Jazyk a řeč Flashcards

(42 cards)

1
Q

 jazyk

A

obecný systém znaků (symbolů), užívaný pro vyjadřování a sdělování významů; má svou gramatickou stavbu (pravidla jak pracovat se znaky)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

 řeč

A

 řeč = individuální mentální aktivita, kdy jedinec užívá jazyk („domluvený systém“) k tomu, aby komunikoval, nebo „uspořádával a odhaloval významy“, tj. myslel
→ Pennebaker: řečové chování – abychom poznali sociální relaci mluvčího a partnera, psychický stav mluvčího lze poznat na základě ne obsahu výpovědi, ale na FORMĚ výpovědi (např. užívání více zájmen, atd.)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

komunikace

A

= produkce a sdílení významů pomocí znakových systémů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

 nauka o znacích

A

= sémiotika

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Charles Pierce - = znaky se vzdalovaly v rámci podobnosti (3)

A

a ikony: podobnost (fotografie, vzorce, mapy, zvukomalebná slova) → těsný vztah mezi označovaným a znakem
b indexy: s označovaným předmětem skutečný vztah (kouř jako index ohně, pláč jako index smutku)
c symboly: konvence (slova (etymologie), matematické symboly atd.) → velká vzdálenost mezi znakem a označovaným
- mohou být arbitrární, konvenční

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

 Ferdinand Saussure: 2 složky jazykového znaku:

A

a) označující (signifikant) - zvuková podoba slova;
b) označované (signifikát) - to, co je označeno daným znakem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

 sdílené vlastnosti přirozených jazyků:

A

produktivita, strukturovanost, dynamičnost, arbitrárnost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

 LINGVISTIKA x  PSYCHOLINGVISTIKA

A

 LINGVISTIKA – studuje přirozené jazyky (jejich strukturu, slovní zásobu)
 PSYCHOLINGVISTIKA - zkoumá řeč jako zvláštní druh lidské aktivity

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

3 úrovně kódování a dekódování významu

A

Fonémy - Morfémy - Gramatika

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Fonémy

A

omezený počet základních zvuků daného jazyka

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

b) Morfémy

A

kombinací fonémů vytváříme nejmenší smysluplné jednotky (slovní kořeny i celá slova, také významotvorné předpony a přípony ne-slyš-ící

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Gramatika

A

pravidla určující jak mají být fonémy, morfémy, slova a větné fráze kombinovány k vyjádření myšlenek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

 Fonetika

A

nauka o tvoření hlásek, fonologie – nauka o významotvornosti hlásek (plot x plod)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

 Morfologie

A

tvoření tvarů slov,

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

 Syntax

A
  • pravidla pro řazení a kombinování slov do smysluplných větných frází
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

 Lexikologie

A

nauka o slovní zásobě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

 Stylistika

A

volba a výběr jazykových prostředků

18
Q

 Slovotvorba –

A

popisuje způsoby tvoření nových slov

19
Q

 Etymologie

A

zkoumá původ slova

20
Q

 Frazeologie

A

ustálená slovní spojení

21
Q

 Sémantika

A
  • nauka o významu slov i delších sdělení (jablko, horská dráha)
22
Q

denotát

A

= určitý reálný objekt, třída objektů či obsah pojmů, které daným slovem označujeme
- homonyma mají více denotativních v.
- synonyma mají stejný denotát

23
Q

konotát

A

= individuální, zejména emocionálně zabarvené asociace, které jsou se slovem, resp. jeho denotátem spojeny
- proměnlivé (vata jako peníze nebo něco měkkého)

24
Q

Sémantický diferenciál

A

Ch. Osgood
= baterie škál, pomocí kterých hodnotíme vlastnosti zkoumaného jevu.

25
3 hlavní skupiny faktorů u sémantického dif.
- faktory hodnotící (dobrý - špatný, kvalitní - nekvalitní, hezký - škaredý, nápadný - nenápadný, pohodlný - nepohodlný), - faktory potenční (prostorný - těsný, bezpečný - málo bezpečný, silný - slabý, ovladatelný - neovladatelný, velký - malý) - faktory aktivity (rychlý - pomalý, ekonomický - neekonomický, výkonný - nevýkonný, vyvolávající závist - vyvolávající pohrdání, pohyblivý - nepohyblivý)
26
Procesy nezbytné pro pochopení jazyka
PERCEPCE ŘEČI; SÉMANTIKA A SYNTAX
27
Teorie osvojování si jazyka
-  environmentalistické (behaviorální): jazyk se vyvíjí na základě komplexního systému učení (operantního a sociálního učení – zpevňováním, pozorováním, modelováním) → nápodoba - nativistické hypotézy vrozené připravenosti  - Interakcionistické: osvojování jazyka závisí na sociální stimulaci (Brunner) Stimulace v předškolním věku má ohromný dopad
28
Vývoj jazyka
 Prelingvistické období  Lingvistické období
29
Prelingvistické období
 hra se zvuky, žvatlání  dětské znaky: děti kolem 9 měsíců se mohou naučit symbolická gesta a spojit se zvukem (pá-pá)  do ½ roku jazykový univerzál, pak specialista → nejdřív má jen preferenci pro lidský hlas (je mu jedno, jestli na něj mluvíme čínsky nebo česky), poté preferuje svou mateřštinu  předpoklad pro rozeznávání morfémů (významových jednotek)
30
 Lingvistické období:
 kolem 1 roku několik slov; 1,5 několik desítek, kolem 6 let asi 15 000 slov  1,5 -2,5 telegrafická řeč → spojí řečový znak s tím neřečovým (ukazuje, že chce xzy)  asi do 4 let gramatika – schematická pravidla , do 6 let zpřesnění (sociální okolí pomáhá zpřesnit význam – např. ušničky)
31
slovní porozumění
receptivní, přijímací schopnost pochopit mluvený i psaný jazykový vstup typu slov, vět a odstavců
32
slovní pohotovost/plynulost
expresivní, vyjadřovací schopnost tvorby jazykového výstupu
33
alofony
hlásky, které lze tvořit. ale neslouží k rozlišování slov
34
model TRACE
model interaktivní aktivace pro slyšenou řeč - 3 úrovně percepce: zvuky, fonémy, slova
35
syntaktický priming
ovlivnění předchozím - např. trpnou vazbou
36
environmentalistické (behaviorální) teorie osvojování jazyka
jazyk se vyvíjí na základě komplexního systému učení (operantního a sociálního učení zpevňováním, pozorováním, modelováním)
37
háček u environmentalistických teorií
- ne všechny věty a slova si děti osvojují prostou imitací (např. neologismy); existuje nespočet variací - kumulativní porozumění <<< vhled (aha efekt, heuréka efekt)
38
nativistická hypotéza vrozené připravenosit
Chomsky, Pinker - člověk disponuje specifickým jazykovým mentálním modulem, který lidem umožňuje rychlé osvojení jazyka - schopnost univerzální gramatiky existuje pouze v dětství a po uplynutí kritického řečového období zaniká
39
na jakých argumentech staví Chomsky svoji teorii? (4)
1. lidé rozumí řadě verbálních sdělení i přesto, že nikdy tyto konkrétní formy verbální info neslyšeli 2. rodiče formálně své děti nevedou k osvojování gramatických pravidel, a přesto je děti ve všech jazycích užívají obdobně 3. vývoj řeči dětí po celém světě probíhá ve stejných časových úsecích a v průběhu řečového vývoje dělají stejné charakteristické chyby 4. schopnost dětí osvojit si řeč je neuvěřitelně rychlá
40
interakcionistické teorie
- osvojování jazyka závisí na sociální stimulaci (Vygotskij)
41
3 základní teorie osvojení jazyka
- environmentalistické t. (Skinner) - nativistická hypotéza jaz. připravenosti (Pinker, Chomsky) - interakcionistické (Vygotskij)
42