metodológia 2 Flashcards
(101 cards)
1
Q
debriefing
A
je rozhovor s účastníkmi s cieľom zistiť, ako vnímali svoju účasť na projekte, a informovať ich o prípadnom nezverejnenom cieli výskumu. Je to obzvlášť dôležité v prípadoch, keď existuje možnosť, že im účasť mohla nejakým spôsobom uškodiť.
2
Q
čo je predmetom experimentu ?
A
skupina jedinců, na kterých pozorujeme efekty naší činnosti
3
Q
- experiment jako vhodná výzkumná metoda pro: 4
A
- výzkum s omezenými a přesně vymezenými koncepty a v. návrhy
- testování hypotéz
- explanatorní výzkum (než pro deskriptivní, protože se zaměřuje na determinující příčiny)
- interakce malých skupin - observace jejich interakcí, organizací, řešení problému, vliv kontextu a podmínek pro interakce
4
Q
pretesting
A
Subjekty sú merané pomocou závislých premenných, až potom sú vystavené stimulom (nezávislým premenným)
5
Q
posttesting
A
znovu meranie subjektov pomocou závisle premenných
6
Q
experimentálna skupina
A
skupina subjektov, ktorým je podaný experimentálny stimul
7
Q
kontrolná skupina
A
ide o skupinu subjektov, ktorým nie je podaný žiadny experimentálny stimul, a ktoré sa vo všetkých ostatných ohľadoch podobajú na experimentálnu skupinu.
Porovnanie kontrolnej a experimentálnej skupiny na konci experimentu poukazuje na účinok experimentálneho stimulu.
8
Q
hawthorne efekt
A
odpovědi subjektů se mění díky pozornosti, které se jim během experimentu dostává, nikoli díky stimulům
→ potřeba kontrolní skupiny, na kterou stimuly nejsou aplikovány
9
Q
double-blind experiment
A
- typ experimentu, kdy nevíme která skupina je experimentální a která kontrolní, eliminuje se tak problém odlišného nahlížení na odpovědi subjektů z e. vs. k. skupiny
- pomocí jasně vymezených operačních definic závisle proměnných eliminujeme experimenter bias
10
Q
randomization
A
ak veľký počet prípadov, chronologické očíslovanie a potom náhodný výber
11
Q
matching
A
vytvorenie párov jeden do ex a jeden do ko skupiny zo subjektov
12
Q
one shot case study
A
stimul meriame na jednej skupine
13
Q
one group pretest-posttest design
A
chýba kontrolná skupina, problém kde výsledok môže ovplyvniť iný vonkajší faktor
14
Q
static group comparison
A
chýba pretest, porovnávame 2 randomizované skupiny, problém, že nevieme či sú naozaj rovnaké
15
Q
Solomon four group design
A
pridáva experimentálne a kontrolné skupiny ktoré skipujú pretest, lebo klasické experimenty majú risk, že pretest ovplyvní subjekty
4 náhodne vybrané subjekty
16
Q
field/terénny experiment
A
fomrálny experiment konaný mimo laboratória, v prirodzenom prostredí
17
Q
pygmalion efekt
A
lidé vnímáme tak, jaký očekáváme že budou
18
Q
- labeling theory
A
- lidé se chovají podle toho, co od nich očekávají druzí
19
Q
attribution process/expectations communication model/expectations-states theory
A
očakávanie vodcovskej postavy ovpylvňuje výkon podriadených
20
Q
percento návratnosti/miera odozvy
A
počet ľudí účastniacich sa prieskumu delený počtom vybraných vo vzorku
21
Q
porovnávanie statických skupín
A
X (experimentálna premenná) O1 (dotazník)
O2
- iba súbežné zmeny
22
Q
predbežné a následované pozorovanie 1 skupiny
A
O1 X O2
* súbežné zmeny
* časové poradie
nepochybujem o smere kauzality, ale nezaisťuje kauzálnu súvislosť, nevylučuje skreslujúci vplyv vonkajšej príčiny
23
Q
klasický experiment
A
O1 X O2 –> experimentálna sk.
O3 O4 –> kontrolná sk.
* súbežné zmeny
* časové poradie
* náhodné rozdelenie do 2 skupín
zistené všetky podmienky kauzality
24
Q
skutočný experiment musí splniť: 3
A
1.Výzkumník musí kontrolovat experimentální proměnnou.
* rozhoduje, kdo bude vystaven zkoumanému podnětu
2.Experiment musí použít alespoň jednu experimentální a jednu kontrolní skupinu.
* eliminace vnějších vlivů
3.Jednotlivci musí být zařazeni do těchto skupin náhodně.
* ideálně by se měly lišit jen vystaveností experimentální proměnné - podmínkou opravdový náhodný výběr
25
následné pozorovanie na 2 skupinách
X O1
O2
| ako klas. ale vypustené predbežné pozorovanie, automaticky vieme O1=O3=O
26
salomonov experiment na 4 sk.
O1 X O2
O3 O4
X O5
O6
*kombinací klasického experimentu a experimentu používajícího jen následné měření na dvou skupinách
| umožní rozlišit které ze zkreslení/podskupina zkresleni je přítomna
27
# typ skreslenia
* Historie
= Nastane tehdy, když nějaký vnější činitel (bomby na Tel Aviv), koinciduje v čase s uvedením experimentální proměnné a je mylně interpretován jako vliv experimentální proměnné
28
# typ skreslenia
* Zrání
= nastane tehdy, kdy jsou změny vyvolané prostě tokem času zaměněny za efekt experimentální proměnné (např. dospívání)
29
# skreslenie
* prostředí
* zákaz kouření, špatně větraná místnost
* ani skutečný experiment není schopen kontrolovat tento typ zkreslení
30
# skreslenie
* instrumentace
= zkreslení, vyvolané změnami v nástrojích měření mezi předběžným a následným pozorováním
* únava, ztráta pozornosti, nabyté zkušenosti u pozorovatele
31
# skreslenie
* regrese k průměru
= zkreslení nastane jenom tehdy, když experimentální skupina byla vybrána na základě nějakých extrémních výsledku,
např. testuju novou metodu ve výuce statistiky - dám lidem test - vyberu ty, kteří měli špatný výsledek - jenže člověk, který je ve statistice jinak dobrý byl nachlazený a proto test napsal zle a tak teď zkresluje skupinu lidí, kterým nejde statistika
32
# skreslenie
* experimentální úmrtnost
= odpadnutí některých osob v průběhu experimentu (můžou i odejít, ne jen umřít)
33
# skreslenie
* testování
= Nastává tehdy, když předběžné měření samo ovlivní závisle proměnnou a my se mylně domníváme, že tyto změny byly vyvolány experimentálním stimulem
* např. formulace otázky vyvolá myšlenkový proces, který sám o sobě změní postoj člověka, ještě předtím, než je vystaven proměnné (filmu)
* existuje jedině v předexperimentálních uspořádáních v "předběžném a následném pozorování na jedné skupině"
* ve “skutečném experimentu” toto zkreslení nehrozí
34
Kvantitatívny výskum
| logika, cieľ, rozsah,generalizácia?
* deduktivní logika
* cílem je testování hypotézy
* omezený rozsah izolovaných informací o mnoha jednotkách/jedincích (redukce reality na proměnné)
* umožňuje generalizaci závěrů na širší populaci
* vysoká reliabilita nízka validita
35
Kvalitatívny výskum
| logika, cieľ, rozsah, generalizácia?
* induktivní logika
* cílem je formulace teorie (generování hypotéz/konceptů)
* mnoho informací o malém počtu jednotek/jedinců
(redukce počtu případů); snaha zachytit realitu ve své složitosti
* generalizace na populaci je většinou nemožná – jde o porozumění
* nízka reliabilita vysoká validita
36
Polní /field/nebo přirozený experiment
čo sa deje s nez a záv premennou ?
= odehrává se v „reálném světě, nemanipuluje s nez.
proměnnou, sleduje změnu závisle proměnné když se nezávisle proměnná přirozeně změní)
37
longitudinálny design
= podobný prierezovej ale umožňuje náhľad na časovú dimenziu, opakovanie cross sectional v čase
38
trend
Skúma, ako sa mení populácia v čase – zakaždým sa opýtame iných ľudí z rovnakej skupiny.
39
kohorta study
Skúma konkrétnu skupinu ľudí (kohortu), ktorí zažili rovnakú udalosť v rovnakom čase.
40
panel study
Sledujeme presne tých istých ľudí v čase.
41
* Variable-based prístup
= je typický pre kvantitatívne výskumy: hľadá všeobecné vzorce, pracuje s veľkým počtom prípadov a málo premennými.
42
* Case-based prístup
= je typický pre kvalitatívne výskumy: analyzuje málo prípadov do hĺbky, berie do úvahy kontext a procesy.
43
Prípadová štúdia
= Výzkum současného jevu v kontextu reálného světa, jev často není jasně ohraničen, zkoumá se mnoho proměnných a užívají různé zdroje dat, často předcházený teoretickou úvahou co a jak analyzovat
44
Případ
= více/méně uzavřený systém v čase a (sociálním) prostoru (jedinec, organizace, instituce, událost, komunita …)
45
# typologia case study
Vztah k teorii (Blaikie): 5
* configurative-idiographic – pochopení
* disciplined-comparative – aplikace teorie
* heuristic – hledání teorie
* plausibility probes – rozvíjení teorie
* crucial-case – testování teorie
46
# typologia case study
Účel (Vennesson)
* deskriptivní
* interpretativní (teoretické vysvětlení případu)
* produkující hypotézy (induktivní přístup)
* vyhodnocování teorie (platí teorie na případu?)
47
prípadová štúdia: 3 typy
* jedinečná případová studie
(detailní analýza daného
případu)
* instrumentální případová studie
(jde zde o obecnější poznání)
* kolektivní případová studie (více
případů reprezentujících nějaký
jev, populaci nebo okolnost –
někdy snaha generovat teorii)
48
Yin - kritéria výberu prípadovej štúdie 5
* Kritický prípad – teda taký, ktorý môže otestovať určitú teóriu.
* Extrémny alebo jedinečný prípad – napríklad štúdia zriedkavého ochorenia.
* Reprezentatívny prípad – prípad, ktorý je reprezentatívny alebo typický pre určitú situáciu.
* Odhaľujúci prípad – taký, ktorý odhaľuje doteraz nepreskúmaný jav.
* Longitudinálny prípad – štúdia zmien v priebehu času.
49
Komparativní metoda
=**Metoda kontroly vlivu proměnných ve výzkumu s malým počtem případů** (výběrem případů transformujeme proměnné do konstant, kontrolujeme tedy pro vliv alternativních proměnných)
* Funkcionální ekvivalent experimentu
* Studium kontrastních případů pomocí identických metod
* Jde o cross-sectional design pro malé N
50
komparativní analýza
NIE komparatívna metóda ALE napr. experiment,
statistika, srovnávání případu)
51
Prípadovo-orientovaná stratégia v porovnávacom nastavení (Ragin)
* kombinuje kauzálne + interpretatívne analýzy + tvorbu konceptov
* žiadne pravdepodobnostné príčiny ale konštantné súvislosti pomocou kros-tabulácie príčiny, prípady posudzované ako celé entity
* určené k odhaleniu vzorcov
| napr. weberova analýza protestantnskej etiky
52
sledovanie procesov/process tracing
nad rámec korelácii, cieľom je odhaliť príčinu a kauzálne mechanizmy, design výskumu jedného prípadu v čase
* ako X vedie k Y --> skúma fungovanie mechanizmov ktoré prispievajú k dosiahnutiu výsledkov, postupné testovanie
| napr. analýza toho ako vzniká určitý sociálny protest
53
metóda kongruence
| ako sa líši od process tracing/sledovania procesov
* testuje či sú teoretické očakávanie v súlade s tým, čo sa v skutočnosti stalo
* nezaujíma ju mechanizmus ale len zhoda medzi teoriou a výsledkom
* či X súvisí s Y podľa teórie --> skúma ich koreláciu
54
# varianty sledovania procesov
* Testování teorie:
= odvození teorie z existující literatury a následné testování, zda důkazy ukazují, že každá část předpokládaného příčinného mechanismu je v daném případě přítomna (orientace na teorii)
55
# varianty sledovania procesov
* Tvorba teorie:
odvozování existence obecnějšího příčinného mechanismu ze skutečností konkrétního případu (orientace na teorii)
56
# varianty sledovania procesov
* Vysvětlení výsledku:
přichází s minimálně dostatečným vysvětlením záhadného výsledku v konkrétním historickém případě (orientace na případ)
57
čo je cieľom testovania teórie?
cílem je vyhodnotit, zda důkazy ukazují, že hypotetický příčinný mechanismus spojující X a Y byl přítomen a že fungoval tak, jak bylo teoreticky předpokládáno
58
„teorie demokratického míru“
- demokracie se zdráhají zapojit do
ozbrojeného konfliktu s jinými
identifikovanými demokraciemi:
demokracie jsou v mezinárodních
vztazích obecně mírumilovnější);
- demokracie nevedou války s jinými
demokraciemi
- více demokratických států v
mezinárodním systému činí
mezinárodní systém mírumilovnějším
59
Tvorba teórie - o čom? z akej situácie vychádzame?
* vytvoření teorie o příčinném mechanismu mezi X a Y, kterou lze zobecnit na populaci daného jevu
* vycházíme ze situace, kdy nám není znám mechanismus
60
Vysvetlenie výsledku - cieľ? na čo sa zamerá analýza?
* cílem je vytvořit dostatečné vysvětlení výsledku,
* namísto studia mechanismů, které způsobují vznik sociálního hnutí (Y), by se analýza zaměřila na vysvětlení konkrétního výsledku, například vzniku českého protiválečného hnutí
61
štandardizované pozorovanie
* Standardizovaná technika sběru dat!
* Ideálně pozorované osoby nevědí, že jsou pozorovány
* Předem dané škály a kódy hodnot proměnných
| * Kina, třídy, ordinace, sportovní utkání, hospody…
62
obsahová analýza
analýza záznamu ľudskej komunikácie, kvantitatívna, deduktívna logika, objektívna
kto čo komu orečo a ako hovorí a s akým účinkom (nie hlboké významy, to je diskurzívna analýza)
63
# obsahová analýza
jednotka analýzy
to o čom chcem hovoriť + vyniesť nejaké súdy
| napr.ako sa autor vyjadruje k menšinám v jeho knihe XY
64
# obsahová analýza
jednotka pozorovania
to čo sledujeme + kódujeme
| napr. prídavné meno nekorektného pomenovania
65
# kódovanie
manifestný obsah
viditeľný, jasne zaznamenaný, reliabilita ale problémy s validitou
| ne/prítomnosť slova, vizuálneho objektu, 0/1
66
# kódovanie
latentný obsah
prítomne hodnotený, interpretácia, lepšie zachytí vnorený význam validita ale zhoršuje sa reliabilita
| význam za slovami, tón článku
67
analýza existujúcich štatistík
| + problémy
* analýza agregovaných dát, ide o štandardizované dáta kde sa nedostaneme k jenotkám kt. pozorujeme,
* problém validity validity (použitá statistika nemusí přesně odpovídat zkoumanému jevu)
* problém reliability (změny metod sběru dat v čase snižují srovnatelnost)
68
historický výskum
| čo, cieľ?
historicky zakotvené vysvetlenie veľkých a dôležitých udalostí
* cieľ:nájsť opakujúce sa štruktúry (nie popis ako historik)
* Témata sociální třídy, kapitalismu, náboženství, revolucí, atd.
| Weber a protestantská etika: role idejí, Vzestup náboženství
69
zdroje dát historického výskumu
1. primárne (záznamy)
2. sekundárne (odborné knihy)
| využívanie hist.štatistík - úmrtnosť, zločinnosť,..
70
výskum v online prostredí
využitie BIG DATA ( nelze z principu zpracovávat nebo ukládat v reálném čase, buď vzorkujeme alebo sa snašíme ich štandardizovať) a sociálnych sietím umožňuje široké a detailné sledovanie
* nevýhodou je neúplnosť dát - nesúmeroteôné s klasickými konceptami výskumu
71
natural language processing
= analýza textů pomocí algoritmů
(napr. blízkosť nejakých slov, na základe bízkosti/vzdialenosti sa určujú nejaké metriky, napr. analýza sentimentu – je text viac pozitívny či negatívny – stenoprotokoly poslaneckej snemovne, kto sa viac baví o eur unii opozicia či vláda, ako sa bavia o enviro, s deduktívnym cieľom to analyzujeme)
72
zdroje dát: 4
* **Prirodzené sociálne podmienky** (typicky zachycení sociálních interakcí v běžném sociálním kontextu)
* **Polo-prirodzené sociálne podmienky** (typicky demografické proměnné, znalosti, postoje)
* **Umelé podmienky (kontrolované prostředí – experiment v laboratorních podmínkách)
* **Sociálne artefakty** (produkty jednání/bytí: zápisy z jednání, mediální zprávy, dopisy, literatura, kroniky …)
73
Reaktivita
= je problém, keď účastníci sociálneho výskumu reagujú na skutočnosť, že sú skúmaní, čo môže viesť k zmene ich správania v porovnaní s tým, ako by sa správali normálne
74
Naturalizmus
= je prístup k terénnemu výskumu založený na predpoklade, že existuje objektívna sociálna realita, ktorú možno presne pozorovať a opísať. (30s-40s Chicago School)
75
* Etnografia
= spôsob zaznamenávania spoločenského života, ktorý kladie dôraz na presný a podrobný opis každodenných skúseností ľudí, namiesto snahy ich hneď vysvetľovať alebo analyzovať.
76
* Etnografický omyl (ethnographic fallacy)
označuje tendenciu príliš zovšeobecňovať a zjednodušovať vzorce správania pozorované v skupinách. Hoci sa v rámci skupín určité vzorce objavujú, existuje aj veľká rôznorodosť – preto si treba dávať pozor na príliš všeobecné tvrdenia.
77
Etnometodológia
= je prístup k štúdiu spoločenského života, ktorý sa zameriava na odhaľovanie skrytých, zvyčajne nevyslovených predpokladov a dohôd. Často zahŕňa ich úmyselné narušenie, aby sa ukázalo, že vôbec existujú.
78
Participatívny akčný výskum (PAR)
= je prístup k sociálnemu výskumu, pri ktorom majú ľudia, ktorí sú predmetom štúdie, kontrolu nad účelom a postupmi výskumu. Tento prístup je zamýšľaný ako protiopatrenie voči implicitnému názoru, že výskumníci sú nadradení tým, ktorých študujú.
79
Rapport
= je otvorený a dôverný vzťah; je to obzvlášť dôležité v kvalitativnom výskume medzi výskumníkmi a ľuďmi, ktorých pozorujú.
80
Focus group
= je skupina účastníkov, ktorá je spolu interviewovaná, čo podnecuje diskusiu. Táto technika sa často používa marketingovými výskumníkmi, ktorí požiadajú skupinu spotrebiteľov, aby ohodnotili produkt alebo diskutovali o type tovaru, napríklad.
81
„field notes“ (terénní poznámky)
- jsou v podstatě chronologický záznam toho, co se děje ve zkoumaném prostředí, co se děje s tímto prostředím i toho, co se děje v pozorovateli
82
symbolický interakcionismus
- předpokláda že sociální vztahy jsou budovány sociální interakcí na symbolické úrovni - tento přístup se nesnaží o kauzální vysvětlení těchto fenoménů, ale o porozumění významu tohoto sociálního chování
83
etnometodologie
- studie metod, které lidé používají, aby dali smysl situacím denního života
84
nejběžnější techniky sběru informací v kvalitativním výzkumu
3
1. zúčastěné pozorování
2. nestandardizovaný rozhovor
3. analýza osobních dokumentů
85
kvanti postup
vstup = teorie
1. pracovní hypotézy 2. konstrukce vzorku 3. sběr dat 4. analýza dat výstup: testované hypotézy, ověřená, či zdokonalená teorie
86
kvali postup
vstup = sociální problém
1. terénní výzkum, který zahrnuje souběžné vytváření vzorku, sběr dat, analýzu a interpretaci výstup: hypotézy, „ground theory“
87
stratégia grounded theory - glasser a strauss
| 2 koncepty
stratégia ako vyvinúť teóriu z existujúcich dát, bez použitia predompripravených kritérii pre to aké dáta majú byť vybrané, induktívna logika
1. vytváranie teoretického vzorku
2. metoda konštantného porovnávania
88
zúčastnené pozorovanie - definuj
výskumník participuje na každodennom živote ľudí, kt. študuje
89
zúčastnené pozorovanie : 4 typy
1. úplný pozorovateľ
2. pozorovateľ ako participant
3. participant ako pozorovateľ
4. úplný participant
90
úplný pozorovatel
= pozorovatel je spojen se zkoumanou skupinou jen **prostorově** - jeho identita jako pozorovatele je členům skupiny **známa**, výzkumník může věnovat čas pozorování, ovšem jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob
91
pozorovatel jako participant
= výzkumník je v **sociální interakci** se členy skupiny, ale **nepředstírá**, že je skutečným participantem - např. kulturní antropolog v domorodé vesnici
92
participant jako pozorovatel
= výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum - dobrou metaforou může být novinář na polární expedici - vynořuje se zde ovšem nové nebezpečí, tzv. „go native“ - tj. ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele
93
úplný participant
= výzkumník plně přijímá roli člena skupiny, kterou hodlá studovat - jeho pravá role není nikomu známa
* realizace tohoto přístupu je často velmi složitá, pravděpodobnost „going native“ je vysoká, navíc jsou zde etické otázky - je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou studuje, i když mohou být za hranicemi legality
94
evaluačný výskum
= vyhodnotenie dopadov sociálnych intervencii, nie je metóda ale jeden z cieľov výskum, aplikuje sa vo fázi plánovanie alebo po realizácii, zisťuje či opatrenia mali očakávaný výsledok
95
# evaluačný výskum
experimental designs (experimentální návrhy)
= Studie je uvedena do pohybu, jsou prováděna a zaznamenávána pozorování a je shromážděno množství dat pro analýzu. Jakmile studie proběhne, můžeme zjistit, zda nová terapie měla zamýšlené - nebo možná i nezamýšlené - důsledky.
96
# evaluačný výskum
Kvaziexperimentálne designs
= Menej prísne výskumné postupy, ktoré do určitej miery pripomínajú kontrolované experimenty, ale chýbajú im kľúčové prvky, ako je predtestovanie a posttestovanie a/alebo kontrolné skupiny.
| chýba aj náhodné rozdelenie + kontrolné skupiny
97
Time-series design (časové radové návrhy)
= Výskumný návrh, ktorý zahŕňa merania vykonávané počas určitého časového obdobia, napríklad sledovanie počtu dopravných nehôd pred a po znížení rýchlostného limitu.
98
# evaluačný výskum
kvalitatívna evaluácia
= zameraný na porozumenie významu a procesdov z pohľadov účastníkov, ako účastníci vnímajú a prežívajú hodnotený program
99
Postup evaluačního výzkumu
1. Identifikace potenciálního problému
2. Změření/identifikace rozsahu problému
3. Návrh a implementace možného řešení
4. Opakované změření/identifikace problému pro ověření, zda intervence měla žádoucí účinek
100
Prečo potrebujeme evaluačný výskum ?
= lebo v sociálnych vedách pôsobí veľa premenných, ľudia sa menia, nezamýšľané dôsledky ľudského myslenia
101
abstrakt
* Shrnutí výzkumného článku. Abstrakt obvykle začíná článek a uvádí účel výzkumu, použité metody a hlavní zjištění.
