Nervová soustava Flashcards
Pojmy (120 cards)
1
Q
Na co reaguje nervovka
A
Na podněty (stimuly)
2
Q
Čím jsou podněty vnímány
A
Receptory, které následně vytváří vzruch
3
Q
Funkce NS
A
Příjem, zpracování, vyrábění a ukládání informací, reakce na změny, kontakt mezi vnějškem a vnitřkem
4
Q
Dělení
A
CNS (mozek, mícha), PNS (nervy a neurony)
5
Q
Kdo info vytváří a kdo pouze přenáší
A
CNS vytváří, PNS přenáší
6
Q
Reflexní oblouk
A
Nervová dráha kde probíhá reflex
7
Q
Reflex
A
Základní funkcí jednotka nervové soustavy, reakce organismu na podráždění receptoru
8
Q
Reflexní teorie
A
Jiří Procházka
9
Q
Podmíněné reflexy
A
I.P. Pavlov
10
Q
Neuron
A
Základní stavební a funkční jednotka ns
11
Q
Nerv
A
Výběžek neuronu, funkční prvek
12
Q
Stavba neuronu
A
Buněčné tělo, dendrity, axon, nervové zakončení
13
Q
Dendrity
A
Krátké rozvětvené výběžky neuronu, dostředivé - vedou info do neuronu
14
Q
Axon
A
Dlouhý výběžek neuronu, pouze 1, odstředivé - vede info z neuronu
15
Q
Buněčné tělo
A
Obsahuje jádro a cytoplazmu s organely
16
Q
Gliové buňky
A
Podpůrné buňky, mezi kterými jsou neurony uloženy, vyživují je a chrání, fagocytuji odumřelé
17
Q
Vstupní část neuronu
A
Buněčné tělo + dendrit, přijímají info
18
Q
Výstupní část neuronu
A
Nervové zakončení, info posila dále, sekrece neurotransmiteru (chemické přenašeče)
19
Q
Čím je axon obalen
A
Myelinovou pochvou tvořenou Schvannovými buňkami a segmenty rozděleny Ranvierovými zářezy
20
Q
Jak se signál a info přenáší
A
Skokem
21
Q
Co je axon obalen pochvou
A
Nervové vlákno
22
Q
Synapse
A
Dotykové plochy, místa spojení neuronů a přenosu infa, zápoj
23
Q
Dělení neuronu
A
Smyslové (aferentni = dostředivé), motorické (eferentni = odstředivé)
24
Q
Interneurony
A
Přímo v CNS, mezi afe. a efe. neurony
25
Kde je mícha uložena
Páteřní kanálek
26
Jak je dlouhá
40-45 cm
27
Funkce
Spojuje mozek a periferní nervy, vyvolává reflexy, motorické centrum pohybu
28
Poškození míchy
Paréza a plegie
29
Paréza
Částečné ochrnutí
30
Plegie
Úplné ochrnutí
31
Mono, para, hemi, kvadra
Jedna končetina, buď dvě ruce nebo dvě nohy, svislá část těla, všechny končetiny
32
Začátek a konec míchy
U prvního krčního obratle (pokračuje v prodlouženou míchu), končí u druhého bederního obratle a pokračuje ve svazek nervu
33
Váha míchy
50 g
34
Kolik nervů z míchy vystupuje
31 párů
35
Které nervy to jsou
Krční, hrudní, křížové, bederní, kostrční
36
Krční nervy
8 páru, brániční nerv (navozuje dech)
37
Hrudní nervy
12 párů, mezizeberni a kůže hrudi a zad
38
Bederní nervy
5 párů, svaly břicha stehna a pánve
39
Křížové nervy
5 párů, svaly hráze a hýždě
40
Kostrční nervy
Pouze 1, k ničemu
41
Mícha se skládá z
Bílé a šedé hmoty
42
Typy vláken v nervech
Somatická (ovládáme my), vegetativní (neovládáme)
43
Co je uprostřed šedé hmoty
Kanálek naplněný likvorem
44
Likvor
Mozkomíšní mok, slouží k ochraně mozku proti otřesům a zraněním
45
Šedá hmota složení
Přední míšní kořeny (motorické, sestupné - od mozku k receptoru), zadní míšní kořeny (senzorické, vzestupné - vede k mozku)
46
Když kořeny spojíme vznikne
Míšní nerv
47
Mícha je centrum
Pohybu, močení, erekce, potu, reflexů
48
Čím jsou mozek a mícha chráněny
Tvrdou a měkkými plenami
49
Měkké pleny
Pavučince a omozečnice
50
Omozečnice
Nejblíž, cévnatá
51
Pavučnice
Zevní měkká, bez cév, vazivo
52
Tvrdá plena
Vnější obal, kolagen
53
NS je jak směrová
Jednosměrka
54
Mozek
Cerebrum, encephalon
55
Funkce mozku
Spravuje vstupní info, vytvoří výstupní info, pošle je výkonným orgánům
56
Funkce mozku
Koordinuje pohyb
57
Kde je uložen mozek
Dutina lebeční
58
Váha mozku
1400 g
59
Mozek se skládá
Nervová trubice má 3 váčky
60
1 váček
Přední mozek (koncový mozek, mezimozek)
61
2 váček
Střední mozek
62
63
3 váček
Zadní mozek (prodloužena mícha, Varoluv most, mozeček )
64
Mozkový kmen
Střední mozek, Varolův most, prodloužena mícha
65
Mozkový kmen
Nejstarší část mozku, primární - spojuje mozek a míchu, končí a začínají zde hlavové nervy
66
Hlavové nervy
12 párů
67
Zadní mozek
Prodloužena mícha, Varoluv most, mozeček
68
Prodloužena mícha
Naléhá na míchu shora, je podobná míše, má seskupené neurony (jádra), centrum dýchací, kardiovaskulární, polykání, zvracení, kašel, slinění, kýchání
69
Varolův most
Centrum dýchání, spojuje mozkovou kůru s mozečkem
70
Mozeček
Vzniká z mozkového kmene, udržuje polohu a postoj a rovnováhu, dá se oslabit alkoholem, uvnitř jeho šedé hmoty velké neurony = Purkyňova buňky = základní stavební jednotka mozečku
71
Střední mozek
2 páry shluků nervových buňek = čtverhrbolí (přední - zrakové reflexy, zadní - sluchové reflexy), obsahuje červené jádro = pohyb
72
Přední mozek
Koncový mozek, mezimozek
73
Mezimozek
Tvořen párovými hrboly (thalamus = smyslová integrace) a nepárovým hrbolem (hypothalamem = vnitřní orgány a zvýšená zátěž), epifýza = sisinka, produkuje melatonin, navazuje hypofýza, společně s hypothalamem řídí endokrinní soustavu
74
Koncový mozek
Největší část, 2 hemisféry (prava a leva)
75
Pravá hemisféra
Intelekt, kreativita, vnímání, představivost, hudební sluch, ovládá levou stranu těla …
76
Levá hemisféra
Logika, věda, centrum řeči, ovládá pravou stranu těla
77
Na povrchu mozku je co
Mozková kůra, limbický systém, bazální ganglia
78
Limbický systém
Lem vazníku mozkového, motivace, paměť, emoce
79
Mozková kůra
Neokortex, nejmladší část, šedá mozková kůra, tvoří plast, 14 miliard neuronů
79
Bazální gangli
Skupiny neuronů pod mozkovou kůrou, pohyb
80
Dělení neokortexu
4 laloky (čelní, temenní, týlní, spánkové)
81
Čelní lalok
V dolní části je Broccovo centrum řeči = řečnický projev
82
Temenní lalok
Kožní a svalové receptory
83
Týlní lalok
Zrakové centrum
84
Spánkové laloky
Po stranách, sluchové, Wernickerovo centrum = rozpoznává lidskou řeč
85
Další dělení mozku
4 mozkové komory, vyrábí mozkomíšní mok
86
Komory
Míšní kanálek ústí do 4.komory je v prodloužené míše a je spojena se 3. komorou v mezimozek Sylviovým kanálkem, 1. a 2. komora jsou v hemisférách a komunikují s 3.komoru Moonroovými otvory
87
PNS
Nervy a neurony
88
Dělení nervů
Somatické (kosterní), autonomní (svalová)
89
Somatická část
Motorická aktivita, příčně pruhovaná svalovina, řídíme vůli, řečové a grafické projevy, lokomoce, ovládáno mozkovou kůrou
90
Lokomoce
Možnost pohnout se z bodu A do bodu B
91
Autonomní část
Vegetativní, neovládáme sami, hladká a srdeční svalovina, vnitřní orgány, má v sobě výstupní nervy sympatikus a parasympatikus
92
Sympatikus
Vychází z hrudní a bederní míchy, zrychluje činnosti organismu, připravuje organismus na stres a zátěž, vyšší tlak
93
Sympatický kmen
Sympatikus vytváří okruh podél páteře
94
Parasympatikus
Vychází z mozkového kmene a křížové míchy, obsahuje bloudivý nerv, zpomaluje činnost organismu, funguje při útlumu, klidu a zotavení, nižší tlak
95
Kdo řídí sym a parasym
Hypothalamus a hypofýza, fungují antagonicky
96
Hlavové nervy
Vystupuji z mozkového kmene, 12 párů, značíme řeckými číslicemi, motorické a vegetativní nervy zde začínají a senzorické zde končí
97
I. Čichový nerv
Pouze senzitivní, čichové vzruchy
98
II. Zrakový nerv
Pouze senzitivní, zrakově vzruchy
99
III. Okohybny nerv
Obsahuje parasympatikus, oční víčka
100
IV. Kladkový nerv
1 okohybny sval
101
V. Trojklaný nerv
Senz + mot, oko a zuby
102
VI. Odtahujici nerv
Mot, svaly oční koule
103
VII. Lícní nerv
Velmi citlivým, může ochrnout (Bellova paréza)
104
VIII. Rovnovážný nerv
Senzorický, receptor Cortiho orgánu v hlemýždi v uchu
105
IX. Jazykohltanovy nerv
Smíšený, polykání
106
X. Bloudivý nerv
Smíšený, nejdelší, vede bolest orgánu
107
XI. Přídavný nerv
Motoricky, zdvihací hlavy, trapez
108
Alzheimerova choroba
onemocnění projevující se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence – tzn. ztráty kognitivních schopností – u osob starších 65 let – k prvním příznakům patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer
109
Cévní mozková příhoda
mozková mrtvice nebo mozkový infarkt) je náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku mozkové tkáně vzniklé poruchou jejího prokrvení. K této poruše může dojít buď na podkladě uzávěru mozkové tepny (tzv. ischemická CMP, obrázek 1a,2a), nebo na podkladě krvácení z mozkové cévy (tzv. hemoragická CMP, obrázek 1b,2b). Cévní mozková příhoda je akutní stav, vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc. Včasné rozpoznání a okamžitý transport do specializovaného centra je nutný pro záchranu pohyblivosti a řeči pacienta. Během jedné minuty odumírají miliony buněk
110
Dětská mozková obrna
je trvalá neprogredující porucha hybnosti provázená abnormálním svalovým napětím a abnormální posturou.
Jedná se o nenakažlivé, nedědičné onemocnění, které vzniká na podkladě jednorázového poškození mozkové tkáně (nejčastěji hypoxií). Je charakteristické poruchou vývoje motorických oblastí mozku nebo jejich jiným poškozením v raném stádiu vývoje. DMO je následkem prenatální, perinatální nebo raně postnatálního poškození vyvíjejícího se mozku. K poruše hybnosti se mnohdy připojuje epilepsie, poruchy citlivosti, smyslů (např. zrakové postižení) a vnímání, poruchy učení, kognice, komunikace, chování nebo mentální retardace. DMO je neurovývojovou poruchou, jejíž projevy se v průběhu vývoje většinou mění.
111
Epilepsie
je onemocnění mozku charakterizované výskytem epileptických záchvatů. Epileptické záchvaty jsou epizody náhlé a přechodné abnormální funkce mozkové aktivity, které se projevují dočasnou změnou vědomí či vnímání, chování, hybnosti či citlivosti. Epilepsie je jedním z nejčastějších chronických neurologických onemocnění, vyskytuje se celosvětově, postihuje ženy i muže, jedince všech věkových kategorií i etnik
112
Grand mal
Velký záchvat při epilepsii, ztráta vědomí a záškuby
113
Petit mal
Malý záchvat při epilepsii, ztráta vědomí na pár sekund, prostě jen krátký výpadek, opakuji se několikrát denně
114
Myopatie
nervosvalová onemocnění postihující primárně kosterní svalstvo. Většinou jsou symetrické a postihují hlavně končetiny pletenců, ale může jít i o formu okulofaryngeálni či facioskapulární. Hlavním klinickým obrazem je proximální svalová slabost
115
Dětská obrna
je virové infekční onemocnění člověka. Původcem je Poliovirus z čeledi Picornaviridae. Přibližně 90 až 95 % infekcí nezpůsobuje žádné symptomy. To ovšem také znamená, že z těchto nakažených se stávají nevědomky přenašeči. Dalších 5 až 10 % lidí má méně závažné symptomy, jako jsou horečka, bolest hlavy, průjem, strnulost krku a bolesti v horních a dolních končetinách. Tito lidé se většinou navrátí do původního stavu během jednoho až dvou týdnů. U asi 0,5 % případů se objeví svalová slabost ústící v neschopnost pohybu. K tomu může dojít během několika hodin až několika dní. Tato ochablost nejčastěji zahrnuje dolní končetiny, ale může řidčeji také zahrnovat svaly hlavy, krku a bránice. Část pacientů se plně zotaví. Z těch se svalovou slabostí okolo 2 až 5 % dětí a 15 až 30 % dospělých umírá.
116
Otřes mozku
Porucha mozkové činnosti v důsledku úrazu, Jedná se o nejlehčí formu poranění hlavy. Může být způsoben úderem do hlavy – dopravní nehody, úrazy při sportu a rvačkách. Dá se rozpoznat díky krátkému narušení vědomí, které trvá minuty až hodiny, může se objevit závrať. Po odeznění příznaků často zůstává ztráta paměti (retrográdní amnézie). K pozdějším symptomům se řadí cefalea (cefalgie - bolest hlavy), pseudoneurasténie, mdloby, nejistota při chůzi a pohybu - tento komplex příznaků se označuje jako postkomoční syndrom.
117
Parkinsonova choroba
neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb, Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem, strnulost tváře
ztuhlost těla
předkloněný postoj
ohnuté lokty
třes rukou v klidu
třes celého těla
lehce pokrčená kolena
zpomalená chůze
problém udělat krok
porucha rovnováhy
samovolný pohyb prsty, jako při počítání peněz
118
Zánět nervu
neboli neuritida patří mezi běžné nervové poruchy vznikající drážděním nervu. Toto onemocnění postihuje periferní nervy. Nejčastěji se jedná o zánět trojklaného nervu,zánět nervů v mozku, zánět očního nervu, zánět nervů dolních končetin a další, Typickým příznakem zánětu nervů je silná a prudká bolest. Podle lokalizace zánětu se mohou vyskytovat bolesti hlavy, závratě, problémy s viděním a další obtíže.
119
Roztroušená skleróza
je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu (mozek a míchu), čímž způsobuje demyelinizaci (rozpad myelinových pochev).[3] Nemoc postihuje zejména mladé dospělé (od 20 do 40 let)[1] a její výskyt je častější u žen (přibližně v poměru 2:1).[4][5] Její prevalence se pohybuje v rozmezí od 2 do 150 pacientů na 100 000 obyvatel.[2] Onemocnění popsal v roce 1868 jako první Jean-Martin Charcot, Symptomy roztroušené sklerózy se obvykle projevují v občasných zhoršujících se akutních obdobích (relaps) jako chronické progresivní zhoršování neurologických funkcí, zhoršení zraku na jednom oku, o slabost končetin a zhoršení chůze, může se objevit dvojité vidění, závrať, brnění poloviny těla, může se zhoršit močení.
