Neuropsychologie Flashcards

Question

Mozeček (cerebellum)

Answer 1

- leží za mozkovým kmenem v prostoru zadní jámy lebeční - **členění**: na pravou a levou mozečkovou hemisféru a jeden **nepárový mozečkový červ** (vermis cerebelli) - s ostatními částmi mozku propojen 3 mohutnými **svazky nervových vláken**: - horní - střední - dolní Na povrchu mozečku je **mozečková kůra** (tvořena šedou hmotou), v hloubi mozečku **mozečková jádra** Na řezu mozečku rozložení šedá/bílá hmota připomíná **korunu stromu** = arbor vitae **Role:** řízení motoriky, koordinace pohybů poznávací funkce - učení, myšlení, paměť emoční prožívání, motivace

Answer 2

mezi mozkovými polokoulemi, navazuje na střední mozek a pokračuje dál do koncového **Dělení:** - **talamus** - párový - dvě vejčitá tělesa, mezi nimi III. komora mozková - **třídící a přepojovací centrum mozku** - přepojují se zde primárně senzitivní informace, i autonomní a motorické - třídí vstupní informace a odesílá do dalších oblastí mozku - spoje talamu **míří do všech částí mozku** (velmi rychlé spoje do struktur limbického systému), úzké spojení s prefrontální kůrou (pracovní pamětí) - **Hypotalamus** - nepárový - leží ve střední rovině, vepředu pod oběma talamy - **role:** centrum řízení vnitřních funkcí (veget.) - udržování homeostázy - tělesný doprovod emocí - modulace prožívání, chování - produkce regulačních a systémových hormonů - řízení biorytmů

Answer 3

- 4 hlavní arteriální zdroje krve pro mozek - **Pravá vnitřní krkavice** - **Levá vnitřní krkavice** - **Pravá páteřní tepna** - **Levá páteřní větev** - páteřní tepny se po vstupu do mozkovny spojují v bazilární tepnu - ta je propojena s oběma krkavicemi arteriálními spojkami a vytváří se **Willisův arteriální okruh** - z Willisova okruhu odstupují jednotlivé tepny zásobující přední, střední a zadní část mozku - Willisův okruh stabilizuje výkyvy krevního tlaku a zajišťuje optimální zásobení mozku krví za různých okolností - odkysličenou krev odvádí z mozku systém žilních splavů - jejich stěnu tvoří dura mater

Answer 4

vodní plášť, chrání tkáň mozku a míchy, tlumí nárazy a otřesy, a nadlehčuje mozek a míchu produkován **choroideálním plexem** (plexus choroideus) tvořen nepřetržitě; tok podporují ependymové buňky → přebytek arachnoidea → žíly

Answer 5

**I. a II. mozková komora** - v pravé a levé hemisféře, párový orgán, objemově největší, podkovovitý tvar - drobnými otvory komunikují s nepárovou III. komorou mozkovou **III. komora mozková** - leží na úrovni mezimozku (mezi dvěma talamy) - **Sylviovým mozkovodem** (aqueductus cerebri – Sylvii) proudí mozkomíšní mok do IV. komory mozkové **IV. komora mozková** - na horní ploše mozkového kmene, dole nasedají jádra hlavových nervů . komunikace IV. mozkové komory a subarachnoideálního prostoru zajištěna prostřednictvím 3 otvůrků –foramen Magendi („mandžendi“) + laterálních foramina Luschkae („luške“)

Answer 6

- tvoří + 50% objemu nervové tkáně - několikanásobně převyšují počet neuronů - nutritivní, stavební, ochranná, informační funkce - obaly nervových vláken - izolace jednotlivých synapsí - ovlivnění počtu a funkčnosti synapsí - vychytávání neurotransmiterů - produkce látek, které modulují činnost neuronů **CNS (mozek a páteřní mícha)** **ASTROGLIE** fibrilární (bílá) vs. protoplazmatické (šedá) nutritivní - výběžky napojené na krevní kapiláry komunikace s neurony ohledně jejich potřeb podíl na tvorbě hematoencefalické bariéry (rozděluje krev a mozkovou tkáň) **OLIGODENDROGLIE** jedna oligodendroglie vytváří myelinové pochvy pro větší počet nerv. vláken najednou (i přes 30) **MIKROGLIE (Hortegovy)** malé a pohyblivé buňky v mozku a míe odlišný původ než neurony a ostatní glie ochrana mozkové tkáně - např. likvidace odumřelých, poškozených, či rozpadlých (fagocytóza) **EPENDYMOVÉ buňky** cylindrický tvar pohyblivé řasinky - proudění mozkomíšního moku v komorovém systému mozku součást choroideálního plexu **RADIÁLNÍ glie** význam v nitroděložním vývoji mozku opěrné lešení, po kterém se pohybují migrující mozkové neurony u dospělých (v mozečku Bergmanovy glie) nebo v sítnici (Müllerovy buňky) **PNS (hlavové a míšní nervy - periferní nervová ganglia)** **SCHWANNOVY buňky** 1 Schwannova buňka vždy obtáčí jen 1 nervové vlákno při přerušení se mohou stát vodící strukturou, do které z těla nervové buňky proroste regenerující nervové vlákno za urč. podmínek schopné fagocytózy **SATELITNÍ buňky (amficyty)** - leží v nervových gangliích - stavební, výživné a metabolické funkce

Answer 7

- nejsložitější a řídící orgán lidského těla - přijímá, ukládá a zpracovává informace - **rozlišujeme:** - centrální a periferní nervovou soustavu **CNS:** - mozek (encephalon) - páteřní mícha (medulla spinalis) **PNS:** - nervy hlavové (craniales) - nervy míšní (spinales) - nervy autonomní (vegetativní) - nervová ganglia - smíšené (obsahují více typů nervových vláken)

Answer 8

1. **SOMATICKÉ:** -> **SENZITIVNÍ** - aferentně senzitivní informace (tlak, bolest, teplota) - senzorické informace ze smyslů -> **MOTORICKÉ** - eferentně -> ke kosterním svalům - nepřerušené, bez přepojení na jiná vlákna 2. **VEGETATIVNÍ** (autonomní) - vedou informace k vnitřním orgánům a tkáním - regulují vegetativní funkce (dýchání, srdce, trávení) - **víceneuronové** - dochází k přepojení na další autonomní neurony **nervová ganglia:** - shluky těl neuronů senzitivních, autonomních, interneuronů a podpůrných buněk -> PŘEPOJOVACÍ STANICE - třídění a integrace informací

Answer 9

- tvoří ji nervové buňky a gliové buňky - funkční jednotkou je **reflex**

Answer 10

- vysoce specializované buňky, zodpovědné za příjem, vedení a přenos informací - vytvářejí a převádějí **elektrické potenciály** - vysoká úroveň metabolismu (proteosyntéza) -> tudíž potřebují hodně živin - zejména glukóza a kyslík DIFERENCIACE - dělení probíhá nejvíce **nitroděložně** (z neuroblastů), poté většinou nejsou schopny samostatného dělení - v mozku však existují **kmenové buňky**, které se mohou i v dospělém věku diferencovat v neurony

Answer 11

**TĚLO** (perikaryon) - centrální část neuronu s jádrem - má různé tvary a velikosti - probíhá syntéza proteinů a látek - oboustranná výměna látek mezi tělem a výběžky - **axoplazmatický tok** je buněčný proces zodpovědný za pohyb organel po axonu buňky (lipidů, mitochondrií, proteinů atd...) **DENDRITY** - stromovité, větvící výběžky - vedou elektrické impulsy dostředivě - do těla neuronu - tvoří výčnělky - dendritické trny - dělí se na **hladké a trnité** **AXON (neurit)** - různě dlouhý, jediný - v mozku zlomky milimetrů, v míše až 120 cm (*alfa-motoneuron v medulla spinalis*) - odstupuje z **axonového hrbolku** - působí eferentně (odstředivě) - v místě, kde začíná myelinová pochva - iniciální segment (rozhodující pro vytvoření a šíření akčního potenciálu) - bílá (myelinizovaná) a šedá (nahá) vlákna

Answer 12

- axony jsou zanořeny nebo obaleny gliovými buňkami -> v periferním NS: **SCHWANNOVY BUŇKY** (jedna Schwannova buňka myelinizuje 1 axon) -> v centrálním NS: **OLIGODENDROCYTY** (výběžky oligodendoglie obtáčí axony; 1 oligodendroglie myelinizuje řadu axonů) - axony malého průměru se vyskytují volně nebo jsou zanořeny do cytoplazmy gliových buněk - **nemyelinizované** - myelinové pochvy jednotlivá nervová vlákna navzájem izolují a zvyšují rychlost vedení el. impulsů - nepokrývají je pořád - přerušují RANVIEROVY zářezy šedými nervovývi vlákny se vzruchy šíří **kontinuálně** bílými nervovými vlákny se šíří **saltatorně** (skokově) přes Ranvierovy zářezy -> proč? Ranvierovy zářezy jsou jediné, kde napěťově řízené iontové kanály dosahují dostatečného počtu pro vznik akčního potenciálu

Answer 13

**A:** myelinizované A-alfa - 80-120 m/s (hluboké čití, motorika) A-beta - 30-80 m/s (dotyk, tlak) A-gama - 30-100 m/s (svalová vřeténka) A-delta - 5-30 m/s (bolest, chlad) **B:** myelinizované autonomní neurony - 2-20 m/s (pregangliové) **C:** nahá, šedá vlákna - autonomní, senzitivní - <2 m/s (postgangliové)

Answer 14

**DEGENERACE** - úhyn axonu, při přerušení periferní nervové soustavy **REGENERACE** axonu, zůstává spojen s tělem neuronu v CNS

Answer 15

**SENZITIVNÍ:** z periferie do CNS (aferentně) **MOTORICKÉ**: z CNS do periferií (eferentně) **AUTONOMNÍ**: inervují orgány a tkáně **INTERNEURONY**: propojují je navzájem

Answer 16

Hlavní funkcí axonu je transport některých látek z těla do telodendrií (nerv. zakončení). Transport může být: **ANTEROGRÁDNÍ**: z buněčného těla VEN: proteiny, neurotransmitery, receptory **RETROGRÁDNÍ**: DO těla: odpadní produkty, viry, toxiny

Answer 17

**Roztroušená skleróza** - autoimunitní onemocnění - na myelinizovaných axonech se vytvářejí demyelinizační ložiska (plaky) -> závady přenosu elektrického potenciálu

Answer 18

Lze vidět na příčném řezu periferním nervem - jeden periferní nerv obsahuje strukturu myelinizovaných nervových buněk Jeden NERV je celý obalen hmotou s názvem **EPINEURIUM** Jeden fascikl neuronů v nervu je celý obalem hmotou s názvem **PERINEURIUM** A jeden axon neuronu ve fasciklu je celý obalen hmotou s názvem **ENDONEURIUM** Obrázek zde: https://www.researchgate.net/figure/Inner-structures-of-a-peripheral-nerve-The-entire-nerve-is-surrounded-by-the-epineurium_fig1_358049319

Answer 19

- Myelinová pochva - Průměr nervového vlákna - Delší internodium (mezera mezi Ranvierovy zářezy, kde chybí myelinová vrstva)

Answer 20

**MULTIPOLÁRNÍ** - víc kratších dendritů (D) a jeden dlouhý axon (A) **BIPOLÁRNÍ** - 1 D / 1 A (smyslové orgány) **PSEUDOUNIPOLÁRNÍ** - splývající D a A (těsně u sebe) **UNIPOLÁRNÍ** - 0 D (bez dendritů)

Answer 21

**Neuron Golgiho typu I**: dlouhý axon větvící se až na konci **Neuron Golgiho typu II**: krátký axon větvící se v blízkosti těla

Answer 22

**AFERENTNÍ** - z periferie do CNS - senzitivní, viscerosenzitivní část neuronů a autonomní **EFERENTNÍ** - z CNS do periferie - motorické, visceromotorické a sekreční **INTERNEURONY** - propojují, integrují, regulují, asociují - mozek, hřbetní mícha, nervové uzliny - zrcadlové neurony jsou interneurony

Answer 23

**Dělení:** > **korové** (velké pyramidové) - motorická část kortexu čelního laloku - povely pro volní pohyby - začínají pyramidové i mimopyramidové dráhy > **alfa-motoneurony** (velké buňky) - přední rohy míšní - pohyby kosterních svalů > **gama-motoneurony** (menší buňky) - délka a napětí svalových vřetének **Motorické jednotky:** malé, jemné precizní pohyby (oči, hlasivky) 1 N -> max 10 svalových vláken **velké, hrubé (záda, stehna)** 1 N -> stovky svalových vláken

Answer 24

- aferentní -> vedou informace z periferních receptorů - kůže a smyslové orgány - do CNS - těla senzitivních neuronů jsou mimo CNS - v senzitivních gangliích **Schéma senzitivních procesů:** - **TRANSDUKCE** = receptorové buňky smyslových orgánů - schoúpné zachytit různé formy odnětů a převést do série akčních potenciálů - **TRANSMISE** = senzitivní neurony přenášejí informaci v podobě elektrických potenciálů do míchy a mozku - **MODULACE** = změny ve funkci receptorových buněk a samotné transmisi - modulací se může zvýšit/snížit citlivost a reaktivita

Answer 25

Senzitivní neurony registrující bolestivé podněty

Answer 26

**Opioidní** (endogenní opiáty) **Neopioidní** (např. serotonin)

Answer 27

řídí činnost vnitřních orgánů a tkání, jež neovládáme vůlí (hladká svalovina, srdeční svaloviny, žlázy) řada oblastí na úrovni mozku a míchy, řada hlavových a míšních nervů **A. Centrální část** - hlavně mozková kůra ostrovního laloku, hypotalamus, mozkový kmen, páteřní mícha **B. Periferní část** a) **Eferentní vegetativní neurony** (VEN) - sekreční (produkce žláz) - visceromotorické (hladká a srdeční svalovina) - jsou dvouneuronové - **pregangliový a postgangliový neuron**; konečné úseky postgangliových neuronů tvoří **terminální autonomní pleteně** b) **Aferentní veg. neurony** (DOVNITŘ) informace z orgánů do mozku a míchy - viscerosenzitivní (z orgánů do míchy a mozku) **Tři typy autonomních neuronů:** 1. Sympatiku 2. Parasympatiku 3. Enterického nervového systému **Sympatikus a parasympatikus**: - centrální (mozek a mícha) i periferní (autonomní nervová ganglia) - hlavní mediátory: acetylcholin a noradrenalin **SYMPATIKUS:** - **Sympatoadrenální systém** (SAS) - funkční celek sympatiku a dřeně nadledvin (produkce adrenalinu a noradrenalinu) - nabuzení a aktivace - při ohrožení, stresové reakci - zvýšení tepu, rozšíření průdůšek, zrychlení dýchání, ejakulace, tlumí trávací systém *- pregangliová symp. vlákna vycházejí z krční, hrudní a bederní míchy, většina končí v gangliích sympatiku, která leží v blízkosti páteře* - **noradrenalin** - mediátor většiny postgangliových sympatických neuronů **PARASYMPATIKUS** - zklidnění, zejména po jídle - snížení srd. frekvence, zúžení průdušek, zpomalení dýchání, stimuluje trávení - *parasympatická pregangliová vlákna vycházejí z mozkového kmene a křížových míšních segmentů, velmi dlouhá* - **acetylcholin** - hlavní mediátor postgangliových parasympatických neuronů - nejmohutnějším nervem je **nerv bloudivý** (nervus vagus, X. hlavový nerv) **ENTERICKÝ NERV. SYSTÉM** - dvě propojené sítě neuronů ve stěně trávicí trubice (jícen, žaludek, střeva) - napojeny na sympatikus a parasympatikus - řídí a regulují pohyby trávicí trubice a sekreci drobných slizničních žlázek trávicí trubice - slizniční žlázky řídí **MEISSNEROVA PLETEŇ** (v podslizniční oblasti) - pohyby trávicí trubice - **AUERBACHOVA PLETEŇ** (ve svalové vrstvě)

Answer 28

- systémy **Mirror neuron systems**, nejsou vázány na jednu modalitu - aktivují se, když pozorujeme jiného jedince vykonávat nějakou činnost - zrcadlově aktivujeme oblasti mozku, jako bychom tuto činnost vykonávali sami – můžeme se v ní zlepšovat nebo procvičovat - vstupuje do ní zkušenost a paměť

Answer 29

**G0:** pokud jsou buňky v nerůstové fázi (dočasně nebo trvale) **G1:** první růstová - bezprostředně po vzniku buňky, růst a zrání **S:** syntetická - zdvojování genetické informace **G2**: druhá růstová - zvětšování objemu a příprava na dělení buňky **M:** mitotická - dělení buňky

Answer 30

- mnohé neurony po svém vzniku mění polohu - migrují - konečná lokalizace v mozku může být vzdálená od místa vzniku - na migraci neuronů se podílí **RADIÁLNÍ GLIE**

Answer 31

- tvoří ho **dvě mozkové polokoule** (hemisféry) oddělené hlubokou podelnou štěrbinou (*fisura longitudinalis cerebri - interhemispherica*) - brázdy a rýhy člení povrch koncového mozku na jednotlivé mozkové závity - **gyry** - **závity zvětšují celkový povrch mozku** - plochu mozkové kůry - existují zevní (okem spatřitelné) a vnitřní (morfologické, biochemické, funkční) **rozdíly mezi hemisférami** - zjednodušeně: levá je logicko-analytická a řečová, pravá je citově-prožitková a fantazijní **5 mozkových laloků:** **Čelní - frontální** (lobus frontalis) **Temenní - parietální** (l. parietalis) **Týlní - okcipitální** (l. occipitalis) **Spánkový - temporální** (l. temporalis) **Ostrovní - l. insularis** neboli ostrov - insula v každém laloku nacházíme specifické oblasti (jasně funkčně vymezené) a asociační oblasti (integračně-asociační - propojují, integrují, asociují) *Asociační oblasti dělíme na unimodální, heteromodální, supramodální...* **Bílá hmota** - svazky nervových vláken v hloubi hemisfér - **projekční dráhy** - spojení kortexu s jinými částmi mozku a míchy - **asociační dráhy** - spojení oblastí v jedné hemisféře - **komisurální dráhy** - spojení mezi pravou. alevou hemisférou (nejmohutnější je corpus callosum) **Šedá hmota** - těla neuronů - na povrchu tvoří mozkovou kůru (cortex cerebri) a v hloubi mozku podkorové struktury (bazální jádra, limbický systém) Dělení mozkové kůry dle stavby: - **Allocortex** - 3 vrstvy neuronů - limbický systém - **Neocortex** - 6 vrstev neuronů - mozková kůra - **Mesocortex** - 4-5 vrstev

Answer 32

**Primární zraková oblast** - zpracovává informace ze sítnic - je pouze částečně na zevní straně hemisfér - leží hlavně ve středu vnítřní plochy týlního laloku - vlákna zrakového nervu se **kříží** a informace je v mozku distribuovaná následovně: - Pravá polovina zorného pole -> Levé poloviny obou sítnic -> Levá hemisféra (do prim. zrak. oblasti) - Levá polovina zorného pole -> Pravé poloviny obou sítnic -> Pravá hemisféra (do prim. zrak. oblasti) - Centrální oblasti sítnic -> informace se dostávají do obou hemisfér - Primární zraková oblast (zpracování senzorických informací) je lemována sekundární zrakovou oblastí -> třídění a detailní rozbor zrakových informací

Answer 33

**Primární korová oblast citlivosti** (senzitivity) - za centrálním žlábkem; v postcentrálním závitu (**gyrus postcentralis**) - Zpracovává info z čídel kůže a hlubokých čidel ve svalech, šlachách a vazech - citlivější oblasti našeho těla mají bohatší reprezentaci (víc neuronů) v této korové oblasti (rty, konečky prstů, zevní genitál) - nervová vlákna vedoucí senzitivní informace se kříží - info z L poloviny těla -> pravá hemisféra a naopak - **korová oblast pro analýzu chuti** (v dolní části postcentrálního závitu) - **sekundární senzitivní oblast** (integrace senzitivních vjemů, prostorové představy či mapy těla, uvědomování si pohybů těla) *Do oblasti vstupují thalamokortikální dráhy přepojující senzitivní podněty přicházející cestou lamniscus medialis, tractus spinothalamicus a trigeminothalamicus. Dále sem přicházejí spoje z motorické korové oblasti. Eferentní vlákna spojují oblast s primární motorickou oblastí, motorickými kmenovými a míšními centry. Oblast zajišťuje uvědomování si doteku, diskriminace, polohy a pohybu těla.*

Answer 34

- **primární korová oblast sluchu** (senzitivity) - **Heschlovy závity** (horní část spánkových laloků) - **Sekundární korová oblast sluchu** - **Korové centrum rovnováhy** (horní část spánkového laloku) - **Wernickeho senzitivní centrum řeči** - na rozhraní - spánkového, temenního a týlního laloku - nezbytné pro porozumění řeči

Answer 35

- není vidět na první pohled. napovrchu, **je uložen v hloubi Sylviovy rýhy**, pod čelním, temenním a hlavně spánkový lalokem - Funkce insuly nejsou zcela jasné - hlavně **vegetativní a emotivita** - hodnotí informace o vnitřním prostředí - podílí se na regulaci homeostázy - účastní se tvorby emocí

Answer 36

- **primární motorická korová oblast** - těsně před **centrálním (Rolandovým) žlábkem**, v precentrálním závitu - centrum volního řízení hybnosti kosterních svalů - motoriky - nachází se zde jedny z největších neuronů - **Betzovy pyramidové buňky** - první neuron pyramidové motorické dráhy - přímé spojení motorická kůra -> motoneurony páteřní míchy - dochází opět k funkčnímu křízení mimopyramidové dráhy také vedou info z motorické kůry, ale jsou přepojovány a zpracovávány v bazálních gangliích, talamu a jinde - frontální okohybné pole - specifická oblast motorické kůry -> jemné pohyby očí - **Sekundární motorická korová oblast** - premotorická oblast (příprava a realizace nových složitých pohybů) - **Broccovo motorické centrum řeči** (u většiny lidí v levé polokouli, řídí pohyby svalů při řeči) - **Primární čichová korová oblast** - spodní strana obou čelních laloků - čichový trojúhelník - přímé spojení s receptory, bez přepojení v talamu - považována za přímou součást limbického systému

Answer 37

- **přední část čelních laloků** - supramodální asociační oblast -> nejvyšší postavení v hierarchii funkčního uspořádání mozku - "Co dělá člověka člověkem" - společensky vhodné chování, osvojení pravidel, paměť, myšlenkové pochody, pracovní paměť, řešení problémů, dosahování cílů, testování reality a celková integrita osobnosti - vykazuje nejvyší individuální odlišnost v různých mozcích - 29 % celkové hmoty mozku u člověka - mimořádně bohaté spojení s ostatními částmi mozku **4 systémy supramodální korové oblasti** **Dorzolaterální systém** - zadní, zevní část PFC - fce: pracovní paměť, myšlení, plánování - tlumení nežádoucího chování, motivace, detekce nových podnětů **Orbitofrontální systém** - spodní strana PFC, nad očima - fce: formování osobnostních charakteristik a projevů **VentroMediální systém** - vnitřní plochy čelních laloků - fce: kontrola řídících funkcí, pozornost, účastní se emočního prožívání **Frontopolární systém** - nejpřednější část čelních laloků - fce: řídící (exekutivní), celkové utváření osobnosti PFC dozrává funkčně až po dosažení plnoletosti, spojitost. sdozráváním morálky a schopnosti empatie pro funkční vývoj je mimořádně důležitá interakce dítěte se vztahovými osobami **poškození PFC**: pestrá paleta projevů, odpovídající narušení funkcí jednotlivých supramodálních systémů - hluboká změna osobnosti

Answer 38

- zahrnuje korové i podkorové struktury, které procházejí celým koncovým mozkem - ovlivňuje tělesné, psychické i sociální fungování člověka - centrum emocí, paměti a motivace - ohromné množství **vstupních informací** - z okolí, z vnitřního prostředí i mnoha jiných oblastí mozku **KOROVÉ STRUKTURY LS:** - *jako límec obkrožují bílé těleso* - **Broccův velký limbický lalok** - tvořen cingulárním závitem (gyrus cinguli), který obkrožuje shora vazník - závit **parahipokampální** (gyrus parahippocampalis) - nad oblastí hipokampu **PODKOROVÉ STRUKTURY LS:** - **Hipokampální formace** - leží v hloubi spánkových laloků, hipokampus + přilehlé oblasti, geneze paměti, převod info z krátkodobé do dlouhodobé, upevňování obsahu paměťových stop, role v prostorové orientaci, dozrává až po 2. roce života - **Amygdalární komplex** - **amygdala** + funkčně spojené další oblasti - uskupení šedé hmoty tvaru a velikosti mandle - v hloubi spánkového laloku těsně před hipokampální formací - **složité vnitřní členění a řada podjader** - velmi rychlé zpracování vstupních informací (vnitřně i zevnějšku), jejich srovnání s minulou zkušeností a vrozenými mechanismy + zhodnocení významu prožívané události a přiřazení emočního náboje - vstupní informace se dostávají přednostně sem - **emoce** hrají z hlediska zpracování informací prvořadý význam - pokud vyhodnotí vnímanou situaci jako významnou (např. nebezpečí), aktivizuje celý mozek a startuje emoční a stresová reakce psychosomaticky - díky úzkému spojení s **hypotalamem** má vliv na všechny tělesné funkce - díky propojení s **bazálními ganglii** ovlivní řízení motoriky, směr a formu jednání - díky propojení s **prefrontální kůrou** dochází k ovlivnění motivace i myšlení - výrazný vliv i na **pracovní paměť** - každá emoce má doprovod na tělesné úrovni - reaguje automaticky, i když si nebezpečí neuvědomujeme - emoce může přijít bez našeho vědomí - podíl na **emoční paměti** - již kolem narození velmi **vysoký stupeň zralosti** - i mozek malých dětí schopen vnímat a ukládat události s emočním doprovodem - emočně silné, individuálně významné situace a události se zapisují do amygdaly velmi hluboce a někdy nesmazatelně

Answer 39

sledují cyklické změny zevního prostředí (den a noc, roční období, teploty nebo dostupnost potravy) *Rozlišujeme:* - **ultradiánní** - minuty až hodiny, například hladina LH (90 minut) - **cirkadiánní** - 24hodinové - změny ve vylučování hormonů, tělesné teplotě, aktivitě, počtu bílých krvinek, vylučování, příjmu potravy - hlavní časovač / pacemake - **suprachiasmatické jádro (nucleus suprachiasmaticus) - SCN - v hypotalamu** - střídají se stavy spánku a bdění - pro organismy je důležité, aby byl synchronizován se dnem a nocí - elektrická aktivita jednoduchých i složitých organismů souvisí s elektrickou aktivitou v atmosféře Země - SCN se nachází přímo **nad křížením zrakových nervů** a mají přímé propojení se sítnicí, proto silně ovlivňuje **působení světla a tmy** - pokles denního světla - vyšší melatonin - "skřivanové a sovy" - novorozenci si rytmus vyvinou až za několik měsíců (melatonin od 3 měsíců) **cirkalunární** - jeden měsíc, např. ovariální cyklus 28 dní **cirkaanuální** - jeden rok, změna reprodukčního chování - **infradiánní** - déle než den - **ultradiánní** - kratší než den

Answer 40

**geneze bdělého stavu** - interakce vzestupného aktivačního systému retikulární formace (mozkový kmen) a mozkové kůry spánek - 4 fáze N-REM a 1 fáze REM (EEG podobné bdělému stavu) **synchronní** (non-rem) a **paradoxní** (REM) předpoklad je, že synchronní regeneruje somatické funkce, paradoxní mozkové **REM** - svalová relaxace, vyšší dechová a srdeční frekvence, vylučování HGH, aktivita sympatiku, konsolidace paměťových stop, sny **fáze spánku**: hypnagogický stav, lehký spánek, hluboký spánek I a II, REM fáze, 90 minut + REM 10-30 minut, pak se probouzí **Poruchy spánku:** - jsou doprovodem řady tělesných i duševních onemocnění - insomnie (nespavost) - poruchy dýchání vázané na spánek (spánková apnoe - inspirační chrápání s apnoatickými pauzami nejméně 10 sekund, přechodně snížená saturace kyslíkem, nejméně 5x za hodinu) - hypersomnie (narkolepsie) - poruchy cirkadiánního rytmu - parasomnie - abnormální pohyby vázané na spánek - isolované symptomy a varianty normy - další poruchy

Answer 41

- oblasti mozku analyzující stresory a řídící stresovou situaci: - vstupní hodnocení provádí **limbický systém** (zejména amygdala) - stresory působící na smysly zároveň působí na **mozkový kmen** -> realizace stresové reakce - **hypotalamus** Hormonální osa **hypotalamus-hypofýza-nadledviny:** -> **Paraventrikulární jádra hypotalamu** -> hormon uvolňující **kortikotropin** (kortikoliberin) -> adenohypofýza - **ACTH a beta endorfin** (útlum bolesti) -> produkce glukokortikoidu **kortizolu** v kůře nadledvin Osa **sympato-adrenomedulární:** - aktivita neuronů v **locus coeruleus** v mozkovém kmeni a v **posteromediálních jádrech hypotalamu** -> aktivizace **sympatiku** -> hormonální produkce **dřeně nadledvin** - **katecholaminy** - adrenalin a noradrenalin

Answer 42

Znamená to, že jde **z místa s vyšší koncentrací na místo o nižší koncentraci**. Není k tomu potřeba energie. Přirozeně se sám posouvá, aby se snažil vyrovnat koncentrace na obou stranách Děje se tak přirozeně v přírodě na každé straně buněčné hranice nebo membrány. Pokud částice mohou volně procházet membránou, probíhá proces zvaný **difuze**, kdy se částice pohybují po koncentračním gradientu

Answer 43

Elektrický potenciál membránové struktury buňky vztažený k vnějšímu prostředí Stav nestimulované buňky, klidový stav napětí na polarizované polopropustné (semipermeabilní) membráně. Toto napětí je výsledkem rovnováhy ustavené na základě působení **koncentračního a elektrického gradientu** jednotlivých iontů. **Klid udržuje:** - rozdílná koncentrace iontů - rozdílná propustnost membrány pro různé ionty - sodno-draselná pumpa (Na+K-ATPáza) **vnitřní prostředí buňky je záporné**, **vnejší je kladné** - záporný náboj je dán hlavně **bílkovinami**, které nejsou schopny přejít přes membránu - dále stále otevřenými **iontovými kanály pro K+**, který v malé míře stále vystupuje ven z buňky - tím vytváří elektrický gradient, který se snaží tomuto proudu draselných iontů bránit -> **elektrický gradient** se stále zvyšuje. Jakmile se koncentrační gradient vyrovná, K+ plyne rovnovážně do i z buňky krom K+ uniká do buňky v mnohem větší míře taky Na+. **Sodnodraselná pumpa** udržuje dynamickou rovnováhu pohybu kladných iontů jejich aktivním transportem zpět v poměru **2 K+ dovnitř a 3 Na+ ven**.

Answer 44

- spolu s přenašečovými proteiny jsou struktury, které se účastní **transportů přes biologickou membránu** V případě **acetylcholinem** řízeného (cholinergní receptor) kanálu se otvírá při navázání acetylcholinu na vazebné místo. Jen velmi málo kanálů se otvírá bez působení acetylcholinu. Iontový kanál je vysoce selektivní, což zapříčiňují záporně nabité řetězce aminokyselin. Proto kanál propouští jen kladně nabité ionty například K+, Na+.

Answer 45

Specializované **transmembránové proteiny** mají receptory, které rozeznávají a navážou danou molekulu nebo iont a umožní jejich průchod skrz membránu. Za normálních okolností je membrána pro látky neprůchodná buď kvůli fosfolipidové dvojvrstvě, nebo kvůli opačnému koncentračnímu gradientu dané látky. Primární aktivní transport zajišťují proteiny (tzv. pumpy), které využívají energii ve formě ATP. Proteiny sekundárního aktivního transportu využívají potenciální energii vzniklou využitím elektrochemického gradientu. Energie vzniklá pohybem jedné látky směrem "dolů" svým koncentračním gradientem je využita pro transport jiné látky proti svému koncentračnímu gradientu. To je rozdíl oproti pasivnímu transportu, který nepotřebuje buněčnou energii a přenos látek jede vždy ve směru jejich koncentračního gradientu

Answer 46

**Extracelulární část** - vazebné místo **transmembránová část** **intracelulární část** - ční do cytoplazmy

Answer 47

Acetylcholin – **muskarinové receptory** (M1-M5), **nikotinové receptory** (N1-N9) o Adrenalin a noradrenalin – **adrenergní receptory** (alfa1A – alfa1D (není 1C); alfa2A – alfa2D; beta1 – beta3) o Dopamin – **dopaminové receptory** (D1 – D5) o GABA – **GABA receptory** (GABA A a GABA B) o Glutamát – **glutamátové metabotropní receptory** (m-GluR1 – m-GluR8) o Serotonin(=5-hydroxitryptamin) – **serotoninové receptory** (5-HT1A – 5HT1D (není 1C); 5-HT2A – 5-HT2C; 5-HT3 – 5HT7)

Answer 48

**Nikotinový acetylcholinový receptor** * Svalový, neuronální a gangliový typ **Receptory pro excitační aminokyseliny** **Receptory spojené s aniontovými kanály** * Glycinový receptor, GABA-A receptor * Zvyšují průchodnost membrány pro Cl-

Answer 49

**6 základních rodin** – A až F * Pro člověka významné rodiny: A, B, C, F **STAVBA:** * Glykoproteinový řetězec celkem 7x procházející plazma membránou * 3 podjednotky o Alfa, beta, gama * Vazebné místo na zevní straně membrány, v cytoplazmatické části receptoru vazebné místo pro G-protein **Proces aktivace** * Navázání ligandu * Změna prostorové struktury receptoru * Oddělení alfa jednotky G-proteinu * Zbylá část G-proteinu aktivuje určité buněčné enzymy a startuje kaskádu nitrobuněčných reakcí * V dalších krocích vznikají sekundární a terciární poslové * **Konečný efekt může být ovlivnění jaderné DNA** ▪ G-proteiny také ovlivňují iontové kanály → změny polarizace membrány

Answer 50

**Regulační protein**, který zprostředkovává spojení mezi **informační molekulou** navázanou na membránový receptor (hormon, neurotransmiter) a **buněčným efektorem** (enzym, membránový kanál) lokalizován na vnitřní straně cytoplazmatické membrány název podle toho, že má schopnost vázat guanosinové nukleotidy G-proteiny ovlivňují funkci sekundárních poslů

Answer 51

- malé, neproteinové, ve vodě rozpustné molekuly - první posel (ligand) je signální molekula, která se váže na receptorový protein - koncentrace v buňce stoupá prudce po navázání ligandů na membránový receptor - výhodou druhých poslů je, že **výrazně zesílí přicházející signál** a navíc díky svým malým rozměrům rychle difundují po celé buňce. Následně se navážou nebo mění chování signálních či cílových proteinů. Po vykonání této funkce jejich koncentrace zase rychle klesne. Používání druhých poslů je typické pro **systémy receptorů spřažených s G-proteinem.**

Answer 52

též generátorový potenciál **lokální změna klidového potenciálu**, která se nešíří po membráně dosahuje různých hodnot = spojitá stupňovitá odpověď jednotlivé lokální změny membránového potenciálu se mohou sčítat = to je **sumace** jakmile generátorový potenciál svou hodnotou sumací dosáhne nadprahové úrovně, spouští se akční potenciál

Answer 53

**mohutné podkorové útvary tvořené šedou hmotou** (shluky těl), leží v bílé hmotě mozkových hemisfér tvoří funkční celek vzájemně propojených částí: **žíhané těleso** (corpus striatum) - má ocasaté jádro a putamen **plášťové jádro - pallidum** (globus pallidus) - 2 segmenty: vnější a vnitřní **podtalamické jádro** (nucleus subthalamicus) - Luysovo těleso a substantia nigra - leží ve středním mozku, soubor těl neuronů temně zbarvených pigmentem neuromelaninem Plus další struktury mozku: - nucleus accumbens - bezejmenná substance - bazální Meynertovo jádro - čočkovité jádro řízení **motoriky** a výběr **nejvhodnější formy jednání** v integraci s motorickými centry mozkové kůry, talamem, mozečkem, mozkovým kmenem aj. strukturami se podílejí na plánování a realizaci konkrétních pohybů, vytvářejí motorické návyky základní okruh začíná a končí v motorické kůře motorická kůra - bazální ganglia - talamus - motorická kůra **struktura versus funkce** - v mozku vztah **struktury a funkce oboustranný** - určitá organizace neuronů v mozku podmiňuje jejich funkci a činnost a zároveň aktivita a činnost zpětně působí na strukturu sítě neuronů - smysl "zatěžovat" neurony lidského mozku učením a tréninkem - **vrozená dispozice vs. aktivační vlivy** - obé se vzájemně podmiňuje - **sociální slabomyslnost** - důsledek neostatečného podmiňování v kritickém období dětského věku

Answer 54

**Nervová dráha**, po které se uskutečňuje průběh reflexu U obratlovců nevede většina senzorických neuronů přímo do mozku, nýbrž **do synapse v míše,** která umožňuje rychlejší reakce **aktivací míšních motorických neuronů** bez zpoždění směrování signálů až do mozku Mozek přesto **přijímá smyslové vjemy** (viz smyslový orgán), zatímco **reflex je prováděn** a **analýza signálu probíhá až po reflexu** Existují dva typy reflexů: - **autonomní reflexní oblouk** (postihující vnitřní orgány) - **somatický reflexní oblouk** (postihující svaly)

Answer 55

1. Mícha, mozkový kmen 2. Podkorová centra 3. Mozková kůra *(retikulární formace, limbický systém a mozeček by měly být na všech etážích)*

Answer 56

**kalózní těleso** - vazník mozkový největší mozková komisura spojuje hemisféry v neokortexu obsahuje 200-300 milionů vláken

Answer 57

šedá hmota mozková, sestávající z 50 mozkových jader umístěných v mozkovém kmeni, i v thalamu polysynaptický, multisenzorický systém **Descendentní inhibiční / facilitační systém RF** (útlum a excitace míšních reflexů) **Ascendentní facilitační systém** - odpovědný za probouzení ze spánku a udržování bdělého stavu - potlačení aktivity znemožní probouzecí reakci **Ascendentní inhibiční systém** - např. příčné přerušení kmene vyvolá trvalou bdělost

Answer 58

párový orgán v mesencephalu součást bazálních ganglií významná role v řízení pohybu

Answer 59

**Gyrus postcentralis** - primární centrum senze (pocity z celého těla) **Asociační somatosenzitivní oblast** - analyzuje a integruje aferentaci hmatu a polohocitu, vytváří prostorovou představu o vzájemných vztazích jednotlivých částí těla, pohyb, orientace v prostoru **(za gyrus postcentralis)** **Dolní část gyra postcentralis** - centrum chuti

Answer 60

Primární a sekundární zraková korová oblast

Answer 61

**Heschlovy závity** - primární sluchová oblast **Sekundární sluchová oblast** - zajišťuje rozeznávání, analyzování, komplexní vnímání zvuků **Horní část spánkového laloku** - korové centrum rovnováhy (vestibulární oblast) Rozhraní parietálního a temporálního - **Wernickeho senzitivní centrum**

Answer 62

uložen v hloubi **Sylviovy rýhy** integruje **senzorické a limbické funkce** nurony hodnotí informace o vnitřním prostředí, spolupodílejí se na udržení **homeostázy, tvorba emocí** hlavní funkce souvisí s řízením **vegetativních funkcí**

Answer 63

Zadní část frontálního laloku – **primární motorická oblast** – centrum volního řízení pohybu (motoriky) - **gyrus precentralis** Specifická oblast - určen pro řízení jemných pohybů očí = frontální okohybné pole **Sekundární motorická oblast** - premotorická oblast (uložena těsně před primární) – význam při přípravě a realizaci nových a složitých, náročných pohybů, při pohybovém učení, při změnách pohybu **Čelní zrakové pole** - před premotorickou oblastí **Broccovo centrum řeči** - nasedá na premotorickou oblast, pod čelním zrakovým polem **Primární čichová oblast** - dole pod prefrontální kůrou

Answer 64

**1. Gyrus amygdaloidum** - po 6. měsíci **2. Gyrus cynguli** - 7-11. měsíc **3. Septum verum** - po 3. roce do puberty **4. orbitofrontální a asociační kůra** - do 25 let

Answer 65

neurotrofiny - růstové faktory ovlivňující stav nervové tkáně Neurotrofiny jsou **endogenní peptidové růstové faktory**, které ovlivňují růst, diferenciaci a přežívání **neuronů i glie**. Mechanismus účinku je podmíněn jejich uvolněním z denzních váčků do mezibuněčného prostoru (mechanismus kontrolující výlev neurotrofických faktorů není plně objasněn). V důsledku toho dochází k aktivaci specifických receptorů na plazmatické membráně téže buňky (apokrinní působení) nebo okolních buněk (parakrinní působení)

Answer 66

Sulcus centralis Sulcus lateralis

Answer 67

12 párů, vycházejí přímo z mozku (PNS = hlavové nervy + míšní nervy) I. až XII. (třináctý jako 0, protože se objevil později - terminální) **1. čichový nerv (nervus olfactorius)** - senzitivní **2. zrakový nerv (n. opticus)** - senzitivní **3. nerv okohybný (n. oculomotorius)** - smíšený - motorická + autonomní **4. nerv kladkový (n. trochlearis)** - motorický **5. nerv TROJKLANNÝ (n. trigeminus)** - 3 větve **6. nerv odtahující (n. abducens)** - malý motorický **7. nerv LÍCNÍ (n. facialis)** - smíšený - senzitivní, motorická, autonomní **8. nerv sluchově-rovnovážný (statoacusticus)** = nerv předsíňo-hlemýžďový (vestibulocochlearis) - senzitivní **9. nerv JAZYKOHLTANOVÝ (glossopharyngeus)** - smíšený - senzitivní + motorická + autonomní **10. nerv bloudivý (vagus)** - nejmohutnější **11. nerv přídatný (accesorius) **- motorický **12. nerv podjazykový (hypoglossus)** - motorický

Answer 68

záhy se dělí na 3 větve, které senzitivně inervují přední stranu hlavy: **A) V/1 - nervus opthalmicus (první/horní větev)** - inervuje oblast čela, oční koule a očnice **B) V/2 - nervus maxilaris (střední v.)** - inervuje oblast hornní čelisti a nosu **C) V/3 nervus mandibularis (spodní)** - inervuje oblast dolní čelisti a vede. takémotorická vlákna určená pro žvýkací svaly - těla senzitivních neuronů, jejichž dendrity tvoří trojklanný nerv jsou seskupena v **Gasserově gangliu** (ganglion trigeminale Gasseri), které leží blízko mozkového kmene

Answer 69

paprskovitě se větví v oblasti obličeje smíšený nerv - **vlákna senzitivní** (pro chuťové receptory prvních 2/3 jazyka) + **motorická** (pro mimické svaly) + **autonomní** (řídí slinné žlázy)

Answer 70

= předsíňo-hlemýžďový (vestibulocochlearis) čistě senzitivní z vnitřního ucha prochází **vnitřním zvukovodem do mozkovny** 2 části: - **sluchová** - z Cortiho orgánu do mozku sluchové informace - **rovnovážná** - vede informace z rovnovážného ústrojí (dvou váčků a tří polokruhových kanálků)

Answer 71

smíšený nerv - **senzitivní + motorická + autonomní** vlákna určený pro **hltan, patro a kořen jazyka** (mj. informace o chuti z této části) autonomní vlákna řídí příušní **slinnou žlázu**

Answer 72

nejdelší a nejmohutnější hlavový nerv s největším rozsahem vlivu **eferentní autonomní vlákna parasympatiku** - inervují orgány **v hrudní dutině** (srdce, dýchací cesty, plíce, jícen) i **v břišní dutině** (žaludek, tenké střevo, tlusté střevo, sestupný tračník) **aferentní viscerosenzitivní nervová vlákna** - přenášejí informace z těchto orgánů do mozku - jeho stimulace může výrazně ovlivnit psychiku (léčba deprese)

Answer 73

vnímání je vždy **výběrové** -> jednotlivé druhy vnímají informace, které jsou pro ně v nějakém aspektu důležité; subjektivní výběrovost (učení, osobnost, vlastnosti, potřeby, motivace, nálada..) podnět správné kvality způsobí **akční potecniál** -> akční potenciál se šíří od receptoru přes **aferentní nervové dráhy do míchy a dále** do mozku (přepojovací stanice **talamus**) až do **kortikálních oblastí**, kde je zpracován odlišná kvalita podnětů je registrována **různými typy receptorů**, které se specializují na daný typ rozdílná intenzita podnětů stejné jakosti je dána počtem **vyvolaných akčních potenciálů** (korelace AP s intenzitou)

Answer 74

pomocí zraku vnímáme světlo, světlo je EM vlnění o vlnové délce 400 - 750 nm **ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ** - **bulbus oculi** - bělima, rohovka, cévnatka, duhovka, čočka, sklivec, sítnice - **přidatné orgány oční (organa oculi accesoria)** - spojivka, horní a dolní víčko, slzná žláza, okohybné svaly

Answer 75

**Chemoreceptory** - čich, chuť **Mechanoreceptory** - reagují na mech. podněty - tlak, tah, protažení či zkrácení, vibrace - sluch, hmat **Radioreceptory** - vnímání záření (fotoreceptory - světlo; termoreceptory - tepelné záření) - zrak, teplo **Algoreceptory/nociceptory** - vnímání bolesti - volná nervová zakončení v orgánech a tkáních - reagují na podněty různé povahy - nejčastěji mají roli **chemoreceptorů**, protože reagují na chemické látky uvolněné poškozením tkání extero X interoreceptory proprioreceptory X visceroreceptory

Answer 76

**Bělima (sclera)** - tvoří 5/6 povrchu oční koule, ohraničení a ochrana vnitřních částí, upíná se do ní 6 okohybných svalů - pevná, tuhá vazivová vrstva bělavé barvy **Rohovka (cornea)** - kryje 1/6 povrchu přední části oční koule, má tvar kulatého vypouklého hodinového sklíčka - průhledné, vazivové lamely **Cévnatka (choroidea)** - leží v zadních 2/3 oční koule pod bělimou, obsahuje hustou síť krevních cév -> výživa sítnice a dalších částí oční koule - v přední části přechází cévnatka v **řasnaté (ciliární) těleso** - **cirkulární val** jehož podkladem je ciliární sval (musculus ciliaris) - spolupodílí se na zaostřování oka (akomodaci čočky) - z okraje řasnatého tělesa vybíhají jemná vlákna, která se upínají na okraj čočky a tvoří závěsný aparát čočky **Duhovka (iris)** - ve tkáni duhovky vzniká komorová voda /mok - průhledná, vyplňuje oční komory OČNÍ KOMORY Přední (**camera oculi aterior**) - mezi zadní plochou rohovky a přední plochou duhovky Zadní (**camera oculi posterior**) - mezi zadní plochou duhovky a přední plochou čočky Obě propojuje kulatý otvor v duhovce - zornice (**pupilla**) Zornice mění svůj poloměr -> duhovka se zornicí funguje jako clona pro cítnici **svěrač/rozvěrač zornice** - svaly které reflexně mění poloměr zornice fotoreakce duhovky na světlo - kolísá průměr pupilly přímá/nepřímá fotoreakce **Čočka (lens)** - pružná rosolovitá hmota v jemném vazivovém pouzdře, upínají se na ni vlákna z řasnatého tělesa - jejich tahem se čočka oplošťuje -> oko tak zaostřuje na objekty v různé vzdálenosti -> akomodace - čočka se protáhne a ztenčí - do dálky - čočka se protáhne a zakulatí - do blízka **Sklivec (corpus vitreum)** - průhledná, bezbarvá hmota rosolovité konzistence, vyplňuje nitro oční koule za čočkou **Sítnice (retina)** - vlastní světločivná část oka - vnitřní, zadní vrstva oční koule registruje světelné paprsky, které k ní pronikají - vrstevnaté uspořádání (další kartička)

Answer 77

**Má vrstevnaté uspořádání** - popis směrem z vnější strany **1. Vrstva pigmentových buněk** - obsahuje melanin absorbující světelné paprsky - světelná izolace pro fotoreceptory - naléhání na vnitřní plochu cévnatky - podílí se na **výživě tyčinek a čípků**, a na výměně látek mezi **sítnicí a cévnatkou** **2. Vrstva fotoreceptorů** - tyčinky a čípky - tyto buňky citlivé na fotony světla mají **vnitřní segment** (s jádrem a jinými organelami) a **zevní segment** (určený k zachycení světla; liší se u různých buněk přítomnými fotopigmenty a detaily mikroskopické stavby a funkce) - **Tyčinky** - protáhlý úzký tvar - slouží k **černobílému (skotopickému) vidění** - fotopigment - rodopsin - počet - 120 milionů - přibývá jich směrem do periferie sítnice - směrem do centra sítnice jich ubývá a ve žluté skvrně chybí zcela - **Čípky** - širší a kratší - slouží k barevnému vidění - **existují 3 druhy čípků u člověka** - liší se konkrétními **zrakovými pigmenty** -> pigmenty určují citlivost na různé vlnové délky světla (tedy na různé barvy) - fyziologické vidění člověka = **trichromatické** -> čípky rozlišují tři základní barvy - **červená, modrá, zelená** - ostatní barvy vznikají kombinací těchto základních barev - čípky na periferii sítnice zcela chybí, maximálně nahuštěné jsou v oblasti **žluté skvrny (macula lutea)** uprostřed žluté skvrny je **centrální jamka** (fovea centralis) - jsou zde pouze čípky bez přítomnosti dalších vrstev sítnice -> světlo tak dopadá přímo na fotoreceptory **3. Vrstva bipolárních buněk** (neuronů) - navazují na tyčinky/čípky a jsou s nimi v synaptickém kontaktu - jsou to klasické neurony - jeden bipolární neuron kontaktuje několik fotoreceptorů **4. Vrstva interneuronů** - vrstva horizontálních a vrstva amakrinních buněk - prvotní zpracování obrazu promítaného na sítnici **5. Vrstva gangliových buněk** - spojují se s bipolárními neurony sítnice - jejich axony se přikládají k sobě a společně opouštějí sítnici v místě, které označujeme jako slepá skvrna; dohromady pak tyto axony tvoří **zrakový nerv** (nervus opticus)

Answer 78

**1. Tyčinka/čípek** **2. Bipolární neuron** **3. Gangliová buňka** - její axony vytváří **zrakový nerv** - **chiasma opticum**, zde se část zrakových nervů kříží - vlákna z vnitřních polovin sítnic se v chiasma opticum kříží a přecházejí na opačnou stranu (týlní lalok protilehlé hemisféry) - vlákna ze zevních částí sítnice probíhají nezkříženě -> tzv. informace z pravé části zorného pole do pravé hemisféry - 20 % vláken obou zrakových nervů končí **ve zrakových centrech středního mozku** - řízení zornicového reflexu či reflexních pohybů očí - **80 % vláken obou zrak. nervů vstupuje do talamu** - talamus přepojuje informace směrem do limbického systému, hypotalamu, mozečku a mozkové kůry - **gratioletova optická vlákna** - směřují z talamu do zrakových oblastí v týlním laloku **4. Neuron talamu** Rozlišování samostatných bodů sítnicí - aby došlo k **rozlišení dvou samostatných bodů**, musí mezi dvěma podrážděnými fotoreceptory zůstat alespoň jeden **nepodrážděný** **intenzita a sytost světla** je kódována frekvencí AP tyčinek (vyšší frekvence = jasnější světlo) barva světla je kódována **rozdílnými začátky a průběhy samotných cest šíření informací** - různé barvy vyvolají podráždění různých čípků

Answer 79

**Mechanická a chemická ochrana oční koule + pohyby oční koule** **Horní a dolní víčko (palbebra superior et inferior)** – roztírají slzy po povrchu oční koule - Vnitřní stranu víček pokrývá **spojivka**, zvenku je **jemná kůže** - Na okraj víček ústí drobné **mazové žlázky** → okraj víčka je nesmáčivý → slzy nepřetékají přes okraj víček (za normálních okolností) **Slzná žláza (glandula lacrimalis)** – horní zevní kvadrant každé očnice, produkuje slzy - Slzy obsahují **lyzozym** – antibakteriální ochrana oka - Přebytky slz přes slzné kanálky, slzný vak a slzovody proudí do dutiny nosní **Spojivka (tunica confunctiva)** – jemná tenká blána charakteru sliznice, pokrývá přední volnou plochu bělimy (tu chrání a vyživuje), přechází na vnitřní plochu obou víček **Okohybné svaly (musculi bulbi)** – příčně pruhované svaly, přesné a koordinované pohyby očí - Jsou řízeny motorickými vlákny III., IV. & VI. Hlavového nervu - Pohyby očí (tedy okohybných svalů) obou očí jsou u člověka spjaté párově díky vlivu center mozkového kmene - **6 okohybných svalů v každém oku** --- Zevní přímý sval (musculus rectus lateralis) --- Vnitřní přímý sval (musculus rectus medialis) --- Horní přímý sval (musculus rectus superior) --- Dolní přímý sval (musculus rectus inferior) --- Horní šikmý sval (musculus obliqus superior) --- Dolní šikmý sval (musculus obliqus inferior)

Answer 80

**Vnitřní čidla** - přinášejí informace o stavu pohybového aparátu, mají tři komponenty: **svalovou, šlachovou, kloubní** **Patří:** 1. svalová vřeténka 2. Golgiho šlachová tělíska 3. speciální mechanoreceptory v kloubních pouzdrech a vazech (**Rufinoformní tělíska**) registrující pozici a **Pacinoformní těliska** reagující na pohyb), 4. **kožní Ruffiniho tělíska** (reagují na napínání kůže při pohybu).

Answer 81

- vnitřní čidla - přinášejí informace o stavu vnitřních orgánů - **BARORECEPTORY** - krevní tlak - **MECHANORECEPTORY** - napětí tkání při např. srdeční činnosti či dýchání - **CHEMORECEPTORY** - koncentrace chemických látek - iontů, oxidu uhličitého, glukózy

Answer 82

Adekvátním podnětem pro sluch je podélné **mechanické vlnění** o frekvenci cca **16 až 20 000** Hz. Sluchové ústrojí je uloženo v **pyramidě kosti skalní**, která je nejtvrdší kostí našeho těla. **Rozlišujeme vnější (auris externa), střední (auris media) a vnitřní ucho (auris interna)**.

Answer 83

**Chrupavčitý boltec (auricula)** - pomáhá k zachycení zvuku. Ten prochází **zevním zvukovodem** a rozkmitá **tenký bubínek (membrana tympani)**, který tvoří hranici **vnějšího a středního ucha**. Přímo na bubínek je napojena první ze středoušních kůstek s názvem **kladívko (malleus)**. To naléhá na **kovadlinku (incus)** a ta zase na **třmínek (stapes)**. Tyto tři drobné kůstky důmyslným systémem pák zesilují kmitání, které se skrze třmínek dostává až do vnitřního ucha. Ze **středoušní dutiny vede Eustachova trubice** dopomáhající vyrovnání tlaku například při změně nadmořské výšky. Patří sem i dva malé svaly – **napínač bubínku a třmínkový sval**. **Vnitřní ucho** se nachází v **kostěném labyrintu**. Patří sem **kostěný hlemýžď (cochlea) a blanitý hlemýžď (ductus cochlea)**, což je struktura, která připomíná hlemýždě. Právě tady dochází ke kontaktu **mechanického vlnění s receptorem a následné transdukci**. Celé nitro kostěného labyrintu vyplňuje **perilymfa**. Uvnitř blanitého labyrintu najdeme **endolymfu**. Blanitý hlemýžď dělí dutinu kostěného hlemýždě na tři části: **1. Scala vestibuli** – prostor nad blanitým hlemýžděm, začíná oválným okénkem, na které naléhá třmínek. **2. Scala media** – vnitřek blanitého hlemýždě – na spodní (bazilární) membráně se nachází **Cortiho orgán**. Ten je shora překryt tektoriální membránou. - Cortiho orgán má tři typy buněk: **vnější vláskové buňky** (modulují sluchové vnímání) a **vnitřní vláskové buňky** (představují vlastní sluchové receptory), **buňky podpůrné**. Baze vnitřních vláskových buněk jsou opředeny dendrity bipolárních senzorických neuronů, jejichž těla leží v drobných dutinkách v kostěném hlemýždi – v tzv. modiolu. Jejich axony tvoří kochleární nerv – představuje sluchovou část sluchově-rovnovážného nervu. **3. Scala tympani** – dutina pod blanitým hlemýžděm, je propojena se scala vestibuli. Poté, co tedy vlnění dojde až ke třmínku, rozpohybuje se i perilymfa kostěného labyrintu. Ta rozvlní i endolymfu uvnitř blanitého hlemýždě. Toto vlnění může rozvlnit citlivé vlásky Cortiho orgánu a vytvořit **generátorový potenciál**. Je-li dostatečně silný, vzniká potenciál **akční, který je vedený sluchovou částí sluchově rovnovážného nervu** (VIII. hlavový nerv) do talamu. Odtud jsou přepojeny do limbického systému, kůry (Wernickeho centrum, Heschlovy závity), hypotalamu aj. Vlastní hlas slyšíme také díky vedení zvuku přímo skrze kost – i tak můžeme rozechvět vlásky Cortiho orgánu.

Neuropsychologie Flashcards

(107 cards)