otázky k procvičení 25.3. Flashcards
(19 cards)
v čem spočívá modernizační teoie?
Modernizace představuje zánik původní kultury a
její záměnu za novou, západnější/moderní kulturu X
nemodernizované společnosti jsou považovány za
nemoderní/primitivní/nerozvinuté. Neorzvinuté státy se musí vzdát svých zvyků a tradic a přijmout moderní instituce a technologie. Vývoj všech společností prochází stejnými
stádii (Max Weber), přičemž dnes zaostalé
státy/oblasti jsou ve stejné situaci, v jaké byly
v minulosti dnes rozvinuté státy/oblasti
V čem spočívá teorie závislosti
Modernizace je nezávislá na kultuře, každá společnost jí
může dosáhnout, nemusí jít o západní kulturu
(např. Japonsko). předmětem hospodářské závislosti
(vývozu a dovozu) na světových velmocech, konceptualizována do modelu nerovnoměrných
vztahů mezi centrem (Západní Evropou) a satelity (Latinskou
Amerikou a Karibikem), řešení je industrialiazace
V čem spočívá teorie světového systému
KAPITALISTICKÁ
SVĚTOEKONOMIKA má nadnárodní a nadregionální dosah, dělí se na jádro, semiperiferie a periferie (podle vyspelosti, technologií, nebo třeba míry vykořisťování), jádro brání periferiím v rozvoji
Čtyři průmyslové revoluce
P1.0: spuštění prvního mechanizovaného
tkalcovského stavu, přechod od ruční výroby
v manufakturách k tovární strojní velkovýrobě
P2.0: elektrifikace a masová produkce na
montážních linkách
P3.0: automatizace výrobních linek s použitím
počítačové techniky
P4.0: rozvoj robotiky, nanotechnologií a umělé
inteligence ve všech hospodářských odvětvích
i v běžném životě domácností
Hospodářské sektory
primární: získávání surovin a obdělávání půdy
sekundární: zpracování a výroba
terciální: charakteristika vyspělé země, doprava, zdravotnictví, obchod, školství, kultura a komunální služby
kvartérní: (informace/věda a výzkum, finančnictví, poradenství, znalostní sektor, činnosti a služby s vysokými nároky na kvalifikaci
kvintérní: (vědci, odborníci a vládní úředníci s vysokými pozicemi a širokými pravomocemi, aktivity spojené s rozhodováním a interpretací, myšlenek a informací, vysoký management
postindustriální společnost
reakce na krizi fordismu a ropných šoků, Zavádění nových vědeckých (informačních) technologií do výroby změnily obsah a způsob organizování práce, zaniklo mnoho dělnických profesí, Intenzivní rozvoj sektoru služeb /“terciarizace“/,
zejm. osobních služeb s méně kvalifikovanou pracovní silou (pohostinství, kadeřnictví, veřejné
prádelny) Růst autonomie rozhodování pracovníků méně
závislých na nadřízených: rozvolnění synchronizace práce, Výroba omezeného množství zboží: diferenciace a segmentace trhu, spotřeba zboží a služeb má individuální charakter, neoliberální ekonomie místo keynesiánství, technokracie
průmysl 4.0
digitalizace, automatizace výroby a změna na trhu práce (=technologie, které kombinují hardware, software a biologii), automatizace tradičních výrobních a průmyslových postupů s využitím moderní inteligentní
technologie, vznik chytrých továren
využívajících kyberneticko-fyzikální
systémy, které nahradí opakující se a jednoduché činnosti dosud
vykonávaných lidmi Mizení monotónních a fyzicky náročných profesí, Zkrácení pracovní doby, Ohrožena zaměstnanost některých osob s vyšší kvalifikací, osob s nižší kvalifikací v rutinních manuálních
profesích, osob v jednoduchých kognitivních profesích, Zvýšení poptávky po pracovnících s vyšší
kvalifikací (starajících se o chod strojů), Vznik nových pracovních míst (v oblasti IT, vývoje
a marketingové komunikace)
Průmysl 4.0 požadavky na pracovní sílu
Digitální gramotnost jako součást základního vzdělání:
potřeba umět používat technologie k efektivnímu řešení
problémů, efektivně pracovat s informacemi, Nahrazení úzké specializace v jednom oboru tzv. „Tshaped professional skills“, narůst významu soft skills: komunikační
schopnosti, koncepční, kritické a tvořivé myšlení, schopnost
vedení pracovních týmů a spolupráce, komplexní řešení problémů, kritické myšlení, argumentace,
mezilidská interakce, práce s emocemi, sociální vnímání,
umění přesvědčování, pomoc a péče o druhé, práce v týmu
nebo řízení zaměstnanců
Globalizace
Proces ekonomické, politické, sociální a kulturní integrace mající vliv na šíření modernizace po celém svět, zdrojem je zejm. rozvoj ICT (posiluje tempo a rozsah interakcí mezi lidmi po celém světě, propojuje rozptýlené populace, vede ke zvýšení gramotnosti), Národní ekonomiky jsou více závislé na světové ekonomice (import, export).
Vliv globalizace na trh práce
Využívání pracovní síly ze vzdálených regionů
(nižší náklady = přesun výroby)
Význam ceny práce, znalostí, dovedností a
zkušeností pracovníků (X rizikem nízké nebo
zastaralé znalosti a dovednosti)
Mezinárodní poptávka po globálních profesích
X ostatní jsou omezeny na národní trhy práce
Potřeba pružných trhů práce schopných reagovat na globálním trhu (změny v cenách,
technologiích, poptávce, vývoj konkurence,
celoživotní vzdělávání, variabilita pracovních
poměrů)
Vyšší zaměstnanost v sektoru služeb
(polarizace typů zaměstnání), ale nižší mzdy
díky nižší produktivitě
Nová sociální rizika
= Sociální nejistoty, které mohou mít za následek
marginalizaci nebo vyloučení celých skupin obyvatel
z trhu práce
= důsledek sociálně-ekonomických změn spojených s
přechodem od industrialismu k postindustrialismu
Konkrétní problémy novách sociálních rizik
Harmonizace práce a rodiny
Péče o nemohoucí příbuzné/malé děti
Nedostatečná/zastaralá kvalifikace a dovednosti
Nedostatečné pokrytí sociálním zabezpečením
(nezaměstnanost, nemoc, invalidita, stáří)
Využívání soukromých zařízení, která poskytují nejisté,
neadekvátní nebo neuspokojivé služby (péče o seniory,
péče/vzdělávání dětí)
Koncept zaměstnatelnosti
UKAZATEL KAPACITY (OBJEMU A CHARAKTERU)
DUŠEVNÍHO A FYZICKÉHO VLASTNICTVÍ
JEDNOTLIVCŮ (měřítko schopností lidí)
INDIKÁTOR VÝKONU JEDNOTLIVCŮ I INSTITUCÍ
(měřítko výkonu pro srovnání, kdo je výkonnější)
VEŘEJNÁ KOMODITA / VEŘEJNÝ STATEK
(stát může ovlivňovat úroveň zaměstnanosti pracovní
síly a zároveň z ní těžit pro své potřeby a společenský
rozvoj)
Schopnost (kapacita) a ochota (motivace) jedince
zůstat dlouhodobě atraktivním pro trh práce
+
Schopnost předvídat změny v úkolech a pracovním
prostředí a reagovat na ně
s ohledem na
Aktuální podmínky daného lokálního trhu práce
Možnosti a příležitosti osobního rozvoje, které trh
práce nabízí
Míru zaměstnatelnosti ostatních účastníků
pracovního trhu
Sociální vyloučení
= vyčleňování jedinců i sociálních skupin ze
společnosti na její okraj (marginalizace) nebo
mimo ni (exkluze)
původně preventivní nástroj k ochraně integrity
společnosti před nežádoucími jedinci
(vyhnanství, zákaz pobytu) X dnes negativní jev,
který společnost rozděluje (zvyšuje nerovnost
/diskriminace násilí, kriminalita)
lidé dnes rozdělováni vertikálně (bohatí X chudí)
i horizontálně (uvnitř společnosti X mimo ni)
Dimenze/formy sociálního vyloučení
Ekonomické /z pracovního trhu/: nemožnost
získat vzdělání, etnický původ, mentální omezení,
věk hranice chudoby nízký příjem
vyloučení
Sociální /ze sociálních sítí/: bez kontaktů a vazeb
mimo rodinu, nízký sociální kapitál
Kulturní /z možnosti sdílet kulturu/: bez přístupu
ke vzdělání, k informacím
Politické /z účasti na volbách/: menší vliv na
osud společnosti
Prostorové /z možnosti obývat místa
s vyšším statusem/: určuje životní styl,
možnosti volby, sociální status často
omezení mobility, riziko kriminality
Symbolické či individuální /vybraných
skupin anebo jednotlivců/: verbální
vyjadřování odporu vůči etnicky,
nábožensky, sexuálně či jinak odlišným
menšinám anebo fyzicky, mentálně,
duševně, vzdělanostně, věkově čí jinak
odlišným jednotlivcům
Projevy ekonomického vyloučení
Vyloučení z placené práce
* Vytlačení na sekundární pracovní trh
* Epizodičnost pracovní kariéry
* Dlouhodobá nezaměstnanost
* Nízký příjem a příjmová chudoba
Projevy sociálního vyloučení
Dlouhodobá nezaměstnanost
* Závislost na sociálních dávkách
* Nízké právní povědomí
* Apatie
* Špatný zdravotní stav
* Dluhy a neschopnost hospodařit s penězi
* Špatné a nedostatečné vzdělání a nízká podpora
vzdělávání dětí
Osoby ohrožené sociálním vyloučením
Dlouhodobě nezaměstnaní
* Pracovníci s nevýhodnými smlouvami, s nízkými
příjmy
* Osoby s nízkým vzděláním
* Zdravotně handicapovaní
* Osoby po výkonu trestu
Rodiny s jedním rodičem
* Mladí lidé (bez pracovních zkušeností, opouštějící
dětské domovy)
* Cizinci, uprchlíci,
* Lidé odlišného etnika
* Osoby žijící ve vyloučených lokalitách
tři typy strategií/modelů marginalizovaných osob
- Asimilace – Přizpůsobení většinové společnosti, ztráta vlastní identity.
- Segregace – Oddělení od většinové společnosti, izolace.
- Integrace – Zapojení do společnosti při zachování vlastní identity.
