Smyslová soustava Flashcards

Pojmy (138 cards)

1
Q

Funkce

A

Slouží k vnímání, získává info o okolním světě, propojení s dalšími psychickými procesy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Vnímání

A

= percepce, základní kognitivní (poznávací) proces, kterým poznáváme to co v přítomném okamžiku působí na naše smyslové orgány

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Receptory

A

Slouží k zaznamenávání vjemů z vnějšího a vnitřního světa, čidla co hlásí změny (bolest, tlak…)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Čím jsou vjemy a změny vyvolávány?

A

Chemickými a fyzickými procesy -> vznik nervového impulsu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Smysly

A

Hmat, čich, chuť, zrak, sluch

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Dělení receptorů podle druhu podnětů

A

Mechanoreceptory, termoreceptory, chemoreceptory, radioreceptory, nociceptory

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Mechanoreceptory

A

Mechanické změny, drážděny fyzikálními podněty (tlak, napětí, pnutí), př: svalová vřeténka, šlachová tělíska, zvukové receptory ve vnitřním uchu (chvění), rovnovážné ústrojí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Termoreceptory

A

Změny o stavu teploty

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Chemoreceptory

A

Pro chuť a čich

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Radioreceptory

A

Čípky a tyčinky v sítnici oka (světlo)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Nociceptory

A

= algoreceptory, vnímání bolesti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Dělení receptorů podle prostředí:

A

Exteroreceptory, interoreceotory

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Exteroreceptory

A

Příjem signálu z povrchu těla (kůže, oko, ucho…), dělíme dále podle vzdálenosti podnětu na kontaktní a distanční

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Kontaktní exteroreceptory

A

Přímý styk s předmětem vyvolávají podnět (čich)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Distanční exteroreceptory

A

Nepřímý styk s předmětem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Interoreceptory

A

Příjem signálu z vnitřního prostředí (chemické, škachová tělíska, svalová vřeténka), dělíme dále podle umístění na proprioreceptory a visceroreceptory

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Proprioreceptory

A

Pohybový systém, svaly, postoj těla

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Visceroreceptory

A

V cévách a vnitřních orgánech

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Složení receptoru

A

Smyslová buňka a nervové vlákno

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Smyslová buňka

A

Reaguje na určitý podnět (Raffiniho keříkovitá zakončení, Merkelovy buňky, Raciniho tělíska)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Nervové vlákno

A

Přenáší podnět jako elektrochemický děj, což je podstata vzruchu, od receptoru k CNS (dostředivé)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Hmat

A

Zaznamenávají hmatové receptory (dotyk a tlak)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Co je hlavním orgánem hmatu

A

Kůže

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

1cm čtvereční kůže obsahuje co?

A

2 tepelné, 13 chladových, 25 dotykových a 200 bolestivých receptorů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Co zaznamenává dotyk a tlak
Ruffiniho tělíska a Merkelovy terče
26
Co zaznamenává vibrace
Vaterova-Paciniho tělíska
27
Co zaznamenává lechtání
Volná nervová zakončení
28
Kde jsou tepelné a chladové receptory
V pokožce na povrchu škáry
29
Co jsou receptory pro vnímání bolesti
Volná nervová zakončení (buňky kůže, svaly, stěny cév)
30
Které tkáně zakončení nemají a bolest nevnímají
Kostní tkáň, játra, ledviny, nervy a chrupavky
31
Co dráždí nervová zakončení
V cévách při bolesti vznikají histamin a bradykinin, produkují dále histamin a serotonin a ty pak dráždi ta zakončení
32
Jaké látky tlumí bolest
Endorfiny, kyselina GABA
33
Dělení bolesti
Povrchová (kožní), Hluboká (svalová), Orgánová
34
Které jsou nejstarší typy smyslu
Čich a chuť
35
Co jsou chemoreceptory k regulaci dýchání
Skupiny buňek uložené v místě rozdělení krkavice, reagují na množství kyslíku a oxidu uhličitého (hlavové nervy)
36
Jaký je hlavní orgán čichu
Čichové políčko v horní třetině nosní sliznice ve strope nosní dutiny
37
Čichové receptory
Tyčinkovité buňky s jemnými vlasovými výběžky, směrem do hloubky se zužují a přechází přes čichovou kost do lebeční dutiny, nervová vlákna vycházející z paličkových výběžků jsou čichové nervy
38
Co se při čichání mění
Proud vzduchu, dráždí receptory čichové aktivními látkami obsaženými ve vzduchu
39
Pro záznam pachu potřebujeme co
Rozpustit tyto látky v hlenu v nosu
40
Kolik pachu rozlišujeme
4000
41
Hlavní orgán chuti
Drobné chuťové pohárky (dutina ústní, sliznice jazyka, měkké patro, zadní strana hltanu, hltanová přiklopka)
42
Kolik je chuťových pohárků
9000, nejvíce na jazyku, stářím ubývají
43
Receptory pohárku
Jsou to chuťově buňky obalené v nervových vláknech a vzruchy vedou do mozkového kmene
44
Sliznice jazyka
Žlázky co produkují sliny, které rozpouštějí látky obsažené v potravě
45
Dělení chuti
Hořká (kořen jazyka), sladká (hrot a boky jazyka), slaná (hrot jazyka), kyselá (boky jazyka)
46
Na čem se chuťově orgány podílí
Chuťový vjem => reflex vylučování slin => tvorba žaludečních šťáv
47
Zrak
Párový smyslový orgán, nejdůležitější, díky němu získáváme 80% info o okolním světe
48
Co umožňuje zrakové ústrojí
Vnímání světla a jeho intenzity (pomocí receptoru v sítnici)
49
Zrakový orgán
Oční koule uložena v očnici a taky v tukovém polštáři, který ji chrání před nárazy na kostní podklad
50
Co pohybuje oční koulí?
Okohybné svaly (6), všemi směry
51
Co se stane pokud je nějaký ten sval kratší či delší?
Rozbíhají se oční osy a vzniká stratismus tedy šilhání (dvojité či horší prostorové vidění)
52
Jakými obaly je oční koule tvořena?
Bělima, cévnatka, sítnice
53
Bělima
Pevná, silná a vazivová blána, vpředu oka přechází v rohovku (vypouklé sklíčko)
54
Co rohovkou neprochází ?
Cévy a musí být tedy vyživována výměšky slzného aparátu a komorovou vodu => difuze
55
Cévnatka
Velice bohatá na cévy, vyživuje sítnici, obsahuje hnědý pigment
56
Co dělá hnědý pigment?
Zajišťuje aby se světelné paprsky neodrážely uvnitř oka
57
V co přechází cévnatka?
V řasnaté tělísko, které pak dál ústí v duhovku
58
Duhovka
Ma uprostřed zornici, je tvořena hladkou svalovinou (2 svaly)
59
Jaké dva svaly jsou na duhovce?
Kruhový sval a svalové snopce
60
Kruhový sval
Zužuje zornici (mióza)
61
Svalové snopce
Rozšiřují zornici (mydriáza)
62
Zornicový reflex
Schopnost zornice vnímat a reagovat má změny intenzity světla
63
Čím je ovlivněna barva duhovky ?
Pigmentem, nejslabší je v modrých očích, nejsilnější v hnědých očích
64
Na čem je zavěšena čočka
Na řasnatém tělísku
65
Čočka
Tuhá ale pružná hmota, pomoci ji a rohovky dopadá světlo na sítnici
66
Sítnice
Promítá obraz (zmenšeny a obráceny), nachází se zde receptory pro vnímání světla a barev
67
Receptory na vnímání světla
Tyčinky (každé oko 120 mil)
68
Receptory na vnímání různých barev
Čípky (každé oko 6 mil )
69
Co začíná v sítnici
Vlákna zrakového nervu, které vedou vjemy do mozku
70
Jaký je proces světla dopadajícího na receptory
Světlo dopadneme tyčinky a čípky => podráždi receptory => přeměna světla na vzruch, což je složitá chemická reakce kde pigment tyčinek a čípku mění svou strukturu
71
Jaký pigment najdeme v tyčinkách
Rhodopsin, je citlivý na světlo => po absorpci pigment ztratí barvu a rozdělí se na opsin a retinol => nervový vzruch => mozek a zde proběhne přeměna na zrakový vjem
72
Kde rhodopsin získáme a co se stane když je ho málo
Z vitaminů A, vidíme pak špatně za šera = šeroslepost
73
Co se nachází kousek od zrakového nervu
Žlutá skvrna = místo nejostřejšího vidění (čípky), slepá skvrna = nevidíme nic, vychází zde zrakový nerv (papila, bradavka, či výběžek)
74
Co tvoří výplň vnitřního prostoru oka
Komorová voda a sklivec
75
Oční komory
Prostory mezi rohovkou, duhovkou a čočkou, v nich je komorová voda tvořena plazmou
76
Sklivec
Průhledná hmota, tvoří oko kde zrovna nejsou komory
77
Co tvoří rohovka, čočka, komorová voda a sklivec
Perfektní prostředí kterým prochází sluneční paprsky a lomí se tak aby dopadaly přímo na sítnici
78
Krátkozrakost
Když dopadá před sítnici, rozptylka, blízko ostře a dálka rozmazaně
79
Dalekozrakost
Když dopadá za sítnici, spojka, blízko rozmazane a dálka ostré
80
Akomodace čočky
Umožněna jejim vypouknutim a rasovým tělískem, schopnost že blízkost i dálku vidíme stejně ostré
81
Přídatné orgány oka
Oční víčko s řasami a spojivkou, slzné ústrojí
82
Oční víčka
Tvořena příčně pruhovanou svalovinou, zavírají očnici a podkladem je vazovita ploténka na kterou nasedá kruhový sval
83
Jaký typ kůže má oční víčko
Nejtenčí na tele, přechází do slizniční blanky spojivky
84
Spojivka
Růžová blanka, u víčka a Bělima
85
Co vyrůstá na očním víčku
Řasy, u nich jsou mazové žlázy a chrání oko před prachem
86
Co tvoří chemickou ochranu
Slzné ústrojí, slzná žláza vytváří slzy
87
Funkce slz
Lehký antibakteriální účinek, oko zvlhčuje a očišťuje od nečistot a prachu
88
Kde slzy dále putují
Shromažďují se ve vnitřním koutku oka a dále kanálky odtékají do slzného váčku a dále do slzovodu
89
Sluch
Párový orgán, nejcitlivější smysl schopnost vnímat zvuky,
90
O jaké frekvenci rozlišujeme zvuky
16-20000 Hz
91
Jaká je frekvence mluveného slova
1000-3000 Hz
92
Na jaké části ucho dělíme
Zevní, střední a vnitřní
93
Čím je tvořeno zevní ucho
Ušní boltec a zevní zvukovod
94
Zevní zvukovod
2,5 cm dlouhá trubice
95
Ušní (chrupavkovitý) boltec
Zachycuje a vede zvuk, taky v sobě má mazove žlázy co produkují žlutohnědý ušní maz
96
Co se nachází mezi zevním a středním uchem
Bubínek
97
Bubínek
Tenká a pružná blanka o síle 0,1 mm
98
Co rozkmitává bubínek
Zvukové vlny jdoucí ze zvukovodu
99
Co se stane při porušení bubínku
Klesá schopnost vnímaní nízkých tónů
100
Kde se nachází střední ucho
Ve spánkové kosti, která je vystlána tenkou sliznicí, která pokrývá 3 důležité kůstky
101
3 kůstky ve středním uchu
Kladívko, kovadlinka a třmínek
102
Co dělají tyto 3 kůstky
Funguji na principu pák, zaznamenávají pohyb bubínku a ten pak soustředí na třmínek kde je zvuk 3000x zvětšen, also funguji jako ochranný mechanismus ucha - pokud je zvuk až moc hlasitý, kůstky se daji do pohybu a ztlumí ho
103
S čím je střední ucho spojeno
S Eustachovou trubici a nosohltanem
104
Eustachova trubice
3,5-4,5 cm, vyrovnává tlak v ušním bubínku, běžné je zavřený ovšem když zvykáme, zíváme či kýcháme tak se otevře
105
Co se děje pokud tlak kolísá
Kůstky se nehýbou a hůře slyšíme, použije techniku
106
Jakou techniku na tlak použijeme
Valsalvův manévr = výdech nosem přes zacpané nosní dírky, Eustachova t. se otevře a vyrovná tlak
107
Kde je vnitřní ucho
V dutině kosti skalní
108
Jak nazýváme dutinu kosti skalní obecně
Kostěný labyrint
109
Jak dělíme kostěný labyrint
Předsíň, kostěný hlemýžď, chodbičky
110
Předsíň
Zde vedou 2 okénka - oválné (nasedá třmínek), kulaté (uzavřené blankou)
111
Čím je kostěný labyrint vyplněn
Perilymfou
112
Co se v perilymfě nachází
Samostatný smyslový orgán blanitý labyrimt
113
Čím je blanitý labyrint naplněn
Endolymfou
114
Čím je blanitý labyrint tvořen
Vějčitými váčky s polokruhovitými kanálky a kulovitým váčkem s blanitým hlemýžděm
115
Blanitý hlemýžd
Podoba se reálnému hlemýždi svým spirálovitým tvarem, trubice, obsahuje Cortiho orgán
116
Cortiho orgán
Spodní stěna tvořená spodní blankou s vláskovými buňkami , které jsou opatřené vlákny = sterocilie
117
Sterocilie
Každá vláskovitá buňka má 100, propojeny s vlákny sluchového a rovnovážného hlavového nervu
118
Jak je veden zvukový vjem
Zvukový vjem -> bubínek -> kůstky -> oválné okénko -> rozkmitá perilymfu -> endolymfa -> rozkmitá vlasové buňky -> podráždění -> hlavový nerv -> mozkový kmen -> spánkové laloky v mozkové kůře (sluchové ústrojí)
119
Co je podrážděno při hlubších a vysokých tónech
Hlubší (vrchovité závity), vysoké (počáteční závity)
120
K čemu ještě sluch slouží
K dorozumívání a kontrole řeči
121
Hluchota
Vzniká postupne, nejhorší typ onemocnění sluchu
122
Typy hluchoty
Převodní, percepční, centrální
123
Převodní hluchota
Nefunguje střední ucho a zvuk se vůbec nedostane do ustojí
124
Percepční hluchota
Nefunguje vnímání zvuku ve vnitřním uchu
125
Centrální hluchota
Ucho funguje, ale mozek signály nebere
126
Kdy může být sluch ohrožen
85 decibelů 8 hodin či 100 decibelů 15 minut
127
Co je nejhorší si poškodit
Vláskové buňky zodpovědné za vedení vzruchu do mozku, už se nikdy neobnoví
128
Co ještě najdeme ve vnitřním uchu
Rovnovážné neboli statokineticke ústrojí
129
Statokinetické ústrojí
Informuje tělo o poloze, skládá se z statického a kinetického čidla
130
Statické čidlo
Vnímá polohy, tvořeno receptory o malých plochách = statické skvrny, mají na sobě vlaskove buňky zabořené do hlenu v endolymfe
131
Co je v tom hlenu
Krystalky CaCO3 (otolity), které se vychyluji při změně polohy hlavy a a dráždí vlasové buňky
132
Kinetické čidlo
Vnímá pohyb, tvořeno 3 na sebe kolmé pulkuhovite kanálky zakončené ampulemi
133
Ampule
Vyplněno endolymfou, obklopeno perilymfou, nachází se zde krysta s smyslovými buňkami s vlásky, které jsou zanořené do rosolovité kupole
134
Co dělá kupole
Vychyluje se do stran jako létací dveře
135
Na co kinetické čidlo reaguje
Na úhlové zrychlení a rotační pohyby hlavy
136
Jak jsou vzruchy vedeny přes rovno ústrojí
Rovnovážné ústrojí -> sluchový a rovnovážný nerv -> mozkový kmen -> mozeček a neurokortex
137
Šedý zákal
Kataraka, postihuje oko, zákal, snížení průhlednosti čočky, senilní oko
138
Zelený zákal
Glaukom, postižení zrakového nervu, pokles zrakové ostrosti