a ICT produkty

  • Zadání
    • K identifikaci otázek (key information question) se využívají metody myšlenkových map¨
    • Precision Tree, FreeMind
  • Sběr Harvesting
    • Shromažďování dat s různých zdrojů
    • Různé rešeršní strategie (stavebních kamenů, rostoucí perly, osekávání apod.)
    • DMS (document management systém) – místa „(soubory)“ kam se ukládají informace -> ECM documentum, IMB Filenet
  • Analýza
    • Různé typy analýz:
      • Kontextová analýza dokumentů, která umožňuje v souboru dokumentů identifikovat ty, které popisují specifické souvislosti
      • Obsahová analýza dokumentů, jež umožňuje identifikovat za pomoci statistických metod klíčové termíny a jejich vztahy
      • Vztahová analýza poznatků umožňující identifikovat a graficky prezentovat souvislosti, které se vztahují k určité lokalitě, organizaci, události, či osobě.
      • Časová analýza poznatků, která umožňuje uspořádat data a znázornit mezi informacemi souslednost událostí, či vývoj vztahů.
    • Tovek Tools; Nástroje spol. IBM (SPSS Modeler, i2); Oracle (Endeca Infirmation Discovery); SAS Institute (SAS Scoring, SAS Miner); uphill GmbH Fanpage carma -> analyzuje sociální sítě
    • Rozšiřování
  • IMS SPSS Modeler s výsledky analýzy
  • Slouží to k prověřování informací o osobách, firmách -> sdělí nám o něm informace na základě, kterých my se můžeme rozhodnout zda s nimi budeme spolupracovat (je důvěryhodný? Je spolehlivý? Atd.)
49
Q

Informační analýza (coto je)

A

Informační analýza je získávání informací analýzou formálních bibliografických (nejedná se o vyhodnocování obsahu)

50
Q

Informační analýza – jednotka zpracování

A

Informační analýza – jednotka zpracování

  • Bibliografický záznam
    • Údaje o autorech
    • Název dokumentu
    • Charakteristika obsahu
    • Nakladatelství
    • Vydání (pořadí, datum)
    • Rozsah
    • ISBN, ISSN
    • Citace
    • V Národní knihovně, ProQuest…
51
Q

Informační analýza – základní metody

A

Informační analýza – základní metody

  • Frekvenční analýza
    • Zjišťují se četnosti výskytu různých údajů v souboru záznamu
  • Citační analýza
    • Zjišťují se návaznosti mezi záznamy v souboru
52
Q

Citační analýza

A

Citační analýza

  • Které prameny jsou v dokumentu citovány
  • Ve kterých dokumentech je pramen citován
  • Které dokumenty jsou citovány hodně/málo
  • Které citace se objevují často spolu
  • Kteří autoři se objevují často spolu či se navzájem citují
  • Které prameny jsou klíčové pro určitý obor/téma
53
Q

Bibliometrie

A

Cílem bibliometrie je osvětlit proces psané komunikace a i zaměření vědecké disciplíny (do té míry, jak se odráží v psané komunikaci) pomocí kvantitativní analýzy rozličných složek psané komunikace.

54
Q

Cíle informačních analýz

A

Cíle informačních analýz

  • Sledování úrovně a trendů rozvoje (obory, země, regiony,..)
  • Hodnocení výsledků a přínosů vědy (obory, kolektivy)
  • Profilování a optimalizace informačních fondů
    • Vytipování nejvhodnějších zdrojů informací
    • Inovace fondu vzhledem k rozvoji oboru
    • Vytipování a odstranění zbytečných zdrojů informací
    • Rozbory spokojenosti uživatelů
55
Q

Bradfordův zákon

A

Bradfordův zákon

  • Bradfordovo rozdělení se týká rozložení článků k dané tématice v časopisech
  • Křivka vyjadřující závislost celkového počtu článků na logaritmu počtu časopisů, ve kterých se tyto články vyskytují, má charakteristický tvar, nezávislý na tématice článků
  • Všechny články lze rozdělit na jádro a dvě zóny tak, že jádro i každá zóna obsahují přibližně třetinu ze všech článků
  • Články z jádra jsou publikovány v časopisech věnujících se dané tématice
  • Články z první zóny jsou publikovány v n-krát větším počtu průřezových časopisů a časopisů hraničních oborů
  • Články z druhé zóny jsou rozptýleny v přibližně n2 – krát větším počtu časopisů než má jádro
56
Q

Zipfův zákon

A

Zipfův zákon

  • Týká se závislosti frekvence slov a pořadí slov v textu podle frekvence
  • Fs … frekvence slova S v textu
  • Rs … pořadí slova S podle frekvence
  • Zipfův zákon: Fs * Rs = konstanta (přibližně)
57
Q

Hodnocení časopisů

A

Hodnocení časopisů

  • Počet ročníků
  • Rozsah (počet článků za rok)
  • Náklad
  • Počet předplatitelů

Informační systémy a technologie - přijímací zkoušky VŠE - zpracování 2022 (11 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions